Bělgorod

Z Multimediaexpo.cz

Bělgorod (rusky Бе́лгород) je město v evropské části Ruska, 30 km severně od ukrajinských hranic ve směru od Charkova. Je centrem Bělgorodské oblasti.

Žije zde přibližně 334 000 obyvatel (2023). První ruské město, které získalo titul „Město vojenské slávy“.^[1]

Obsah [skrýt] 1 Historie 1.1 Před založením Bělgorodu 1.2 Carské období 1.3 Sovětské období 2 Letecká galerie města 3 Partnerská města 4 Souřadnice 5 Reference 6 Externí odkazy

Historie

Před založením Bělgorodu

V oblasti se nacházelo sídlo slovanského kmene Severjanů, které bylo pravděpodobně na počátku 10. století zničeno kočovnými Pečeněhy. V roce 965 byly země v horním toku řeky Severský Doněc připojeny k Perejaslavskému knížectví.

První zmínka o městě Bělgorodu (Bílém městě) je z roku 1237; v této době ho srovnali se zemí Mongolové při svém vpádu na Rus.

Carské období

Roku 1596 car Fjodor I. nařídil znovu založit Bělgorod jako jednu z početných pevností na obranu jižních ruských hranic proti nájezdům krymských Tatarů.

V roce 1612 byla Bělgorodská pevnost dobyta, vydrancována a vypálena vojskem Polsko-litevské unie. Pro zlepšení obrany a zásobování vodou rozhodla vláda v Moskvě o obnovení pevnosti na novém místě – na nízkém levém břehu Severského Doňce.

V letech 1633 a 1634, během Smolenské války, byl Bělgorod dvakrát obléhán záporožskými kozáky pod vedením plukovníka Jakova Ostrjanina. V obou případech, ačkoliv jejich vojsko čítalo 5 až 7 tisíc mužů, byli po krvavých útocích a odvážných výpadech posádky donuceni ustoupit. Při druhém obléhání se jim však podařilo vypálit rozsáhlý srubový ostroh přiléhající k vnitřní pevnosti – dědincu.

V roce 1646 bylo v souvislosti s výstavbou opevnění Bělgorodské obranné linie rozhodnuto o přenesení pevnosti na pravý břeh Seveského Doňce, poblíž řeky Vezěnice (také známé jako Vezelica či Vezelka). Toto nové sídlo se stalo centrální částí dnešního Belgorodu.

Od roku 1658 byl Bělgorod hlavním městem Bělgorodské obranné linie. Ve stejném roce byl zformován Bělgorodský pluk, rozsáhlé stálé vojenské uskupení zahrnující všechny ozbrojené síly v oblasti Bělgorodské linie, které bylo podřízeno bělgordskému vojvodovi. Vytvoření tohoto pluku vedlo ke vzniku rozsáhlého vojensko-administrativního útvaru – Bělgorodského rozdělu (razrjadu), jenž existoval až do počátku 18. století. Po připojení Novoruského kraje k Rusku a vybudování Ukrajinské obranné linie v 18. století strategický význam Bělgorodu výrazně poklesl.

Do roku 1917 zde sídlila stálá vojenská posádka.

Sovětské období

Během druhé světové války, právě v Bělgorodské oblasti došlo k největší tankové bitvě v dějinách – bitvě u Kurska, která se konala hlavně u vesnice Prochorovka; při bitvě byl zničen barokní Svatotrojický katedrální kostel, pevnost a většina historické zástavby. Tuto krutou událost dodnes připomíná památník v podobě sloupu z černého mramoru a pamětní desky v dlažbě Katedrálního náměstí. Rekonstruován byl pouze polsko-litevský chrám.

Během sovětských dob vznikly ve městě univerzity a vysoké školy, jako je například Bělgorodská zemědělská akademie nebo Bělgorodská státní univerzita, a Dramatické divadlo (1956).

Současnou dominantou města je železná konstrukce televizní věže.

Letecká galerie města

Partnerská města

Souřadnice

• Souřadnice: 50°36′0″ s. š., 36°36′0″ v. d.

Reference

1. ↑ Белгород открывает список «Городов воинской славы». bel.ru [online].  [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.  ( ) 

Externí odkazy

• Ruský informační portál – Город Белгород
• Ruská encyklopedie «Мой Город»
• Oficiální stránky univerzity Bělgorodskij Gosudarstvennij Technologičeskij Universitět (imeni B.G. Šuchova)

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Bělgorod

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Bělgorod

[skrýt] Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii