Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Hukovice (Velká Kraš)
Z Multimediaexpo.cz
Hukovice (něm. Haugsdorf) je osadou obce Velká Kraš. Nachází se na říčce Vidnavce mezi Velkou Kraší a Kobylou nad Vidnavkou, na něž stavebně navazuje.
Obsah |
Historie
Hukovice původně tvořily část velké vesnice Kraš. Samostatně se poprvé připomíná roku 1291 - v dokumentu popisujícím stav v letech 1266-1268 - po názvem Hugonis Crosse (tedy "Hugova Kraš") s 10 lány. Tehdy patřila mezi majetek vratislavského biskupa v obvodu hradu Otmuchova. V 15. století ves změnila jméno na Haugsdorf, tedy "Hugova Ves", z čehož vzniklo české Hukovice. Již roku 1326 v ní je zmiňováno vlastní fojtství; prvními jmenovitě známými majiteli byli roku 1533 Witzgerové. K roku 1580 máme dosvědčeno tehdejší rozdělení obce: ze 14 selských usedlostí bylo 8 poddaných přímo biskupovi a 6 patřilo zdejšímu fojtství, ke kterému náležel i mlýn. Fungovala zde též kovárna ve vlastnictví města Vidnavy. Kromě toho zde sídlil biskupský lesník, který měl na starosti lesní revír Černá Voda. Za třicetileté války byly Hukovice vypleněny, zejména při průchodu vojsk roku 1633, a ještě roku 1665 jsou uváděny jako částečně pusté. Po rozdělení Slezska roku 1742 se Hukovice ocitly na rakousko-pruské hranici. V roce 1804 byla zdejší pozdně barokní kaple Panny Marie rozšířena na klasicistní kostel. Po zrušení patrimoniální správy roku 1850 byly Hukovice do roku 1869 samostatnou obcí, pak byly připojeny jako osada k Velké Kraši. Jihovýchodně od Hukovic v té době vznikly četné lomy na žulu a rozvinul se zejména potravinářský průmysl: byl zde mlýn, pila, družstevní palírna, likérka a od roku 1872 též družstevní mlékárna (uzavřena roku 1948). Mezi zemědělci měl dominantní postavení velkostatek hukovického dědičného fojtství, které tehdy patřilo rodině Michlerů. Pro místní průmysl byla výhodou i dopravní poloha obce, zvláště když jí od roku 1896 vedla železniční trať Dolní Lipová-Javorník a od roku 1897 též odbočka z Hukovic do Vidnavy, prodloužená roku 1912 do nyní polské Nisy. Hukovice měly vlastní nádraží, které však bylo roku 1978 přejmenováno na stanici "Velká Kraš". Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 byly Hukovice díky své dopravní poloze a průmyslu dosídleny uspokojivě. Rozvoj osady i celé obce celá Velká Kraš byl utlumen normalizační centralizací, při níž byla celá obec v letech 1976-1990 připojena k Vidnavě a i veškeré zemědělství sloučeno pod Jednotné zemědělské družstvo Javornicko. Hukovice byly zvlášť těžce postiženy povodní roku 1997.
Vývoj počtu obyvatel[1]
| Rok | 1806 | 1890 | 1900 | 1930 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 205 | 258 | 260 | 286[p 1] | 150 |
- ↑ z toho: 29 Čechoslováků, 249 Němců; 283 řím. kat., 1 evang., 2 bez vyzn.
Zajímavosti
- Římskokatolický filiální kostel Panny Marie. Původní kaple z roku 1770 byla roku 1804 rozšířena klasicistní kostel, renovovaný roku 1997
- Přírodní památka Venušiny misky (něm. Venusschüsseln) na Smolném vrchu
Reference
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |