Varšava

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)

Varšava (polsky Warszawa) je hlavní (od roku 1596) a největší město Polska. V roce 2008 měla 1 709 781 obyvatel[1], s okolní aglomerací 3 003 000. Varšava leží ve středním Polsku v historickém Mazovsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m.

Varšava je také hlavním městem Mazovského vojvodství. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (Politechnika Warszawska), Varšavská ekonomická škola (Szkoła Główna Handlowa) a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr.

Obsah

Historie

Královský hrad – znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944
Palác kultury – "dar bratrských národů Sovětského svazu"
Palác na vodě, Łazienki
Velké Divadlo (Teatr Wielki)
Varšavska Mořska Panná (Warszawska Syrenka)
Varšavská Univerzita, univerzitní půda

První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z Płocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel Mazovského vojvodství a v roce 1413 pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce 1526 bylo vojvodství začleněno pod polskou korunu. V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského Sejmu, trvale zde Sejm sídlí od roku 1569. Roku 1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království. Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie Nové Východní Prusko. Roku 1807 bylo město osvobozeno Napoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se sešly tehdejší mocnosti Rakousko, Rusko a Prusko (Vídeňský kongres), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech 1830 a 1863 jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.

Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci první světové války v roce 1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce 1919 se Polsko dostalo do válečného konfliktu s bolševickým Ruskem o historická území na Ukrajině a v Litvě. V bitvě u Varšavy (1920) polská vojska zcela zničila jednotky Rudé armády útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.

Druhá světová válka byla zahájena 1. září 1939, kdy Německo napadlo západní část Polska. Zároveň bylo 17. září 1939 napadeno Polsko Sovětským svazem od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k Německé říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou pronacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v podějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompetně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.

Při okupaci města nacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace - několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. Varšavského ghetta. Když se Němci v rámci Hitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k židovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.

V červenci 1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Stalin nebyl nakloněn myšlence nezávislosti Polska, proto polská londýnská exilová vláda dala rozkaz ilegální polské Zemské armádě („Armia Krajowa“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Rusové. Dne 1. srpna 1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila Varšavské povstání.

Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena a Němci mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Adolf Hitler ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když 17. ledna 1945 přecházeli sovětští vojáci přes Vislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85  % města bylo zničeno, včetně historického Starého města a Královského hradu. Přeživší bojovníky Zemské armády ruské NKVD zabilo nebo poslalo na Sibiř.

Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání.

Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta Bolesława Bieruta a Varšava se stala hlavním městem komunistické Polské lidové republiky. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal "celý národ stavět novou Varšavu". Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přestože byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu.

Novou dominantou metropole se stal Palác kultury - vybudovaný ve stylu socialistického realismu, jako "dar národů Sovětského svazu polskému lidu". Slavnostně byl dokončen roku 1955. V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO. Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové hlavní nádraží je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. Tramvajová síť, kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní autobusy. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou metra.

Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako Hotel Mariott či Blue Center. Nová doba po roce 1989 pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra.

Obyvatelstvo

Rok Populace
1700 30 000 (odhad)
1792 120 000
1800 63 400
1830 139 700
1850 163 600
1882 383 000
1900 686 000
1925 1 003 000
1939 1 300 000
1945 422 000 (v září)
Rok Populace
1956 1 000 000
1960 1 139 200
1970 1 315 600
1975 1 436 100
1980 1 596 100
1990 1 611 800
2002 1 707 100
2004 1 676 600
2005 1 694 825
2006 1 700 536 (30.6.)
2008 1 709 781

Vzdělání

Varšava je jedním z nejdůležitějších center vzdělávání v Polsku. Sídlí zde čtyři hlavní univerzity a přes 62 dalších vzdělávacích zařízení. Nejdůležitější jsou:

  • Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski)
  • Varšavská technická univerzita (Politechnika Warszawska)
  • Varšavská ekonomická škola (Szkoła Główna Handlowa)
  • Varšavská zemědělská univerzita (Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego)
  • Univerzita Kardinála Stefana Wyszyńského (Uniwersytet Kardynała Stefana Wyszyńskiego)
  • Varšavská lékařská univerzita (Akademia Medyczna w Warszawie)
  • Vojenská technická akademie (Wojskowa Akademia Techniczna)
  • Akademie národní obrany (Akademia Obrony Narodowej)
  • Academy of Physical Education in Warsaw (Akademia Wychowania Fizycznego w Warszawie)
  • Hudební akademie Fryderyka Chopina (Akademia Muzyczna im. Fryderyka Chopina)
  • Varšavská divadelní akademie (Akademia Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza)

Celkový počet studentů všech stupňů vzdělání ve Varšavě je téměř 500,000 (29.2% z městské populace; 2002). Počet univerzitních studentů je přes 255,000.

Nejvyšší budovy

Ekonomika

Obchod a komerce

Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (Śródmieście), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce 2003 zde bylo registrováno 268 307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce 2002 byla odhadnuta na 650 miliónů eur. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu. HDP na obyvatele Varšavy byl v roce 2005 kolem 28 000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr. Úroveň nezaměstnanosti je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %.

Varšava

Průmysl

Po zničení města ve druhé světové válce a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárny Huta Warszawa a dvě automobilky.

Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce 1989 po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem zbankrotovalo. V současné době využívá např. firma Lucchini-Warzsawa Steel Mill pouze část původní továrny Huta Warszawa. Automobilky Ursus a FSO (zkratka pro Fabryka Samochodów Osobowych – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export.

Panorama

Panorama Varšavy
Panorama výškových budov Varšavy (2006)


Partnerská města

Související články

Reference

  1. ↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 172. [1]

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Varšava
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Varšava
Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) •
Mazovské (Varšava) • Opolské (Opole) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Białystok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) •
Varmijsko-mazurské (Olsztyn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Var%C5%A1ava“