Lyrická poezie
Z Multimediaexpo.cz
Lyrická poezie je druh poezie vyslovující subjektivní básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady, upřednostňující monologické vyjádření v první osobě. Lyrika nezachycuje časovou následnost událostí, své téma rozvíjí v časově souběžných obrazech. Lyrika většinou neobsahuje děj, byť může obsahovat některé epické prvky jako jsou náznak děje, postava a prostředí.
Slovo "lyrika" je odvozeno z řeckého pojmenování veršovaného zpěvu doprovázeného hrou na lyru (lyrika melé=lyrou doprovázené verše).
Obsah |
Typy
- milostná lyrika
- přírodní lyrika
- úvahová, neboli reflexivní
- vlastenecká lyrika
- posměšná satirická lyrika
- historická lyrika
- náboženská lyrika
- politická lyrika
- subjektivní (intimní)
Žánry
- Píseň (popěvek) - prostá, zpěvná báseň, vyznačující se pravidelnou stavbou, rytmem a rýmem (dělíme ji na lidovou a umělou)
- blues – melancholická píseň
- óda – rozsáhlejší oslavná báseň (Óda na radost)
- hymnus - slavnostní píseň na počest hrdinů a jejich činů, oslavuje národ, vlast ap. (Achnatonův hymnus na Slunce)
- elegie – žalozpěv - truchlivá báseň vyjadřující smutek nad ztrátou blízké osoby, vlasti apod. (Tyrolské elegie)
- epigram – krátká báseň, původně nápis na hrobě, později satirický text vybroušeného stylu (tvůrcem např. Karel Havlíček Borovský)
- epitaf - náhrobní nápis (Jiří Wolker)
- pásmo - báseň sestavená prostřednictvím montáže vytvořené na základě nekontrolovaného myšlenkového toku (volný sled pocitů, myšlenek, představ, tvůrcem Apollinaire ...)
- kaligram – grafická báseň uspořádáná do obrazce
Lyricko-epické žánry
- balada – báseň s pochmurným dějem a tragickým koncem; motiv viny a trestu; lidová nebo umělá
- romance – báseň rozmarného rázu, konec šťastný
- poema – básnická povídka, obsahuje líčení událostí ze života jedince
Antická literatura
Starověké Řecko
Archaické období:
- Sapfo – básnická sbírka Písně, vyznává se v ní z lásky k ženám
- Anakreón – víno, ženy, zpěv, pijácké básně, v době českého národního obrození jej napodobovali
- Theokritos – žil na Sicílii, psal idyly (básně o přírodě a pastýřích)
Starověký Řím
- Publius Ovidius Naso – největší římský básník, tvůrce mytologického díla
- Metamorfózy – vznik světa z chaosu - pověsti ze starověkého Řecka a Říma o proměnách..., za kritiku císaře poslán do vyhnanství **Tristia - žalozpěvy, kterými uměleckou formou prosil o milost.
- Umění milovat, Listy - milostná poezie
- Catulus – zakladatel milostné poezie, protiklady citů
- Publius Vergilius Maro – mluvčí císaře Augusta
- Horatius - oslavné ódy
Středověká literatura
- Dvorská lyrika – dvorské milostné skladby z 12. století, trpitelská láska k zadané ženě; trubadůři (Fr.) a Minnesängeři (Něm.) – pěvci. Jednalo se o Alba (Svítáníčka) - milostné písně o ranním loučení milenců a Epistola- milostné písně v dopisech
- Žákovská poezie – např. Píseň veselé chudiny – o životě studentstva
- Čechy - náboženské písně
- Hospodine pomiluj ny
- Svatý Václave - píseň o patronovi české země, funkce národní hymny až do vzniku ČSR v roce 1918
Renesance a humanismus
- Francois Villon - (Fr.) - studoval na Sorboně, patřil k prvním moderním básníkům, stal se bohémem,rváč a buřič,za vraždu kněze odsouzen k trestu smrtirozsudek,po zásahu přátel omilostněn,vyhnán z Paříže,nakonec zavražděn
- kritizoval náboženskou morálku, satira
- Malý Testament(odkaz)
- Velký Testament(závěť) - životní reflexe
- Francesco Petrarca - Sonety Lauře - milostná poezie
- Hynek z Poděbrad – přeložil Dekameron - Májový sen
Baroko v Čechách
- Bílá Hora → rekatolizace evangelíků, inteligence emigruje
Duchovní lyrika
- Adam Michna z Otradovic – učitel, muzikant, lidová tradice.
- Chtíc, aby spal
- Česká Mariánská muzika
- Bedřich Bridel – Co bůh? Co člověk? - vztah člověka s bohem, náboženská lyrika
Pololidová tvorba
- původní autor zapomenut, např. kramářské písně
Lidová tvorba
- šířena ústně, nejčastěji pověsti
- O Žižkovi, Blanických rytířích
- loutkové divadlo - Matěj Kopecký
- Satira na čtyři stavy- zesměšňuje všechny společenské vrstvy
- Verše o perníkářství - kritika nepoctivých obchodníků
Preromantismus
- Antoine François Prévost - Manon Lescaut, do češtiny v překladu Vítězslava Nezvala Manon Lescaut
Národní obrození
básnické skupiny
- Thámovci – snaha prosadit význam a bohatství češtiny
- Puchmajerovci – povznesení češtiny, psali pro prostý lid (balady) i pro vyšší společnost
- František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských
- Ján Kollár – Slávy dcera – Mína, žena stvořená božstvem, měla odčinit hříchy páchané na Slovanech. Putuje s básníkem historií a potkávají významné osobnosti.
Romantismus
Vznikají lyricko-epické básně (balady a poemy)
- Novalis (Něm.) – Hymny noci – napsány pod vlivem smrti třináctileté snoubenky, téma smrti a noci
- George Gordon Byron (Ang.) – Childe-Heroldova pouť – cesta antickou historií
- Alexander Sergejevič Puškin (Ru.)
- Evžen Oněgin- veršovaný román, Evžen přiveden do rodiny Larinových přítelem Lenským, Taťána se zamiluje do Evžena, ten ji ale nechce, Olga je zasnoubena s Lenským, Evžen se dvoří Olze, spor vyvrcholí v souboji ⇒ Lenský je zabit, Evžen odchází do ciziny a když se později vrátí, potká Taťánu, která je už vdaná, dvoří se jí, ale ona jej už nechce.
- Edgar Allan Poe (Am.) – Havran – hlavní hrdina v horečce vzpomíná na zemřelou dívku, za bouře přiletí havran a na pokládané otázky odpovídá „nevermore“
Český romantismus
Bachův absolutismus - rozpor mezi vznikajícím romantismem a biedermayerem
- Karel Hynek Mácha
- Máj – má děj, úvaha o smyslu života, metafora, zvukomalba, 4 zpěvy
- Krajina prostoupena láskou a poezií, posel sděluje Jarmile, že Vilém byl uvězněn za otcovraždu, Jarmila skončí svůj život v jezeře
- Vilém přemýšlí o svém osudu, otázka viny
- Vilémova poprava
- Posun v čase, Vilémova lebka na popravišti nalezena poutníkem (autor sám), úvahy o pomíjivosti mládí
- Karel Jaromír Erben
Realismus u nás
Spisovatelé se zbavují subjektivismu
- Karel Havlíček Borovský
- Křest sv. Vladimíra – básnická skladba – Vladimír chce od Peruna zahromovat, ten odmítá, obvinění, Perun svržen do řeky, výběr nového boha (odhalení praktik carského absolutismu)
Literární moderna
- Parnasisté – umělci prahnou po dosažení krásy a formální dokonalosti, odmítají užitečnost poezie, inspirace snem, exotikou, mytologií
- Charles Baudelaire – Květy zla – morbidita, opěvování hnusu, před maturitou vyloučen, cesta do Indie, překladatel, kritik, byl pod dozorem
- Prokletí básníci - odpor k měšťanské morálce, bohémský život
- Arthur Rimbaud – volná poezie, po Verlainově uvěznění putuje Afrikou jako zástupce firem, tragická smrt
- Opilý koráb
Symbolismus
- Francie 80. léta 19. století
- Stéphane Mallarmé – báseň = tajemství, abstraktní texty, Faunovo odpoledne
Novoromantismus
- Walt Whitman – Stébla trávy
- Emily Dickinsonová – moderní básně, city vyjádřeny symboly
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |