Vladimirská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1708“ textem „1708“)
m (1 revizi)

Verze z 1. 7. 2013, 11:09


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vladimirská oblast

Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace - oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.

Obsah

Geografické podmínky

Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5 000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné - kontinentální.

Historie

Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirské velkoknížectví (1157-1362) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl, ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.

Hospodářství

Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78%.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[1]

Rusové 1443,9
Ukrajinci 16,8
Tataři 8,7
Bělorusové 5,7
Arméni 5,0
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení

Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).

Reference

  1. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy


Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)