Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Rozmnožovací soustava
Z Multimediaexpo.cz
Rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém) je soustava orgánů mnohých živočichů, která slouží k rozmnožování.
Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky, tedy pohlavní rozmnožování.
Zpravidla rozlišujeme samčí a samičí rozmnožovací soustavu.
Obsah |
Terminologie
Pohlavní orgány/pohlavní ústrojí (organa genitalia)[1] jsou orgány/je soubor orgánů rozmnožovací soustavy. Lze je rozdělit na vnější a vnitřní.
Přídatná pohlavní ústrojí - patří k nim např. mléčná žláza savců.[2]
Genitálie jsou vnější nebo vychlípitelné orgány či struktury zajišťujících kopulaci, ejakulaci (u samců) a inseminaci, popřípadě další sexuální funkce. Genitálie primární jsou s pohlavním otvorem (gonoporem) a zahrnují bezprostředně okolní struktury. Genitálie sekundární jsou bez gonoporu.[3]
V širším slova smyslu se obecně jako termínem genitálie označují pohlavní ústrojí.[4][5]
Pohlavní dimorfismus neboli rozdíly mezi pohlavími vytvářejí primární a sekundární pohlavní znaky.
Pohlavní znaky jsou znaky, které určují pohlaví. Rozdělují se na primární pohlavní znaky a sekundární pohlavní znaky. Primární pohlavní znaky se vytvářejí před narozením (před porodem) a patří k nim vnější a vnitřní pohlavní ústrojí. Sekundární pohlavní znaky jsou takové znaky, které vyvíjejí před pubertou (u člověka), ale které nejsou součástí rozmnožovací soustavy.[6]
Obecná stavba
Základním pohlavním orgánem je pohlavní žláza neboli gonáda, tedy orgán, jenž produkuje pohlavní buňky. U člověka jsou pohlavní žlázou vaječníky a varlata. Na stavbě rozmnožovací soustavy různých živočichů se však velmi často podílí i množství jiných žláz a ostatních orgánů.
Vývoj rozmnožovací soustavy
- močopohlavní soustava (systema urogenitale)
- Hlavní článek: Ontogenetický vývoj rozmnožovací soustavy
- Hlavní článek: Fylogenetický vývoj rozmnožovací soustavy
Nejstarší známý živorodý obratlovec je Materpiscis starý přibližně 380 milónů let.
Rozmnožovací soustava člověka
Rozmnožovací (pohlavní) soustava člověka vzniká z mezodermu stejně jako močové ústrojí. Při vývoji plodu jsou základy pohlavních orgánů založeny totožně a teprve postupným vývojem se diferencují na samčí (mužské) a samičí (ženské). Každý pohlavní orgán určitého pohlaví má homologický protějšek u opačného pohlaví.
Tvoří ji:
- vnitřní pohlavní orgány: pohlavní žlázy neboli gonády (varlata a vaječníky), produkující zralé pohlavní buňky (gamety), vývodné cesty pohlavní.
- vnější pohlavní orgány (penis a vulva). Pojmem genitálie (z latiny) se v češtině v nejužším slova smyslu označují primární pohlavní znaky člověka, tedy ty části rozmnožovací soustavy, jež jsou viditelné na povrchu nahého lidského těla. U muže se jedná o penis a šourek, u ženy o vulvu. Ostatní pohlavní orgány se označují pojmem vnitřní pohlavní orgány.
Na rozdíl od většiny ostatních soustav orgánů jsou orgány rozmnožovacích soustav u opačných pohlaví odlišné. Tyto odlišnosti umožňují mezi dvěma jedinci kombinaci genetického materiálu.
Rozlišujeme pohlavní soustavu muže a pohlavní soustavu ženy.
Pohlavní soustava muže
vnitřní mužské pohlavní ústrojí (organa genitalia masculina interna):
- pohlavní žláza: varle (testis) - je to párová pohlavní žláza, nadvarlata, Cowperova žláza
- vývodné cesty pohlavní: chámovod, žláza předstojná
vnější mužské pohlavní ústrojí (organa genitalia masculina externa):
Pohlavní soustava ženy
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna):
- pohlavní žláza: vaječník (ovarium) - je to párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
- vývodné cesty pohlavní: vejcovod (tuba uterina), děloha (uterus), děložní hrdlo, pochva (vagina)
vnější ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina externa):
- zevní pohlavní orgány: vulva, malé pysky (labia minora), velké pysky (labia majora), poštěváček (clitoris)
Obratlovci
Savci
Ptáci
Plazi
Obojživelníci
Ryby
Bezobratlí
Rozmnožovací soustavy u různých živočišných kmenů se značně liší. U některých skupin jsou značně zjednodušené - např. u mnohoštětinatců (Polychaeta) se obvykle pohlavní buňky vyvíjí z buněk vystýlajících vnitřní dutinu, coelom, a uvolňují se ven. Naopak u ploštěnců (Platylhelminthes), jako je například motolice či tasemnice, se vyvinuly velmi složité samčí i samičí rozmnožovací soustavy.[7]
- měkkýši - ontogenetický vývoj měkkýšů
Související články
Reference
- ↑ Václav Hajn: Antropologie I. - Univerzita Plackého, Přírodovědecká fakulta, Olomouc, 1998, ISBN 80-7067-901-8, strana 141.
- ↑ Malá československá encyklopedie, heslo: pohlavní ústrojí
- ↑ Štys P.: Morfologie milování. - Vesmír, 75, 323, 1996/6.
- ↑ Malá československá encyklopedie, heslo: pohlavní ústrojí
- ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/254765-genitalie
- ↑ Malá československá encyklopedie, heslo: pohlavní ústrojí
- ↑ CAMPBELL, N.A; REECE, J.B.. Biologie. [s.l.] : Computer press, 2006.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |