Tereza Boučková
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 22. 10. 2013, 15:45
Tereza Boučková (* 24. května 1957, Praha) je česká spisovatelka, scenáristka a publicistka. Je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta a jeho druhé ženy Anny Kohoutové, asistentky režie. Bratr Ondřej, malíř a scénograf, žije v Rakousku a sestra ve Švýcarsku.
Obsah |
Život
Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit. Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth). Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. V Evropských volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených [1]. Po krátkém prvním manželství se v roce 1985 podruhé provdala za ing. Jiřího Boučka, se kterým se přestěhovala do chaty svých prarodičů v osadě Záhrabská (Vráž u Berouna, v katastru obce Svatý Jan pod Skalou), kde žijí dodnes. Mají tři syny, dva adoptované, Dominika a Mariána, a jednoho vlastního, Vincka (*1991).
Dílo
Na konci 80. let 20. století samizdatově (Edice Expedice, časopisy Revolver Revue, Host) publikovala několik povídek, povídka Indiánský běh vyvolala rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována celá kniha (sbírka tří próz Indiánský běh, Žena z okolí Týru a Krok, sun, krok…), za kterou obdržela Cenu Jiřího Ortena (1990). Až poté vyšla kniha oficiálně, v roce 1991 v nakladatelství Fragment a o rok později v nakladatelství Grafoprint v rozšířeném vydání ilustrovaném autorčiným bratrem Ondřejem Kohoutem pod názvem Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha. Kniha byla přeložena do několika jazyků. V první polovině 90. let napsala divadelní hry Romeo na kolečkách a Hana a Marie. Prózy Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže, Krákorám jsou jednotlivě zastoupeny v antologiích české literatury v USA, Velké Británii, Dánsku, Polsku, Srbsku, Koreji atd., časopisecky byly publikovány v mnoha dalších zemích. Napsala také scénář k celovečernímu filmu Smradi, který měl premiéru v roce 2002 a byl nominován na Českého lva v sedmi kategoriích, jedna z nominací byla také za scénář. Děj je inspirován životním příběhem manželů Boučkových, adopcí dvou romských dětí. Vystupuje také s písničkářem Bedřichem Ludvíkem. Setkali se v České televizi, kde Bedřich Ludvík byl jedním z dramaturgů filmu Smradi.
Bibliografie
- Indiánský běh, Fragment, 1991
- Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha, Grafoprint, 1992 (il. Ondřej Kohout)
- Křepelice, Fragment, 1993 – novela
- Když milujete muže, Středoevropské nakladatelství, 1995 – obsahuje i novelu Křepelice
- Krákorám, Hynek, 1998
- Indiánský běh; Křepelice; Když milujete muže; Krákorám, Knižní klub, 1999, 2. vydání 2002
- Sodoma komora, Větrné mlýny, Brno 2003
- Jen si tak trochu schnít – fejetony o mužích a lidech, Petrov, 2004
- Rok kohouta, Odeon, 2008
Překlady
- Rubato, Rudolf Svoboda, 2008, překlad ze slovenštiny
Divadelní hry
- Romeo na kolečkách
- Hana a Marie
- Sodoma komora, 2003, divadelní hra, volně podle povídky Johannese Urzidila, premiéra 2009
- Silnice, 2000, divadelní adaptace filmu Federica Felliniho, premiéra 2007
Filmografie
- Smradi, námět a scénář, 2002, (režie Zdeněk Tyc) [1] [2] [3]
- Zemský ráj to na pohled, námět a scénář, 2009, (režie Irena Pavlásková)
Reference
Externí odkazy
- osobní stránky
- Tereza Boučková na Portálu české literatury
- INAK. "Zameškanú lásku nikto nedoženie" - recenze knihy Rok Kohouta, 2009.
- Sedmnáct let s dětmi odjinud, rozhovor Ireny Jirků s Terezou Boučkovou, Marianne, 14.4.2006
- Prokletí nechtěných dětí, Jáchym Topol, Respekt 15/06 – na tento článek podala Tereza Boučková stížnost u Syndikátu novinářů ČR: „…Kolegyně Boučková si stěžuje, že J. Topol hrubě zkreslil a zneužil její rozhovor pro časopis Marianne, týkající se její osobní zkušenosti. V Respektu byly použity jen kusy citací, z nichž Jáchym Topol vyvodil vlastní závěry. Redakce Respektu následně odmítla uveřejnit celý text, kde Tereza Boučková věc chtěla uvést na pravou míru…“ [1]
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.