V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Tomská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Sídlo vlády v Tomsku

Tomská oblast (rusky То́мская о́бласть) je oblastí Ruské federace. Nachází se na jihozápadě Západosibiřské roviny, v jižní části Sibiřského federálního okruhu. Hraničí s Krasnojarským krajem, Ťumenskou, Omskou, Novosibirskou, a Kemerovskou oblastí. Gubernátorem oblasti je od roku 1991 Viktor Kress. Vývoj oblasti začal již v 17. století. Samotné město Tomsk bylo založeno v roce 1604. Většina oblasti je pokyta lesy a bažinami tajgy, proto je jen ztěží přístupná. Tomská oblast je bohatá na nerostné suroviny, předvšim na ropu, zemní plyn, železné a barevné kovy, rašelinu a podzemní vody. Mezi významné zdroje patří také lesy. Okolo 20% Západosibiřského lesa se nachází právě v Tomské oblasti. Získávání ropy a těžba dřeva jsou hlavními zdroji příjmů Tomské oblasti. Průmysl tvoří zhruba polovinu místního HDP, zatímco zemědělství 19% a stavebnictví 13%. Nejrozvinutějšími odvětvími průmyslu jsou chemický, ropný a strojní průmysl. Hlavními surovinami pro vývoz jsou ropa (62,1%), methanol (30,2%), a stroje a zařízení (4,8%). V Tomské oblasti se nachází šest státních vysokých škol a 47 vědeckých institucí. 2. února 2007 zde padal oranžový sníh. Tento úkaz pravděpodobně způsobila pouštní bouře v Kazachstánu, ačkoli se původně mnozí domnívali, zda příčinou není jaderná havárie, nebo start rakety z kosmodromu Bajkonur. Takto zbarvený sníh ovšem není výjimkou, mnohé zprávy z jiných oblastí Ruska hovořili o červeném, modrém, zeleném, či černém sněhu.

Obsah

Obyvatelstvo

  • Porodnost (stav 2008): 12,90 (vyšší, než národní průměr; o 7,97% vyšší než v roce 2007)
  • Úmrtnost (stav 2008): 13,0 (nižní než nároní průměr)

Hlavní etnika (stav 2002):

Velká města:

Řeky

Související články

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tomská oblast


Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)