Seznam významných událostí dějin Maďarska
Z Multimediaexpo.cz
Tento článek je stručný chronologický seznam významných událostí Maďarských dějin:
Obsah |
9. století
10. století
- Poráží Arpád vojsko Velké Moravy.
- Princ Vajk přijal křest a následně jméno Štěpán.
- Štěpán se oženil s Giselou Bavorskou, dcerou vévody Jindřicha II. Svárlivého a sestrou pozdějšího římského císaře Jindřicha II.
11. století
1000
- Štěpán I. Uherský se během vánočních bohoslužeb nechal korunovat, se souhlasem císaře Oty III., korunou, již mu údajně poslal sám papež, „apoštolským“ králem. Stál se tak prvním králem Maďarského království.
- 20. srpen - Umírá zakladatel Maďarského království Štěpán I. Uherský.
1091
- K Maďarskému království je připojeno Chorvatsko.
13. století
1278
14.století
1301
- 14. leden - Arpádovská dynastie vymírá po meči.
1308
- Na trůn nastupuje Karel I. Robert z dinastie Anjouovců.
1387
- Zikmund Lucemburský se stává Uherským králem.
15. století
1458
- Matyáš Korvín zvolen Uherským králem.
1490
16. století
1526
- 29. srpen - Bitva u Moháče, umírá král Ludvík Jagellonský.
- 16. prosinec - Uherské království se společně s Českým královstvím stává součástí Habsburské monarchie.
1527
- Vypuká válka Ferdinadem I. a Janem Zápolským o vládu nad Uherskem.
1541
- Uhersko ztrácí území ve prospěch Osmanské říše.
17. století
1691
- Dochází k opětovnému sjednocení Uherska připojením Sedmihradska.
18. století
1718
- Dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků je dokončeno sjedconí Uher. Uherské království je spojeno personální unií s českým královstvím a dědičnými habsburskými zeměmi.
19.století
1848
- 11. březen - Formou petice bylo vypracováno 12 revolučních požadavků Maďarského národa.
- 15. březen - Vystoupení lidu v Pešti, počátek Maďarské revoluce a boje za nezávislost 1848 - 1849.
- 29. září - Maďarská armáda porazila vojska chorvatského bána Josipa Jelačiče u Pákozdu.
- 2. prosinec - Na Rakouský trůn nastupuje František Josef I., v Uhersku však není úznan.
1849
- 14. duben - V Debrecínu vyhlášena detronizace Habsburků.
- 13. srpen - Bitva u Világose, Maďarská armáda pod vedením Artura Görgeye kapitulovala.
1867
- únor - dochází k Rakousko-Uherskému vyrovnání.
1896
- Oslavy Milénia, 1000. let od příchodu Maďarů do současné vlasti.
20. století
- 28. červen - V Sarajevu byl spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este
- 28. červenec - Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku, vypuká první světová válka.
- 21. listopad - Umírá císař František Josef I. na jeho místo nastupuje Karel I.
- 30. říjen a 31. říjen - Astrová revoluce.
- 1. listopad - Karel I. zprostil uherskou vládu přísahu věrnosti.
- 11. listopad - Kapitulací Německa končí První světová válka.
- 16. listopad - Byla vyhlášena První Maďarská republika. (Tímto dnem končí dějiny Uherska a začínají dějiny novodobého Maďarska)
- 21. březen - K moci se dostávájí komunisté je vyhlášena Maďarská republika rad.
- 16. duben - Začala ofenzíva Rumunského království proti MRR.
- 27. duben - Začala ofenzíva ČSR proti MRR.
- 1. srpen - MRR předává vládu sociálním demokratům.
- 16. listopad - Miklós Horthy vstoupil v čele národní armády do Budapešti.
- 1. březen - Bylo vyhlášeno novodobé Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.
- 14. duben - Předsedou vlády je zvolen István Bethlen.
- 4. červen - Došlo k podepsání Trianonské smlouvy, Maďarsko ztrácí 71,5% území bývalích Uher.
- 22. říjen - "Královská armáda" Karla I. vyrazila vlakem na Budapešť.
- 23. říjen - Vládní vojska, pod vedením budoucího premiéra Gyuly Gömböse, porážejí armádu Karla I. u Büdaörse.
- 6. listopad - Národní shromáždění přijalo zákon o dentronizaci Habsburků.
- 1. leden - Zavedena nová měna - Pengő.
- 5. duben - Byla podepsána Maďarsko-Italská smlouva o vzájemném přátelství a spolupráci.
- Maďarské království zasahuje Velká hospodářská krize.
- 1. září - Nespokojenost obyvatel s hospodářskou krizí vyvrcholila masovou demonstrací v Budapešti, která byla potlačena střelbou policejních sborů.
- 1. říjen - Předsedou vlády se stal pravicový extrémista Gyula Gömbös.
- 20. srpen - V Maďarském království se konaly velkolepé oslavy u příležitosti 900. výročí smrti krále Štěpána I. Uherského.
- 2. listopad - Na základě První vídeňské arbitráže získalo Maďarské království území jižního Slovenska obydlené především Maďary a část Podkarpatské Rusy.
- 1. září - Začátek Druhé světové války, útoku Třetí říše na Polsko se Maďarské království nezúčastnilo.
- Maďarské království získává nazpět část území historických Uher, jedná se o část Sedmihradska a Vojvodiny.
- 3. duben - Premiér Pál Teleki spácha demonstrativní sebevraždu.
- 9. březen - Premiérem byl jmenován Miklós Kállay.
- 19. březen - Operace Margarethe, přímá okupace Maďarského království německou armádou.
- 15. květen - Z Maďarského království odjížní první transport Židů do Osvětimi.
- 15. říjen - Miklós Horthy vyhlásil ukončení bojů o den dříve než bylo se Spojenci ujednáno.
- 16. říjen - Horthymu je odebrána funkce regenta Maďarského království, vůdce Šípových křížů Ferenc Szálási zřizuje Vládu národní jednoty.
- 22. prosinec - Fronta národního osvobození ustavuje v Debrecínu prozatimní vládu v čele s Bélou Miklósem.
- 20. leden - Prozatimní vláda podepsala v Moskvě příměří se Spojenci.
- 13. únor - Po těžkých bojích byla Budapešť dobyta vojsky Rudé armády.
- 4. duben - Rudá armáda dovršila osvobození Maďarského území.
- 8. květen - S kapitulací Třetí říše zaniká i existence Maďarského státu.
- 1. únor - Byla vyhlášena Druhá Maďarská republika.
- 1. srpen - Zavedena nová měna - Forint.
- 12. červen - Došlo ke sloučení MKP a MSZDP do jednotné Magyar Dolgozók Pártja (Maďarská strana pracujících).
- 15. červen - Vynesení rozsudku trestu smrti ve vykonstruovaném procesu nad László Rajkem.
- 15. srpen - Byla vyhlášena Maďarská lidová republika.
- 20. srpen - Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě.
- 15. říjen - László Rajk popraven.
- 10. prosinec - Vyhlášení prvního pětiletého plánu.
- 28. prosinec - Znárodnění všech podniků s více než 10 zaměstnanci a se zahraničním kapitálem.
- Po smrti Stalina v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Mátyáse Rákosiho z podpory kultu osobnosti novým premiérem se stal Imre Nagy.
- 9. březen - Mátyás Rákosi jménem ÚV Magyar Dolgozók Pártja obvinil Imre Nagye z revionizmu, protisocialistického nacionalismu a za špatnou hospodářskou situaci v zemi.
- 18. duben - Imre Nagy byl po jednotném hlasování Národního shromáždění sesazen ze svého postu.
- 18. červenec - Mátyás Rákosi je zbaven předsednictví Magyar Dolgozók Pártja (Maďarská strana pracujících).
- 6. říjen - Došlo k přeložení ostatků László Rajka popraveného Rákosiho režimem.
- 23. října - Vypukají první boje Maďarů se sovětskýmy vojsky, počátek Maďarského povstání.
- 28. říjen - Sovětský svaz přistupuje na požadavky vlády Imre Nagye a stahuje z Maďarska svou armádu.
- 31. říjen - V Sovětském svazu se rozhodlo o invazi do Maďarska.
- 1. listopad - Hranice Maďarska překročili první okupační jednotky Sovětského svazu.
- 2. listopad - Z Maďarské strany pracujících se vytváří Maďarská socialistická dělnická strana.
- 4. listopad - Sovětské tanky obaszují Budapešť.
- 10. listopad - Ustal ozbrojený odpor Maďarů, zvedla se vlna zatýkaní.
- 22. listopad - Imre Nagy zatčen.
- 26. únor - Do funkce Generálního tajemníka MSZMP zvolen János Kádár.
- 16. červen - Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter jsou v Budapešti popraveni.
- Ústřední výbor zavedl tzv. Nový ekonomický mechanismus.
- 21. srpen - Vojska Maďarské lidové republiky se pod výhružkou vyhlášení stanného práva musela účastnit invaze do ČSSR.
- 27. září - Vznikla politická strana Magyar Demokrata Fórum (Maďarské demokratické fórum).
- 30. březen - Vznikla politická strana Fiatal Demokraták Szövetsége (Svaz mladých demokratů).
- 22. květen - Z funkce Generálního tajemníka MSZMP je odvolán János Kádár a nahrazen Károly Grószem.
- 13. listopad - Vznikla politická strana Szabad Demokraták Szövetsége (Svaz svobodných demokratů).
- 24. listopad - Novým premiérem se stal Miklós Németh.
- leden - Došlo k rozhodnutí ústředního výboru MSZMP, inspirované Imre Pozsgaym, které potvrdilo, že povstání v roce 1956 nebylo kontrarevolucí nýbrž lidovým povstáním.
- 16. červen - Přesně po 31 letech od popravy, se v Budapešti na Hősök tere, za účasti 300 000 lidí, konal jedenáctihodinový pohřeb Imre Nagye se všemi poctami.
- 6. červenec - Ve stejný den, kdy je rehabilitován Imre Nagy, umírá János Kádár.
- 18. září - Byla podpsána dohoda opozice s MSZMP, v níž bylo zdůrazněno odhodlání vytvořit právní a politické podmínky pro přechod k pluralitní demokracii a k vládě práva a překonat vleklou společensko-hospodářskou krizi.
- 7. říjen - Z MSZMP vznikla nová politická strana - Magyar Szocialista Párt v čele s Rezső Nyersem.
- 23. říjen - V den výročí Maďarského povstání, prozatímní prezident Mátyás Szűrös z balkónu Országházu slavnostně vyhlašuje Třetí Maďarskou republiku.
- 25. březen - Koná se první kolo prvních svobodých voleb po 43 letech.
- 8. duben - Druhé kolo voleb, jasně vítězí pravicové MDF se ziskem 164 mandátů.
- 2. květen - Úřadu prezidenta republiky se ujal Árpád Göncz.
- 16. květen - Do úřadu předsedy vlády nastoupil József Antall.
- 3. července - Národním shromáždění přijalo současný státní znak.
- 15. únor - Došlo k uzavření smlouvy o přátelství a spolupráci ČSFR, Polska a Maďarska, známou dnes jako Visegrádská čtyřka.
- 25. únor - Rozpuštění Varšavské smlouvy.
- 19. červen - Maďarsko opouštějí poslední vojska Sovětského svazu.
- 8. květen a 29. květen - Konají se druhé svobodné volby, vítězí MSZP, premiérem se stává Gyula Horn.
- 10. květen a 24. květen - Konájí se třetí svobodné volby, vítězí Fidesz, premiérem se stává Viktor Orbán.
- 12. březen - Maďarsko se společně s Českou republikou a Polskem stává členem NATO.
21. století
- 4. srpen - Prezidentem republiky se stal Ferenc Mádl.
- 19. červen - Přijetí Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.[1]
- 7. květen a 21. květen - Konají se čvrté volby od roku 1990, vítezí koalice Fidesz-MDF, vládu však sestavuje MSZP a SZDSZ, premiérem se stává Péter Medgyessy.
- 12. duben - V referendu o vstup Maďarska do Evropské unie hlasovalo pro 83,76% oprávněných voličů.[2]
- 1. květen - Společně s dalšímy devíti zeměmi, včetně ČR, se Maďarsko stává členem Evropské unie.
- 29. září - Ferenc Gyurcsány se stal šestým premiérem Maďarské republiky.
- 7. červen - Prezidentem republiky zvolen nestraník László Sólyom.
- 5. srpen - László Sólyom nastoupil do úřadu prezidenta republiky.
- 9. května a 23. května - Konají se páté svobodné volby, vítězí MSZP, premiérem zůstává Ferenc Gyurcsány.
- 17. září - Na veřejnost se dostala audionahrávka z neveřejného povolebního projevu premiéra Ference Gyurcsányho k poslancům MSZP. Následně po celem Maďarsku vypukly masivní demonstrace. Počátek Maďarského podzimu demonstrací.[3][4]
- 18. září a 19. září - Maďarsko zažívá v noci z pondělí na úterý nejintenzivnější demonstrace od roku 1989. Na slzný plyn a vodní děla policie odpověděli demonstranti házením kamenů. Později vzplanulo i několik vozů a budova státní televize.[5]
- 24. září - Na Kossuthově náměstí před budovou Országházu protestovalo více než třicet tisíc Maďarů už šestou noc za sebou.[6]
- 23. říjen - Konají se další masivní demonstrace u příležitosti 50. výročí Maďarského povstání z roku 1956.[7]
- 15. březen - Výročí Maďarské revoluce a boje za svobodu 1848 - 1849 nastartovalo nové demonstrace proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu.[8]* 17. prosinec - Maďarští železničáři MÁV zahájili časově neomezenou stávku, krátkodobými stávkami je podpořili i učitelé, řidiči autobusů a zaměstnanci budapešťského letiště. Zemědělci svými stroji blokují silnice po celé zemi.[9]
- 21. prosinec - Maďarsko vstupuje do Schengenského prostoru. Jsou zrušeny celní kontroly na hranicích s Rakouskem, Slovenskem a Slovinskem
- 22. duben - Maďarští europoslanci vystupují v Evropském parlamentu proti Benešovým dekretům.
- Podzim - Na Maďarsko dopadá Světová finanční krize.
- 16. prosinec - Městký soud v Budapešti rozpustil Maďarskou gardu.[10]
- 21. březen - Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány oznámil na sjezdu své Magyar Szocialista Párt, že hodlá podat demisi.[11][12]
- 26. březen - Jeden z prvních kandidátů na premíéra György Surányi oznámil, že se o post ministerského předsedy ucházet nebude.[13]
- 28. březen - Odstpující premiér Ferenc Gyurcsány oznámil dne svůj odstup z funkce předsedy své Magyar Szocialista Párt.[14]
- 29. březen - Na funkci premiéra byl navržen ministr národního rozvoje a hospodářství Gordon Bajnai.[15]
- 14. duben - Gordon Bajnai byl zvolen do úřadu premiéra, hlasovalo pro něj 204 z 385 poslanců především ze MSZP a SZDSZ.[16] Asi 5000 příznivců opozice se shromáždili na náměstí před parlamentem, jehož bezprostřední okolí brání policisté. Demonstranti vyzvali poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili. Vyzvali také prezidenta Lászla Sólyoma k vypsání nových parlamentních voleb.[17]
- 8. červen - Ve volbách do Evropského parlamentu vítězí Fidesz-KDNP se ziskem 14 mandátů. Na druhém místě je MSZP se 4 mandáty. Do parlamentu se dostala i krajně pravicová strana Jobbik se 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[18][19]
- 11. duben a 25. duben - Konají se šesté svobodné volby. Drtivě vítězí koalice Fidesz-KDNP, která má v parlamentu ústavní dvoutřetinovou většinu.
- 29. květen - Předseda vítězné strany Viktor Orbán se stal osmým premiérem MR.
- 29. června - Novým prezidentem Maďarské republiky byl zvolen Pál Schmitt.
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
Související články
- Maďarsko
- Uhersko
- Dějiny Maďarska
- Seznam prezidentů Maďarska
- Seznam premiérů Maďarska
- Seznam uherských králů
Reference
- ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 432. (Čeština)
- ↑ hu:Népszavazás Magyarország EU-tagságáról
- ↑ Maďarský premiér lhal, odhalila nahrávka. Lidovky.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Maďarská vláda lhala lidem. Aktualne.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Policie použila v Budapešti slzný plyn. Aktualne.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Šestá noc: protestovaly tisíce Maďarů. Aktualne.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Maďaři znovu bojovali. 130 zraněných. Aktualne.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Video z Budapešti: Slzný plyn a vodní děla. Aktualne.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Maďarsko ochromila celostátní stávka. Novinky.cz [online]. , 21. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Budapešťský soud rozpustil Maďarskou gardu. Novinky.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Maďarsko v krizi: Premiér oznámil, že chce rezignovat. Aktualne.cz [online]. , 21. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci. Novinky.cz [online]. , 21. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Maďarsko pořád nemá jméno příštího premiéra, Surányi post odmítl. Idnes.cz [online]. , 26. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Gyurcsány odchází i z vedení maďarských socialistů. CT24.cz [online]. , 28. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Maďarští socialisté navrhují do premiérského křesla Gordona Bajnaie. CT24.cz [online]. , 29. 03 2009. Dostupné online.
- ↑ Maďarským premiérem se stal Gordon Bajnai, má zemi vyvést z krize. Idnes.cz [online]. , 14. 04 2009. Dostupné online.
- ↑ Maďarský parlament potvrdil nového premiéra. CT24.cz [online]. , 14. 04 2009. Dostupné online.
- ↑ 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština)
- ↑ AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština)
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |