Skoky na lyžích

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“)
m (1 revizi)

Verze z 18. 11. 2013, 09:23

Soubor:Hochfirstschanze.jpg
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí lyžařské discipliny severské kombinace.

Obsah

Hodnocení skoků

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a za stylové provedení.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 - K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 - K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 - K34: 4 body za metr
    • K35 - K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 - K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 - K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 - K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 - K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 - K99: 2 body za metr
    • K100 - K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr
  • body za stylové hodnocení: Každý z pěti porotců udělí skokanovi známku do 20. Nejvyšší a nejnižší hodnota ze všech pěti známek se škrtá. Platné jsou tedy pouze tři známky a maximální zisk je 60 bodů. Stylové chyby skokana musí porotce promítnout do svého hodnocení. Pokud například skokan vynechá telemark, rozhodčí by měl strhnout minimálně dva body. Pád stojí skokana sedm bodů.

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů). Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Skoky nyní prochází jakousi obměnu díky Walterovi Hoferovi. Změny by měly přinést změnu bodování. Během kola by byla možnost snížit nájezd a podle záhadné rovnice výsledky přepočítávaly podle nájezdu a větrných podmínek.

Typy mezinárodních závodů

Rozšíření skoků

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska. V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu. Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě. Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

Historie

Soubor:Ski jumping 1905.jpg
Skoky na lyžích v roce 1905
Soubor:Ski jumper 1936.jpg
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné). České skoky na lyžích zažily tři slavná období. 1923 - 1933 - Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, František Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert). 1968 - 1975 - Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz. 1983 - 1994 - éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992) Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Vybrané světové rekordy

  • 1879 - 23 m - Torjus Hemmesveit (NOR)
  • 1913 - 51.5 m - Ragnar Omtvedt (NOR)
  • 1930 - 75 m - Adolph Badrutt (SUI)
  • 1936 - 101 m - Sepp Bradl (AUT)
  • 1948 - 120 m - Fritz Tschannen (SUI)
  • 1967 - 150 m - Lars Grini (NOR)
  • 1976 - 176 m - Toni Innauer (AUT)
  • 1985 - 191 m - Matti Nykänen (FIN)
  • 1987 - 194 m - Piotr Fijas (POL)
  • 1994 - 203 m - Toni Nieminen (FIN)
  • 2000 - 225 m - Andreas Goldberger (AUT)
  • 2003 - 231 m - Matti Hautamäki (FIN)
  • 2005 - 239 m - Bjørn Einar Romøren (NOR)[1]

Češi mezi světovými rekordmany

Známí zahraniční skokani

Známí čeští skokani

Soubor:4wiki janda jakub.jpg
Jakub Janda

Reference

  1. ↑ Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články

Externí odkazy

  • czech-ski.com - skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
  • skoky.net - pravidelné zpravodajství ze světa skoků na lyžích už od roku 2002
  • fis-ski.com - skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
  • ski-jumping-skokani.blog.cz - fotky,rozhovory,reportáže, novinky ze světa skoků na lyžích


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Skoky_na_ly%C5%BE%C3%ADch“