Kytín
Z Multimediaexpo.cz
Kytín je obec v jihozápadním cípu okresu Praha-západ Středočeského kraje, 3 km jihozápadně od městečka Mníšek pod Brdy.
Obsah |
Poloha
Obec se nachází na jihovýchodním úpatí části Hřebeny pásma Brd v Brdské vrchovině v průměrné nadmořské výšce 432 m. poblíž rychlostní silnice I. třídy R4. S Prahou je spojena příměstskou autobusovou dopravou (linka 317). V katastru obce se nachází část osady Chouzavá II a chatová kolonie Kytínská louka. Obec je dobrým východištěm pro pěší turistiku a cykloturistiku.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1321. V dnešním katastru Kytína se nacházely další tři vsi, které původně měly větší význam než Kytín, a to Kdýčina (zničená za husitských válek, později obnovená a roku 1460 definitivně zaniklá), Studnice (o jejímž osudu není nic známo) a Korutany (zničena v průběhu husitských válek a později definitivně během třicetileté války). Pouze částí do katastru patřila ves Chouzavá, dnes existující převážně jako chatová osada. Teprve v době vlády Jana Lucemburského byl Kytín povýšen na ves trhovou. V té době patřil pánům z Tetína. Od roku 1334 patřil královské koruně, ale byl propůjčen Kejstutovi (Jindřichu) Litevskému. Roku 1409 král Václav IV. zastavil Kytín Janu z Lestkova se sídlem na Žebráku. V téže době je zmiňována ves Stříbrná Lhota nacházející se až do 20. stol. v katastru Kytína. Od počátku husitských válek, kterými zřejmě prošel bez větších škod, měnil Kytín velice často své majitele. V r. 1503 přestává být Kytín majetkem koruny a prakticky od té doby byl až do roku 1848 stále v majetku šlechtických rodů, kterým patřil Mníšek pod Brdy. Mezi významné majitele patřili Jan Vratislav z Mitrovic a jeho dědicové. Během třicetileté války Kytín značně utrpěl, pozbyl svých původních práv a stal se pouhou součástí mníšeckého panství, které v roce 1655 přešlo do držení rodiny Engelů z Engelflussu. Po vymření tohoto rodu po meči přešlo panství a s ním i Kytín do vlastnictví rodiny hrabat z Unwertu. V roce 1848 se stal Kytín spolu se Stříbrnou Lhotou svobodnou obcí. Od 20. let 20. století začínají v okolí Kytína vznikat první trampské osady, z nichž vyrostla zejména současná chatová oblast Kytínská louka. V roce 1936 se od Kytína oddělila Stříbrná Lhota jako samostatná obec. Ve 30. létech 20. stol. bylo na území katastru obce postaveno několik lehkých betonových bunkrů (ŘOP) patřících do opevnění tzv. Pražské linie. V roce 1976 ztratil Kytín status obce a byl připojen k Mníšku pod Brdy. Teprve v roce 1991 se opět stal osamostatnil. V roce 1999 byl v obci otevřen Domov důchodců.
Historické památky
Na návsi se nachází původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, zmiňovaný již v roce 1321. Koncem 17. století byl zbarokizován. Hlavní oltář je barokní s obrazem Panny Marie s Ježíškem od Karla Javůrka. Na dvou bočních oltářich jsou obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha od téhož autora. Na dřevěném kůru jsou rokokové varhany z počátku 19. století, renovované roku 2000. Zpočátku farní kostel od konce třicetileté války spadá pod farnost Mníšek pod Brdy.
Původ jména
Původ jména je nejasný; podle jednoho výkladu je odvozena od osobního jména „Kyta“ (Kytova ves), podle druhého pochází od staročeského podstatného jména „kyta“, tj. „lesík“, podle jiného od slovesa „kutat“ (původně Kutín) vzhledem k dobývání zlata a stříbra v okolí obce.
Významné osobnosti
Bydlí v Kytíně
- Pavel Landovský – herec
Reference
|
| Města, městyse a obce okresu Praha-západ |
|---|
|
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |