V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Altajský kraj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Mapa)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
| čas = +6, [[Letní čas|v létě]] +7
| čas = +6, [[Letní čas|v létě]] +7
| doména =  
| doména =  
-
}}
+
}}[[Soubor:Barnaul, Russia-Flickr.jpg|thumb|240px|[[Barnaul]] (2013)]]
-
'''Altajský kraj''', [[ruština|rusky]]: ''Алтайский край'', je kraj [[Ruská federace|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Rozkládá se na horním toku řeky [[Ob]] v jižní části [[Sibiř]]e, u hranice s [[Kazachstán]]em a s [[Čína|Čínou]], dále sousedí s [[Novosibirská oblast|Novosibirskou oblastí]], [[Kemerovská oblast|Kemerovskou oblastí]] a [[Republika Altaj|Altajskou republikou]]. Hlavním městem kraje je [[Barnaul]].
+
[[Soubor:Altai Krai in Russia.png|thumb|240px|Altajský kraj na mapě Ruska]]
-
Altajský kraj má rozlohu 167 800 km² a 2,82 mil. obyvatel. Národnostní složení: [[Rusové]] 90 %, [[Němci]] - 3,9 %, [[Ukrajinci]] - 2,9 %, [[Bělorusové]] - 0,4 %, [[Kazaši]] 0,4 % a další.  
+
'''Altajský kraj''', [[ruština|rusky]]: ''Алтайский край'', je kraj [[Rusko|Ruské federace]] v [[Sibiřský federální okruh|Sibiřském federálním okruhu]]. Rozkládá se na horním toku řeky [[Ob]] v jižní části [[Sibiř]]e, u hranice s [[Kazachstán]]em a s [[Čína|Čínou]], dále sousedí s [[Novosibirská oblast|Novosibirskou oblastí]], [[Kemerovská oblast|Kemerovskou oblastí]] a [[Republika Altaj|Altajskou republikou]]. Hlavním městem kraje je [[Barnaul]].
 +
 
 +
Altajský kraj má rozlohu 167&nbsp;800&nbsp;km<sup>2</sup> a 2,82&nbsp;mil. obyvatel. Národnostní složení: [[Rusové]] 90 %, [[Němci]] - 3,9 %, [[Ukrajinci]] - 2,9 %, [[Bělorusové]] - 0,4 %, [[Kazaši]] 0,4 % a další.  
== Hospodářství ==
== Hospodářství ==
V kraji se těží [[polymetalické rudy]], [[rtuť]] a [[zlato]]. Ty se zpracovávají ve strojírenských a chemických závodech. Pěstují se [[obiloviny]], [[cukrová řepa]], [[len]] a [[slunečnice]] (hlavně v oblasti [[Kulundská step|Kulundské stepi]] na západě kraje). V dopravě má velký význam řeka Ob, která je hlavní tepnou lodního provozu. Přes Barnaul vede důležitá železniční trať [[Astana]] - Barnaul - [[Novokuzněck]] a [[Semipalatinsk]] - Barnaul.
V kraji se těží [[polymetalické rudy]], [[rtuť]] a [[zlato]]. Ty se zpracovávají ve strojírenských a chemických závodech. Pěstují se [[obiloviny]], [[cukrová řepa]], [[len]] a [[slunečnice]] (hlavně v oblasti [[Kulundská step|Kulundské stepi]] na západě kraje). V dopravě má velký význam řeka Ob, která je hlavní tepnou lodního provozu. Přes Barnaul vede důležitá železniční trať [[Astana]] - Barnaul - [[Novokuzněck]] a [[Semipalatinsk]] - Barnaul.
Řádka 39: Řádka 41:
Altajský kraj leží v novosibirském [[Časové pásmo|časovém pásmu]] ([[Coordinated Universal Time|UTC]]+6, v létě UTC+7 hod).  
Altajský kraj leží v novosibirském [[Časové pásmo|časovém pásmu]] ([[Coordinated Universal Time|UTC]]+6, v létě UTC+7 hod).  
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Commonscat|Altai Krai}}
 
* http://www.altairegion.ru/ - oficiální stránky Altajského kraje (rusky)
* http://www.altairegion.ru/ - oficiální stránky Altajského kraje (rusky)
-
{{Rusko}}
+
 
 +
 
 +
{{Commonscat|Altai Krai}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ruské kraje]]
[[Kategorie:Ruské kraje]]
[[Kategorie:Altajský kraj| ]]
[[Kategorie:Altajský kraj| ]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 2. 10. 2022, 09:12

Barnaul (2013)
Altajský kraj na mapě Ruska

Altajský kraj, rusky: Алтайский край, je kraj Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Rozkládá se na horním toku řeky Ob v jižní části Sibiře, u hranice s Kazachstánem a s Čínou, dále sousedí s Novosibirskou oblastí, Kemerovskou oblastí a Altajskou republikou. Hlavním městem kraje je Barnaul.

Altajský kraj má rozlohu 167 800 km2 a 2,82 mil. obyvatel. Národnostní složení: Rusové 90 %, Němci - 3,9 %, Ukrajinci - 2,9 %, Bělorusové - 0,4 %, Kazaši 0,4 % a další.

Obsah

Hospodářství

V kraji se těží polymetalické rudy, rtuť a zlato. Ty se zpracovávají ve strojírenských a chemických závodech. Pěstují se obiloviny, cukrová řepa, len a slunečnice (hlavně v oblasti Kulundské stepi na západě kraje). V dopravě má velký význam řeka Ob, která je hlavní tepnou lodního provozu. Přes Barnaul vede důležitá železniční trať Astana - Barnaul - Novokuzněck a Semipalatinsk - Barnaul.

Významná města

Časové pásmo

Altajský kraj leží v novosibirském časovém pásmu (UTC+6, v létě UTC+7 hod).

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Altajský kraj
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)