Fruktóza
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 3. 2014, 12:48
Fruktóza C6H12O6 (fruktosa, ovocný cukr, levulosa) je monosacharid, který se řadí k šestiuhlíkatým hexózám patřícím mezi ketózy. Nachází se v mnoha potravinách, např. v medu (38 %), dále zejména v ovoci bohatém na vlákniny – jahodách, ostružinách, borůvkách a i v některé zelenině jako např. melounech, sladkých bramborách, cibulích, kukuřici a dalších. K její izolaci se užívá nejčastěji polysacharidu inulinu.
Obsah |
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Fruktóza byla objevena jako štěpný produkt sacharózy a protože stáčí rovinu polarizovaného světla doleva, byla dříve nazývána levulóza. Volná fruktóza tvoří přednostně pyranoidní šestičlenný kruh. Furanoidní se vyskytuje pouze v oligosacharidech (sacharóze), v polysacharidech (inulinu) a v některých fosforečných esterech cukrů.
Izomery fruktózy
 α-D-Fruktóza |
 β-D-Fruktóza |
 α-L-Fruktóza |
 β-L-Fruktóza |
Estery fruktózy
Využití fruktózy
Fruktóza je asi o 1/5 sladší než glukóza. Právě s glukózou se mísí v tzv. glukózo-fruktózový sirup (někdy zkráceně nazývaný jen glukózový sirup, s oběma uhlovodíky v poměru přibližně 40:60), který se dále využívá. Používá se v potravinářském průmyslu jako doplněk nebo substituent cukru (sacharózy), popřípadě jako alternativa k umělým sladidlům jako je např. aspartam nebo acesulfam. Kromě dodání sladkosti do dané potraviny se může (sekundárně) využít její tendence barvit danou potravinu do lehce hnědé barvy. Ve velké míře se v posledních cca 30 letech používá v nealkoholických nápojích (limonádách, sodách, ochucených minerálních vodách, mléčných drincích, sportovních drincích, aj.), dále v různých omáčkách, dressincích, příchutích k jiným potravinám, atd.
Zdravotní účinky
| Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit. Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. |
|
Metabolizace v lidském těle
Jediný orgán v lidském těle, který dokáže metabolizovat fruktózu, jsou játra. Do nich je přenesena látkou Glut5. Prostředek, který fruktózu metabolizuje, se nazývá fruktokináza. Ten z fruktózy vytvoří fruktózu-1-P a za současné spotřeby ATP na ADP. Tento proces představuje třikrát větší
přesun energie než při metabolizaci glukózy, a může z adenosindifosfátu pokračovat dál na adenosinmonofosfát, inozitolmonofosfát a až na některé odpadní látky, jako kyselinu močovou. Fruktóza-1-P se dále zmetabolizuje na pyruvát.
Pozitivní účinky
- Fruktóza dokáže dodat tělu glykogen rychleji než řada jiných sacharidů nebo škrobů (prostřednictvím jednoho z fosfátů xylulózy).
- Fruktóza je např. oproti glukóze zhruba o polovinu levnější.
Negativní účinky
Prof. Robert Lustig se svými kolegy na Kalifornské Univerzitě v San Franciscu (UCSF) v roce 2007 v jedné ze svých přednášek[1] shrnul negativní účinky nadměrné konzumace fruktózy, glukózo-fruktózového sirupu nebo potravin s jejím vysokým obsahem. Podle výsledků jejich práce je nadměrná konzumace těchto potravin (které v současnosti převládají mezi zpracovanými/kupovanými potravinami a jídly tzv. rychlého občerstvení) v dlouhodobém důsledku zodpovědná za několik závažných zdravotních komplikací, mezi něž patří.
- růst obezity a dislipidemie – reakcí s xylulóza-penta-fosfátu s enzymem en:PP2A (bílkovinnou fosfátázou 2), která aktivuje další uhlovodíky-vázající bílkovinu, která dále aktivuje enzymy „nova lipogenesis“ (enzymy pro tvorbu tuků) a koenzym Acyl-CoA, který se účastní metabolismu mastných kyselin a geneze VLDL (very low density lipids, lipidy velmi nízké hustoty), které mají větší tendenci ukládat se v tukových tkáních.
- kyseliny močová během metabolizace fruktózy přispívá ke vzniku dny a hypertenze (tím, že blokuje enzymy, které jej snižují, generováním oxidu dusnatého)[2][3]
- fruktóza též nestimuluje přirozené vytváření inzulinu (reakcí Acyl-CoA → JNK-1 + IRS-1)
- nadměrné množství fruktózy blokuje negativní zpětnou vazbu, která dává mozku signál o dostatku energetického příjmu a tedy zastavení další konzumace (skrze leptin kombinovaný se zvýšenou tvorbu inzulinu)
Literatura
- Karlson P.: Základy biochemie, Academia, Praha 1965.
- Voet D., Voetová J.: Biochemie, 1. české vydání, Victoria Publishing, Praha 1995. ISBN 80-85605-44-9
Související články
Reference
- ↑ (anglicky) Sugar: The Bitter Truth, přednáška prof. Roberta Lustiga
- ↑ Sugar: The Bitter Truth, časový kód kolem 59. minuty
- ↑ http://homepage.mac.com/hampl/texts/habilit/index.htm
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |