Nížkov
Z Multimediaexpo.cz
Nížkov je obec v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina.
Obsah |
Geografie
Vesnice leží 12 km jihozápadně od okresního města Žďár nad Sázavou a 8 km severovýchodně od Polné. Rozkládá se v Hornosázavské pahorkatině v průměrné nadmořské výšce 527 m.[1] Nejvyšším vrcholem v okolí je 3 kilometry vzdálená Rosička s 645 m n. m, na které stojí nová a velmi vyhledávaná rozhledna. Nížkov se dělí na další dvě místní časti, kterými jsou Buková a Špinov. Poděšínský potok, který protéká obcí a následně se vlévá do řeky Sázavy a bývá na novějším mapách označován jako Nížkovský, se Sirákovským potokem se stékají cca 200 m na jihovýchod od obce. V okolí se nachází několik rybníků, např. Záduška, Baslův a Jilák.
Historie
Středověká trhová ves již od roku 1206[2] patřila pod Polnou. První písemná zmínka pochází z roku 1234,[1] díky níž se Nížkov řadí mezi nejstarší doložená osídlení Českomoravské vrchoviny. Jejím majitelem byl v té době Jan z Polné, na jehož pokyn byl roku 1234 postaven cisterciácký klášter „Cela sv. Bernarda“ včetně dřevěného kostela, po pěti letech však opat Slávek místo zrušil kvůli tvrdým životním podmínkám mnichů. Díky dřevěnému kostelu, kterému říkali „Na Mníšku“, získala obec název „Mníškov“,[1] ze kterého se vyvinulo současné jméno Nížkov. Ze zápisů z roku 1318 vyplývá, že obec tento rok přepadli a vyplenili loupeživí šlechtici.[1] V roce 1356 vesnici koupili Pirkštejnové. Od roku 1654 obec spadala jakou součást polenského panství pod Čáslavský kraj, od roku 1850 pod okres Přibyslav, v letech 1879 - 1884 byla začleněna do soudního okresu v Polné, poté patřila pod okres Havlíčkův Brod (tehdy ještě Německý) a od roku 1949 je definitivně součástí okresu Žďár nad Sázavou.[1] Obec má vlastní znak a vlajku, ktkeré obdržela v roce 2002 z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[1] Při této příležitosti obecní úřad vydal brožurku Malý průvodce obcí Nížkov, v letech 2001 a 2002 emitoval devět sérií pohlednic.
Historické a přírodní památky
- Kostel sv. Mikuláše - postaven v raně gotickém stylu, vznikl v roce 1245[3] na místě dřevěného kostelíku.[1] Barokně a klasicisticky byl přestavěn v letech 1753 - 1754 a byla k němu přistavěna barokní loď. Zvýšení proběhlo u hranolové věže. Kostel má tři oltáře, hlavní je zasvěcen svatému Mikuláši, vedlejší jsou pod patronátem Panny Marie a sv. Václava. Před hlavním oltářem visí dřevěný kříž a nachází se zde i dřevěna renesanční křtitelnice pocházejí z roku 1600.
- Kostnice - mimořádně početná sbírka kostí, jedna z největších na světě. Leží při západním průčelí kostela. Pochází z roku 1709, uvnitř stojí čtyři hranice (2x2x2,5 m) z lebek a kostí přibližně 8000 osob. Ve válce o habsburské dědictví zřídili v obci polní lazaret, kam byly svážení ranění vojáci z různých bojišť. Kosterní pozůstatky tak pochází od císařských vojáků, ale i od Sasů, Francouzů, Bavorů, Prusů i od místního obyvatelstva. Podle pověsti kosti takto ozdobně srovnal slepý mladík.[1]
- Podzemní chodby - nacházejí se pod obcí, nejznámější vede z domu čp. 8 do kostela.
- Socha sv. Jana Nepomuckého - stojí před farní budovou a pochází z roku 1869
- Žulový kříž - z roku 1850 ční u kostela
- Boží muka - jedny se nacházejí u silnice k Sázavě, datovány jsou z roku 1748 a jsou názornou ukázkou lidového baroka, druhé stála v obci od roku 1741, do původního podstavce byl poté zasazen mramorový kříž. Obě skulptury symbolizují začátek a konec morové epidemie.
- Kamenný most - klene se nad Poděšínským potokem, postaven v roce 1889
- Červený mlýn - stojí asi 3 km severně od obce a patří mezi nejstarší mlýny na Sázavě, byl několikrát přestavovaný
- Kamenné kříže - v okolí Nížkova jich leží několik, měly by pocházet patrně z 18. a 19. století
- Žlutá skála - je to přírodní útvar nacházející se na pravém břehu proti proudu Sázavy, asi 1,5 km od zastávky Českých drah
Tradice, sport
Koná se zde první velká pouť v okolí, od roku 1691 ji místní pořádají druhou neděli po Velikonocích. Hraje zde fotbalové a pingpongové mužstvo.
Turistika
Obcí vede po praveém břehu Nížkovského potoka turistická stezka procházející okolo Tesané skála až k železniční zastávce. Posázavská cyklotrasa vede skrz z Davle do Žďáru nad Sázavou. Po staré železniční trati z roku 1898 jezdí v létě historické vlaky a některé z nich táhnou parní lokomotivy. Nachází se zde malé muzeum.
Ekonomika
Nachází se zde podnik na zpracování brambor, zemědělské družstvo, jenž se zabývá velkokapacitním chovem a výkrmem vepřů, dále pak lihovar, stavební firma a své sídlo tu má také několik živnostníků a řemeslníků. Kromě velkých společností zde půdu obhospodařuje 5 soukromých rolníků. Na konci 19. století zde sídlily dvě tírny lnu, dva mlýny a tzv. Raiffeisenova záložna, jenž se poté změnila v kampeličku.[1]
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
Je zde 257 trvale obydlených domů a 338 bytů. Z celkového počtu občanů je 47 % ekonomicky aktivních. 76 % obyvatel je věřících a převážná většina vyznává římskokatolickou církev.[1] Obec je plně plynofikována, pracuje tu čistírna odpadních vod s kanalizačními sběrači. Základní školu se všemi ročníky navštěvuje asi 165 záků, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1686 v souvislosti s rekonstrukcí dřevěné školní chaloupky.[1] Sídlí tu pošta, kterou zřídili v roce 1872, mateřská školka, zdravotní středisko. V místě je i dům s pečovatelskou službou, sportoviště, koupaliště (hasičské nádrž), sokolovna, jenž byla postavena již v roce 1931 a hasičská zbrojnice, sloužící Sboru dobrovolných hasíčů, kteří zde působí od roku 1881. Najdeme tu i taneční parket, restauraci a tři obchody se smíšeným zbožím. Pro obyvatele je přístupná knihovna.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2002 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 900 | 1034 | 939 | 919 | 972 | 962 | 919 | 753 | 702 | 709 | 728 | 800 | 864 | 868 |
Reference
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.