Administrativní dělení Ruska
Z Multimediaexpo.cz
Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. březnu 2008 z 83 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.
Obsah |
Kategorie subjektů
- 21 republik (rusky: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
- 46 oblastí (rusky: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
- 9 krajů (rusky: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
- 1 autonomní oblast (rusky: автономная область)
- 4 autonomní okruhy (rusky: автономные округа, j. č. автономный округ) Co do pravomocí, jsou mezistupněm mezi oblastmi a republikami. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva.
- 2 federální města (rusky: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst.
Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak.
Přehled subjektů
| Přehled subjektů Ruské federace | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| č. | zkr. | subjekt | správní středisko | federální okruh | ekonomický rajón |
|---|---|---|---|---|---|
| republiky - республики | |||||
| 01 | AD | Adygejsko (Адыгея) | Majkop (Майкоп) | Jižní | Severokavkazský |
| 02 | BA | Baškortostán (Башкортостан) | Ufa (Уфа) | Povolžský | Uralský |
| 03 | BU | Burjatsko (Бурятия) | Ulan-Ude (Улан‑Удэ) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 04 | AL | Altaj (Алтай) | Gorno-Altajsk (Горно‑Алтайск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 05 | DA | Dagestán (Дагестан) | Machačkala (Махачкала) | Jižní | Severokavkazský |
| 06 | IN | Ingušsko (Ингушская) | Magas (Магас) | Jižní | Severokavkazský |
| 07 | KB | Kabardsko-Balkarsko (Кабардино‑Балкарская) | Nalčik (Нальчик) | Jižní | Severokavkazský |
| 08 | KL | Kalmycko (Калмыкия) | Elista (Элиста) | Jižní | Povolžský |
| 09 | KC | Karačajevsko-Čerkesko (Карачаево‑Черкесская) | Čerkesk (Черкесск) | Jižní | Severokavkazský |
| 10 | KR | Karélie (Карелия) | Petrozavodsk (Петрозаводск) | Severozápadní | Severní |
| 11 | KO | Komi (Коми) | Syktyvkar (Сыктывкар) | Severozápadní | Severní |
| 12 | ME | Marijsko (Марий-Эл) | Joškar-Ola (Йошкар-Ола) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 13 | MO | Mordvinsko (Мордовия) | Saransk (Саранск) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 14 | SA | Sacha (Jakutsko) (Саха (Якутия)) | Jakutsk (Якутск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 15 | SE | Severní Osetie-Alanie (Северная Осетия‑Алания) | Vladikavkaz (Владикавказ) | Jižní | Severokavkazský |
| 16 | TA | Tatarstán (Татарстан) | Kazaň (Казань; tatarsky: Qazan) | Povolžský | Povolžský |
| 17 | TY | Tuva (Тыва) | Kyzyl (Кызыл) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 18 | UD | Udmurtsko (Удмуртская) | Iževsk (Ижевск) | Povolžský | Uralský |
| 19 | KK | Chakasko (Хакасия) | Abakan (Абакан) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 20 | CE | Čečna (Чеченская) | Groznyj (Грозный) | Jižní | Severokavkazský |
| 21 | CU | Čuvašsko (Чувашская (Чаваш)) | Čeboksary (Чебоксары) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| kraje - края | |||||
| 22 | ALT | Altajský (Алтайский) | Barnaul (Барнаул) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 27 | KHA | Chabarovský (Хабаровский) | Chabarovsk (Хабаровск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 41 | KAM | Kamčatský (Камчатский) | Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропавловск‑Камчатский) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 23 | KDA | Krasnodarský (Краснодарский) | Krasnodar (Краснодар) | Jižní | Severokavkazský |
| 24 | KYA | Krasnojarský (Красноярский) | Krasnojarsk (Красноярск) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 90 | XXX | Permský (Пермский) | Perm (Перм) | Povolžský | Uralský |
| 25 | PRI | Přímořský (Приморский) | Vladivostok (Владивосток) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 26 | STA | Stavropolský (Ставропольский) | Stavropol (Ставрополь) | Jižní | Severokavkazský |
| 75 | ZAB | Zabajkalský (Забайкальский) | Čita (Чита) | Sibiřský | Východosibiřský |
| oblasti - области | |||||
| 28 | AMU | Amurská (Амурская) | Blagověščensk (Благовещенск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 29 | ARK | Archangelská (Архангельская) | Archangelsk (Архангельск) | Severozápadní | Severní |
| 30 | AST | Astrachaňská (Астраханская) | Astrachaň (Астрахань) | Jižní | Povolžský |
| 31 | BEL | Belgorodská (Белгородская) | Belgorod (Белгород) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 32 | BRY | Brjanská (Брянская) | Brjansk (Брянск) | Centrální | Centrální |
| 33 | VLA | Vladimirská (Владимирская) | Vladimir (Владимир) | Centrální | Centrální |
| 34 | VGG | Volgogradská (Волгоградская) | Volgograd (Волгоград) | Jižní | Povolžský |
| 35 | VLG | Vologdská (Вологодская) | Vologda (Вологда) | Severozápadní | Severní |
| 36 | VOR | Voroněžská (Воронежская) | Voroněž (Воронеж) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 37 | IVA | Ivanovská (Ивановская) | Ivanovo (Иваново) | Centrální | Centrální |
| 38 | IRK | Irkutská (Иркутская) | Irkutsk (Иркутск) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 39 | KGD | Kaliningradská (Калининградская) | Kaliningrad (Калининград) | Severozápadní | Severozápadní |
| 40 | KLU | Kalužská (Калужская) | Kaluga (Калуга) | Centrální | Centrální |
| 42 | KEM | Kemerovská (Кемеровская) | Kemerovo (Кемерово) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 43 | KIR | Kirovská (Кировская) | Kirov (Киров) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 44 | KOS | Kostromská (Костромская) | Kostroma (Кострома) | Centrální | Centrální |
| 45 | KGN | Kurganská (Курганская) | Kurgan (Курган) | Uralský | Uralský |
| 46 | KRS | Kurská (Курская) | Kursk (Курск) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 47 | LEN | Leningradská (Ленинградская) | Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) | Severozápadní | Severozápadní |
| 48 | LIP | Lipecká (Липецкая) | Lipeck (Липецк) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 49 | MAG | Magadanská (Магаданская) | Magadan (Магадан) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 50 | MOS | Moskevská (Московская) | Moskva (Москва) | Centrální | Centrální |
| 51 | MUR | Murmanská (Мурманская) | Murmansk (Мурманск) | Severozápadní | Severní |
| 52 | NIZ | Nižněnovgorodská (Нижегородская) | Nižnij Novgorod (Нижний Новгород) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 53 | NGR | Novgorodská (Новгородская) | Novgorod (Новгород) | Severozápadní | Severozápadní |
| 54 | NVS | Novosibirská (Новосибирская) | Novosibirsk (Новосибирск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 55 | OMS | Omská (Омская) | Omsk (Омск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 56 | ORE | Orenburská (Оренбургская) | Orenburg (Оренбург) | Povolžský | Uralský |
| 57 | ORL | Orelská (Орловская) | Orjol (Орёл) | Centrální | Centrální |
| 58 | PNZ | Penzenská (Пензенская) | Penza (Пенза) | Povolžský | Povolžský |
| 60 | PSK | Pskovská (Псковская) | Pskov (Псков) | Severozápadní | Severozápadní |
| 61 | ROS | Rostovská (Ростовская) | Rostov na Donu (Ростов‑на‑Дону́) | Jižní | Severokavkazský |
| 62 | RYA | Rjazaň (Рязанская) | Rjazaň (Рязань) | Centrální | Centrální |
| 63 | SAM | Samarská (Самарская) | Samara (Самара) | Povolžský | Povolžský |
| 64 | SAR | Saratovská (Саратовская) | Saratov (Саратов) | Povolžský | Povolžský |
| 65 | SAK | Sachalinská (Сахалинская) | Južno-Sachalinsk (Южно‑Сахалинск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 66 | SVE | Sverdlovská (Свердловская) | Jekatěrinburg (Екатеринбург) | Uralský | Uralský |
| 67 | SMO | Smolenská (Смоленская) | Smolensk (Смоленск) | Centrální | Centrální |
| 68 | TAM | Tambovská (Тамбовская) | Tambov (Тамбов) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 69 | TVE | Tverská (Тверская) | Tver (Тверь) | Centrální | Centrální |
| 70 | TOM | Tomská (Томская) | Tomsk (Томск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 71 | TUL | Tulská (Тульская) | Tula (Тула) | Centrální | Centrální |
| 72 | TYU | Ťumenská (Тюменская) | Ťumeň (Тюмень) | Uralský | Západosibiřský |
| 73 | ULY | Uljanovská (Ульяновская) | Uljanovsk (Ульяновск) | Povolžský | Povolžský |
| 74 | CHE | Čeljabinská (Челябинская) | Čeljabinsk (Челябинск) | Uralský | Uralský |
| 76 | YAR | Jaroslavská (Ярославская) | Jaroslavl (Ярославль) | Centrální | Centrální |
| federální města - федеральные города | |||||
| 77 | MOW | Moskva (Москва) | Centrální | Centrální | |
| 78 | SPE | Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) | Severozápadní | Severozápadní | |
| autonomní oblast - автономная область | |||||
| 79 | YEV | Židovská (Еврейская) | Birobidžan (Биробиджан) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| autonomní okruhy - автономные округа | |||||
| 83 | NEN | Něnecký (Ненецкий) | Narjan-Mar (Нарьян‑Мар) | Severozápadní | Severní |
| 86 | KHM | Chantymansijský (Ханты‑Мансийский) | Chanty-Mansijsk (Ханты‑Мансийск) | Uralský | Západosibiřský |
| 87 | CHU | Čukotský (Чукотский) | Anadyr (Анадырь) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 89 | YAN | Jamalskoněnecký (Ямало‑Ненецкий) | Salechard (Салехард) | Uralský | Západosibiřský |
.png)
Změny od roku 2003
Soubor:Russian Subjects merged.png
Ruské federální subjekty, které byly či mají být sloučeny
Původní dělení na 89 subjektů je postupně zjednodušováno slučováním. K 1. prosinci roku 2005 bylo v Ruské federaci 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (17.12.2001 №6-ФКЗ) byly Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v Permský kraj. Od 1. ledna 2007 klesl počet subjektů na 86: Evencký (88) a Tajmyrský autonomní okruh (84) se staly součástí Krasnojarského kraje. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu Kamčatský kraj. 1. ledna 2008 byl Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučen s okolní Irkutskou oblastí. K 1. březnu 2008 se Čitská oblast s Aginským burjatským autonomním okruhem sloučily do Zabajkalského kraje.
Podle vládních plánů má slučování pokračovat: autonomní okruhy by měly zcela zaniknout, diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí (Petrohrad a Leningradská oblast, Moskva a Moskevská oblast) či o slučování menších oblastí (např. Pskovská a Novgorodská oblast), nejistý osud má i Židovská autonomní oblast.
Související články
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |