Grand Prix Monaka 1950
Z Multimediaexpo.cz
Grand Prix Monaka v roce 1950 byla druhým podnikem Mistrovství světa formule 1 a zároveň šestým závodem formule 1 v roce 1950. Závod se uskutečnil 21. května v ulicích Monte Carla.
Závodu dominoval argentinský pilot Juan Manuel Fangio, který dokázal zajet svůj první Hat trick a Chelem. Během sobotního tréninku havaroval Alfredo Pian, který si zlomil kotník a zbytek sezóny absolvoval pouze jako divák. Havárie se nevyhla ani závodu, v prvním kole se v Tabákové zatáčce střetlo hned devět vozů. Příčinou byla mokrá vozovka po náhodné vlně. Grand Prix Monaka byla prvním závodem pro Ferrari a také pro pilota Schella, který představil první vůz s motorem vzadu Cooper.
Oficiální plakát
Obsah |
Pruběh závodu
Účastníci
Alfa Romeo, která ovládla předchozí závod ve Velké Británii, přivezla do Monaka tři vozy pro Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Maserati, z týmu Achille Varzi, nasadilo do závodu dva Argentince José Froilana Gonzaleze a Alfreda Piana. Tým Enrico Platé, který připravoval také vozy Maserati, nasadil stejně jako v Anglii Biru a Graffenrieda. Officine Alfieri Maserati doladil vozy pro Chirona a Rola a konečně Scuderia Milano poslala do boje o vavříny zkušeného Biondettiho. Poprvé se v závodech mistrovství světa objevilo Ferrari. Pro své první účinkování nasadila modenská značka svá největší esa, Alberta Ascariho, Villoresiho a francouzského pilota Raymonda Sommera. Vozem, který měl pokořit Alfu Romeo, bylo Ferrari 125, první monopost realizovaný Enzem Ferrari, který se poprvé představil v Grand Prix Turína 1948 na okruhu Parco del Valentino. Pohonnou jednotkou tohoto vozu byl 12válcový motor do V s úhlem rozevření 60° a objemem 1500 ccm, což naznačuje, že jeden válec měl objem 125 ccm (proto je označení Ferrari 125). Motor byl přeplňovaný objemovým kompresorem Roots, který dával motoru výkon 315 koňských sil při 7 500 otáčkách za minutu. Zatímco Alfa Romeo používala ve svých vozech řadové osmiválcové motory o objemu 1500 ccm s výkonem 350 koňských sil při 8 600 otáčkách za minutu. Další vozy připravila značka ERA pro Boba Gérarda a Petera Whiteheada, Talbot byl zastoupen Belgičanem Claesem a Francouzy Philippe Etancelinem a Rosierem. Robert Manzon a Maurice Trintignant pilotovali vozy Simca Gordini na belgických pneumatikách Englebert, které se tak v Grand Prix prezentovaly poprvé. Prvním pilotem z USA, který nastoupil do Evropského závodu Grand Prix Formule 1 se stal Harry Schell, který navíc startoval s revolučním vozem Cooper T12, který měl motor vzadu.
| 1950 Monaco Grand Prix (Highlights, anglicky) |
Závod
Kvalifikační jízdy byly rozděleny do dvou dnů, první část se konala ve čtvrtek a tak druhá v sobotu, ve které Charles Pozzi, Yves Giraud-Cabantous, Pierre Levegh a Clemente Biondetti neměli možnost zajet své nejlepší časy, kvůli nehodě Alfreda Piana. Alfredo Pian nezvládl svůj vůz, když najel na olejovou skvrnu a narazil do tribuny, při nehodě utrpěl zlomeninu kotníku a závod pro něj skončil. Startovní rošt byl sestaven poměrně zvláštním způsobem, protože o postavení na prvních pěti místech na startu rozhodoval čtvrteční trénink a od šestého místa dolu sobotní trénink. Tento systém poškodil obě Ferrari a především Villoresiho, který by jinak získal druhé místo. První kolo závodu mělo dramatický nádech, když náhodná vlna v tabákové zatáčce zpusobila hromadnou havárii. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati , které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících. Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem.
Výsledky
Závod
- 21. května 1950
- Okruh Monte Carlo
- 100 kol x 3,180 km = 318 km
- 2. Grand Prix
- 1. vítězství pro Juana Manuela Fangia » (vyrovnaný rekord)
- 2. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. vítězství pro Argentinu » (vyrovnaný rekord)
- 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 34 » (vyrovnaný rekord)
- 2. vítězství z « pole position » (nový rekord)
(Legenda)
.png){kind=small}
Stupně vítězů
|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Bodové umístění
V závorce body získane v této GP:
|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Nejrychlejší kolo
- Juan Manuel Fangio 1'51"1 Alfa Romeo
- 1. nejrychlejší kolo pro Juana Manuela Fangia »
- 2. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. nejrychlejší kolo pro Argentinu »
- 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 34 »
Vedení v závodě
- « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 101 kol (nový rekord)
- « Alfa Romeo » byla ve vedení 170 kol (nový rekord)
- « Argentina » byla ve vedení 101 kol (nový rekord)
| Kola | km | Jezdec | % |
|---|---|---|---|
| 1-100 kolo | 318 km | Juan Manuel Fangio | 100% |
| Juan Manuel Fangio |
|---|
Postavení na startu
- Juan Manuel Fangio 1'50"2 Alfa Romeo
- 1. Pole position pro Juan Manuel Fangio »
- 2. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. Pole position pro Argentinu »
- 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 34 »
- 2x první řadu získali « Giuseppe Farina » (1 a 2 místo) a « Juan Manuel Fangio » (1 a 3 místo) (nový rekord)
- 1x první řadu získali José Froilan González »
- 6x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
- 1x první řadu získalo Maserati »
- 3x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
- 3x první řadu získala « Argentina » (nový rekord)
- O postavení v prvních dvou řadách rozhodl první trenink
| _______3_______ José Froilan González Maserati 1'53.7 | _______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 1'52.8 | _______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 1'50.2 | ||
|---|---|---|---|---|
_______5_______ Luigi Fagioli Alfa Romeo 1'54"2 | _______4_______ Philippe Étançelin Talbot 1'54"1 | |||
| _______8_______ Louis Chiron Maserati 1'56"3 | _______7_______ Alberto Ascari Ferrari 1'53"8 | _______6_______ Luigi Villoresi Ferrari 1'52"3 | ||
_______10_______ Louis Rosier Talbot 1'57"7 | _______9_______ Raymond Sommer Ferrari 1'56"6 | |||
| _______13_______ Maurice Trintignant Simca 2'01"4 | _______12_______ Toulo de Graffenried Maserati 2'00"7 | _______11_______ Robert Manzon Simca 2'00"4 | ||
_______15_______ Princ Bira Maserati 2'02"2 | _______14_______ Cuth Harrison ERA 2'01"6 | |||
| _______18_______ Alfredo Pian Maserati - -- --- | _______17_______ Franco Rol Maserati 2'04"5 | _______16_______ Bob Gérard ERA 2'03"4 | ||
_______20_______ Harry Schell Cooper - -- --- | _______19_______ Johnny Claes Talbot 2'12.0 |
Startovní listina
Zajímavosti
- V závodě debutoval Alberto Ascari, Alfredo Piàn, Franco Rol, Harry Schell, José Froilan González, Luigi Villoresi,
Maurice Trintignant, Peter Whitehead, Raymond Sommer a Robert Manzon
- Poprvé se představily vozy Cooper T12, ERA A, Ferrari 125 a Simca-Gordini T15
- V prvním kole došlo k hromadné havárii devíti vozů.
- Juan Manuel Fangio získal « Hat trick » i Chelem ».
| Pole position | Vítězství | Nej. kolo | Hat trick | Vedení | Chelem |
|---|---|---|---|---|---|
|
|
| 
|
|
|
| Juan Manuel Fangio | Juan Manuel Fangio | Juan Manuel Fangio |
| Juan Manuel Fangio |
|
| Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 |
| Alfa Romeo 158 |
|
| 1'50.2 | 3:13'18.7 | 1'51.0 | 100 kol | ||
| 103.884 km/h | 98.701 km/h | 103.135 km/h | 318 km |
Stav MS
- GP - body získané v této Grand Prix
| * | Jezdec | Body | GP | * | Vůz | Body | GP | * | Stát | Body | GP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 |  Giuseppe Farina
| 9 | 1 | Alfa Romeo | 28 | 9 | 1 | Itálie | 21 | 6 | |
| 2 | Juan Manuel Fangio | 9 | 9 | 2 | Ferrari | 9 | 9 | 2 | Argentina | 9 | 9 |
| 3 | Luigi Fagioli
| 6 | 3 | Maserati | 6 | 6 | 3 | Francie | 8 | 3 | |
| 4 | Alberto Ascari
| 6 | 6 | 4 | Talbot | 5 | 4 | Velká Británie | 4 | ||
| 5 |  Reg Parnell
| 4 | 5 | Monako | 4 | 4 | |||||
| 6 | Louis Chiron | 4 | 4 | 6 | Thajsko | 2 | 2 | ||||
| 7 |  Yves Giraud Cabantous
| 3 | |||||||||
| 8 | Raymond Sommer
| 3 | 3 | ||||||||
| 9 | Louis Rosier
| 2 | |||||||||
| 10 | Prince Bira | 2 | 2 |
Externí odkazy
- Informace o Grand Prix Monaka (anglicky)
- Informace o Grand Prix Monaka na F1.com (anglicky)
- Informace o Grand Prix na F1db (anglicky)
- Informace o Grand Prix na Chicane.com (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |