V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Hustopeče

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ FLICKR)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města|
{{Infobox české obce a města|
  název = Hustopeče
  název = Hustopeče
Řádka 31: Řádka 30:
   | starosta = Ing. Luboš Kuchynka
   | starosta = Ing. Luboš Kuchynka
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hustopeče |lat_deg=48 |lat_min=56 |lat_sec=27.05 |lon_deg=16 |lon_min=44 |lon_sec=15.44 |float=center }}
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hustopeče |lat_deg=48 |lat_min=56 |lat_sec=27.05 |lon_deg=16 |lon_min=44 |lon_sec=15.44 |float=center }}
-
  }}
+
}}[[Soubor:Hustopeče - Dukelské náměstí obr1.jpg|thumb|240px|Dukelské náměstí, uprostřed radnice]]
 +
'''Hustopeče''' (německy ''Auspitz'') jsou [[město]] ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní [[Morava|Moravě]], severně od [[hráz (stavba)|hráze]] [[vodní nádrž Nové Mlýny|Nových Mlýnů]]. Přepokládá se pravidelný výskyt "lovců mamutů" (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická [[sídliště (archeologie|sídliště]]) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály [[klášter Králové]] (''Aula Regia''), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a [[kníže]]cí rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského [[vinařství]], které však od přelomu {{Nowrap|19. a [[20. století]]}} prudce upadalo díky [[plíseň|plísňovým]] onemocněním a přemnožení [[škůdce|škůdců]]. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících [[vinohrad]]ů kvůli [[mšička révokaz|révokazu]] a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila [[druhá světová válka]], a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím  opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při [[dálnice D2|dálnici]] spojující [[Brno]] s [[Bratislava|Bratislavou]] a [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]] ([[Děčín]]–[[Praha]]–[[Brno]]–[[Břeclav]]).
 +
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''5 975''' obyvatel.
 +
== Počet obyvatel ==
 +
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i&nbsp;za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie
 +
| titul = Hustopeče - obec/město (okr. Břeclav)
 +
| url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=zakladni-vysledky&tu=0&th=&vseuzemi=null&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAGVPPUvDUBS9bY39HKqgmz-hpUUEN301KYlJ80LyGjGTTxtaa2zjy2vNJLjo4Kq7g2P_hPgLXJ3E3dlRbwV18MC93APncM6dvYOSCFga8imvT-RxVNd5MujwWMm_PD6tHjznINuGUjTmvTY_kmNhQFEORJgMxlEvjbe2YY7KeQF3Facsodj1NNchLukkZ3AB8E8DKYo8ne59iyRkiIS8TlWbMrwW1pvNDQmLJlV3DE9CrtloSCiphFGfeEQl8dzNiE9NahnopsjZvhPQlksC5AzNNtEtTUViS1B8zQ203ycjPurXjZEM-6FYfrt_-Li83sxCxgBlyqNJmAqo_unsyelhKK5md2vl29ebLFaPPxESKpjYdjs_oXlGWl3LxPoFQ9Vs5vjYasWz1FYtIKZVM12yq9VOBB-G6ReFmPqZcwEAAA..&void=
 +
| datum vydání = 2011-03-26
 +
| datum přístupu = 2012-02-08
 +
| vydavatel = Český statistický úřad
 +
| místo = Praha
 +
}}</ref><ref name="lexikon-2013">{{Citace monografie
 +
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
 +
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD2/$File/4116-13_e.pdf
 +
| vydavatel = Český statistický úřad
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2013
 +
| počet stran = 900
 +
| kapitola = Hustopeče
 +
| typ kapitoly = heslo
 +
| strany = 489
 +
| isbn = 978-80-250-2394-5
 +
}}</ref><ref>{{Citace monografie
 +
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1.&nbsp;díl)
 +
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
 +
| vydavatel = Český statistický úřad
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2006
 +
| počet stran = 630
 +
| kapitola = Okres Břeclav
 +
| strany = 640
 +
  | isbn = 80-250-1310-3
 +
}}</ref><ref>Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984</ref>
-
'''Hustopeče''' (německy ''Auspitz'') jsou [[město]] ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní [[Morava|Moravě]], severně od [[hráz (stavba)|hráze]] [[vodní nádrž Nové Mlýny|Nových Mlýnů]]. Přepokládá se pravidelný výskyt "lovců [[mamut]]ů" (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická [[sídliště (archeologie|sídliště]]) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i [[Keltové|keltské pohřebiště]] (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály [[klášter Králové]] (''Aula Regia''), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a [[kníže]]cí rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského [[vinařství]], které však od přelomu 19. a [[20. století]] prudce upadalo díky [[plíseň|plísňovým]] onemocněním a přemnožení [[škůdce|škůdců]]. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících [[vinohrad]]ů kvůli [[mšička révokaz|révokazu]] a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila [[2. světová válka]], a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím  opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při [[dálnice D2|dálnici]] spojující [[Brno]] s [[Bratislava|Bratislavou]] a [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]] ([[Děčín]]-[[Praha]]-[[Brno]]-[[Břeclav]]).
+
{| class="wikitable" style="text-align: center;
-
 
+
! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části  ||1869|| 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2013
-
== Počet obyvatel ==
+
|-  
-
{| class="prettytable" align="center"
+
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel
-
|- align="center" valign="top"
+
| style="text-align: left;" | část Hustopeče|| 3106 || 3302 || 3654 || 3603 || 3473 || 3494 || 3719|| 2652 || 3174 || 3804 || 5251 || 5868 || 5 902 || 5 862
-
! Sčítání lidu
+
|-  
-
! rowspan="2" | Obyvatelé celkově
+
! style="text-align: left;" | z toho bylo:
-
! colspan="3" | Národní příslušnost
+
| style="text-align: left;" | (Němců)||  || 2764 || 3257 || 3223 || 3039 || 1951 || 1862 ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||
-
|- align="center" valign="top"
+
|-  
-
! Rok
+
! style="text-align: left;" |
-
! Němci
+
| style="text-align: left;" | (Čechů)|| || 521 || 380 || 354 || 420 || 1255 || 1715 ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||
-
! Češi
+
|-  
-
! jiné
+
! style="text-align: left;" |
-
|- align="center" valign="top"
+
| style="text-align: left;" | (Jiné nár.)|| || 19 || 17 || 26 || 14 || 154 || 142 ||  ||  ||  ||  ||  ||  ||
-
| 1793
+
|-  
-
| 2330
+
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů
-
| –
+
| style="text-align: left;" |část Hustopeče|| 522 || 546 || 564 || 588 || 590 || 607 || 726|| 593 || 675 || 735 || 784 || 946 || 1044 ||  
-
| –
+
|-
-
|  
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1836
+
-
| 2906
+
-
| –
+
-
| –
+
-
| –
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1869
+
-
| 3106
+
-
| –
+
-
| –
+
-
| –
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1880
+
-
| 3302
+
-
| 2764
+
-
| 521
+
-
| 19
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1890
+
-
| 3654
+
-
| 3257
+
-
| 380
+
-
| 17
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1900
+
-
| 3603
+
-
| 3223
+
-
| 354
+
-
| 26
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1910
+
-
| 3473
+
-
| 3039
+
-
| 420
+
-
| 14
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1921
+
-
| 3493
+
-
| 1951
+
-
| 1255
+
-
| 154
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1930
+
-
| 3719
+
-
| 1862
+
-
| 1715
+
-
| 142
+
-
|- align="center" valign="top"
+
-
| 1939
+
-
| 2971
+
-
| –
+
-
| –
+
-
| –
+
|}
|}
-
<ref>Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984</ref>
 
== Původ jména Hustopeče ==
== Původ jména Hustopeče ==
Řádka 128: Řádka 103:
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
 +
=== Literatura ===
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Jan
 +
| jméno = Libor
 +
| jméno2 = Soňa
 +
| příjmení2 = Nezhodová
 +
| titul = Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Hustopeče: Město Hustopeče
 +
| rok = 2010
 +
| počet stran = 775
 +
| strany =
 +
| isbn = 978-80-254-8243-8
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Kordiovský
 +
| jméno = Emil
 +
| titul = Hustopečské listiny
 +
| vydavatel = Státní okresní archiv
 +
| místo = Břeclav
 +
| rok = 1996
 +
| počet_stran = 11
 +
| strany =
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Láznička
 +
| jméno = Zdeněk
 +
| příjmení2 = Zemek
 +
| jméno2 = Metoděj
 +
| titul = Hustopeče: dějiny města
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Musejní spolek
 +
| místo = Brno
 +
| rok = 1972
 +
| počet_stran = 220
 +
| strany =
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Hosák
 +
| jméno = Ladislav
 +
| titul = Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Společnost přátel starožitností
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 1948
 +
| počet_stran = 106
 +
| strany =
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Peschina
 +
| jméno = Johann
 +
| titul = Auspitz, die deutsche Stadt in Südmähren
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Johann Peschina
 +
| místo = Hanau/M.
 +
| rok = 2001
 +
| počet_stran = 516
 +
| strany =
 +
| jazyk = de
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Grombíř
 +
| jméno = Jan
 +
| příjmení2 = Grombíř
 +
| jméno2 = Jakub
 +
| titul = Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Nadace Partnerství
 +
| místo = Brno
 +
| rok = 2007
 +
| počet_stran = 252
 +
| strany =
 +
| isbn = 978-80-239-9422-3
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Matuszková
 +
| jméno = Jitka
 +
| příjmení2 = Kovářů
 +
| jméno2 = Věra
 +
| titul = Vinohradnické stavby na Moravě: Viticultural buildings of Moravia
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = ERA Group
 +
| místo = Brno
 +
| rok = 2004
 +
| počet_stran = 299
 +
| isbn = 80-7366-001-6
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Pohorecký
 +
| jméno = Vladimír
 +
| titul = Rozhledny a ztracené hrady
 +
| vydání = 1
 +
| vydavatel = Radioservis
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2014
 +
| počet_stran = 246
 +
| isbn = 978-80-87530-24-5
 +
}}
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.hustopece-city.cz/index.php Oficiální stránky města]
* [http://www.hustopece-city.cz/index.php Oficiální stránky města]
Řádka 134: Řádka 207:
-
{{Commonscat|Hustopeče}}{{okres Břeclav}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Hustopeče}}{{Commonscat|Hustopeče}}{{okres Břeclav}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Hustopeče| ]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Okres Břeclav]]
[[Kategorie:Okres Břeclav]]

Aktuální verze z 17. 6. 2020, 15:31

Dukelské náměstí, uprostřed radnice

Hustopeče (německy Auspitz) jsou město ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Přepokládá se pravidelný výskyt "lovců mamutů" (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila druhá světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín–Praha–Brno–Břeclav).

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 5 975 obyvatel.

Obsah

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[1][2][3][4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2013
Počet obyvatel část Hustopeče 3106 3302 3654 3603 3473 3494 3719 2652 3174 3804 5251 5868 5 902 5 862
z toho bylo: (Němců) 2764 3257 3223 3039 1951 1862
(Čechů) 521 380 354 420 1255 1715
(Jiné nár.) 19 17 26 14 154 142
Počet domů část Hustopeče 522 546 564 588 590 607 726 593 675 735 784 946 1044

Původ jména Hustopeče

Vzniklo jako množné číslo předpokládaného osobního jména Úsopek, které je složené ze dvou částí. Tou první je kmen Ús-, Úso- ze starého praslovanského základu ons-, os-, což nám do dnešního dne dalo dnešní slovo vous. Tou druhou je slovesný základ pek-, péci. Jméno obce by pak znamenalo buď ves rodiny Úsopekovy nebo ves lidí, kteří pekli vousy (posměšný název od sousedů). K tomu se přidalo počáteční H- patřící mezi tzv. protetické hlásky, které se v češtině přidávají na začátek slov jako okno-vokno,až-haž. Ještě k jedné změně došlo: -t- se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem hustý a pak dovozovat, že zde "slunce hustě peče", což je ovšem klasické svévolný výklad, kterých je všude nepřesně plno.[5]

Stavby

Partnerská města

Související články

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Hustopeče - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha : Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.  
  2. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Hustopeče, s. 489.  
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  
  4. ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984
  5. ↑ Janáč M., Tumlíř P., Harvalík M.: Divnopis. Radioservis Praha 2006, s.74-75 (volně dle tohoto textu)

Literatura

  • JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.] : Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8.  
  • KORDIOVSKÝ, Emil. Hustopečské listiny. Břeclav : Státní okresní archiv, 1996.  
  • LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. 1. vyd. Brno : Musejní spolek, 1972.  
  • HOSÁK, Ladislav. Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století. 1. vyd. Praha : Společnost přátel starožitností, 1948.  
  • PESCHINA, Johann. Auspitz, die deutsche Stadt in Südmähren. 1. vyd. Hanau/M. : Johann Peschina, 2001. (de) 
  • GROMBÍŘ, Jan; GROMBÍŘ, Jakub. Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách. 1. vyd. Brno : Nadace Partnerství, 2007. ISBN 978-80-239-9422-3.  
  • MATUSZKOVÁ, Jitka; KOVÁŘŮ, Věra. Vinohradnické stavby na Moravě: Viticultural buildings of Moravia. 1. vyd. Brno : ERA Group, 2004. ISBN 80-7366-001-6.  
  • POHORECKÝ, Vladimír. Rozhledny a ztracené hrady. 1. vyd. Praha : Radioservis, 2014. ISBN 978-80-87530-24-5.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hustopeče
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hustopeče
  Města, městyse a obce okresu Břeclav  

Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hustope%C4%8De“