Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Z Multimediaexpo.cz


Skleníky Botanické zahrady Univerzity Karlovy, Na Slupi, Praha 2
Soubor:Albertov Chemie 1.jpg
Budova chemických kateder PřF, Albertov, Praha 2

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17[1] současných fakult Univerzity Karlovy. Přírodovědecká fakulta vznikla v roce 1920 z vybraných oborů tehdejší filosofické fakulty UK.[1] V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Obsah

Historie

Vznik

Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.[2] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné Přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908[2][pozn 1] a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920 (na základě vládního nařízení 392/1920). Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.[3]

1920–1945

U zrodu Přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.[2] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.[3] V meziválečném období patřila pražská Přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.[2] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)[1][4] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.[2]

1945–1989

Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i Přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, kdy se klade důraz na vzdělávací roli vysokých škol. Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).[2] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry[3] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.[3]

1989–současnost

Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti

V listopadu 1989 se právě před děkanátem Přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.[3]

Studium

V současnosti se fakulta zaměřuje na biologii, chemii, geografii, geologii a studium životního prostředí. Ostatním přírodním vědám se věnuje Matematicko-fyzikální fakulta. K Přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 500 akademiků. Na fakultě studují téměř 4 tisíce studentů bakalářského a magisterského studie a přes tisíc postgraduálních studentů (2009).

Výzkum

Další instituce

Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1898 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu.

Absolventi fakulty

Poznámky

  1. ↑ „Nařízení vlády 392/1920 Sb. republiky Československé ze dne 24. června 1920 o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit“[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 DZÚROVÁ, Dagmar; RUBEŠOVÁ, Jana. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; Studijní plány 2010/2011. Praha : Matfyzpress, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7378-129-3.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 HERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal, et al Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; 90 let. Praha : PřF UK, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7444-007-6.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 JEČMÍKOVÁ, Alena, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta. Praha : PřF UK, 2010. ISBN 978-80-7444-000-7.  
  4. ↑ SVOBODA, Petr. 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta_Univerzity_Karlovy“