Vladimír Železný

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 20. 3. 2012, 09:27



PhDr. Vladimír Železný (* 3. března 1945, Samara, SSSR) je český podnikatel a politik.

Obsah

Mládí

Narodil se na konci 2. světové války v ruské Samaře, kde si jeho otec, příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu, léčil zranění, která utrpěl při bojích pod Kyjevem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. O rok později začal studovat na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v oboru sociologie-publicistika. V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Poté odjel do Spojeného království, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1969 dostudoval FSV UK a získal titul PhDr.

Normalizace

V období normalizace působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimo jiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Během normalizace mu bylo zakázáno vystupovat na obrazovce a počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín. Pod pseudonymem Vladimír Silný psal scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů.

Sametová revoluce

Po sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím Vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém.

TV Nova

Roku 1993 získala společnost CET 21 se Železného projektem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na vysílání celoplošného kanálu. Železný v projektu nabízel televizi s kulturním programem ve stylu ČT2. Televize Nova s pomocí amerického investora CME začala vysílat v únoru 1994 a její vysílací schéma bylo velmi odlišné od vítězného projektu. Přesto se však Vladimíru Železnému nikdo nepostavil a ten mohl začít budovat své mediální impérium. Nova se stala brzy nejsledovanějším kanálem v Česku. Železný měl v televizi svůj vlastní pořad, Volejte řediteli, kde odpovídal na dotazy divákům, ale také komentoval různé věci, mimo jiné i politiku včetně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě kvůli tomu bylo proti němu vedeno v roce 1998 řízení o odebrání licence. To však bylo později zastaveno. V roce 1999 se ve zlém rozešel s investorem CME a přestěhoval televizi z Měšťanské besedy na Barrandov. Kvůli tomu se konaly tři mezinárodní arbitráže. Podle jedné měl Železný zaplatit zhruba miliardu korun. V dalších dvou arbitrážích se CME soudila s Českou republikou kvůli špatné ochraně investic. Český stát spor prohrál a musel zaplatit zhruba 10 miliard korun. Železný později v roce 2002 prodal svou televizní licenci firmě PPF Petra Kellnera. Ta uhradila Železného dluhy z arbitráže a o rok později ho propustila z postu ředitele televize, kde strávil více než 9 let.

Politika

Do politiky vstoupil Vladimír Železný v roce 2002 kandidaturou do Senátu ve volebním okrsku č. 54 – Znojmo za hnutí NEZÁVISLÍ. Ve volbách v roce 2002 jako jediný kandidát získal nadpoloviční počet hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. V roce 2004 kandidoval za hnutí NEZÁVISLÍ do Evropského parlamentu. Hnutí získalo překvapivě 2 křesla, a Železný se tak stal europoslancem. O rok později založil novou politickou stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím předsedou. Jako lídr pak kandidoval o rok později v parlamentních volbách. Strana však získala jen něco málo přes 36 tisíc hlasů, což je 0,68 % ze všech platných lístků a žádný z jejich kandidátů se do sněmovny nedostal.[1] V lednu 2009 Železný v Česku zaregistroval značku Libertas.cz, aby využil mediálního zájmu o projekt euroskeptické strany Libertas.eu, který inicioval irský podnikatel Declan Ganley.[2] V březnu 2009 bylo ohlášeno, že nová strana bude kandidovat do Evropského parlamentu pod vedením Vlastimila Tlustého.[3] 13. května republiková rada koalice Libertas.cz a Nezávislých demokratů rozhodla, že Vladimír Železný bude dvojkou na kandidátní listině Libertas.cz právě za Vlastimilem Tlustým. Tématem jejich rozhodnutí bylo i to, zda-li by Železný měl kandidovat i přes to, že je pravomocně odsouzený za trestný čin krácení daní.[4]

Nezákonné krácení daní

V srpnu 2007 byl Vladimír Železný odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody a k maximální možné, pětimilionové pokutě za to, že při dovozu obrazů spolu s galeristou George Novotnym připravili stát na daních o téměř šest milionu korun.[5] Vladimír Železný čelí před soudy ještě dvěma dalším vážným obviněním. Jedná se o údajné poškozování věřitele, když se Železný zbavoval fiktivně majetku, aby nemusel platit dluh svému věřiteli a bývalému partnerovi – firmě CME. Další obvinění se týká daňového úniku, kterého se měl dopustit tím, že nezaplatil daň z prodeje svého obchodního podílu ve firmě CET 21.

Záliby

Vladimír Železný je sběratel výtvarného umění. Například v roce 2005 koupil na aukci za 3,6 milionu korun obraz od Rudolfa Kremličky z roku 1919 s názvem Po koupeli.[6] Kromě toho mezi jeho záliby patří i víno a vinohradnictví a sportovní střelba.

Osobní život

V roce 2002 se po dvaatřiceti letech rozvedl se svou ženou Martou. O rok později se oženil se svou bývalou sekretářkou Konstancií Záhorkovou,[7] která je více než o třicet let mladší. S první manželkou má dva syny, Davida a Jakuba, který v současnosti působí jako moderátor publicistických pořadů České televize. Se druhou manželkou má dceru Ester.[8] Vladimír Železný v jednom interview a „on-line chatu s osobností“ prozradil, že se považuje za neortodoxně věřícího Žida, s velkými sympatiemi k Izraeli.[9]

Reference

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vladim%C3%ADr_%C5%BDelezn%C3%BD“