Rovná daň
Z Multimediaexpo.cz
Rovná daň je koncept zdanění příjmů příp. i ostatních finančních toků, jako např. spotřební daň, jednotnou sazbou daně. Je to nástroj fiskální politiky státu. U daně z příjmů fyzických osob je obvykle kombinována s nezdanitelnou částkou, jedná se tedy o daň s mírnou progresí. Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila, např. v Estonsku, Slovensku nebo některých amerických státech.
Politické souvislosti
Zejména zavádění rovné daně[1] na příjmy a zároveň na spotřebu je předmětem politického zápasu, protože pravicové politické spektrum uvádí praktické zavedení tohoto nástroje[2] jako uplatnění svobodného rozhodnutí jedince o výši své spotřeby dané výši jeho přijmu a levicové spektrum uvádí „nedemokratičnost“ tohoto nástroje fiskální politiky státu jako nástroje sociálně nespravedlivého rozevírání nůžek mezi obyvatelstvem s vysokými přijmy a chudými obyvateli vzhledem k tomu, že spotřební daň je jednotná jak na zboží nevyhnutelné k přežití (základní články potravin, bydlení, stravování, zdravotní péče, doprava), tak na zboží nadstandardní a luxusní povahy. Rovná daň zatěžuje dle pravicové politické argumentace ekonomiku méně než progresivní zdanění, které odvádí lidi od motivace vydělávat co nejvíc, protože ozřejmuje výši daní předem. Vliv rovné daně je viditelný na přílevu investic, rozmachu podnikání a na hospodářském růstu, tvrdí liberální ekonomové. [3] Dle levicové politické argumentace rovná daň způsobuje odbourání principu solidarity ve společnosti, protože ve svobodném světě nemá každý občan možnost vzhledem k svým podmínkám vydělávat maximum a rovná daň ničí sociální solidaritu společnosti. Rovnou daň zavádějí především postkomunistické státy. O rovné dani se diskutuje i v zemích EU, ale žádná ze starších zemí EU je zatím nezavedla.
Rovná daň v Česku
Rovná daň, jíž byla myšlena daň z příjmů fyzických osob s jednotnou sazbou daně ve výši 15 %, byla jedním z hlavních témat ODS v předvolební kampani před parlamentními volbami v roce 2006. Výpadek v příjmech státního rozpočtu chtěla zčásti nahradit sjednocením daně z přidané hodnoty rovněž na výši 15 %, zčásti se spoléhala na vyšší hospodářský růst, než je v současnosti, a lepší výběr daní, který by nastal v okamžiku jednodušší daňové soustavy. Výběr daní není jednoznačně posouzen jako optimální Je rovná daň skutečně rovná- Elena Ondrova Od 1. ledna 2008 platí v Česku rovná daň z příjmu fyzických osob ve výši 20,25 % z hrubé mzdy. Poplatník s hrubou mzdou do 10 222 Kč měsíčně žádnou daň z příjmu neplatí. Poplatník s hrubou mzdou 20 000 Kč měsíčně platí 10 procent z hrubé mzdy, poplatník s příjmem 50 000 Kč již 16 procent.
Státy s rovnou daní z příjmu
| stát | fyzických osob | právnických osob |
|---|---|---|
| Ukrajina | 13 % (od r. 2004) | 25 % |
| Rusko | 13 % (od r. 2001) | 24 % |
| Slovensko | 19 % (od r. 2004) | 19 % |
| Estonsko | 22 % (od r. 2007) | 24 % |
| Litva | 24 % (od r. 2005) | 15 % |
| Albánie | 10 % (od r. 2008) | 10 % |
| Lotyšsko | 25 % | 15 % |
| Rumunsko | 16 % | 16 % |
| Srbsko a Černá Hora | 14 % | 10 % |
| Gruzie | 12 % | 20 % |
| Hongkong | 15 % |
V Polsku zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany Platforma Obywatelska (15 % sazbu) a Partia Demokratyczna (19 % sazbu).
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |