Athény

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 6. 2. 2022, 13:45

Dominanty města Athény

Athénská Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města

Athény, česky též Atény, řecky: Αθήνα , jsou hlavní město Řecka. Rozkládají se na poloostrově Attika poblíž Sarónského zálivu. S okolními městy, jako je například přístav Pireus, vytvářejí aglomeraci čítající přes 4 miliony obyvatel.

Historie

Starověk

Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský hrad. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní rolníci a řemeslníci stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 621 př. n. l. zaznamenal Drakón tehdy platné zákony. Avšak Drakón stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“. Tak za pouhou krádež obilí byl trest smrti. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok).

Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 594/593 př. Kr., kdy byla zavedena Solónova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z kterých všechny se mohly zúčastňovat na volbách, ale do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd (pentakosiomedimnoi a hippeis). Také zřídil radu čtyř set, takže se rozšířila účast na politické moci pro nové vrstvy obyvatelstva (obchodníci, řemeslníci).

V roce 547 Peisistratos nastolil osobní vládu - tyranis, za jeho vlády dosáhly Athény významný rozvoj. Začal budovat chrám na Akropoli, zasvěcený ochranné bohyně Athéně (hekatonpedon - stostopý chrám - měl na délku sto stop = asi 33 m). Později ho dal přestavět Perikles, na jeho místě vznikl Parthenon.

Vrcholu demokracie dosáhly Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil filozof Sókratés a představitelé antické tragédie jako např. Sofoklés, Aischylos nebo Euripidés.

Několik let po Periklově smrti v roce 429 př. Kr. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná Sparta a její peloponéští spojenci porazili Athény v peloponéské válce. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů.

Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Někteří římští císařové, zejména Hadrianus, věnovali Athénám četné nové stavby. Císař Hadrián např. dokončil chrám Dia Olympského nebo bohatý římský občan Herodes Attikos, který nechal postavit po sobě nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika.

S vítězstvím křesťanství v římské říši ve 4. století n. l. pak začal definitivní úpadek města. Pohanské náboženství bylo zakázáno, filozofické školy zavřeny a Parthenón byl v 6. století změněn na křesťanský chrám.

Středověk

Roku 1456 padly Athény do rukou Turkům. Ti udělali z Parthenónu mešitu, v Propylajích se usídlil turecký místodržitel a v Erechtheiu byl umístěn harém. Athény se pak pozvolna stávaly vesnicí.

Novověk a moderní doba

Zvrat nastal až roku 1834, kdy král Ota I. učinil hlavním městem novodobého řeckého státu. Turci uznali nový řecký stát již o pět let dříve, roku 1829, ale nejprve bylo hlavním městem Nauplio. V té době ležely starobylé památky většinou v rozvalinách uprostřed města. Athény byly zanedbanou vesnicí s pouhými sedmi tisíci obyvateli.

V roce 1851 měly Athény pouhých 31 000 obyvatel, tedy asi přibližně stejně jako Písek a do roku 1971 vzrostl jejich počet na 2 miliony. Dnes žije v celé aglomeraci téměř 3,5 milionu obyvatel.

Údaje o městě

• Hlavní město Řecka a světová metropole.
• Ve městě je nespočet antických památek a jedním z hlavních zdrojů příjmů města je cestovní ruch.
• Athény mají vlastní letiště, přístav a tři linky metra, které spojují rozsáhlé části města, zajišťují dopravu například i k přístavu Pireus.
• Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40 % tvoří Řekové. Je zde mnoho Albánců nebo Poláků, kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony.
• Na ulicích zde jezdí na 4 000 autobusů a nejméně 14 000 taxíků. Obyvatelům města slouží také nepříliš rozsáhlá tramvajová síť.
• Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí Dionýsos a bohyně moudrosti a věd Athéna.
• Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v Londýně.^[1]
• Hustota osídlení je velmi vysoká, čtvrť Kipseli na severu Athén je po Hong-Kongu nejhustěji osídlené území na světě.
• Podle Světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě, Athény patří mezi města s nejnižším poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele.

Athény olympijské

Antický Panathénský stadion byl dějištěm olympijských ceremoniálů a soutěží olympijských her v letech 1896 i 2004

Athény hostily dvakrát letní olympijské hry – Letní olympijské hry 1896 v roce 1896 a XXVIII. v roce 2004. Roku 1906 byly Athény dějištěm tzv. Meziher, které byly reakcí na neúspěšné hry v Saint Louis z roku 1904.

Hry 2004 přinesly městu:

• 65 000 nových stálých pracovních míst.
• Bylo postaveno 120 km nových silnic.
• Bylo vysazeno 290 000 nových stromů.
• Bylo postaveno nové mezinárodní letiště – 2. v Aténách.
• Byla postavena linka aténského metra a postaveno 24 km tramvajových tratí.
• Nárůst cestovního ruchu.
• O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí.

Významné aténské stavby

Olympeion a Hadriánův oblouk pohledem z Akropole

Park Zappion

Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.

Olympeion

Chrám Olympeion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.

Hadriánův oblouk

Je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo, staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“.

Dionýsovo divadlo

V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Pojalo až 17 000 diváků. Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.

Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

Akropolis

Dominantou Athén je Akropolis a dominantou Akropole Parthenon

Hefaistův chrám (Theseion-Hefaisteion) patří mezi nejzachovalejší antické památky

Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností.

Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v Attice - Pelasgy. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do doby největšího rozmachu Athénské moci – do doby Periklovy. Tehdy byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes, kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale i vyspělým estetickým dojmem.

Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – socha Pallas Athény, ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Olympii. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve 20. století.

Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká.

Parthenon – začal se budovat v roce 447 před Kristem. Ústředním bodem Parthenónu byla obří socha Athény o výšce 11m, chrám měl rozměry asi 70 x 31 m.^[2] Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenónu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila.

Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. Kr. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Na jeho místě stály původně tři samostatné chrámy, které byly po přestavbě sloučeny do jedné stavby, ale byl zachován jejich původní půdorys. Na severení straně chrámu je předsíň, střechu které drží šest soch půvabných dívek - karyatidy.

Propylaie - vstupní monumentální mramorové schodiště a brána s pěti vstupy, které se na noc, případně v nebezpečí zavíraly a Akropole se měnila na pevnost. Dnes nesou jméno Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století, Boulého.

Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy:

• Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. Kr.
• Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu.
• Erechtheus - prastarý athénský bůh s horní částí mužskou, s dolní v podobě hadího těla - symbol původního autochtonního (domácího) božstva

Athénská agora

Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní.

Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11. století našeho letopočtu.

• Chrám Théseion-Héfaisteion

Tento chrám je zasvěcen bohu Héfaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován roku 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec.

• Řecká agora

Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké nadvlády. V severozápadní částí se nachází Theseion, čili Hefaisteion, v jihovýchodní části Stoa poikylé (Malovaná stoa), zrekonstruovaná po 2. sv. válce Američany. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.

• Věž větrů

Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.

• Mitrópoli

Katedrála, kterou nechal vystavět první řecký král Ota I. Řecký v letech 1840 až 1862. Uvnitř se nachází pozůstatky sv. Filothéi a sv. Řehoře.

Známe osobnosti

Seznam osobností Athén

Partnerská města

Bibliografie

• DAVENPORTOVÁ, Coral - FOSTEROVÁ, Jane, 2004: Athény. Praha: Ikar. ISBN 80-249-0282-6
• DUBIN, Marc, 2001: Řecko: Athény a pevnina. Praha: Euromedia Group - Ikar. ISBN 80-7202-746-8
• BARTONĚK, Antonín - BARTOŇKOVÁ, Dagmar, 1993: Řecko: Průvodce do zahraničí. Praha: Olympia. ISBN 80-7033-250-6
• BÖTIG, Klaus, 1991: Athény: Průvodce na cesty s osvědčenými tipy. Praha: KadeL. ISBN 80-85393-21-2

Reference

1. ↑ DUBIN (2001)
2. ↑ BARTONĚK – BARTOŇKOVÁ (1993)

Externí odkazy

• Athény (výpisky do školy)
• http://www.athina.gr/