Island
Z Multimediaexpo.cz
Island | ||
Republika Island | ||
Lýðveldið Ísland | ||
Islandská vlajka Islandský znak | ||
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
Islandská hymna – Lofsöngur | ||
žádný | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Reykjavík | |
Rozloha: | 103 125 (107. na světě) z toho 2,67 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m n.m.) | |
Časové pásmo: | + 0 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 316 252 (172. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 3,07 (189. na světě) | |
HDI: | 0,968 (vysoký) | |
Jazyk: | islandština | |
Náboženství: | protestantské | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | republika | |
Měna: | Islandská koruna (ISK) | |
HDP/obyvatel: | 54 858 USD (2007) | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | IS | |
Telefonní předvolba: | + 354 | |
Národní TLD: | .is |
Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík.
Obsah |
Historie
- Hlavní článek: Historie Islandu
Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl založen Althing a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1397 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie.
Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených států.
Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat.
Samostatnost
Po událostech s vlajkou Islandu pokračovalo osamostatňování Islandu vytvořením společné Dánsko-Islandské komise, která po dvou týdnech roku 1918 shodla na úplné autonomii pro Island. A tak po schválení dánským a islandským parlamentem byl přijat návrh, pro nějž se vyslovila většina (90%) obyvatel Islandu. Přijetím tohoto návrhu se stal 1. prosince 1918 Island suverénním a samostatným státem, oslavy bohužel zhatila krutá zima. Island měl s Dánskem společného krále, a tudíž s ním byl v personální unii. Dánsko se až do odvolání staralo o obranu islandských vod a vyplatilo Islanďanům 2 miliony do fondu na Islandu a v Dánsku. Smlouva o personální unii byla platná do roku 1940 a po uplynutí mohl kterýkoli z obou států požádat o úpravu nebo, pokud k revizi do tří let od roku 1940 nedošlo, mohl jakýholi z obou států smlouvu jednostranně vypovědět.
Válka a okupace Islandu
Obyvatelé Islandu žili podle zákona o unii z roku 1918 v neutrální zemi bez armády a svou neutralitu si hodlali udržet. Pro válečné období byla utvořena tzv. válečná rada. Vláda ani po okupaci Dánska nepřijala britskou nabídku ochrany. Proto Britové, ze strachu, aby Němci neobsadili Island, podnikli bleskovou operaci "Fork" a 10. května 1940 Island obsadili. Roku 1941 převzali obranu Islandu od Britů zatím neutrální Spojené státy americké. Na to přistoupili Islanďané s podmínkou vyklizení Islandu ihned po skončení války a respektování suverenity Islandu. USA na Islandu vybudovaly především letiště u města Keflavík a rozmístili na ostrově radarové stanice. Díky Američanům se rapidně snížila nezaměstanost. V době nejvyššího stavu měly USA na Islandu 47 000 vojáků.
Vyhlášení republiky a poválečné období
Už od začátku 30.tých let někteří lidé byli pro zrušení personální unie s Dánskem. I obrana Islandských vod již po obsazení Dánska Německem nebyla možná. Proto od roku 1942 probíhaly přípravy na změnu státního zřízení. Smlouva o unii s Dánskem byla vypověditelná roku 1944. Na žádost dánských velvyslanců a Američanů byl až roku 1944 Altingem schválen návrh zrušení unie s Dánskem a vyhlášeno celonárodní referendum, kterého se zúčastnilo 98% voličů, 97% z nich dalo hlas ke zrušení unie a 95% jich dalo hlas republice. 17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem. Alting zvolil za 1. prezidenta Sveinna Björnssona. Král Kristián X. poslal k tomuto dni telegram, v němž vyjádřil politování nad tím, že se s ním islandský lid rozchází za těchto poměrů, ale popřál mu vše nejlepší. Změna ústavy spočívala převážně v nahrazení slova král slovem prezident.
Po válce odešly do jara 1947 všechny cizí vojenské jednotky, ale v tu samou dobu bylo obnoveno jednání s USA o předání letiště v Keflavíku a možnosti mezipřistání amerických letadel, z čehož Islandu plynuly peníze. Island stále zůstával neutrální a bez armády. Roku 1949 bylo Islandu nabídnuto členství v NATO a vláda nabídku přijala, ovšem pod podmínkou, že v době míru nebudou na Islandu rozmístěna cizí vojska. V roce 1951 již vláda podepsala dohodu o obraně s USA a v Keflavíku přistálo prvních 15 letadel s americkými vojáky.
V rámci Marshallova plánu získal Island v letech 1948 až 1960 kolem 70 milionu dolarů. Od roku 1971 byly z Dánska postupně navráceny islandské rukopisy.
V roce 2008 postihla zemi vážná ekonomická krize, který vyústila v pád vlády. V červenci 2009 islandský parlament rozhodl o podání přihlášky do Evropské unie.[1]
Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.
Politika
Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu křesel.
Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir .
Seznam islandských prezidentů
- Sveinn Björnsson (27. února 1881 - 25. ledna 1952) vládnul od 17. června 1944 do 25. ledna 1952.
- Ásgeir Ásgeirsson (13. května 1894 - 15. září 1972) vládnul od 1. srpna 1952 do 1. srpna 1968.
- Kristján Eldjárn (6. prosince 1916 - 14. září 1982) vládnul od 1. srpna 1968 do 1. srpna 1980.
- Vigdís Finnbogadóttir (15. dubna 1930) vládla od 1. srpna 1980 do 1. srpna 1996.
- Ólafur Ragnar Grímsson (14. května 1943) vládne od 1. srpna 1996.
Geografie
Hlavní článek: Geografie Islandu
Topografie
Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeží vybíhají řekami oddělené hřbety.
Krajinu zdobí několik desítek vulkánů s dominantní výškou, které tvoří zdaleka viditelné kužely. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a ledovců. Nejznámější je sopka Hekla (1491 m). Patří k nejaktivnějším na světě. Leží 50 km od jižního pobřeží. Má zhruba tvar loďky obrácené dnem vzhůru, na jejímž dně se prolamují jednotlivé krátery o hloubce až 100 m. Její historie představuje více než 7000 let střídavého vylévání lávy a popela ze sopouchů situovaných na puklině dlouhé přibližně 8 km. Celkový počet erupcí vulkánu pravděpodobně přesáhl stovku, avšak po osídlení ostrova Vikingy je jich zaznamenáno pouze šestnáct. Nejstarší výbuch je doložen z roku 1104, poslední byl pozorován v roce 1991. Na Islandu se nachází také velké množství štítových sopek.
Hvannadalshnjúkur (2109,6 m) leží na jihovýchodním pobřeží Islandu v oblasti ledovce Vatnajökull na okraji zaledněné kaldery sopky Öraefajökull. Je nejvyšším bodem ostrova, v průměru má 35 km, vrcholová část představuje kalderu o průměru 5 km. Hora vznikla ve čtvrtohorách a svrchní partie jsou tvořeny dokonce holocenními lávami. Je stále aktivní.
Krafla (818 m) se nachází severovýchodně od jezera Mývatn v centrální části ostrova. Také tato sopka je vázána na hlubinné zlomy. Na jejím jihozápadním svahu se nachází maar Vítí o průměru 320 m, který vznikl v roce 1724. Nedaleko byla postavena geotermální elektrárna. Západně od sopky leží mladé lávové pole, z něhož se doposud kouří, syčí solfatary a víří bahenní sopky.
Turistika
Většina výstupů na nejvyšší horu ostrova (poprvé zlezena v roce 1813) začíná v okolí opuštěné farmy Sandfell, asi 12 km jihovýchodně od národního parku Skaftafell. Na sopku Hekla se vystupuje od jihozápadu od Naefurhotu a cesta má 14 km.
Geologie
Hlavní článek: Geologie Islandu
Island leží na riftové zóně styku dvou litosférických desek středoatlantského hřbetu, který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu.
Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón. Geologicky nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z třetihorních čedičů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především ryolity.
Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 miliónu let až po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více než 2 000 erupcemi v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé pod ledovcovými výbuchy. Láva se při styku s ledem nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v islandštině stapi).
Jedním z nejmladších ostrovů světa je Surtsey, který se vytvořil roku 1964. Měl rozlohu 2,7 km², nyní jen 1,4 km².
Podnebí
Hlavní článek: Podnebí Islandu
Island leží v blízkosti centra tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů. Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihu a jihozápadě 1 000 až 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí celého ostrova. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1 °C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).
Ledovce
Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny – sandry. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu.
Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihozápadě měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. 1997). Jejich činnost vyvolala katastrofické povodně, které se valily údolím řeky Jökulsá á Fjöllum na sever a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeží ostrova.
Řeky a jezera
2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifos, Skógafoss, Gullfos). Typickým rysem krajiny je také množství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami.
Termální prameny a gejzíry
Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatarů a fumarolů. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně užívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenž chrlil vodu až do výše 70 m.[2], nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu až do výše 20 m.[2]
Fauna a flóra
Jedinými stromy, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro bažiny a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek. Z nízkých orchidejí můžeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěž aj.
Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Žije tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova jsou bezpochyby ptáci a také ovce. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřežních fjordech patří k vyhledávaným lokalitám.
Národní parky
Island má čtyři národní parky. Zde je jejich seznam.
- Národní park Jökulsárgljúfur
- Národní park Skaftafell
- Národní park Snæfellsjökull
- Národní park Þingvellir
Administrativní dělení
- Podívejte se na: Seznam islandských obcí
Island se dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (isl.: sýslur), 8 okresů (hluti) a na 6 krajů.
Obyvatelstvo
Na Islandu žilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel žije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích. Podle žebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z hlediska kvality života nejlepším místem pro život lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa.
Obyvatelstvo rozdělené podle věku: | 0-14 let: 21,5 % (muži 32 818, ženy 31 614) 15-64 let: 67,5 % (muži 111 216, ženy 100 367) 65 let a více: 11 % (muži 15 589, ženy 18 001) |
---|---|
Očekávaná délka života při narození: | ženy: 82,3 let muži: 78,1 let |
Průměrný roční přírustek obyvatelstva: | 1,0 % |
Počet narození na 1 000 obyvatel: | 13,83 |
Počet zemřelých na 1 000 obyvatel: | 6,57 |
Počet migrantů na 1 000 obyvatel: | 2,38 |
Gramotnost: | 99,9 % |
Jazyk
Úředním jazykem na Islandu je islandština. Je to severogermánský jazyk pocházející ze staré severštiny.
Jména a příjmení
Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn.
Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.
Náboženství
- evangelističtí luteráni 87,1 %
- protestanté 4,1 %
- ostatní luteráni 3,5 %
- římští katolíci 1,7 %
- Ásatrú 0,3 %
- ostatní 3,3 %
Města
- Podívejte se na: Seznam islandských měst a vesnic
Seznam 7 největších měst podle pořadí:
- 1. Reykjavík 117 607 obyvatel
- 2. Kópavogur 28 291 obyvatel
- 3. Hafnarfjörður 24 712 obyvatel
- 4. Akureyri 17 158 obyvatel
- 5. Keflavík 10 200 obyvatel
- 6. Garðabær 9 877 obyvatel
- 7. Mosfellsbær 7 808 obyvatel
Ekonomika
Hlavní článek: Ekonomika Islandu
Dle Mezinárodního měnového fondu má Island HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 168 USD (2007) a je tak jedenáctý na světě. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na světě. Během krize finančního sektoru v roce 2008 si Island vysloužil 1. místo v poměru bank držených státem. Počátkem října 2008 stát přebral kontrolu nad třemi největšími bankami v zemi, které se dostaly do vážných problémů. Pro státní rozpočet však jde o enormní zátěž a premiér oznámil, že se země nachází krok před státním bankrotem.[3]
Ekonomický vývoj
Finanční krize roku 2008
- Podívejte se na: Islandská finanční krize 2008
Bankovní systém v Islandu prošel velmi překotným vývojem. V první polovině devadesátých let zdejší nejen bankovní trh mohutně sílil a expandoval. To přineslo růst celému finančnímu sektoru a Island byl dokonce považován za vzor rychle rozvíjejíce se ekonomiky. Finanční sektor rostl tak rychle, že v posledních letech před krizí dokonce devětkrát převýšil hrubý domácí produkt Islandu. S počátkem globální finanční krize, se islandské banky rázem propadly. Na začátku října 2008 musely být tři největší banky zestátněny. To mělo velký vliv na islandskou korunu, která rychle ztratila svoji hodnotu. Dopad této krize pocítili i obyvatelé Islandu, ale naopak pro cizince se stal tento ostrov daleko levnější destinací. Političtí představitelé Islandu pak jednali o půjčce (neúspěšně mimo jiné s Ruskem). Krize také znovu otevřela cestu k diskuzi zda by měl Island vstoupit do Evropské unie. Islanďané do této doby do unie nechtěli v podstatě hlavně z jediného důvodu, kterými byly rybolovné kvóty, rozdělované v Bruselu mezi jednotlivé státy.[4]
Ekonomická struktura
Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, využívanými k výrobě elektrické energie a k vytápění. Zásadní prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní průmysl.
Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.
Zemědělství je zaměřeno převážně na živočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a drůbeže. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin, které je vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jižního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií, Island je dokonce největším evropským producentem banánů. Dovážejí se paliva, strojírenské výrobky a potraviny.
Doprava
Hlavní článek: Doprava na Islandu
Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde železniční síť a kromě měst ani autobusová doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okružní islandská silnice Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, se kterými můžou islanďané jít mimo Island je letadlo a loď.
Na Island můžeme cestovat letadlem společnosti Island Air, Eagle Air a Iceland Express (provozují též vnitrostátní linky včetně vyhlídkových) nebo levněji lodí, např. z norského Bergenu (2 dny). Cesty do vnitrozemí jsou sjízdné jen v létě a pěší přechody jsou dost náročné.
Plánuje se, že se na Islandu začne stavět železniční síť z Keflavíku do Reykjavíku.
Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 dlážděných. Je zde 86 letišť, z toho 12 asfaltovaných.
Měna
- Podívejte se na: Islandská koruna
Na Islandu se platí islandskou korunou (isl.: Íslensk króna). Dělí se na 100 aurar. Kód měny je ISK.
Mince islandské koruny mají hodnoty 1, 5, 10, 50 a 100 korun.
Bankovky mají hodnoty 500, 1000, 2000, 5000 korun. Zároveň jsou v oběhu bankovky v hodnotách 10, 50 a 100 korun, které se z oběhu stahují a brzy platit přestanou.
Kultura
Hlavní článek: Kultura Islandu
Literatura
Kuchyně
Hlavním pokrmem islandské kuchyně jsou ryby, potom jehněčí a mléčné výrobky. Þorramatur (Thorramatur) je tradiční islandské jídlo, vhodné pro mnoho různých pokrmů. Jí se nejčastěji ve měsíci Þorri, což je leden a únor. Tradičními pokrmy jsou Skyr, Scrota, žralok a ovce. Skyr je tradiční islandský mléčný výrobek podobný jogurtu. Skyr obsahuje 12 % proteinů, 3 % sacharidů, 0,5 % tuku a hodně vápníku.
Nyní je islandská strava velmi odlišná, zahrnuje kuchyně po celém světě. Do normální islandské snídaně patří chléb, cereálie a ovoce. Večeře je odlišnější. Jako jinde ve světě, i zde je rozšířený „fast food“, rychlá strava.
Sport
Sport na Islandu je velmi populární, ačkoli se v minulosti vyměnilo mnoho sportů, Islanďané zůstávají velmi zdravý národ. Dnes je na Islandu nejpopulárnější fotbal, basketball a atletika. Golf, tenis, plavání, šachy a jízda na koni je také populární. Tradiční sport na Islandu je Glíma. Glíma je podobné wrestlingu. Házená je obvykle uváděna jako národní sport. Islandští házenkáři patří k nejlepším na světě. Islanďanky jsou překvapivě dobré ve fotbale ve srovnání s počtem obyvatel Islandu. Islanďané jsou výborní na ledu a šplhání po skalách.
Média
Nejrozšířenější televizní stanicí na Islandu je státní televize RÚV a její nejsledovanější pořad Sjónvarpið, zahrnující zprávy, sport a počasí. Druhým nejsledovanějším kanálem je soukromá televize Stöð 2. Třetí nejrozšířenější je SkjárEinn. Ostatní menší stanice jsou vysílány pouze lokálně. Rádia jsou vysílána po celém Islandu, včetně vnitrozemí. Nejpopulárnější rádia jsou Rás 1, Rás 2, Bylgjan a FM 95,7. Na Isladnu vycházejí troje denní noviny: Fréttablaðið, Morgunblaðið a 24 stundir. Island má význačný filmový průmysl. Asi nejpopulárnější islandský film je komedie 101 Reykjavík z roku 2000 řízený Baltasarem Kormákurem. Jeho film Severní blata vyhrál na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2007.
Hudba
Islandská hudba je příbuzná s nordickou hudbou a zahrnuje tradiční folkovou a popovou hudbu, včetně skupiny Voces Thules, alternativní rockové skupiny The Sugarcubes, zpěváků Björk, Emilíana Torrini a Sigur Rós.
Státní hymnou Islandu je Lofsöngur. Píseň je také známa pod názvem Ó Guð vors lands (Bože naší země). Slova napsal Matthías Jochumsson a hudbu složil Sveinbjörn Sveinbjörnsson. Píseň vznikla v roce 1847 u příležitosti oslav tisíciletého výročí osídlení ostrova. Za hymnu byla píseň přijata v roce 1944. Píseň má tři sloky, ale jako hymna slouží pouze první sloka.
Školství
Systém školství na Islandu je založený od Amerického způsobu. Islandské školství se skládá z mateřské školky, základní školy, střední školy a vysoké školy. Mateřská a základní škola je povinná. Povinné základní vzdělání je pro děti od 6 do 16 roků. Mnoho institucí požaduje od státu více soukromých škol.
Ve škole se kromě islandštiny učí anglicky a dánsky.
Typický věk | ||||
Mateřská školka | Základní škola | Střední škola | Vysoká škola | |
---|---|---|---|---|
Věk | Pod 6 | 6 - 16 | 16 - 20 | 20 - 23 |
Islandská univerzita
- Související informace naleznete v článku: Háskóli Íslands.
Islandská univerzita (isl.: Háskóli Íslands) je islandská státní univerzita, která sídlí v Reykjavíku. Škola byla založena v roce 1911. V současnosti má jedenáct fakult a studuje ji okolo 8 000 studentů.
Státní svátky
- 1. leden - Nový rok
- 6. leden - Epifanie
- 19. leden - den manželů
- 18. únor - den žen
- 1. květen - Svátek práce
- 13. květen - den matek
- 3. červen - den námořníků
- 17. červen - den vyhlášení nezávislosti
- 16. listopad - den islandštiny
- 1. prosinec - vznik vlády
- 24. až 26. prosinec - Vánoce
- 31. prosinec - Silvestrovské oslavy
Reference
- ↑ Island podal přihlášku na členství v EU
- ↑ 2,0 2,1 JIŘÍ, Hanuš. Planeta tajuplných světů. Praha : Reader´s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-5-6. Kapitola Strokkur: Zřídlo s vařící vodou, s. 246.
- ↑ Island zoufale shání půjčky. Kdo ho spasí před bankrotem?
- ↑ Vezměte nás do unie, chystá se žádat Island - zpravodajský portál Denik.cz
Externí odkazy
- Island – informace o zemi
- Island - ledová tvář s ohnivým srdcem text a fotografie
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |