Kopidlno

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ052
| NUTS3 = CZ052
| nad.výš = 219
| nad.výš = 219
-
}}
+
}}'''Kopidlno''' je [[město]] v [[okres Jičín|okrese Jičín]], v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], zhruba 13 km jihozápadně od [[Jičín]]a, u hranic s [[okres Nymburk|okresem Nymburk]] [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující [[Poděbrady]] a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase [[Nymburk]] - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel<ref>[http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-6929.htm mesta.obce.cz], povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.</ref>. Městem protéká říčka [[Mrlina]].
-
'''Kopidlno''' je [[město]] v [[okres Jičín|okrese Jičín]], v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], zhruba 13 km jihozápadně od [[Jičín]]a, u hranic s [[okres Nymburk|okresem Nymburk]] [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující [[Poděbrady]] a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase [[Nymburk]] - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel<ref>[http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-6929.htm mesta.obce.cz], povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.</ref>. Městem protéká říčka [[Mrlina]].
+
== Historie a pamětihodnosti ==
== Historie a pamětihodnosti ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.
 +
Ve městě se nachází [[Zámek (stavba)|zámek]] z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]i, a jenž byl do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]]. U zámku se nachází také zámecký [[rybník]], jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století.
Ve městě se nachází [[Zámek (stavba)|zámek]] z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]i, a jenž byl do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]]. U zámku se nachází také zámecký [[rybník]], jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století.
 +
V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i [[Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]]. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i [[Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]]. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
Vedle zámku je také hřbitov.
Vedle zámku je také hřbitov.
 +
[[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem.
[[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem.
Někteří pamětníci zmiňují [[Invaze do Československa|sovětské tanky]] projíždějící roku [[1968]] městem směrem [[Pražské jaro 1968|na Prahu]].
Někteří pamětníci zmiňují [[Invaze do Československa|sovětské tanky]] projíždějící roku [[1968]] městem směrem [[Pražské jaro 1968|na Prahu]].
 +
== Vybavenost města ==
== Vybavenost města ==
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je [[cukrovar]], resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]], vliv [[Plánovaná ekonomika|plánovaného hospodářství]] už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[Brownfields|brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref> Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva<ref>[http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html Lokomotiva řady 748.45 na vlečce]</ref> nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref>
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je [[cukrovar]], resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]], vliv [[Plánovaná ekonomika|plánovaného hospodářství]] už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[Brownfields|brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref> Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva<ref>[http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html Lokomotiva řady 748.45 na vlečce]</ref> nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref>
[[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i [[demografie]] města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce [[2008]] proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z [[Poděbrady|Poděbrad]] nebo Jičína, než místních.
[[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i [[demografie]] města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce [[2008]] proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z [[Poděbrady|Poděbrad]] nebo Jičína, než místních.
Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
-
Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je [[TPCA]] na jih v [[Kolín|Kolíně]]. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]]. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
+
Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v [[Kolín|Kolíně]]. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]]. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
V zámeckém parku působí zavedená [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dobrou tradicí.
V zámeckém parku působí zavedená [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dobrou tradicí.
== Rodáci a osobnosti ==
== Rodáci a osobnosti ==
-
* Petr a Zdenata z Kopidlna – [[Kališníci]], [[15. stol|15. století]]. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
+
* Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
-
* Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) [[3.10.]] 1506
+
* Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) [[3. říjen|3.10.]] 1506
* Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z [[Češov]]a: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů.
* Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z [[Češov]]a: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů.
-
:Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4.6.]] 1728 v Kopidlně.
+
:Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4. červen|4.6.]] 1728 v Kopidlně.
-
* Jos. Štefany (Štefan) - Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. [[14. března]] 1726 v Kopidlně, zemřel [[5. srpna]] 1797 ve [[Vídeň|Vídni]]
+
* Jos. Štefany (Štefan) Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. [[14. březen|14. března]] 1726 v Kopidlně, zemřel [[5. srpen|5. srpna]] 1797 ve [[Vídeň|Vídni]]
-
* V. Ržebka (Řepka) - Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20.6.]] 1828 v Kopidlně
+
* V. Ržebka (Řepka) Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20. červen|20.6.]] 1828 v Kopidlně
-
* J. Urban -Řídící učitel: nar. [[20.3.]] 1830 v Kopidlně
+
* J. Urban Řídící učitel: nar. [[20. březen|20.3.]] 1830 v Kopidlně
-
* P.F. Alois Vacek - Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. [[12.5.]] 1780 v [[Jablonné]]m, zemřel [[4.2.]] 1854 v Kopidlně
+
* P.F. Alois Vacek Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. [[12. květen|12.5.]] 1780 v [[Jablonné]]m, zemřel [[4. únor|4.2.]] 1854 v Kopidlně
-
* J. N. Filcík - Vzorný učitel a spisovatel: nar. [[19. listopadu]] 1785 v Kopidlně, zemřel [[25. ledna]] 1873 v [[Chrast]]i u [[Chrudim]]i.  
+
* J. N. Filcík Vzorný učitel a spisovatel: nar. [[19. listopad]]u 1785 v Kopidlně, zemřel [[25. leden|25. ledna]] 1873 v [[Chrast]]i u [[Chrudim]]i.  
-
* P. Fr. Peřina - Zemřel [[14.3.]] 1873
+
* P. Fr. Peřina Zemřel [[14. březen|14.3.]] 1873
-
* František Matěj Hilmar - Učitel a hudebník: nar. [[23. září]] 1803 v [[Nová Paka|Nové Pace]], zemřel [[1. října]] 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české [[polka|polky]], nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky [[Esmeralda (polka)|Esmeralda]], [[Prachovská polka|Prachovská]], [[Anenská polka|Anenská]], dále různé chrámové skladby.<ref>[http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc/hilmar.htm František Matěj Hilmar]</ref>
+
* František Matěj Hilmar Učitel a hudebník: nar. [[23. září]] 1803 v [[Nová Paka|Nové Pace]], zemřel [[1. říjen|1. října]] 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české [[polka|polky]], nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky [[Esmeralda (polka)|Esmeralda]], [[Prachovská polka|Prachovská]], [[Anenská polka|Anenská]], dále různé chrámové skladby.<ref>[http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc/hilmar.htm František Matěj Hilmar]</ref>
-
* František Jan Goebl (Kopidlanský) - Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
+
* František Jan Goebl (Kopidlanský) Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: narozen 1826 v Kopidlně
-
* [[Václav Antonín Crha]] (*1836) Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym [[Arnošt Volný]]: nar. [[27.9.]] 1836 v Kopidlně
+
* Václav Antonín Crha (* 1836) Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: narozen [[27. září]] 1836 v Kopidlně
-
* Béda Křídlo - Klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. [[11.9.]] 1876 v Kopidlně, zemřel [[11.8.]] [[1902]]
+
* Béda Křídlo Klavírní virtuos a hudební skladatel: narozen [[11. září]] 1876 v Kopidlně, zemřel [[11. srpen|11.8.]] [[1902]]
-
* P.J. Šádek -Zemřel [[30.3.]] [[1908]]
+
* P.J. Šádek – zemřel [[30. březen|30.3.]] [[1908]]
-
* J. Křídlo] - Řídící učitel, otec hudebního skladatele [[Béda Křídlo|Bédy Křídla]] a zeť [[František Matěj Hilmar|Fr. Hilmara]]: zemřel v Kopidlně [[13.9.]] [[1909]]
+
* J. Křídlo Řídící učitel, otec hudebního skladatele [[Béda Křídlo|Bédy Křídla]] a zeť [[František Matěj Hilmar|Fr. Hilmara]]: zemřel v Kopidlně [[13. září]] [[1909]]
-
* Metoděj Bejr - První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel [[25.6.]] [[1919]]
+
* Metoděj Bejr První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel [[25. červen|25.6.]] [[1919]]
-
* [[Jan Štercer Želetavský]] - Spisovatel, [[Českobratrská církev evangelická|českobratrský]] [[farář]]
+
* [[Jan Štercer Želetavský]] Spisovatel, [[Českobratrská církev evangelická|českobratrský]] [[farář]]
-
* [[Anna Honzáková|MUDr. Anna Honzáková]] - První lékařka v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]: nar. [[16.10.]] 1875 v Kopidlně, zemřela [[13.10.]] [[1940]] Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
+
* MUDr. Anna Honzáková První lékařka v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]: narozena [[16. říjen|16.10.]] 1875 v Kopidlně, zemřela [[13. říjen|13.10.]] [[1940]] Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
-
* Dr. [[Karel Kadavý]] - Ředitel [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] v Praze: nar. [[1908]] v osadě [[Ledkov]]
+
* Dr. [[Karel Kadavý]] Ředitel [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] v Praze: narozen [[1908]] v osadě [[Ledkov]]
-
* Ing. [[Vilém Kafka]] - Akademický malíř, narozen v Kopidlně
+
* Ing. [[Vilém Kafka]] Akademický malíř, narozen v Kopidlně
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
Řádka 78: Řádka 81:
* [http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc%5Crodaci.htm Význační Kopidlenští občané a rodáci]
* [http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc%5Crodaci.htm Význační Kopidlenští občané a rodáci]
* [http://www.axis4.info/Detail.aspx?firma=157860 Cukrovar Kopidlno a.s.]
* [http://www.axis4.info/Detail.aspx?firma=157860 Cukrovar Kopidlno a.s.]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
[[Drahoraz]]&nbsp;|
 
-
'''Kopidlno'''&nbsp;|
 
-
[[Ledkov]]&nbsp;|
 
-
[[Mlýnec (Kopidlno)|Mlýnec]]&nbsp;|
 
-
[[Pševes]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{commonscat|Kopidlno}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Kopidlno}}{{Commonscat|Kopidlno}}{{Město Kopidlno}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Jičín]]
[[Kategorie:Okres Jičín]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jičín]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jičín]]

Aktuální verze z 26. 2. 2019, 09:56

Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel[1]. Městem protéká říčka Mrlina.

Obsah

Historie a pamětihodnosti

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.

Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století.

V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.[2] Vedle zámku je také hřbitov.

Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. Někteří pamětníci zmiňují sovětské tanky projíždějící roku 1968 městem směrem na Prahu.

Vybavenost města

Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí[3], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[4] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva[5] nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[6] Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních. Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[7] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.

Rodáci a osobnosti

  • Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
  • Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) 3.10. 1506
  • Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z Češova: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů.
Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4.6. 1728 v Kopidlně.
  • Jos. Štefany (Štefan) – Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
  • V. Ržebka (Řepka) – Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20.6. 1828 v Kopidlně
  • J. Urban – Řídící učitel: nar. 20.3. 1830 v Kopidlně
  • P.F. Alois Vacek – Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12.5. 1780 v Jablonném, zemřel 4.2. 1854 v Kopidlně
  • J. N. Filcík – Vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
  • P. Fr. Peřina – Zemřel 14.3. 1873
  • František Matěj Hilmar – Učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[8]
  • František Jan Goebl (Kopidlanský) – Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: narozen 1826 v Kopidlně
  • Václav Antonín Crha (* 1836) – Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: narozen 27. září 1836 v Kopidlně
  • Béda Křídlo – Klavírní virtuos a hudební skladatel: narozen 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11.8. 1902
  • P.J. Šádek – zemřel 30.3. 1908
  • J. Křídlo – Řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara: zemřel v Kopidlně 13. září 1909
  • Metoděj Bejr – První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel 25.6. 1919
  • Jan Štercer Želetavský – Spisovatel, českobratrský farář
  • MUDr. Anna Honzáková – První lékařka v tehdejším Rakousku: narozena 16.10. 1875 v Kopidlně, zemřela 13.10. 1940 Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
  • Dr. Karel Kadavý – Ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze: narozen 1908 v osadě Ledkov
  • Ing. Vilém Kafka – Akademický malíř, narozen v Kopidlně

Reference

  1. mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
  2. Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  3. demolice cukrovaru
  4. brownfield Cukrovar Kopidlno
  5. Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
  6. vlečka do libáňského cukrovaru
  7. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  8. František Matěj Hilmar

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kopidlno
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kopidlno
Město Kopidlno

DrahorazKopidlnoLedkovMlýnec • Pševes

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice