Astrachaňská oblast

Z Multimediaexpo.cz

Astrachaňská oblast (rusky Астраха́нская о́бласть) je oblast patřící do Jižního federálního okruhu Ruské federace. Leží na severozápadním pobřeží Kaspického moře a sousedí s Kalmyckou republikou na jihozápadě, s Volgogradskou oblastí na severu a s Kazachstánem na východě.

Obsah 1 Geografické podmínky 2 Historie 3 Hospodářství 4 Obyvatelstvo 5 Administrativní dělení 6 Reference 7 Externí odkazy

Geografické podmínky

Celá oblast leží v Kaspické nížině při ústí řeky Volhy do Kaspického moře. Podnebí je velmi suché a větší část území zabírá (především na východě) polopoušť. Na západě se půda využívá jako pastviny. Zcela zvláštní oblastí z hlediska přírodních podmínek je Volžsko-achtubské údolí (pojmenované podle dvou řek - Volhy a Achtuby), které přechází do rozlehlé delty řeky Volhy. Díky pravidelnému zaplavování je ideálním místem pro výtěr z ekonomického hlediska významných druhů ryb - jesetera, hvězdnatého jesetera, vyzy a dalších.

Historie

Astrachaňská gubernie byla založena v roce 1717 a tvořila jihozápadní hranici carského Ruska. Její hranice se poměrně často měnily a k jejich ustálení na současné podobě došlo v roce 1919.

Hospodářství

Nevýznamnějším odvětvím je v Astrachaňské oblasti průmysl paliv (cca 60% produkce v celé Ruské federaci). Zdejší komplex se specializuje na výrobu technické síry, motorové nafty, benzínu a dalších produktů z ropy a zemního plynu. Významné jsou také loděnice v hlavním městě Astrachaň. Na území oblasti se nacházejí zásoby ropy, zemního plynu a sádrovce.

Obyvatelstvo

Většinu obyvatelstva tvoří Rusové (70 %). Další významným národem jsou Kazaši, kteří tvoří více než 14 % obyvatelstva (to je největší skupina Kazachů ze všech federálních subjektů Ruska). Astrachaňská oblast je také historicky územím obývaným Tatary.

Národnost	Počet v roce 2002 (tis.) [1]
Rusové	700,6 (70,0 %)
Kazaši	142,6 (14,3 %)
Tataři	70,6 (7,0 %)
Ukrajinci	12,6 (1,2 %)
Čečenci	10,0 (1 %)
Ázerbájdžánci	8,2
Arméni	6,3
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení

Astrachaňská oblast se dělí na 11 rajónů, 2 městské okruhy (Astrachaň, Achtubinsk) a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Znamensk, které je pod přímou správou federální vlády).

Reference

1. ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy

• (rusky) Oficiální web Astrachaňské oblasti

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Astrachaňská oblast

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii