V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kaliningradská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 31: Řádka 31:
  | doména              =  
  | doména              =  
  | web                =  
  | web                =  
-
}}
+
}}'''Kaliningradská oblast''' je [[Rusko|ruská]] [[exkláva]] ve východní [[Evropa|Evropě]], hraničící s [[Litva|Litvou]] a s [[Polsko|Polskem]], nejzápadnější a nejmenší [[oblast]] Ruské federace. Ze západu má Kaliningradská oblast přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Kromě [[Kaliningrad]]u jsou dalšími významnými městy říční přístav [[Sovětsk]], [[železniční uzel]] [[Černjachovsk]] a přístav [[Baltijsk]]. Hlavní říční osy jsou [[Pregola]] a [[Němen]].
-
'''Kaliningradská oblast''' je [[Rusko|ruská]] [[exkláva]] ve východní [[Evropa|Evropě]], hraničící s [[Litva|Litvou]] a s [[Polsko|Polskem]], nejzápadnější a nejmenší [[oblast]] Ruské federace. Ze západu má Kaliningradská oblast přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Kromě [[Kaliningrad]]u jsou dalšími významnými městy říční přístav [[Sovětsk]], [[železniční uzel]] [[Černjachovsk]] a přístav [[Baltijsk]]. Hlavní říční osy jsou [[Pregola]] a [[Němen]].
+
Kaliningradská oblast, osamělý klín [[Rusko|Ruska]] ležící mezi [[Litva|Litvou]], Polskem a Baltským mořem, byla vždy příliš strategická, než aby byla ponechána v cizích rukou. Původně se město Kaliningrad jmenovalo Königsberg a bylo založeno ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Nedlouho po založení bylo ale poničeno povstáním Prusů a obnovena jako tři samostatná města, která se opět sjednotila až v 18. století. Do konce 2. světové války byla tato oblast součástí Východního Pruska. Roku 1945 byla nakonec připojena k SSSR. Po roce 1991 trpěl Kaliningrad odtržením od Ruska, ale na druhé straně těží z úzkých vztahů a obchodu s Německem.
-
Kaliningradská oblast, osamělý klín [[Rusko|Ruska]] ležící mezi [[Litva|Litvou]], Polskem a Baltským mořem, byla vždy příliš strategická, než aby byla ponechána v cizích rukou. Původně se město Kaliningrad jmenovalo Königsberg a bylo založeno ve 13. století českým králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] Nedlouho po založení bylo ale poničeno povstáním Prusů a obnovena jako tři samostatná města, která se až v 18. st. opět sjednotila. Do konce 2. světové války byla tato oblast součástí Východního Pruska. Roku 1945 byla nakonec připojena k SSSR. Po roce 1991 trpěl Kaliningrad odtržením od Ruska, ale na druhé straně těží z úzkých vztahů a obchodu s Německem.
+
Kaliningradská oblast má svou vlastní správu, která rozhoduje v některých záležitostech, ale je podřízena Moskvě. V dnešní době zde sídlí ruská baltická flotila. Oblast se také má stát místem pro novou ruskou jadernou elektrárnu - Baltskou JE.
Kaliningradská oblast má svou vlastní správu, která rozhoduje v některých záležitostech, ale je podřízena Moskvě. V dnešní době zde sídlí ruská baltická flotila. Oblast se také má stát místem pro novou ruskou jadernou elektrárnu - Baltskou JE.
== Baltská jaderná elektrárna ==
== Baltská jaderná elektrárna ==
Řádka 39: Řádka 38:
== Kaliningrad v obrazech ==
== Kaliningrad v obrazech ==
<gallery>
<gallery>
-
File:Kaliningrad cathedral.JPG|Historická katedrála.
+
File:Kaliningrad cathedral.JPG|Historická katedrála
File:Kaliningrad oblast Kurortnoe (Gross-Wonsdorf) abandoned castle.JPG|Zbytky německého zámku, zničeného během druhé světové.
File:Kaliningrad oblast Kurortnoe (Gross-Wonsdorf) abandoned castle.JPG|Zbytky německého zámku, zničeného během druhé světové.
-
File:Port of Kaliningrad.jpg|Kaliningradský přístav.
+
File:Port of Kaliningrad.jpg|Kaliningradský přístav
-
File:Angrapa.jpg|Jezero Agrapa.
+
File:Angrapa.jpg|Jezero Agrapa
-
File:Kingsgate.JPG|Královská brána.
+
File:Kaliningrad 1200.jpg|Pomník 1200 rudoarmějcům, kteří padli při dobývání Kaliningradu.
File:Kaliningrad 1200.jpg|Pomník 1200 rudoarmějcům, kteří padli při dobývání Kaliningradu.
-
File:Obryv2.jpg|Pobřeží Baltského moře.
+
File:Curonian Lagoon.jpg|Satelitní snímek zálivu.
-
file:Curonian Lagoon.jpg|Satelitní snímek zálivu.
+
Soubor:Baltiysk, Kaliningrad Oblast, Russia - panoramio - Anton Yefimov (5).jpg|Pobřeží Baltského moře
 +
Soubor:Kaliningrad 05-2017 img18 Kings Gate.jpg|Královská brána (2017)
</gallery>
</gallery>
Řádka 53: Řádka 52:
-
{{commonscat|Kaliningrad Oblast}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Kaliningrad Oblast}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ruské oblasti]]
[[Kategorie:Ruské oblasti]]
[[Kategorie:Kaliningradská oblast| ]]
[[Kategorie:Kaliningradská oblast| ]]

Aktuální verze z 27. 6. 2019, 10:42

Kaliningradská oblast je ruská exkláva ve východní Evropě, hraničící s Litvou a s Polskem, nejzápadnější a nejmenší oblast Ruské federace. Ze západu má Kaliningradská oblast přístup k Baltskému moři. Kromě Kaliningradu jsou dalšími významnými městy říční přístav Sovětsk, železniční uzel Černjachovsk a přístav Baltijsk. Hlavní říční osy jsou Pregola a Němen. Kaliningradská oblast, osamělý klín Ruska ležící mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem, byla vždy příliš strategická, než aby byla ponechána v cizích rukou. Původně se město Kaliningrad jmenovalo Königsberg a bylo založeno ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Nedlouho po založení bylo ale poničeno povstáním Prusů a obnovena jako tři samostatná města, která se opět sjednotila až v 18. století. Do konce 2. světové války byla tato oblast součástí Východního Pruska. Roku 1945 byla nakonec připojena k SSSR. Po roce 1991 trpěl Kaliningrad odtržením od Ruska, ale na druhé straně těží z úzkých vztahů a obchodu s Německem. Kaliningradská oblast má svou vlastní správu, která rozhoduje v některých záležitostech, ale je podřízena Moskvě. V dnešní době zde sídlí ruská baltická flotila. Oblast se také má stát místem pro novou ruskou jadernou elektrárnu - Baltskou JE.

Baltská jaderná elektrárna

Kaliningradská oblast má do roku 2016 mít vlastní jadernou elektrárnu. V roce 2008 podepsala místní vláda a Rosatom smlouvu na výstavbu a 25. února 2010 guvernér oblasti Georgij Boos spolu se šéfem Rosatom Sergejem Kirijenkem položili její základní kámen. Dokončena má být v roce 2016 a zatím je jediným akcionářem ruská vláda. Jedná se o projekt, velmi důležitý z mnoha hledisek - je to první elektrárna, kterou Rusko staví "na zelené louce" (předtím pouze dokončovalo staré projekty z dob SSSR)[1], zajistí oblast energií a navíc může změnit energetický profil regionu, neboť Polsko, Bělorusko ani pobaltské země funkčními jadernými elektrárnami nedisponují [2].

Kaliningrad v obrazech

Reference

  1. První betonářské práce začnou na Baltské JE už příští rok
  2. Lotyšsko se v budoucnu neobejde bez jaderné energie


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kaliningradská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)