Riga
Z Multimediaexpo.cz
Riga (lotyšsky: Rīga) je hlavní město Lotyšska. Leží při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu Baltského moře. Má rozlohu 307 km² a s více než 700 tisíci obyvateli je největším městem Pobaltí. Zároveň slouží jako kulturní, vzdělávací, politické, finanční, komerční a průmyslové středisko oblasti.
Historické centrum Rigy patří mezi kulturní dědictví UNESCO a samotné město se vyznačuje výraznou secesní architekturou, která je porovnatelná s městy jako je Vídeň, Petrohrad a Barcelona.
Obsah |
Ekonomika a organizace
V Rize je velké množství akademických institucí, včetně Lotyšské univerzity (Latvijas Universitāte), Technické univerzity (Rīgas Tehniskā Universitāte) a univerzity Stradin (Rīgas Stradiņa Universitāte). V Rize zasedá i lotyšský parlament (Saeima) a na Rižském hradě sídlí lotyšský prezident. V posledních letech se výrazně zvýšil obchodní a turistický cestovní ruch vzhledem k zlepšení komerční a turistické infrastruktury. Riga jako přístavní město je hlavním cestovním uzlem místní silniční a železniční dopravy. Většina turistů cestuje do Rigy letecky. Mezinárodní letiště v Rize je největší v Pobaltí, bylo zmodernizované v roce 2001, k 800. výročí založení města. Mezi lety 1993 a 2001 se letecká doprava zdvojnásobila. Baltické námořní trajekty spojují Rigu se Stockholmem, Kielem a Lübeckem. V období studené války byly v Rize také dvě letecké základny: Rumbula a Spilve. Ve městě se nacházejí všechny důležité finanční instituce, včetně lotyšské centrální banky. Zahraniční obchod se v Rize v posledním období rozvíjí, zvláště po vstupu Lotyšska do Evropské unie 1. května 2004. V Rize je soustředěna přibližně polovina celé průmyslové kapacity Lotyšska, především v oblasti finančnictví, veřejných služeb, potravinářství, farmakologie, zpracování dřeva, tiskařství. Je zastoupen textilní a nábytkářský průmysl a výroba komunikačních zařízení. Přístav v Rize je důležitým centrem dopravy zboží.
Památky
Historické centrum Rigy (Vecrīga = Stará Riga) se nachází na pravém břehu řeky Daugavy. Z významných památek je možno jmenovat:
- Katedrála (Doma baznīca) na Katedrálním náměstí (Doma laukums).
Románská luteránská monumentální katedrála, považovaná za největší kostel v pobaltských státech začala vznikat roku 1211 a v průběhu století byla několikrát byla přestavovaná. Kvůli stavbě katedrály byly strženy původní domy. Dnes jejich přítomnost připomínají jenom dlažební kostky na náměstí, sestavené do jejich půdorysů.
Z náměstí je mimo jiné možno spatřit věže tří kostelů: Jēkoba baznīca, Doma luterānu baznīca, Sv. Pētera luterānu baznīca. Nejzajímavější je, že ani na jedné věžičce není umístěn kříž. Místo toho se tam nachází větrné korouhvičky v podobě kohoutů, které podle pohanských pověr mají odrazovat zlé duchy.
Uvnitř katedrály se nacházejí jedinečné varhany s 6 768 píšťalami, rejstříky obsahují i zvuky větru a moře. Původní varhany ze 16. století byly po 300 letech v roce 1884 nahrazeny novými. - Rižský hrad (Rīgas Pils)
Sídlo prezidenta, kde se kromě jiného nachází i Muzeum lotyšské historie, Muzeum zahraničního umění a Muzeum literatury, divadla a hudby. - Kostel svatého Petra (Pēterbaznīca)
Jedná se o nejvyšší středověkou budovu v Rize. Zajímavostí je, že její věž několikrát vyhořela. Poprvé byla věž vztyčena v roce 1690, ale již za 31 let shořela. Opětovně postavena byla roku 1746. Architekt po jejím dokončení na jejím vrcholu vypil sklenici vína a hodil jí z věže dolů. Na kolik střepů se rozpadne, tolik století bude nová věž stát. Sklenice bohužel dopadla do slámy a rozbila se pouze na dva kusy. A opravdu - za dvě století, v roce 1941, zasáhla věž bomba. Poslední oprava byla provedena v roce 1973. Tentokrát byla původní dřevěná konstrukce věže nahrazena kovovou. - Kostel svatého Jana (Jāna baznīca)s dominikánským klášterem
Podle pověry byli do jeho zdí pohřbeni za živa dva mniši, kteří si mysleli, že si takto zajistí svatost. Při rekonstrukci kostela v 19. století se ale ostatky mnichů našly. Byly ponechány na původním místě. - Kostel svatého Jakuba (Jēkaba bazīca)
První zmínky o kostele jsou z roku 1225. Toto datum je také vytesáno nad vstupní branou. Zajímavý je neobvyklý tvar věže. Kostelní zvon totiž nevisí uvnitř, ale vně věže. Současný zvon pochází z roku 2001, protože původní byl za první světové války dovezen do Ruska a roztaven. - Prašná věž (Pulvertornis)
Poslední zachovaná část bývalých městských hradeb. Pochází ze 14. století. Poté, co byla téměř zničena Švédy, byla znovu opravena. V 19. století ale dlouhá léta chátrala. Teprve když se jí ujali němečtí studenti, kterým se podařilo město přesvědčit, aby jim budovu pronajalo za symbolickou částku jednoho rublu za rok, byla znovu opravena. Studenti vyklidili holubí trusu, který se za léta ve věži shromáždil, a prodávali ho jako hnojivo. Vydělali si tím na opravu věže. Díky studentům se tedy Prašná věž zachovala dodnes, kdy je součástí Lotyšského vojenského muzea. - Dům u černých hlav (Melngalvju nams)
Na rižském náměstí se nachází dům pojmenovaný buď po sv. Mořicovi, který byl patronem cechu svobodných kupců, nebo kvůli černým pokrývkám hlavy, kteří kupci nosili. Původní budova ze 14. století, která svobodným kupcům patřila, ale byla za druhé světové války vybombardována. Současná stavba je z roku 2001. - Malý cechovní dům řemeslníků (Māza Ģilde)
- Velký cechovní dům (Lielā Ģilde)
- Kočičí dům (Kaķu māja)
Mimo staré centrum stojí památník svobody (Brīvības piemineklis), který byl postaven Karlisem Zalem mezi lety 1931–1935 a měl symbolizovat Lotyšsko jako mladý, svobodný a nezávislý stát. Symbolika tohoto monumentu během doby, kdy Lotyšsko bylo součástí Sovětského svazu, narůstala. Na vrcholu památníku je socha Matky Lotyšska, jež představuje svobodu. V rukou třímá tři hvězdy, které odkazují na tři lotyšské regiony: Kurzeme, Vidzeme a Latgale. V současnosti má ale Lotyšsko regiony čtyři. U úpatí památníku je několik soch reprezentující hodnoty, kterými jsou: práce, rodina, síla národa, síla víry a historický odkaz. Nápis na památníku: Tēvzemei un Brīvibai hlásá: Za vlast a za svobodu.
Podnebí
V zimě se v Rize pohybují teploty okolo -5 stupňů Celsia, v létě mezi 15 a 20 stupni Celsia. Podnebí je mírné, přímořské, se zřetelnou aktivitou cyklonů a značným podílem srážek.
Obyvatelstvo
|
|
|
|
Počet obyvatel Rigy se snižuje, zvlášť je to znatelné na údajích po roce 1991. Způsobila to emigrace etnických Rusů, odchod části obyvatel do Velké Británie a Irska a nízká porodnost. Počet obyvatel (v roce 2006) je 727 578. Ve městě tvoří Lotyši kolem 43% populace, přibližně stejné procento je Rusů. Na porovnání, v Lotyšsku žije 59% Lotyšů, 28,5% Rusů, 3,8% Bělorusů, 2,5% Ukrajinců, 2,4% Poláků, 1,4% Litevců a 2,4% jiných národností (2006). Většina Lotyšů je protestantské evangelické luteránské nebo římskokatolické víry, většina Rusů patří k ruské ortodoxní církvi.
Po získání nezávislosti v roce 1991 se muselo mnoho nelotyšských rodin, které se přistěhovaly po anexi Lotyšska v roce 1940, odstěhovat do svých původních zemí. Výsledkem tohoto velkého počtu emigrací z Lotyšska je snižování počtu obyvatel, zároveň procentuálně počet Lotyšů vzrůstá.
Gigantické panorama
Partnerská města
YouTube
| RIGA 2014 TIMELAPSE [HD] |
| Riga – European Capital of Culture in 2014 [HD] |
Reference
- ↑ Masívní pokles populace po první světové válce.
- ↑ Pokles populace po druhé světové válce a deportacích.
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |