V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Pražská plošina

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 6. 2010, 10:54; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Pražská plošina je geomorfologický celek (podsoustava), která se rozkládá ve středních Čechách, zhruba na území hlavního města Prahy a v jeho západním okolí. Rozloha celku činí 1 128 km² její nadmořská výška se pohybuje od 170 metrů (údolí Vltavy před Kralupami u Chvatěrub) po 435 metrů (lesnatá planina Na rovinách asi ½ km severovýchodně od Srb na západním Kladensku). Základ reliéfu představuje tabule, protnutá úzkým a hlubokým údolím řeky Vltavy, které se v jejím středu otevírá v Pražskou kotlinu. Zatímco okrajové části Pražské plošiny jsou charakteristické malou členitostí s výškovými rozdíly nejvýše desítek metrů, směrem k Vltavě drobné potoky vytvořily síť výrazně se zahlubujících úzkých údolí s převýšeními přesahujícími 100 m. Na území celku leží převážná část Prahy (vyjma okrajových severovýchodních čtvrtí a Zbraslavi), z dalších významnějších sídel pak např. Kladno, Slaný, Roztoky, Hostivice, Říčany a Úvaly. Z velkoplošných chráněných území zasahuje na jihozápad Pražské plošiny CHKO Český kras.

Obsah

Členění

Pražská plošina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na dva podcelky a osm okrsků:

Členění Pražské plošiny na podcelky a okrsky; jihovýchod představuje Říčanská plošina, severozápad zaujímá Kladenská tabule

Vymezení

(přibližný průběh hranice geomorfologického celku ve směru hodinových ručiček počínaje od severozápadu; místa uvedená bez bližšího upřesnění leží uvnitř hranic Pražské plošiny, případně jimi hranice probíhá) Jižní okraj Jedomělic (zde trojmezí se Džbánem a Dolnooharskou tabulí) - Byseňský potok - Želevčice - Dolín - návrší severně Vítova - Vítov - Drnov - severní okraj Zvoleněvsi - Knovízský potok - jižní okraj Kralup nad Vltavou - Vltava na úrovni železničního mostu - Chvatěruby (zde trojmezí s Dolnooharskou tabulí a Středolabskou tabulí) - severně Zlončic - jižně Postřižína - Odolena Voda - Panenské Břežany - Sedlec - Zdiby - východní okraj Ďáblic - mezi Kobylisy a Letňany - mezi Libní a Střížkovem - severní okraj Vysočan - severní okraj Hloubětína - mezi Černým Mostem a Chvaly - Xaverov - mezi Újezdem nad Lesy a Klánovicemi - napříč Klánovickým lesem - Horoušánky - Tlustovousy - severozápadní okraj Břežan II - Týnický potok západně Rostoklat - Limuzy (zde trojmezí se Středolabskou tabulí a Benešovskou pahorkatinou) - Přišimasy - Škvorec - Zlatá - severní okraj Babického lesa - potok Výmola - Březí - Říčany (vyjma Olivovny) - Modletice - Jesenice - Psáry - Zahořanský potok až k ústí do Vltavy naproti Davli - pravý břeh Vltavy přes Vrané nad Vltavou (zde trojmezí s Benešovskou pahorkatinou a Brdskou vrchovinou) - ústí Károvského údolí - mezi Lhotou a hradištěm Závist - Točná - severovýchodní úpatí vrchu Čihadlo (skupina Čihadlo, Šance a Závist patří k Brdské vrchovině) - pravý břeh Vltavy naproti Zbraslavi (zde trojmezí s Brdskou vrchovinou a Hořovickou pahorkatinou) - pravý břeh Vltavy - Modřany - Velká Chuchle - úpatí vrchů podél severozápadních okrajů Radotína a Černošic - severní okraj Karlíka - východní okraj Hlásné Třebaně (zde trojmezí s Hořovickou pahorkatinou a Křivoklátskou vrchovinou) - mezi vrchy Políčko a Haknová - východní okraj Mořiny - mezi Trněným Újezdem a Kozolupy - severozápadně Kuchaře - Mezouň - Krahulov - Drahelčice - Úhonice - Červený Újezd - severovýchodní okraj Unhoště - Pletený Újezd - severovýchodní úpatí Kožovy hory u žst. Kladno - mezi Kladnem a Velkou Dobrou - mezi Rozdělovem a Doksy - severní okraj Srb (zde trojmezí se Křivoklátskou vrchovinou a Džbánem) - vlečka dolu Schöller - Libušínský potok - Svinařov - mezi Smečnem a Novou Vsí - Ledce - návrší severozápadně Přelíce - jižní okraj Malíkovic - mezi Malíkovicemi a Martinicemi - Hvězda - jižní okraj Jedomělic. Z hlediska územněsprávního členění se v Pražské plošině nachází většina hlavního města Prahy i okresu Praha-západ a velká část okresu Kladno. Dále pak menší části okresu Praha-východ a okrajové zlomky okresů Beroun, Mělník a Kolín.

Geologie a geomorfologie

Význačné body
Návrší Na rovinách (435 m), zalesněná plošina mezi Srby, Libušínem a Rozdělovem představuje nejvyšší místo Pražské plošiny
Slánská hora, pozůstatek třetihorního vulkanismu

Vodstvo

Zákolanský potok u Okoře
Meandry Botiče mezi Záběhlicemi a Hostivaří
Rokytka v Dolních Počernicích
Týnecký potok na Čabárně u Brandýska
Únětický potok
Libušský potok v Modřanské rokli

Pražská plošina zaujímá území při dolním toku řeky Vltavy, která je jediným větším tokem na tomto území a do jejíhož přímého povodí převážná část Pražské plošiny spadá. Celek odvodňují drobné potoky, které zejména na severozápadě v Kladenské tabuli vytvářejí soustavu rovnoběžných údolí, sledujících základní orientaci terénu ve směru jihozápad - severovýchod. Z levostranných přítoků Vltavy je nejvýznamnější Zákolanský potok, z pravostranných Botič a Rokytka. Ma jihozápadě náleží menší díl Třebotovské plošiny do povodí Berounky (zejm. Radotínský potok). Východní okraj území kolem Úval odvodňuje přímo do Labe potok Výmola. Prostřednictvím Vltavy pak k povodí Labe nepřímo náleží celá Pražská plošina. Labe

Vegetace

Území Pražské plošiny lze charakterizovat jako krajinu otevřenou, od prehistorických dob intenzivně zemědělsky využívanou, v centrální části dnes silně urbanizovanou, s velmi malým podílem lesů; zejména Slánsko, východní Kladensko, severní a jihovýchodní okolí Prahy rozsáhlejší lesní porosty prakticky postrádají. Naopak poměrně lesnaté je členitý terén Českého krasu na jihozápadě, údolí Vltavy a jejích přítoků na jihu. Nejvýznamnější zlomky zalesnění představují např. prstenec lesů kolem Kladna, Klánovický les či Kunratický les.

Historie

Území náleží ke staré sídelní oblasti, prakticky souvisle obývané po tisíciletí. Vyvýšená místa jako např. Slánská hora, Homolka u Stehelčevsi, Řivnáč, Šárka, Butovice či Zámky u Bohnic bývala významnými středisky v předhistorických dobách. V Pražské plošině se nacházejí eponymní lokality kultur řivnáčské a knovízské. Otevřená Pražská kotlina přitahovala osídlení odedávna. Díky tomu, že umožňovala pozvolný přístup do jinak strmého údolí řeky Vltavy a snadný brod přes řeku se stala křižovatkou dálkových obchodních cest a postupně i politickým centrem země. Pražská plošina představuje vlastní jádrovou oblast českého státu; nejstarší přemyslovská hradiště, výšinného typu, se rozkládala na zdejších ostrožnách (Levý Hradec nad levým břehem Vltavy) a Budeč nad soutokem Zákolanského a Týneckého potoka). Též Praha (tj. Pražský hrad), založená jen o málo později, využila přirozeného návrší, dnes zvaného Opyš. Z pozdějších přemyslovských hradišť se v popisované oblasti nacházejí též Vyšehrad (na ostrožně mezi Vltavou a Botičem) a Libušín (na ostrožně mezi Knovízským a Libušínským potokem).

Galerie

Čedičové sloupce na Slánské hoře

Pohled přes údolí Knovízského potoka u Knovíze

Krajina středního Kladenska mezi Třebusicemi a Buštěhradem - řada mělkých rovnoběžných údolí, charakteristický rys Slánské tabule

Vinařická hora, lomem obnažené nitro stratovulkánu

Pláň Rovina severovýchodně od Kladna, pohled z Vinařické hory

Údolí Týneckého potoka u Brandýska

Krajina u Makotřas a Středokluk

PP Čičovický kamýk

Krajina mezi Kladnem a Kralupami nad Vltavou - výhled do Turské tabule z Buštehradské haldy

Typická krajina Turské tabule v severozápadním sousedství Prahy - pohled na Únětice z Kozích hřbetů

Výhled z Kozích hřbetů

Krajina mezi Prahou a Horoměřicemi

Buližníkové skály v Divoké Šárce

PP Housle, úzká erozní rokle v Lysolajích

PR Podhoří, skály na pravém břehu Vltavy na severním okraji Prahy

Pohled z vinic v Troji do Pražské kotliny na Libeň, Holešovice a Vítkov

Výhled na Prahu z Děvína

Plochá krajina Hostivické tabule u Sobína a Chýně

Pohled přes Prokopské údolí

Horní část údolí Radotínského potoka u Chotče

Skály v PR Radotínské údolí

Krajina Třebotovské plošiny v okolí Chýnic

Krajina u Kuchaře a Vysokého Újezda

Kulivá hora u Třebotova

Krajina mezi Nučicemi a Mořinou

Údolí Vltavy u Vraného

Uhříněveská plošina - PP Hrnčířské louky u Šeberova na jihovýchodním okraji Prahy

Krajina Úvalské plošiny mezi Dolními Počernicemi a Černým Mostem

Související články

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.  
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pražská plošina
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pra%C5%BEsk%C3%A1_plo%C5%A1ina“