Gloster Meteor
Z Multimediaexpo.cz
| Gloster Meteor | ||
| ||
| Gloster Meteor F.Mk.III. | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | proudové stíhací letadlo | |
| Výrobce | Gloster Aircraft Company | |
| Konstruktér | George Carter | |
| První let | 5. března 1943 | |
| Zařazen | 27. července 1944 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 3900 ks | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Velká Británie (RAF) | |
Gloster Meteor byl prvním britským proudovým letounem, který sloužil koncem 2. světové války v RAF.
Obsah |
Vývoj
Velká Británie byla vedle Německa ve 40. letech nejdál ve vývoji proudového pohonu letadel, za což vděčí především konstruktéru Franku Whittleovi. Speciální zkušební letoun G.40 Squirt s motorem W.1 vzlétl již v květnu 1941. Jednalo se však pouze o experimentální stroj, který však dal základ vzniku proudových letadel. Vývojem vznikla celá řada motorů různých výrobců, která našla uplatnění až v poválečné době. Firma Gloster připravovala nový letoun, který byl později pojmenován jako Meteor, již od roku 1940. Od jara roku 1943 se zkoušely první prototypy a první stroje malé série po počtu 20 kusů F.Mk.I. létaly s motory Welland I. od firmy Rolls-Royce. Tyto stroje však létaly rychlostí pouze 656 km/h, takže nepřekonávaly nejlepší letouny s pístovými motory. Jimi vybavená 616. peruť byla bojově nasazena proti hrozbě letounových střel V-1 (Fi 103). Koncem roku 1944 obdržela tato peruť zmodernizovaný typ letounu F.Mk.III, který byl poháněn motory Derwent s vyšším tahem. Tato letadla, která byla dodána v počtu 280 kusů, se mohla stát důstojným protivníkem Me-262, ale k případné konfrontaci nedošlo. Po 2. světové válce se rozběhla výroba dalších typů, přičemž došlo do roku 1954 k deseti modernizacím. Celkem bylo vyrobeno 3900 kusů.
Užití
Proudové stíhací stroje Meteor byly poprvé užity ve 2. světové válce a jen shodou okolností se nestřetly s německými proudovými stíhačkami, jejichž význam bývá v literatuře přeceňován. Meteory spolu s americkými P-80 byly na dobré úrovni a v případě delšího pokračování války by došlo jistě ke konfrontaci s německými stroji. Gloster Meteor se ukázal jako nadějný stroj v poválečném období, kdy byl dodáván do států jako Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Dánsko, Egypt, Francie, Izrael, Nový Zéland, Švédsko a další. Byl použit v Korejské válce, kde s úspěchem bojoval proti sovětským proudovým letounům MiG-15.
Hlavní technické údaje
Gloster Meteor F.Mk.III
- Posádka: 1 muž
- Rozpětí: 13,11 m
- Délka: 12,58 m
- Výška: 3,96 m
- Nosná plocha: 34,74 m²
- Hmotnost vlastního letounu: 4 771 kg
- Vzletová hmotnost: 6 314 kg
- Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Rolls-Royce W.2B/23C
Výkony
- Rychlost: 768 km/h
- Dostup: 13 100 m
- Dolet: 1 610 km
Výzbroj
- 4 × kanón ráže 20 mm
Gloster Meteor NF.Mk.11
- Posádka: 1 muž
- Délka: 14,78 m
- Rozpětí: 13,10 m
- Výška: 3,96 m
- Nosná plocha: 34,40 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 6 300 kg
- Vzletová hmotnost: 8 960 kg
- Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Rolls-Royce Derwent 8
Výkony
- Maximální rychlost: 931 km/h
- Dostup: 13 400 m
- Stoupavost: 28,20 m/s
- Dolet: 1 470 km
Výzbroj
- 4 × kanón ráže 20 mm
- Neřízené rakety
Literatura
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla: 1939-45/ Velká Británie - Německo. Olomouc : Votobia, 1996. 110 s. ISBN 80-7198-260-1.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |