Jíloviště

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 17. 2. 2011, 06:40


Obec Jíloviště se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, na severním zakončení brdských Hřebenů. Původní vesnice byla založena ve 14. století zbraslavským klášterem, její historie byla dvakrát přerušena zničením. V letech 1875–1920 byla obec Jíloviště spojená se sousední Trnovou. Převážnou část území obce tvoří lesy na úbočích hřebene k Berounce i Vltavě, samotná ves není velká. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 625 obyvatel. Charakter vesnici dává především průtah silnice I. třídy č. 4, která od Jíloviště na jih má status rychlostní silnice R4. Veřejnou dopravu zajišťují linky Pražské integrované dopravy na trase Praha-Smíchov – Mníšek pod Brdy, některé spoje v Jílovišti končí nebo odbočují na Trnovou. Obec nemá vlastní základní školu ani kostel, také dřívější hostince či restaurace zanikly. U místní návsi je jen obchůdek se smíšeným zbožím. V obci jsou dva menší zámečky, ve skutečnosti hotely a vily z počátku 20. století, nejsou však veřejně přístupné. V jednom ze zámečků sídlí hotel Qent, v jehož těsném sousedství je celní škola a ředitelství celních škol. V obci je pošta, sbor dobrovolných hasičů zde působí od roku 1937.

Obsah

Historie

Do husitských válek

První písemná zmínka o obci je údajně z roku 1319.[1] Podle Čornejové[2] byla obec založena cisterciáckým zbraslavským klášterem mezi rokem 1342 (urbář, tedy seznam poplatných vesnic, kláštera zbraslavského Jíloviště v tomto roce ještě neuvádí) a rokem 1347, z něhož pochází první písemná zpráva zmiňující Jíloviště (zpráva, že zdejší rychtář Vavřinec, pravděpodobně lokátor (zakladatel vsi), prodal klášteru plat z jílovišťské rychty a krčmy). Začátkem 15. století měla obec asi 12 až 15 usedlostí.[2] Vesnice leží na trase historické obchodní Zlaté stezky, kterou využívali obchodníci, vojska i poutnická procesí. Nejstarší dochovaná zmínka o kostele sv. Václava v Jílovišti pochází z roku 1357. Byl už ve 14. století farním kostelem, patřil do ořešského děkanátu.[2] Za husitské revoluce, někdy po roce 1419, kostel zanikl. Roku 1420 padl i zbraslavský klášter a jeho panství. Ves Jíloviště společně s Dobřichovicemi získal Zikmund Bolechovec z Pušperka, přívrženec císaře Zikmunda.[2]

Do třicetileté války

Za vlády Jagellonců bylo území navráceno klášteru, Jíloviště je však před polovinou 16. století uváděno jako „ves pustá“. V roce 1587 mělo opět devět usedlostí.[2] Ve druhé polovině 16. století a začátkem 17. století byly vlivem intenzivní těžby dřeva a rozvoje zemědělství vymýceny zdejší dubiny a bučiny a narušen původní charakter lesů.[2] Za třicetileté války, zřejmě již v roce 1639 švédskými vojsky, byla vesnice opět zásadně poškozena, nejspíše úplně zničena. V roce 1649 v soupisu klášterních statků opět není Jíloviště zmiňováno.

Od třicetileté války

V druhé polovině 17. století se o Jílovišti zmiňuje několik dokumentů: Soupis podaných podle víry uvádí 47 obyvatel. Berní rula uvádí dva sedláky, čtyři pustá selská stavení a dvě pusté chalupy. Gruntovnice (pozemkové knihy) z let 1653–1656 uvádějí pusté chalupy a spáleniště. V roce 1696 byla obnovena fara a škola v Líšnici, k níž bylo Jíloviště přifařeno. V Tereziánském katastru (1756–1757) je zmiňována nízká kvalita zdejší půdy. V roce 1777 uvádí přehled robot 23 stavení v Jílovišti. Josefinský katastr (1785) uvádí, že obyvatelstvo oblasti bylo výlučně české, a zmiňuje pomístní názvy.[2] Roku 1785 byl zrušen Zbraslavský klášter, jeho panství roku 1801 přešlo na náboženský fond. Roku 1825 koupil celé panství hrabě Bedřich Jindřich Öettinger-Wallerstein, po něm panství převzala jeho choť a následně syn. Území bylo využíváno pro těžbu dřeva a jako honitba.[2]

Obec Jíloviště

Jíloviště: křižovatka Pražská - Na Blatech

Při reformě veřejné správy po roce 1848 byla zřízena samostatná obec Jíloviště s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl František Andres. V roce 1890 založil obecní kroniku. Ves, které dosud měla užší vazby k Podbrdsku, byla zařazena do politického okresu smíchovského a soudního okresu zbraslavského.[2] František Andres patřil k jednomu z nejmajetnějších rodů v Jílovišti a byl nejen dlouholetým starostou a kronikářem, ale také hostinským v hospodě U Andresů a velkým patriotem. Andres tragicky zahynul dne 9. května 1945 rukou ustupujících okupantů.[3] Od roku 1829 spadalo Jíloviště pod školu v Trnové, v roce 1875 byly obě obce, tehdy podobně velké, sloučeny a zároveň bylo Jíloviště přifařeno ke kostelu sv. Ducha v Trnové. V roce 1920 byly tyto vsi znovu rozděleny do samostatných obcí.[2] Od začátku 20. století počet obyvatel Jíloviště pomalu klesal. Obec se však stala prestižním rekreačním místem. V letech 1921–1922 zde byl postaven v renesančním stylu hotel Huertus, označovaný za „zámek Jíloviště“; později v roce 1926 hotel Palace. Vily si zde postavili pražští primátoři Karel Baxa a Petr Zenkl. Zároveň vznikaly rozsáhlé chatové osady, zpočátku v trampském stylu, po druhé světové válce v chatařském.[2] Od roku 1908 je Jíloviště cílovým místem tradičního automobilového závodu do vrchu ze Zbraslavi, údajně nejstaršího závodu do vrchu na světě. V roce 1928 byla silnice ze Zbraslavi do Jíloviště rekonstruována.[2] V sedmdesátých letech 20. století byl tranzitní provoz převeden na novou, rychlostní komunikaci po západním okraji obce. Protože však přes Cukrák není souběžně vedena doprovodná komunikace, nemá silnice v úseku Lahovice – Jíloviště status silnice pro motorová vozidla. V roce 1930 byla do Jíloviště zavedena elektřina.[2] Od roku 1992 vydává obec časopis Zvonice, pojmenovaný podle místního názvu nalezajícího se udajně v okolí bývalého kostela sv. Václava

Území obce

Kazín

Do katastrálního území obce patří rozsáhlé přírodní území (převážně zalesněné) na svazích k údolím Vltavy na východě a Berounky na západě, jehož část se nazývá Jílovišťský les. Na jihozápadě tvoří hranici katastrálního území údolí Všenorského potoka. V okolí je hustá síť turistického značení. S územím Jíloviště sousedí obce Černošice, Všenory, Černolice, Líšnice, Klínec, Trnová a pražské čtvrti Zbraslav (osadami Strnady a Baně) a Lipence (chatovými osadami Kazín a Údolí Hvězd). Na hřebeni se nachází vrch Kopanina (411 m) s rozhlasovým a televizním vysílačem Cukrák. Poblíž zbraslavských Baní je vrchol Na Beránku (364 m n. m.), u Trnové vrchol Míchov (380 m n. m.), na jihozápadě (u Všenor) vrchol Kámen (414 m n. m.), nad Berounkou naproti Dolním Mokropsům ostrohy Kazín (233 m n. m.) a Humenská (246 m n. m.). Na území Jíloviště, u silnice č. II/102 na břehu Vltavy, stojí v těsném sousedství zástavby osady Strnady, patřící do pražské Zbraslavi, objekt Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Tomuto ústavu patří i část lesních pozemků na vltavské straně jílovišťského hřebene. Od výzkumného ústavu jezdí přívoz přes Vltavu do Vraného. V údolí Berounky patří do území Jíloviště například skalní ostroh Kazín (přilehlá stejnojmenná chatová osada však již patří do pražských Lipenců). Od Kazína jezdí přívoz přes Berounku.

Slavní rodáci a obyvatelé

  • V obci v mládí žila Blanka Vikusová, česká herečka, jedna ze zakládajících členů Divadla S.K. Neumanna, dnes Divadla pod Palmovkou.
  • Ve třicátých letech dvacátého století v Jílovišti pobývala slavná ruská básnířka Marina Cvetajevová - jedna z největších a nejoriginálnějších básnířek 20. století, autorka pronikavých filozofických a literárněhistorických studií, přítelkyně velkých duchů Evropy, R. M. Rilka, Majakovského a Pasternaka...

Pamětihodnosti

Literatura

  • PAVELČÍK, Vojtěch. Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. [s.l.] : Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2106-7. (česky) 

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jíloviště
  Města, městyse a obce okresu Praha-západ  

Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/J%C3%ADlovi%C5%A1t%C4%9B“