Ježkovice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox české obce a města | {{Infobox české obce a města | ||
| název = Ježkovice | | název = Ježkovice | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ064 | | NUTS3 = CZ064 | ||
| nad.výš = 412 | | nad.výš = 412 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Panorama Jezkovice.jpg|thumb|240px|Panorama Ježkovic (2008)]] |
| + | [[File:Ježkovice mapa.png|thumb|240px|Mapa obce Ježkovice]] | ||
'''Ježkovice''' (německy: ''Jeschkowitz'') jsou obec v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] v [[Okres Vyškov|okrese Vyškov]] s necelými čtyřmi sty obyvateli. Nacházejí se 9 km západně od města [[Vyškov]] na jižních svazích [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] v nadmořské výšce 450 m. n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves zužující se k severozápadu, protéká jí potok Drnůvka ústící do potoka Rostěnického. Dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá [[vodní nádrž Opatovice]], zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. | '''Ježkovice''' (německy: ''Jeschkowitz'') jsou obec v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] v [[Okres Vyškov|okrese Vyškov]] s necelými čtyřmi sty obyvateli. Nacházejí se 9 km západně od města [[Vyškov]] na jižních svazích [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] v nadmořské výšce 450 m. n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves zužující se k severozápadu, protéká jí potok Drnůvka ústící do potoka Rostěnického. Dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá [[vodní nádrž Opatovice]], zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. | ||
| - | Ježkovice byly po značnou část své historie součástí [[Račické panství|račického panství]]. V obci v těsném blízkosti hřbitova stojí kaple [[Nejsvětější Srdce Páně|Nejsvětějšího Srdce Páně]] postavená v roce 1939. Dnešní obec je od roku 2000 součástí [[mikroregion Drahanská vrchovina|mikroregionu Drahanská vrchovina]]. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce. | + | Ježkovice byly po značnou část své historie součástí [[Račické panství|račického panství]]. V obci v těsném blízkosti hřbitova stojí kaple [[Nejsvětější Srdce Páně|Nejsvětějšího Srdce Páně]] postavená v roce 1939. |
| + | |||
| + | Dnešní obec je od roku 2000 součástí [[mikroregion Drahanská vrchovina|mikroregionu Drahanská vrchovina]]. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
=== Počátky obce === | === Počátky obce === | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Sternberkove right arms.png|thumb|200px|left|Erb Šternberků]] |
Obec s ježkovickým panským dvorem byla po značnou část své historie součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) [[Račice (zámek)|Račice]].<ref name="web Račice">{{Citace webu | Obec s ježkovickým panským dvorem byla po značnou část své historie součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) [[Račice (zámek)|Račice]].<ref name="web Račice">{{Citace webu | ||
| titul = Z historie obce | | titul = Z historie obce | ||
| Řádka 64: | Řádka 66: | ||
| strany = 349 | | strany = 349 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
| - | Do rukou [[Šternberkové|pánů ze Šternberka]] se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albert ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí [[Račice]] i Ježkovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal [[Páni z Kravař|pánům z Kravař]]. Petr z Kravař, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic, stranil | + | Do rukou [[Šternberkové|pánů ze Šternberka]] se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albert ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí [[Račice]] i Ježkovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal [[Páni z Kravař|pánům z Kravař]]. Petr z Kravař, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic, stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad.<ref name="Nekuda407"/> |
=== Novověk === | === Novověk === | ||
Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Ježkovice, Račice i s hradem, Petr z Konice a Vok z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.<ref name="Nekuda407"/> Jejím manželem byl Václav z Boskovic, a tak roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi, což byli příbuzní jejího manžela. Ti pak přenechali panství Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.<ref name="Nekuda407"/> | Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Ježkovice, Račice i s hradem, Petr z Konice a Vok z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.<ref name="Nekuda407"/> Jejím manželem byl Václav z Boskovic, a tak roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi, což byli příbuzní jejího manžela. Ti pak přenechali panství Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.<ref name="Nekuda407"/> | ||
| Řádka 393: | Řádka 395: | ||
| isbn = | | isbn = | ||
}} | }} | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://home.tiscali.cz/ca158413/ Oficiální stránky obce Ježkovice] | * [http://home.tiscali.cz/ca158413/ Oficiální stránky obce Ježkovice] | ||
| Řádka 399: | Řádka 403: | ||
{{Dobrý článek}} | {{Dobrý článek}} | ||
{{Commonscat|Ježkovice}}{{Okres Vyškov}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Commonscat|Ježkovice}}{{Okres Vyškov}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Ježkovice| ]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Vyškov]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Vyškov]] | ||
Aktuální verze z 27. 6. 2022, 09:36
Ježkovice (německy: Jeschkowitz) jsou obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov s necelými čtyřmi sty obyvateli. Nacházejí se 9 km západně od města Vyškov na jižních svazích Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 450 m. n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves zužující se k severozápadu, protéká jí potok Drnůvka ústící do potoka Rostěnického. Dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá vodní nádrž Opatovice, zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. Ježkovice byly po značnou část své historie součástí račického panství. V obci v těsném blízkosti hřbitova stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavená v roce 1939.
Dnešní obec je od roku 2000 součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce.
Obsah |
Historie
Počátky obce
Obec s ježkovickým panským dvorem byla po značnou část své historie součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) Račice.[1][2] První písemná zmínka o obci pochází z 13. prosince 1375, kdy litomyšlský biskup Albert ze Šternberka a jeho příbuzný Petr ze Šternberka dosvědčili, že budou respektovat výrok soudu, který Albertovi ukládal převést račické panství i s Ježkovicemi na Petra ze Šternberka.[3] Do rukou pánů ze Šternberka se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albert ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí Račice i Ježkovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal pánům z Kravař. Petr z Kravař, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic, stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad.[2]
Novověk
Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Ježkovice, Račice i s hradem, Petr z Konice a Vok z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.[2] Jejím manželem byl Václav z Boskovic, a tak roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi, což byli příbuzní jejího manžela. Ti pak přenechali panství Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.[2] Janův syn Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Ježkovice i Račice Janu Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostaly panské dvory v Račicích i Ježkovicích do rukou Haugviců z Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž Račice i Ježkovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym.[2] Bernardův synovec Hanuš nechal panství zvelebit a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše na zámku připomíná pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku. Panství račické pak koupil Karl Willinger ze Schonenperku a ten jej obratem i s obcí Ježkovice prodal roku 1630 slezskému komornímu radovi Horaciovi Forno. Jeho syn Karel František Forno roku 1670 prodal panství račické hraběti Julianu Braida-Ronsecca et Corigliano, jenž pocházel z Kalábrie v neapolském království.[1] Tento neapolský rod vlastnil račické panství včetně Ježkovic po dlouhých 130 let (1670–1800). Poslední z rodu Braidů Karel Antonín prodal račické panství Janu Františku Heinischovi z Haydenburku. V roce 1802 byl majitelem račického panství i panského dvoru v Ježkovicích Jan Huška z Račitzburku a v roce 1830 Antonín Hermann.[2]
Industrializace
Ježkovice byla spjata s račickým panstvím až do roku 1926, kdy byly během pozemkové reformy z panství vyčleněny dvory v Ježkovicích a v Podomí. V místních volbách v roce 1929 zvítězila komunistická strana a v roce 1935 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu před komunisty a národními socialisty, kteří obdrželi stejný počet hlasů. Během druhé světové války zasáhly boje i obec Ježkovice, kdy zde bylo sestřeleno sovětské bombardovací letadlo a vedl se i pouliční boj v obci. Němci byli tehdy z obce vytlačeni směrem k Ruprechtovu. V poslední den války, 9. května 1945, vyvěsili Němci na okraji lesa asi 300 metrů severně od obce bílý prapor kapitulace. Na tomto místě dnes stojí pomník.[4] V prvních volbách po druhé světové válce zvítězila v obci se 152 hlasy komunistická strana.[5] V obci tak začly postupně vznikat masové organizace jako byl Svazarm, Československý svaz mládeže nebo Svaz československo-sovětského přátelství. V roce 1953 vznikla v obci kulturní organizace Osvětová beseda. Kino od roku 1950 promítalo filmy jednou za 14 dní. V následujících letech byla založena Mateřská škola či Lidová knihovna.[5]
Současnost
Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. Je zde evidováno 74 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[6] Obec byla elektrifikována v roce 1933 a plynofikována v roce 1999. Vodovod byl zbudován v devadesátých letech z rakoveckého údolí zásobující pitnou vodou obce Ježkovice a Ruprechtov. Dnes je v obci přibližně 170 popisných čísel, z čehož třetina slouží k rekreaci a chalupaření.[7]
Politika
Zastupitelstvo a starosta
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Zastupitelé pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Ježkovicích volební účast 58,8%[8] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci KDU-ČSL):[9]
| Volby 2006 | Počet hlasů | Počet mandátů | |
|---|---|---|---|
| KDU-ČSL | 1028 | 7 | |
Starostou tak byl zvolen pro funkční období 2006–2010 Josef Pořízek z KDU-ČSL a místostarostkou Anežka Kocourková z téže politické strany.
Vlajka a znak
Obecní znak a prapor byl Ježkovicím udělen usnesením poslanecké sněmovny dne 12. září 2002. Popis znaku zní: V modrém štítě na zeleném návrší stříbrný ježek nesoucí na bodlinách tři zlatá jablka.[10] Popis vlajky zní: List tvoří dva svislé pruhy, modrý a pilovitý bílý s pěti zuby. V modrém pruhu tři žlutá jablka pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[10] Slavnostní svěcení obecních insignií, tedy praporu a znaku, proběhlo 5. června 2004 v ježkovické kapli Nejsvětějšího Srdce Páně. Světící obřad provedl brněnský biskup Vojtěch Cikrle za účasti dalších významných osobností z oblasti světské i duchovní. Autorem ježkovických insignií je Miroslav J. V. Pavlů.[11]
Přírodní poměry
Obec Ježkovice leží 9 km západně od okresního města Vyškov na území katastru o rozloze 1169 hektarů, z toho 835 ha lesa, 239 ha polí, 37 ha luk a 3 hektary pastvin. Řadí se mezi největší katastry vyškovského okresu.[12] Sousedí na západě s obcí Ruprechtov, na severu s Rychtářovem a Pařezovicemi, na východě s Drnovicemi a Vyškovem a na jihu s Račicemi a Pístovicemi.
Obec leží v průměrné nadmořské výšce 400 m. n. m. Ze všech světových stran je obklopena lesy a je považována za vstupní bránu Drahanské vrchoviny.[13] Nejvyšším bodem katastrálního území obce je vrch hradiska Černov o výšce 504 m. n. m.[14] Nachází se přibližně 5 km od Ježkovic směrem na Ruprechtov poblíž pomníku sovětských letců. V Ježkovicích pramení potok Drnůvka, který ústí do Rostěnického potoka a dále pak do řeky Haná. Západním směrem od obce jsou dva malé rybníčky zbudované jako hasičské nádrže a dva kilometry na severovýchod od obce se rozprostírá vodní nádrž Opatovice, zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. Na západ od Ježkovic je oblast přírodního parku Rakovecké údolí.
Klimatické podmínky
Podnebí na celém Vyškovsku patří klimatologicky do oblasti Českomoravské vrchoviny. Projevuje se zde blízkost Drahanské vysočiny s pravidelnými a častými větry přinášejícími čerstvý vzduch z lesů Drahanské vysočiny. Nejčastěji zde vanou západní a severní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních s průměrnou rychlostí 3 m/s.[15] Ježkovice leží v mírně teplé oblasti, kde je za rok v průměru 40–50 letních dní, 110–130 mrazových dní, lednová teplota je zde –2 až –3 stupňů Celsia a v červenci 17–18 stupňů. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 400 až 450 mm a v zimním období 200 až 250 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 50–60 za rok.[3]
Demografie
Složení obyvatel
Ježkovice jsou malou horskou obcí, jež v roce 1930 měla 623 obyvatel s absolutní většinou české národnosti.[16] O třicet let později v roce 1960 poklesl počet obyvatel na 591 osob, 286 mužů a 305 žen.[3] Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 382 obyvatel, z toho 189 mužů a 193 žen.[17] Národnostní složení je poměrně homogenní, 296 obyvatel se hlásí k národnosti české a 77 k národnosti moravské.[17] V roce 2007 bylo v Ježkovicích evidováno 357 obyvatel o hustotě 30,8 na km².
| Vývoj počtu obyvatel Ježkovic od roku 1791 | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1791 | 1834 | 1854 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1947 | 1960 | 2001 | 2007 |
| Populace | 374 | 548 | 610 | 638 | 696 | 725 | 739 | 716 | 685 | 623 | 575 | 591 | 382 | 357 |
| Zdroj: Kniha - Vlastivěda moravská Vyškovsko[3]<small/> | ||||||||||||||
Náboženský život
Obec Ježkovice spadá pod římskokatolickou farnost Drnovice v děkanství slavkovském. Náleží tak pod správu farního kostela svatého Vavřince v Drnovicích. V těsné blízkosti obecního hřbitova stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z třicátých let 20. století. Ke vzniku této kaple značnou měrou přispěl páter Korčián.[7] Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 se k víře hlásí 150 obyvatel, z toho 110 k římskokatolické církvi, 24 k Církvi československé husitské a jeden k Českobratrské církvi evangelické.[17]
Školství a kultura
Od roku 1854 měla obec vlastní obecní školu jednotřídku a od roku 1900 byla rozšířena na dvojtřídku a posléze na trojtřídku. Škola v dnešní době není funkční a v bývalé budově dnes sídlí obecní úřad a mateřská škola, která je v provozu jako příspěvková organizace od roku 1953. Děti tak dojíždí do základních škol v Račicích, Drnovicích nebo do některé z vyškovských škol.[18] V obci působilo před druhou světovou válkou několik společenských organizací: Čtenářský spolek Svornost od roku 1885, Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1887, korporace místního odboru Národní jednoty vznikla v roce 1908 a sokolská organizace v obci působí od roku 1921. Poté byla založena i Dělnická tělocvičná jednota propojená s komunistickou stranou a v roce 1924 zde působil spolek Domovina. Dnes v Ježkovicích stále působí organizace Sokol a s ní spojené oddíly tenisu a kopané.[3][19] Obec každoročně pořádá menší kulturní akce, jako je únorový masopust, červnový den dětí či prosincovou mikulášskou nadílku. Pro konání kulturních akcí je možné využívat malou tělocvičnu nebo obecní knihovnu.[20] V obci se nachází tenisový areál sloužící tenisovému klubu TJ Sokol Ježkovice. Areál má dva antukové tenisové kurty, jeden kurt pro nohejbal a volejbal a tenisovou tréninkovou stěnu. Nad tímto areálem je fotbalové hřiště patřící ježkovickému oddílu kopané.[21]
Doprava, průmysl a zemědělství
Začátkem 19. století se v obci začala rozvíjet soukenická výroba. Byly zde vybudovány dvě malé továrny až s dvaceti stavy. O pár let později zde byla zahájena výroba perleťových knoflíků. V roce 1933 bylo v Ježkovicích vytvořeno lesní družstvo, které od račického velkostatku odkoupilo 10 ha lesa a od roku 1948 provozovalo i svou pilu.[22] V roce 1950 bylo v obci založeno zemědělské družstvo s 35 členy, které obhospodařuje dodnes většinu polí na katastrálním území obce. V roce 1956 byl v areálu družstva postaven nový kravín a adaptován vepřín. O tři roky později byly přistavěny dvě drůbežárny.[12] Dopravní struktura a obslužnost je zajištěna komunikací druhé třídy (II/379), již lze označit za dopravní osu SO Drahanská vrchovina,[16] neboť vychází z Vyškova a vede přes Drnovice, Ježkovice, Ruprechtov a Podomí do Blanska. Od 1. ledna 2004 je obec napojena na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Do obce tak zajíždí linka č. 167 dopravců ČSAD Vyškov a ČAD Blansko zajišťující pravidelné spojení měst Vyškova a Blanska s návazností na Brno.[23] Na katastrálním území Ježkovic se dnes nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je zakázková výroba plastových obalů nebo sídlo firmy pro vnitrostátní a mezistátní autodopravu.[24]
Památky a turistické zajímavosti
Na začátku obce směrem na Drnovice stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavená v roce 1939. V obci a jejím blízkém okolí je zaznamenáno 7 drobných sakrálních památek.[25] Na konci obce směrem na Ruprechtov se nachází pomník kapitulace německé armády z druhé světové války. Tento kamenný hranol stojící u lesa symbolizuje ukončení války. Ve středu obce, naproti obecnímu úřadu stojí zvonička s obrazem svatého Floriána a kamenným křížem z roku 1860. V Ježkovicích stojí dva kamenné kříže, jeden uprostřed hřbitova z roku 1884 a druhý před hřbitovem na výjezdu z Ježkovic směrem na Drnovice. Ve středu obce je též pomník obětem první světové války, na němž je plastika ženy s dítětem a osmnáct vytesaných jmén obětí války. V lese, přibližně 5 km od Ježkovic směrem na Ruprechtov, stojí pomník dvou sovětských letců, kteří zde byli sestřeleni dne 25. dubna 1945 v bombardovacím letadle Douglas A-20.[4] Na katastru obce jsou významná archeologické lokality - dvě keltská hradiště (starší "Černov" ze starší doby laténské, datované do doby kolem r. 400 př. n. l., a mladší hradiště Na Zbitých z pozdní doby laténské, z 2. a 1. století př. n. l.), dále pak významná lokalita a zřícenina hradu Kuchlov.[25]
Region
Rekreace a turistický ruch
Zvlněná krajina katastrálního území Ježkovic, jejíž nadmořská výška se pohybuje v intervalu 300–500 m. n. m., skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. Přes obec prochází zelená turistická značka z Vyškova do Ruprechtova a žlutá turistická značka vedoucí do oblasti Moravského krasu a opačným směrem k vodní nádrži Opatovice. Obec též protíná cyklostezka srdcem Jižní Moravy číslo 5071 z Blanska do Vyškova.[26]
Mikroregion Drahanská vrchovina
Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[27] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[28] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanské vrchoviny vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[29]
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.
- BARTOŠ, Josef; MACHAČ, Jan. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava : Profil, 1986. S. 196.
- KLETEČKA, Zdeněk. Po stopách protifašistického boje na Vyškovsku. Vyškov : OV KSČ Vyškov, 1987.
- Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov : Vyškov, 1960.
- Vlastivědná příručka soudního okresu Vyškovského. Vyškov : Budeč, 1925.
- Drahanská vrchovina - mikroregion. Vyškov : Sdružení obcí, 2001.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Z historie obce [online]. Račice-Pístovice : Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 407 - 410.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 349.
- ↑ 4,0 4,1 KLETEČKA, Zdeněk. Po stopách protifašistického boje na Vyškovsku. Vyškov : OV KSČ Vyškov, 1987. S. 45-46.
- ↑ 5,0 5,1 Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov : Vyškov, 1960.
- ↑ Veřejná databáze ČSÚ [online]. ČSÚ, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-09-05]. Dostupné online.
- ↑ 7,0 7,1 Informační tabule v obci Ježkovice na souřadnicích 49°17'57.048"N, 16°53'34.905"E
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Ježkovice : Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Ježkovice : Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
- ↑ 10,0 10,1 Rekos [online]. Praha : Poslanecká sněmovna ČR, 2002-9-12, rev. 2002-9-12, [cit. 2008-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní svěcení obecních insignií [online]. Ježkovice : Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online.
- ↑ 12,0 12,1 Vyškovský okres 1945 - 1960 ve Statickém přehledu. Vyškov : Vyškov, 1960.
- ↑ Vlastivědná příručka soudního okresu Vyškovského. Vyškov : Budeč, 1925.
- ↑ www.mapy.cz (Loc: 49°18'35.673"N, 16°51'59.998"E)
- ↑ Nekuda str. 24-26
- ↑ 16,0 16,1 Strategický plán Leader na období 2007-2013 [PDF]. www.spolecnacesta.cz, 2007, rev. 2007, [cit. 2008-09-05]. S. tab.č.3. Dostupné online.
- ↑ 17,0 17,1 17,2 Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Ježkovice : Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24, [cit. 2008-08-24]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; MACHAČ, Jan. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava : Profil, 1986. S. 196.
- ↑ Historie obce [online]. Ježkovice : Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Kultura [online]. www.drahanska-vrchovina.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Sport Ježkovice [online]. Ježkovice : Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion - obec Ježkovice [online]. www.drahanska-vrchovina.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
- ↑ IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Firmy Ježkovice [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
- ↑ 25,0 25,1 Drobné sakrální stavby v Ježkovicích [online]. Ježkovice : Obec Ježkovice, 2003, rev. 2003, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Cyklostezka srdcem Jižní Moravy [online]. cyklistika.infocesko.cz, 2006-2-27, rev. 2006-2-27, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Zdravý mikroregion - Základní informace [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |