Zábřežská vrchovina

Z Multimediaexpo.cz


Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Obsah

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

Vrchovina, rozprostírající se na SZ Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

  • Bouzovská vrchovina
Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

  • Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

  • Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV. Seznam geomorfologických jednotek:

  • Provincie: Česká vysočina
    • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
      • Podsoustava: Jesenická podsoustava
        • Celek: Zábřežská vrchovina
          • Podcelek: Bouzovská vrchovina
            • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
          • Podcelek: Mírovská vrchovina
          • Podcelek: Drozdovská vrchovina

Hydrologie

Řeky

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

Chráněná území

PP (Přírodní památka)

NPR (Národní přírodní rezervace)

PR (Přírodní rezervace)

PřP (Přírodní park)

Živočištvo

Chráněné druhy

Turistika

Města

Hrady,zámky,tvrze

Historické zajímavosti

Vodácké možnosti

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Z%C3%A1b%C5%99e%C5%BEsk%C3%A1_vrchovina“