Vinařství
Z Multimediaexpo.cz
Vinařství je zemědělské odvětví zabývající se pěstováním a zkoumáním révy vinné. Mezi povinnosti vinaře patří zúrodňování vinice, zavlažování, monitorování a odstraňování škůdců, sledování růstu rostlin, rozhodnutí kdy sklízet úrodu a řez vinné révy během zimních měsíců.
Historie vinařství
Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l.. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podporovatelem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala katolická církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.
Historie vinařství na jižní Moravě
Počátky pěstování vinné révy na jižní Moravě začínají ve 2. století a jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování vinné révy v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice římské říše posunula až k Pavlovským vrchům. Vojáci 10. římské legie zaháněli žízeň vodou, kterou z hygienických důvodů míchali s vínem. Postupem času však dodávky vína z říše vázly, a tak se vojáci rozhodli založit na jihozápadních svazích Pálavských kopců první vinice. Takto byly pravděpodobně položeny základy moravského vinařství, i když přímé důkazy o výsadbě vinic v této oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9.století. V období Velkomoravské říše došlo k velkému rozšíření pěstování vinné révy, což dokazují archeologické nálezy i slova kronikáře Václava Hájka z Libočan. Kníže Svatopluk začal ve zdejším kraji zakládat vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska a i pozdější panovníci vždy dbali o zdejší vinohrady.
Také středověké křesťanství mělo velký vliv na rozvoj moravských vinic. Od 12. století zde byly zakládány kláštery a ty zase zakládaly vinice. Vinná révy se zpočátku vysazovala na neúrodných, kamenitých půdách, kterou šlechta ochotně pronajímala jak měšťanům, tak svým poddaným, čímž efektivně vyřešila problém venkovské chudiny. V první čtvrtině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil obchod s vínem k největším příjmům měšťanů a šlechty. Jelikož dobrá vinice mívala větší cenu než pěkný dům, ukládali měšťané z Brna, Znojma či Olomouce své finance právě do vinohradů a získali na Hustopečsku tolik vinic, že se prací na nich zabývalo téměř veškeré místní obyvatelstvo. Vinohradnictví zvyšovalo majetek malých vesnic i velkých měst a jeho význam stále rostl. Z toho důvodu byl vydán roku 1309 v dolnorakouském Falkensteinu také první vinařský zákon, zvaný horenské právo. Podle tohoto zákonu měly být veškeré spory o vinice rozhodovány výkonným orgánem v Hustopečích, které byly největší vinařskou obcí. Aby se sporům o vinice předcházelo, vydal markrabě Jan Jindřich roku 1355 viniční řád, který obsahoval i regulaci dovozu vína na Moravu. Moravští vinaři byli podporování i za vlády Karla IV., velkého příznivce vína. Ten jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli „horníci“, což bylo staročeské označení vinařů odvozené od viničních hor, jak se tenkrát vinice nazývaly, desátek nájemci a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole. Po období středověku přišel za renesance, v 16. století, zlatý věk moravského vinařství a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě 29 801 hektarů vinic, což je třikrát více než v současnosti. Moravská vína se stala známými nejen doma, ale i v zahraničí. Spotřeba vína byla vysoká ve městech i na venkově, odhaduje se více než 56 litrů za osobu a rok. Vyskytuje se také problém s konkurencí. Rakouští vinaři žádají roku 1539 Ferdinanda I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska a tuto žádost později opakují, proto jim roku 1575 musel moravský zemský sněm pohrozit zákazem dovozu rakouských vín a jejich transportem přes Moravu. Také největší vinařské město Hustopeče se bránilo konkurenci tím, že roku 1603 vydalo zákaz dovozu vína a ve městě se smělo prodávat jen víno hustopečské. Období válek a vpádů cizích vojsk v následujícím století znamenal pro kraj vylidnění osad, zpustnutí vinic a celkový úpadek kraje. Teprve koncem 17. století začíná obnova venkovských vinic, na kterém se podílelo především venkovské obyvatelstvo a důležitým hospodářským, sociálním i architektonickým prvkem moravské vesnice se staly sklepy, které hrají tolik důležitou roli v cestovním ruchu dnešní doby. Moravské vinařství si ještě muselo projít několika vinařskými pohromami. Krutá zima roku 1866 způsobila úbytek vinic na polovinu a také se začínají objevovat první zabijáci vinné révy – mšička révokaz, která postupně zničila všechny evropské vinice, plíseň révová a padlí révové, všechny původem z Ameriky. Vinaři se postupně naučili čelit mšičce roubováním domácích odrůd na odolné americké podnože a také byla nalezena obrana proti houbovým chorobám, trvalo to však celá desetiletí. Pěstování a ošetřování vinic se stále prodražuje a proto vinice dále mizejí. Ve 30.letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 hektarů vinic. Za dalších třicet let se ale jejich plocha rozšířila na 7 000 hektarů. Vinice si také prošly svou rekonstrukcí, přizpůsobovaly se zemědělské velkovýrobě a používání strojů. Koncem 20. století prochází vinohradnictví další velkou, hlavně organizační přeměnou, která však zvýšila kvalitu prodávaných vín. Byl vydán nový zákon o vinohradnictví a vinařství, který dal vinařům právní jistoty a stanovil vinařské tratě, které jsou státem částečně dotovány. Nejkvalitnější vína se dnes pěstují pouze na zaregistrovaných vinařských tratích, v polohách, kde jsou dlouhodobě vhodně podmínky pro získání vysoce kvalitních hroznů, a u kterých je stanoveno, jaké odrůdy je zde možné pěstovat a maximální možné množství sklizených hroznů.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |