V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kamčatský kraj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)

Verze z 20. 1. 2014, 23:06


Kamčatský kraj (rusky Камчатский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž zaujímá především území Kamčatského poloostrova. Kamčatský kraj vznikl v rámci zjednodušování administrativního dělení Ruska k 1. červenci 2007 sloučením Kamčatské oblasti (333 644 obyv. v roce 2002) a Korjackého autonomního okruhu (25 157 obyv.), kde Korjaci tvořili 26,7 % obyvatelstva. Nový kraj měl tak v okamžiku sloučení přibližně 358 800 obyvatel, Korjaci v něm však dnes tvoří již jen 2,04%. Sídlem zůstal Petropavlovsk-Kamčatskij, centrum dřívější Kamčatské oblasti.

Soubor:D0807I14-HarbourTour.jpg
Petropavlovsk-Kamčatskij

Geografie

Většinu kraje tvoří Kamčatský poloostrov. Na severu sousedí s Magadanskou oblastí a Čukotským autonomním okruhem. Páteř tvoří středokamčatské pohoří s aktivní sopečnou činností. Ze 160 sopek je 28 činných. Mnoho teplých jezer, termálních pramenů a gejzírů. Nejvyšší hřbety a vrcholy sopek pokrývají ledovce, při úpatí tundra a lesotundra. Ložiska zlata, uhlí, rtuti aj. Řeky hlavně na východě, největší Kamčatka (délka 760 km). Kraj je o 9 hodin „napřed“ oproti moskevskému času.

Hospodářství

Průmysl těžební (uhlí), rybný, loďařský, dřevařský, dřevozpracující, stavebních hmot. V oblasti je Paužetská geotermální elektrárna, což je v Rusku ojedinělé . Chov sobů, kožešinové zvěře, skotu a drůbeže. Pěstují se krmné plodiny, brambory a zelenina. Námořní doprava, přístav Petropavlovsk-Kamčatskij. Důležitým hospodářským odvětvím je rybolov a postupně se rozvíjející turismus.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kamčatský kraj
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)