Davle

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 8. 6. 2021, 14:35

Městys Davle (j.č., tedy: ta Davle, do Davle, v Davli) se nachází na soutoku Vltavy a Sázavy, 22 km jižně od centra Prahy, v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Svou polohou je startovním, případně cílovým místem pro turistické výlety.

V rekreačním období se počet obyvatel obce několikanásobně zvyšuje přítomností rekreantů, pravidelných (majitelů chat v Davli a okolí) či projíždějících, kteří využívají místních služeb. Pro okolní obce plní Davle funkci přirozeného centra.

• Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1 323 obyvatel.
• Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 1 760 obyvatel.

Historie

První zmínka o obci Davli je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele, který založil v roce 999 na vltavském ostrově sv. Kiliána (před soutokem se Sázavou) český kníže Boleslav II. Přestože je osada pravděpodobně staršího původu než klášter, ke kterému náležela jako jedna z 31 osad a vsí, bere se rok 999 za rok, kdy lze poprvé historicky prokázat její existenci. V bule papeže Klimenta V. z roku 1310 se o Davli hovoří jako o městysi. Davle již od středověku měla znak a trhové právo. Význam vyplynul přirozeně z polohy místa u důležitých vodních cest, podél kterých vedly i pozemní stezky.

Kaple Navštívení Panny Marie

Klášter byl roku 1517 opuštěn. V kraji byla rozvinuta řemesla, například hrnčířství, kovářství, sedlářství a obuvnictví. V druhé polovině 13. století se v okolí soutoku těžilo zlato. Obec byla i významným bodem pro voroplavbu i jinou vodní dopravu na obou řekách. V roce 1848 byla obec součástí panství Slapy a Davle a patřila k Berounskému kraji. Od roku 1900 vede do Davle železnice. Od roku 1905 je v Davli most, v letech 1906–1909 byl zregulován tok Zahořanského potoka, který se do Vltavy zprava vlévá v osadě Libřice, přičemž v rámci prevence půdní eroze byly zalesněny okolní svahy. V létě roku 1968 se v Davli natáčely scény k filmu Most u Remagenu. Remagenský most byl ve filmu představován starým davelským mostem. Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.^[1]

Vybavení obce, kulturní život a slavní obyvatelé

V historii obce působilo mnoho spolků: sbor dobrovolných hasičů, sokolská jednota, divadelní ochotníci, včelaři i zahrádkáři. Nejvýznamnější byl plavecký spolek Vltavan, založený roku 1897, který sdružoval plavce (voraře, šífaře), ledaře, pískaře, rybáře a další profese spojené s vodou. Vltavan se věnoval též sociální a kulturní činnosti, je s ním spojeno i jméno místního skladatele Antonína Borovičky. V Davli v mládí žil spisovatel Vladislav Vančura, žili zde například konstruktér Vojtěch Kryšpín, akademická malířka Cyrila Dítětová, spisovatelka a učitelka Božena Hoffmeisterová, kontrabasista České filharmonie Zdeněk Benda. Obec má základní síť prodejen, zdravotnické zařízení, základní školu, poštu, sportovní halu, společenský sál, spořitelnu, knihovnu. V roce 2006 byla budována kanalizace a čistírna odpadních vod.

Území obce

Obec má dvě katastrální území (Davle a Sázava u Davle), v nichž jsou stanoveny tři části obce:

• Davle (na levém břehu Vltavy, ke k. ú. Davle patří také osada Libřice na pravém břehu Vltavy u ústí Zahořanského potoka, osada Račany na vyvýšenině nedaleko západně od samotné Davle a lokalita Svatý Kilián v jižní části území obce.)
• Sloup (na levém břehu Vltavy na kopci, patří ke katastrálnímu území Davle, které zaujímá celou šířku hřebene až k Bojovskému potoku)
• Sázava (též samostatné katastrální území Sázava u Davle, na pravém břehu Vltavy a Sázavy)

Davelské mosty

Davle sousedí na jihu u řeky se Štěchovicemi, podél Sloupu s Hvozdnicí, na Bojovském potoku s Klíncem, na severu na levém břehu s Měchenicemi. Na pravém břehu Vltavy sousedí na severu s Oleškem (obec Březová-Oleško), na západě s katastrálním územím Sázava u Petrova (místní část Chlomek obce Petrov). Přes Sázavu sousedí davelská část Sázava s obcí Hradištko. Největšími vrcholy na území obce jsou Suchý vrch (381 m n. m.) nad Svatým Kiliánem, Řeřichový vrch (367 m n. m.) západně od Sloupu, Stará hora (324 m n. m.) severozápadně od Sloupu.

Pamětihodnosti

• Ostrov (klášter) (zřícenina kláštera svatého Jana Křtitele)
• Kostel svatého Kiliána (v jižní části Davle), jediný tohoto zasvěcení v Čechách
• Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1897 (v centru Davle)
• Statek v místní části Sázava, s chráněným památkovým dubem

Doprava

Nádraží Davle.

V obci jsou dva mosty přes Vltavu: Starý davelský most z roku 1905, který je nyní rekonstruován na lávku, a silniční most Vltavanů, zprovozněný v roce 1991. Přes Sázavu v blízkosti soutoku žádný most ani přívoz nevede (v minulosti zde však přívoz byl^[2]), nejbližší sázavský most spojuje Petrov a Pikovice asi 3 kilometry před soutokem. V Davli zasahuje na obě řeky vzdutí vodní nádrže Vrané, starý davelský most byl kvůli ní pro umožnění plavby parníků v roce 1934 ve středním poli o 1,5 metru zvyšován. V minulosti byly v Davli přes Vltavu tři přívozy: jeden od sv. Kiliána k hospodě Mandát, druhý u soutoku se Sázavou a třetí z Libřice do Davle.^[2] Podél pravého břehu Vltavy a Sázavy vede od května 1900 dnešní železniční trať 210, tzv. Posázavský pacifik od Prahy do Jílového a Čerčan. V okolí Libřice prochází trať třemi tunely, z nichž pouze třetí je na území Davle. Nádraží Davle je umístěno mezi oběma davelskými mosty. Železniční zastávka Libřice, později Davle-Libřice, mezi druhým a třetím tunelem byla v provozu do 1. května 1975 a byla zrušena byla v rámci rekonstrukce přilehlých tunelů; chystaná elektrifikace trati nebyla dosud realizována. Při západním okraji území Davle vede údolím Bojovského potoka druhá, dobříšská větev této trati.

Most Vltavanů, zprovozněný roku 1991

Centrem Davle prochází silnice II/102 (Praha–Štěchovice), která Davlí prochází pod názvy ulic Na Javorce, Školní, Na náměstí, K pivovaru a Kiliánská. Po ní je vedena nejvýznamnější část autobusové dopravy, linek Pražské integrované dopravy. Mimoúrovňovým křížením přes most Vltavanů na ni kolmo navazuje silnice II/104 přes Davli-Sázavu na východ do Jílového. Z Davle odbočuje též (jako ulice Vltavská) silnice III. třídy na západ (jihozápad), k níž se na hřebeni připojuje silnice od Měchenic a která dále pokračuje přes přes Davli-Sloup, Bojanovice a Čísovice do Mníšku pod Brdy.

Turistické trasy

Přes Libřici vede pobřežní vltavsko-sázavská červená turistická značená trasa č. 0001 od Vraného, dále podél železniční tratě a proti toku Sázavy k Pikovicím. Žlutě značená trasa č. 6075 vede rovněž na východ, podél silnice II/104 směrem na Chlomek a Petrov a k Jílovému; po podobné trase vede cyklotrasa č. 19 (zatím jediná značená cyklotrasa na území Davle). Z Libřice je modře značena trasa č. 1037 na východ údolím Zahořanského potoka. Zeleně značená trasa č. 3041 vede z Davle na západ přes Sloup do Bojova.

Fotografie

Davle, pohled z mostu Vltavanů.

Nákupní středisko Jednota na náměstí.

Davle, mlýn.

Občerstvení v Libřici u řeky.

References

1. ↑ Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
2. ↑ ^{2,0 2,1} Ladislav Ryšánek: Přehled českých přívozů, poznámky

Literatura

• HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Davle, s. 200-211.  

Externí odkazy

• Oficiální stránky městyse Davle
• Neoficiální stránky městyse Davle
• Bližší informace o kostelu sv. Kiliána