Padova
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „1545“ textem „1545“) |
||
Řádka 62: | Řádka 62: | ||
=== Botanická zahrada === | === Botanická zahrada === | ||
- | V Padově se nachází nejstarší [[Botanická zahrada (Padova)|botanická zahrada]] na světě, která sloužila lékařské fakultě místní univerzity a v témže místě funguje od roku | + | V Padově se nachází nejstarší [[Botanická zahrada (Padova)|botanická zahrada]] na světě, která sloužila lékařské fakultě místní univerzity a v témže místě funguje od roku 1545. Od roku [[1997]] je součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]]. |
=== Další zajímavosti === | === Další zajímavosti === |
Verze z 10. 6. 2015, 22:45
Padova (v benátštině Pàdoa, latinsky: Patavium, v mnoha dalších jazycích Padua) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta. Hlavní město provincie Padova. Žije zde 212 500 obyvatel, v aglomeraci pak 440 000.
Ve městě se nachází slavná Padovská univerzita, jedna z nejstarších na světě. Dochovalo se zde velké množství uměleckých a kulturních památek, které však stěží přilákají tolik turistů jako 30 km vzdálené Benátky. Padova je důležitým ekonomickým centrem oblasti a jedním z nejdůležitějších logistických a dopravních uzlů celé Itálie.
Padova je známa také jako „město svatého Antonína“, slavného portugalského františkána, který zde zemřel roku 1231 a následujícího roku byl svatořečen.
Obsah |
Dějiny
Padova patří mezi nejstarší severoitalská města, podle legendy byla založena Aeneovými Trójany. Předchůdcem Padovy bylo antické Patavium, rodiště římského historika Tita Livia. To bylo roku 452 zničeno Huny. Na počátku 7. století zničili město Langobardi. V renesanci byla Padova jedním z hlavních center humanismu a vědy – působil zde např. Galileo Galilei a na zdejší univerzitě (založené 1222) studoval práva mj. český světec Jan Nepomucký nebo pozdější arcibiskup Arnošt z Pardubic, později např. Mikuláš Kusánský. Kulturnímu věhlasu pomohlo i uchvácení města rodinou Da Carrara roku 1337. Nový vládcové se ukázali jako štědří mecenáši umění. V letech 1405–1797 spadala Padova pod Nejjasnější republiku benátskou.
Za 2. světové války (1944) byla Padova těžce poškozena bombardováním.
Kultura a pamětihodnosti
Bazilika svatého Antonína (Basilica del Santo)
- Hlavní článek: Bazilika svatého Antonína
Jako mnoho italských měst je i Padova bohatá na stavební a umělecké památky. Patrně nejznámější je Bazilika svatého Antonína (místními zvaná Il Santo), jeden z největších chrámů v Itálii, jehož stavba začala 1238, sedm let po světcově smrti.
Na náměstí před bazilikou stojí bronzová jezdecká socha od Donatella, kterou Padova roku 1447 věnovalo Erasmu di Narni, kondotiérovi a veliteli místní domobrany, přezdívanému Gattamelata („mazaná kočka“).
Dóm a Palazzo della Ragione
V centru města, původně obehnaném částečně dochovanými hradbami, stojí Padovský dóm s dosud nedokončenou fasádou; dále obrovitý renesanční Palazzo della Ragione, původně budova městského tribunálu, známá jako Il Salone. Mezi dalšími paláci vyniká historické sídlo university v paláci Bo.
Kaple Scrovegni (Cappella degli Scrovegni)
- Hlavní článek: Kaple Scrovegni
Cappella degli Scrovegni (zvaná též dell'Arena) je velmi cennou památkou. Byla postavena roku 1303 jako součást později (1808) zaniklého paláce. Její výzdobou byl pověřen Giotto, který zde v letech 1304—1306 namaloval soubor 38 výjevů ze života Krista a Panny Marie, doprovázený obrazem Posledního soudu a alegoriemi Ctností a Neřestí. Sochu Marie mezi anděly na hlavním oltáři vytvořil Giovanni Pisano.
Prato della Valle
Mezi další zajímavosti patří náměstí Prato della Valle s eliptickým kanálem a sochami 84 slavných Padovanů a studentů zdejší univerzity; pochází z konce 18. století a náleží k největším na světě (s 88 620 m² je o něco větší než Karlovo náměstí v Praze).
Santa Giustina
V jihovýchodním rohu náměstí stojí opatství sv. Justýny s částí ostatků Evangelisty Lukáše (zbytek ostatků uložen v Praze) a apoštola Matěje. Pochází z let 1514—1587. Mučednickou smrt světice svaté Justýny připomíná Veronesův obraz na hlavním oltáři.
Botanická zahrada
V Padově se nachází nejstarší botanická zahrada na světě, která sloužila lékařské fakultě místní univerzity a v témže místě funguje od roku 1545. Od roku 1997 je součástí Světového dědictví.
Další zajímavosti
V Padově se také odehrává Shakespearova komedie Zkrocení zlé ženy.
Průmysl
Po staletí byla Padova spíše kulturním a vzdělanostním centrem. Dnes je zde zastoupena především strojírenská a potravinářská výroba, významná je zdejší produkce umělých vláken.
Doprava
Padova je křižovatkou dálnic A4 a A13 a především jedním z největších železničních uzlů Itálie. Vedou odtud 4 dvoukolejné elektrifikované železniční tratě: ve směru na (1) Benátky (Mestre), (2) Bolognu, (3) Vicenzu, Veronu a Milán a (4) Castelfranco Veneto.
V minulosti (1937–70) zde byla v provozu trolejbusová doprava. Nyní městskou hromadnou dopravu zajišťuje kromě autobusů také hybridní systém Translohr, prozatím na jedné lince spojující nádraží, centrum a jih města.
Městské čtvrti
- Arcella
- Centrum
- Guizza
- Madonna Pellegrina
- Mandria
- Montà
- Ponte di Brenta
- Pontevigodarzere
Partnerská města
- Nancy, Francie, od roku 1964
- Freiburg, Německo, 1967
- Boston, Massachusetts, USA, 1983
- Handan, Čína, 1988
- Iaşi, Rumunsko, 1995
- Beira, Mosambik, 1995
- Coimbra, Portugalsko, 1998
- Cagliari, Itálie, 2002
- Zadar, Chorvatsko, 2003
Galerie
Padova, basilica del santo, cappella delle reliquie 01.jpg
Kaple s relikviemi, Basilica del Santo |
Prato 5 con Santo.jpg
Prato della Valle a Basilica del Santo |
||
Caffè Pedrocchi.jpg
Caffè Pedrocchi |
Padova-Torre dell orologio.jpg
Torre dell'Orologio |
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |