Okresy v Česku

Z Multimediaexpo.cz

Značka oznamující motoristům vjezd do okresu Brno-venkov

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu s výjimkou Prahy podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších změn. Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Od vzniku okresu Jeseník 1. ledna 1996 má Česká republika 76 okresů[1] (hlavní město Praha nepatří do žádného z nich). Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy (ústavnost existence vojenských újezdů je však napadána). Území některých statutárních měst (Brno) tvoří samostatné okresy (okres Brno-město) a dokud existovaly okresní úřady, jejich působnost vykonávaly pro své území magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst (§ 10 zákona č. 147/2000 Sb.). Praha není a nebyla okresem a její území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Praha měla podle přílohy č. 1 zákona č. 147/2000 Sb. pravomoci okresního úřadu pro svá území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí. Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem; změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR. Pro zjednodušení v číselnících a databázích ČSÚ Ministerstva vnitra nebo v jejich výstupech někdy není důsledně dodržována právní terminologie v souladu se zákony. Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1. Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Po 1. lednu 2003 se proto okresy využívají především jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce. Územními obvody zůstaly už jen pro úřady práce,[2] okresní správy sociálního zabezpečení[3] a pozemkové úřady. Pozemkové úřady je však využívají jen v tom rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. 2000.[4] Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků[5] a veterinárních lékařů.[6] Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly redefinovány speciálním zákonem[7] a postupem času se od nich vymezení okresů dle zákona o územním členění státu odchýlilo. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů. Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhláška číslo 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou jsou dosud 33 obce spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce leží v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).

Obsah

Historie

Okresní hejtmanství k roku 1900[8]

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska. Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena. V České republice ještě před zánikem Československa transformoval zákon ČNR č. 425/1990 Sb. okresní národní výbory s účinností ode dne obecních voleb v roce 1990 na okresní úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními (v zákoně dále označovanými jen slovem shromáždění). Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.“

Změny

V roce 1900 bylo v českých zemích 133 okresů. Z toho v Českém království 92 okresů: Aš, Benešov, Blatná, Broumov, Budějovice, Čáslav, Česká Lípa, Český Brod, Děčín, Domažlice, Dubá, Dvůr Králové, Frýdlant, Horšovský Týn, Hořovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chotěboř, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jablonné, Jáchymov, Jičín, Jilemnice, Jindřichův Hradec, Kadaň, Kaplice, Karlín, Karlovy Vary, Klatovy, Kolín, Kralovice, Královské Vinohrady, Kraslice, Krumlov, Kutná Hora, Lanškroun, Ledeč, Liberec, Litoměřice, Litomyšl, Loket, Louny, Mariánské Lázně, Mělník, Milevsko, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Most, Náchod, Německý Brod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Planá, Plzeň, Podbořany, Poděbrady, Polička, Prachatice, Přeštice, Příbram, Rakovník, Rokycany, Roudnice, Rumburk, Rychnov nad Kněžnou, Sedlčany, Semily, Slaný, Smíchov, Strakonice, Stříbro, Sušice, Tábor, Tachov, Teplá, Teplice, Trutnov, Třeboň, Turnov, Týn nad Vltavou, Ústí, Vrchlabí, Vysoké Mýto, Žamberk, Žatec, Žlutice. V Moravském markrabství 33 okresů: Boskovice, Brno, Dačice, Hodonín, Holešov, Hranice, Hustopeče, Jihlava, Kroměříž, Krumlov, Kyjov, Litovel, Mikulov, Místek, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Nové Město, Nový Jičín, Olomouc, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Tišnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vyškov, Zábřeh, Znojmo. Ve Vévodství Slezském bylo 8 okresů: Bílovec, Bílsko, Bruntál, Fryštát, Frývaldov, Krnov, Opava, Těšín. Po Mnichovské dohodě byly politické okresy (něm. politischer Bezirk) v Sudetech připojené k Německu přejmenovány na zemské okresy (něm. Landkreis). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly politické okresy (něm. politischer Bezirk) v protektorátu přejmenovány na okresy (něm. Bezirk). Dekret prezidenta republiky č. 121/1945, o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory, obnovil země a okresy do stavu k 29. září 1938, avšak zároveň zavedl změny. Zavedl statutární města Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Moravská Ostrava, která byla vyňata z přilehlých okresů, avšak jejich místní národní výbory (místní správní komise) plnily zároveň funkci okresního národního výboru pro tyto okresy. Zároveň byla nově stanovená statutární města rozšířena o řadu přilehlých obcí. Zřízen byl nový okres Praha-venkov-jih v obvodu dosavadního soudního okresu Zbraslav, zbylá část okresu Praha-venkov byla přejmenována na Praha-venkov-sever. Správní okres liberecký byl přejmenován na Liberec-venkov, plzeňský na Plzeň-venkov a opavský na Opava-venkov. Z králodvorského správního okresu bylo vyčleněno území soudního okresu jaroměřského jako nový správní okres jaroměřský. Zbytek frýdeckého správního okresu, který nebyl připojen k Moravské Ostravě, byl sloučen se správním okresem místeckým do nového správního okresu místeckého. Moravskoostravský správní okres byl zrušen, tři zbylé obce nepřipojené k Moravské Ostravě byly připojeny do místeckého okresu. Sídlo okresu z Nového Města nad Metují bylo přeneseno do Dobrušky, z Lanškrouna do Ústí nad Orlicí a z Přísečnice do Vejprt. Obnoveny byly rovněž předválečné expositury správních okresů, přičemž byly zřízeny nové expozitury: semilského okresu v Železném Brodě, ústeckoorlického v Lanškrouně, dobrušského v Novém Městě nad Metují a píseckého ve Vodňanech. Vládě dal zákon zmocnění pouhým nařízením slučovat a rozlučovat okresy a měnit jejich obvody i sídla i přidělovat a odebírat právo statutu statutárním městům. Vládní nařízení č. 63/1946 Sb. zavedlo okres Nové Město nad Metují, vyhláška ministra vnitra 88/1946 Sb. přenesla dočasně na okresní národní výbor Nové Město nad Metují též působnost pro okres Dobruška. Vládní nařízení č. 230/1946 Sb. zavedlo okres Lanškroun. Počet okresů byl 154 (110 v české zemi a 44 v moravskoslezské). Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích, v souvislosti s přizpůsobením okresních hranic novým krajským hranicím zavedlo další změny a zvýšilo tak počet okresů na 179, čímž zároveň došlo ke sjednocení soudních okresů se správními:[9]

  • v kraji Pražském byly nově zřízeny okresy Dobříš, Nové Strašecí, Praha-východ, Praha-západ a Votice. Okres Praha-venkov-jih byl přejmenován na Praha-jih a okres Praha-venkov-sever na Praha-sever. Byl zrušen okres Jílové. (Výsledný počet okresů 26.)
  • v kraji Českobudějovickém byly nově zřízeny okresy Soběslav, Trhové Sviny, Vimperk a Vodňany. (Výsledný počet okresů 15.)
  • v kraji Plzeňském byly nově zřízeny okresy Blovice, Horažďovice a Stod. Okres Kralovice byl se změnou sídla přejmenován na okres Plasy, okres Plzeň-venkov na okres Plzeň a několik obcí z něj bylo připojeno přímo k Plzni. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Karlovarském bylo sídlo okresu Teplá přeneseno z Města Teplá do Toužimi a okres přejmenován na okres Toužim. Zrušeny byly okresy Loket, Nejde, Planá, Vejprty a Žlutice. (Výsledný počet okresů 9.)
  • v kraji Ústeckém byly nově zřízeny okresy Horní Litvínov a Lovosice (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Libereckém byl nově zřízen okres Nový Bor, okres Dubá byl změněn na okres Doksy, okres Liberec-venkov přejmenován na okres Liberec, okresy Šluknov a Varnsdorf byly sloučeny s okresem Rumburk a byl zrušen okres Jablonné v Podještědí. (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Hradeckém byl okres Nové Město nad Metují sloučen s okresem Dobruška. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Pardubickém byly nově zřízeny okresy Hlinsko, Holice a Přelouč. (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Jihlavském byly nově zřízeny okresy Pacov a Třešť, okres Nové Město na Moravě byl změněn na okres Žďár. (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Brněnském byly nově zřízeny okresy Blansko, Břeclav, Bučovice, Bystřice nad Pernštejnem, Rosice, Slavkov, Svitavy, Velká Bíteš a Židlochovice, okres Brno-venkov byl přejmenován na okres Brno. (Výsledný počet okresů 18.)
  • v kraji Olomouckém byl nově zřízen okres Kojetín, okres Olomouc-venkov byl přejmenován na okres Olomouc, byl zrušen okres Moravský Beroun (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Gottwaldovském byly nově zřízeny okresy Valašské Klobouky a Veselí nad Moravou (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Ostravském byly nově zřízeny okresy Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava a Vítkov, okres Opava-venkov byl přejmenován na okres Opava (Výsledný počet okresů 11.)

Zákonem č. 142/1949 Sb. byla zrušena kategorie statutárních měst, v Liberci, Olomouci a Plzni byly zřízeny jednotné národní výbory, které plnily zároveň roli městského i okresního národního výboru. Postavení Prahy upravil zvláštní zákon č. 76/1949 Sb. a zákon č. 79/1949 Sb. rozdělil Prahu na 16 obvodů. Podle vládního nařízení č. 139/1949 Sb. byla změněna struktura okresních národních výborů po vzoru krajských. Nositelem veřejné moci bylo plénum NV, výkonnými orgány rada, předseda, referenti (volení z členů pléna) a komise. Pro vedení úřadu (zaměstnanců) byl radou určen z řad zaměstnanců tajemník, jehož výběr podléhal schválení ministerstva vnitra. V 50. letech byly přijaty zákony, které upravovaly postavení a organizci národních výborů, roku 1954 byly první volby, v nichž voliči mohli volit jen jednotnou kandidátku Národní fronty.

Okresy od roku 1960

Okresy v krajích územního členění státu

Kraje a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od 1. července 1960 Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Počet okresů se snížil ze 180 na 76. Později byl tento zákon změněn zákony o národních výborech č. 69/1967 Sb. §79 (rozdělení okresu Košice na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status Bratislavy), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro Brno), 40/1969 Sb. (Ostrava), 41/1969 Sb. (Plzeň), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na okres Zlín), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen okres Jeseník), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a 320/2002 Sb. (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující ministerstvo vnitra stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů). Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb. Další vyhláška č. 513/2006 Sb. změnila území většiny okresů s účinností od 1. ledna 2007 tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. tvoří samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělí se na deset obvodů.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Západočeský kraj

Severočeský kraj

Východočeský kraj

Jihomoravský kraj

Severomoravský kraj

Okresy České republiky podle samosprávných krajů

Okresy v samosprávných krajích

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.

Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje Zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. Podle zákona 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení. Na roveň okresních soudů jsou jako soudy prvního stupně postaveny obvodní soudy.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Související články

Reference

  1. ↑ KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha : Linde, 2003. ISBN 80-7201-403-X. S. 76.
  2. ↑ § 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.
  3. ↑ § 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
  4. ↑ Příloha zákona č. 139/2002 Sb.
  5. ↑ § 10 zákona č. 220/1991 Sb.
  6. ↑ § 8 zákona č. 381/1991
  7. ↑ § 9 odst. 2 a přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
  8. ↑ Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  9. ↑ Kamila Boháčková: Reformy územněsprávní organizace na území ČR po roce 1945, bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2005

Právní předpisy

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Okresy v Česku
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okresy_v_%C4%8Cesku“