Škoda Favorit
Z Multimediaexpo.cz
Škoda Favorit je model osobního automobilu vyráběný automobilkou Škoda od roku 1988 do roku 1995. Automobil byl poprvé představen v roce 1987 na strojírenském veletrhu v Brně. Pro tuzemský automobilový průmysl znamenal Favorit velký krok vpřed. Stal se druhým automobilem (po Ladě Samaře) v bývalých komunistických státech, který nebyl licenční a svými vlastnostmi se mohl ve své třídě postavit vedle západoevropských aut. Měl hospodárné provozní vlastnosti a zájem o něj překonával výrobní kapacity.
Obsah |
Historie
Koncepce osobních automobilů se u hlavních evropských výrobců koncem 70. let 20. století orientovala na pohon přední nápravy a příčně uložený motor. Vozidla s takovou koncepcí dosahovala menších rozměrů, nižší hmotnosti a nižší spotřeby. Po neúspěšných jednáních Škody Auto s firmami Volkswagen, Renault, Fiat o koupi licencí a technologie na výrobu takové koncepce vozidla, se Škoda rozhodla uskutečnit vlastní vývoj vozidla s poháněnou přední nápravou.
Vedoucím vývoje nového automobilu byl v březnu 1983 pověřen Petr Hrdlička, syn někdejšího vrchního ředitele, který působil v továrně od roku 1942. Nový ředitel začínal jako učeň a jeho osobní i rodinná historie byla spjatá s firmou a projekt nového vozidla od začátku chápal jako prestižní úkol. Vyžadoval vysoké pracovní nasazení a při jednaní s lidmi byl nekompromisní a někdy i bezohledný a despotický. Zůstala už jen maličkost, totiž za dva a půl roku vyvinout automobil a postavit továrnu, i přestože tato operace obvykle trvá pět roků.
Hrdlička hned po svém jmenování navázal kontakt s designerskými firmami Pininfarina, Ital Design a Bertone, ohledně návrhu karoserie nového automobilu. Nejvýhodnější nabídku učinila firma Bertone, a proto s ní byla 1. června 1983 podepsána smlouva. Ještě v září 1983 odjeli pracovníci vývoje škodovky do Itálie, kde jim byl představen v měřítku 1:5 a v prosinci byla do Mladé Boleslavi dodána maketa v měřítku 1:1. Karosérie prvního auta byla hotová na Silvestra 1984.
Problémem však byl ještě motor, který měl být podle původních představ převzatý ze Škody 120. Evropské hospodářské společenství přijalo v listopadu 1983 přísnější předpisy o emisích – začínala éra bezolovnatého benzínu, katalyzátorů a elektronických karburátorů. Tento motor však nebyl vůči bezolovnatému palivu odolný, takže konstruktéři museli udělat značné úpravy motoru. Významnou spolupráci přinesla firma Porsche, se kterou Škoda podepsala smlouvu o odhlučnění a zavěšení motoru.
V prosinci 1984 nastal čas intenzivních zkoušek, při kterých pomáhala i kopřivnická Tatra, která měla vlastní zkušební polygon. Od září 1986 jezdila auta životnostní zkoušku na 150 000 km. Výsledky byly souběžně porovnávány se zkušebními auty Fiat Uno a Volkswagen Golf. Škoda Favorit dopadla dobře.
Technické parametry
Rozměry
Model | Favorit | Forman | Pick-up |
---|---|---|---|
Délka | 3 815 mm | 4 160 mm | 4 065 mm |
Šířka | 1 620 mm | 1 620 mm | 1 620 mm |
Výška | 1 415 mm | 1 425 mm | 1 430 mm |
Rozvor | 2 450 mm | 2 450 mm | 2 450 mm |
Rozchod přední nápravy | 1 420 mm | 1 420 mm | 1 420 mm |
Rozchod zadní nápravy | 1 380 mm | 1 380 mm | 1 380 mm |
Hmotnosti
Model | Favorit | Forman | Pick-up |
---|---|---|---|
Celková hmotnost | 1 325 kg | 1 370 kg | 1 360 kg |
Hmotnost prázdného vozidla | 875 - 895 kg | 920 - 930 kg | 860 kg |
Maximální zatížení přední nápravy | 690 kg | 690 kg | 690 kg |
Maximální zatížení zadní nápravy | 700 kg | 760 kg | 800 kg |
Forman
Škoda Forman (typ 785) je kombi na základu Škody Favorit. Vyráběl se od roku 1990 (dva roky od začátku sériové výroby Favoritu). Výroba byla ukončena v roce 1995, kdy ho nahradila Škoda Felicia Combi. Objem zavazadlového prostoru je 400 litrů. Celkem bylo vyrobeno 219 254 kusů Škody Forman. Původní název měl znít Škoda Tourist, nakonec bylo ale použito jméno Forman.
Vůz Škoda Forman se dodával i jako užitkový vůz. Forman Praktik neměl zadní sedačky, místo zadních oken byl plech, za předními sedačkami byla mříž a měl chudší vybavení. Typ Plus měl navíc zvýšenou střechu s vyvýšeným bílým laminátovým krytem.
Ve sportu
Vozy Škoda Favority byly upraveny pro rozličné druhý závodů na okruzích i pro rallye. Ve sportu se nejvíce prosadila sportovní verze Škoda Favorit 136L. Tu poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1289 cm³ o výkonu 103 k, jejíž výkon byl zvýšen karburátorem Pierburg 2E2. Vůz měl poháněnou přední nápravu a pětistupňovou manuální převodovku. Poprvé byla tato verze homologována prvního ledna 1989. Vůz dokázal zvítězit ve své kategorii při Rallye Monte Carlo.
Délka | 3815 mm |
Šířka | 1620 mm |
Rozvor | 2450 mm |
Rozchod přední nápravy | 1400 mm |
Rozchod zadní nápravy | 1365 mm |
Hmotnost | 820 kg |
Škoda Favorit sk. A
Soutěžní Favorit pro skupinu Formule 2 se poprvé představil na soutěžích v sezoně mistrovství světa v rallye 1989, konkrétně na poslední RAC Rallye 1989. Vůbec prvním startem ale byla Hanki Rally ve Finsku. Domácí jezdec Kalev Ahem s Favoritem zvítězil ve své třídě. Tým Škoda Motorsport usilovně pracoval na vývoji společně s firmou MTX a v sezoně 1990 startoval vůz na třech podnicích Mistrovství světa a v šampionátech Mistrovství Evropy a Mistrovství ČSSR v rallye 1990. Vůz získal řadu cenných vítězství ve své třídě. Pro sezonu mistrovství světa v rallye 1991 byly připraveny starty na Rallye Monte Carlo 1991, Acropolis rallye 1991, Finská rallye 1991, Rallye San Remo 1991 a RAC Rallye 1991. V Monte Carlu dokončil Pavel Sibera celkově na 25. pozici a ve Finsku svou třídu vyhrál. V sezoně mistrovství světa v rallye 1992 se do týmové sestavy dostal Emil Triner. Tým startoval celkem na šesti soutěžích. Následující rok FIA vypsala nový pohár Formule 2 pro automobily s pohonem jedné nápravy a motorem do 2 litrů objemu. Favority se pravidelně umisťovaly na stupních vítězů a celkově skončily na druhém místě za týmem Opel Motorsport. Tým Škoda se tak v sezoně mistrovství světa v rallye 1994 rozhodl absolvovat všechny soutěže a získat titul. Rozhodovalo se až na tratích britské RAC Rallye 1994. Zde skončil Sibera na šesté a Triner na sedmé pozici. Tým Škoda tak vybojoval titul před týmy Nissan, Peugeot Sport a Opel.
K pohonu pouze předních kol sloužil osmiventilový čtyřválec o objemu 1299 cm³ s rozvodem OHV uložený vpředu napříč, který dosahoval výkonu 105 koní a točivého momentu 117 Nm. Vůz byl vybaven pětistupňovou převodovkou. Jeho maximální rychlost byla 170 km/h a zrychlení na 100 km/h za 10 vteřin.
Rozměry
- Délka: 3815 mm
- Šířka: 1620 mm
- Výška: 1415 mm
- Rozvor: 2450 mm
- Váha: 830 kg
Škoda Favorit sk. N
Favorit pro skupinu N byl upraven ve sportovním oddělení Škoda Motorsport v roce 1990. Narozdíl od skupiny A předpisy pro skupinu N dovolují jen minimální zásahy do konstrukce vozidla. Kompresní poměr motoru byl ze seriových9,7 upraven na 10,4:1. Opracování dílů motoru je také zakázáno. Shodný je i systém sání vzduchu a přípravy směsi. Motor je vybaven dvojitým karburátorem Pierburg 2E 3 se samočinným sytičem. Sběrné výfukové potrubí zůstalo zachováno až k prvnímu tlumiči. Zbylá část výfuku musí mít stejný průměr a stejné umístění vyústění. Zbylé úpravy přidaly motoru 1,5 kW. Celkový výkon motoru je 49,8 kW. Maximální rychlost se pohybovala kolem 150 km/h. Pětistupňová převodvka je upravená. Karoserie není odlehčená, jen vyztužená dodatečnou montáží ochranného klecového rámu. Ten je doplněn rozpěrou předních tlumičů. Hmotnost celého rámu je 23 kg. V karoserii muselo zůstat vnitřní vybavení jako výplně dveří, tlumící materiály a zadní sedadla. Přední sedadla jsou sportovní, ale musí mít hmotnost 8,8 kg. Přístrojová deska je shodná se sériovým modelem. Je na ní rychloměr, otáčkoměr, teplota motoru a tlakoměr oleje. Volant je sportovní. V exteriéru je vůz doplněn světelnou rampou s přídavnými světlomety. Motor je ze spodu opatřen duralovým krytem. Typ brzd a jejich rozměry musí být shodné se sériovým vozem. Sportovní tlumiče vyrobila firma Sachs.
YouTube
Škoda Favorit – Víkend (TV Nova) |
Auto-moto revue 1988 – Škoda Favorit |
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |