Paprika

Z Multimediaexpo.cz

Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae) Pochází z Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. Někteří zástupce rodu paprika se používají jako zelenina, jiné jako koření nebo lék. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička. Přehled odrůd papriky naleznete vpravo v taxaboxu.

Kapsaicin

Související informace můžete najít také v článku: Kapsaicin

Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), lipofilní látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v konečníku) neuvyklého konzumenta. Většině savců je kapsaicin velmi nepříjemný, avšak ptákům nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebyla zkonzumována savci, ale ptáky. Ti totiž rozšiřují semena. Množství kapsaicinu v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na genetické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez kapsaicinu je jemná paprika "bell pepper". Chilli paprička naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v indiánském léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. Kapsaicin totiž tiší bolest a stimuluje srdce. Paprika není nijak příbuzná s pepřem černým, který obsahuje zcela jiné pálivé látky, například piperin.

Kuchyně

Související informace můžete najít také v článcích: Chilli paprička, Habanero a Jalapeño

Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, která jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží) Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit. V roce 2005 vzorek 2000 lidí z Velké Británie označil papriku za čtvrtou nejoblíbenější zeleninu.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.^[1]

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek (mg/100 g)	Průměrný obsah	Složka (mg/100g)	Průměrný obsah
voda	g/100 g	93,3	Na	4	vitamin C	120
bílkoviny	g/100 g	0,8	K	120	vitamin D	0
tuky	g/100 g	0,3	Ca	8	vitamin E	0,80
cukry	g/100 g	2,4	Mg	10	vitamin B6	0,30
celkový dusík	g/100 g	0,13	P	19	vitamin B12	0
vláknina	g/100 g	1,6	Fe	0,4	karoten	0,265
mastné kyseliny	g/100 g	0,3	Cu	0,02	thiamin	0,01
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,1	riboflavin	0,01
energie	kJ/100 g	65	Mn	0,2	niacin	0,1

Související články

Reference

↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Zelenina
Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínské • hlávkové • pekingské)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

[1]