Kopidlno
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ052 | | NUTS3 = CZ052 | ||
| nad.výš = 219 | | nad.výš = 219 | ||
- | }} | + | }}'''Kopidlno''' je [[město]] v [[okres Jičín|okrese Jičín]], v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], zhruba 13 km jihozápadně od [[Jičín]]a, u hranic s [[okres Nymburk|okresem Nymburk]] [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující [[Poděbrady]] a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase [[Nymburk]] - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel<ref>[http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-6929.htm mesta.obce.cz], povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.</ref>. Městem protéká říčka [[Mrlina]]. |
- | '''Kopidlno''' je [[město]] v [[okres Jičín|okrese Jičín]], v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], zhruba 13 km jihozápadně od [[Jičín]]a, u hranic s [[okres Nymburk|okresem Nymburk]] [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující [[Poděbrady]] a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase [[Nymburk]] - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel<ref>[http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-6929.htm mesta.obce.cz], povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.</ref>. Městem protéká říčka [[Mrlina]]. | + | |
== Historie a pamětihodnosti == | == Historie a pamětihodnosti == | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. | ||
+ | |||
Ve městě se nachází [[Zámek (stavba)|zámek]] z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]i, a jenž byl do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]]. U zámku se nachází také zámecký [[rybník]], jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století. | Ve městě se nachází [[Zámek (stavba)|zámek]] z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]i, a jenž byl do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]]. U zámku se nachází také zámecký [[rybník]], jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století. | ||
+ | |||
V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. | V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. | ||
V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i [[Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]]. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref> | V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i [[Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]]. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref> | ||
Vedle zámku je také hřbitov. | Vedle zámku je také hřbitov. | ||
+ | |||
[[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. | [[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. | ||
Někteří pamětníci zmiňují [[Invaze do Československa|sovětské tanky]] projíždějící roku [[1968]] městem směrem [[Pražské jaro 1968|na Prahu]]. | Někteří pamětníci zmiňují [[Invaze do Československa|sovětské tanky]] projíždějící roku [[1968]] městem směrem [[Pražské jaro 1968|na Prahu]]. | ||
+ | |||
== Vybavenost města == | == Vybavenost města == | ||
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je [[cukrovar]], resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]], vliv [[Plánovaná ekonomika|plánovaného hospodářství]] už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[Brownfields|brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref> Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva<ref>[http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html Lokomotiva řady 748.45 na vlečce]</ref> nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref> | Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je [[cukrovar]], resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]], vliv [[Plánovaná ekonomika|plánovaného hospodářství]] už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[Brownfields|brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref> Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva<ref>[http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html Lokomotiva řady 748.45 na vlečce]</ref> nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref> | ||
[[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i [[demografie]] města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce [[2008]] proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z [[Poděbrady|Poděbrad]] nebo Jičína, než místních. | [[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i [[demografie]] města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce [[2008]] proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z [[Poděbrady|Poděbrad]] nebo Jičína, než místních. | ||
Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. | Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. | ||
- | Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je | + | Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v [[Kolín|Kolíně]]. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]]. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. |
V zámeckém parku působí zavedená [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dobrou tradicí. | V zámeckém parku působí zavedená [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dobrou tradicí. | ||
== Rodáci a osobnosti == | == Rodáci a osobnosti == | ||
- | * Petr a Zdenata z Kopidlna – | + | * Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad. |
- | * Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) [[3.10.]] 1506 | + | * Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) [[3. říjen|3.10.]] 1506 |
* Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z [[Češov]]a: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů. | * Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z [[Češov]]a: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů. | ||
- | :Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4.6.]] 1728 v Kopidlně. | + | :Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4. červen|4.6.]] 1728 v Kopidlně. |
- | * Jos. Štefany (Štefan) | + | * Jos. Štefany (Štefan) – Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. [[14. březen|14. března]] 1726 v Kopidlně, zemřel [[5. srpen|5. srpna]] 1797 ve [[Vídeň|Vídni]] |
- | * V. Ržebka (Řepka) | + | * V. Ržebka (Řepka) – Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20. červen|20.6.]] 1828 v Kopidlně |
- | * J. Urban | + | * J. Urban – Řídící učitel: nar. [[20. březen|20.3.]] 1830 v Kopidlně |
- | * P.F. Alois Vacek | + | * P.F. Alois Vacek – Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. [[12. květen|12.5.]] 1780 v [[Jablonné]]m, zemřel [[4. únor|4.2.]] 1854 v Kopidlně |
- | * J. N. Filcík | + | * J. N. Filcík – Vzorný učitel a spisovatel: nar. [[19. listopad]]u 1785 v Kopidlně, zemřel [[25. leden|25. ledna]] 1873 v [[Chrast]]i u [[Chrudim]]i. |
- | * P. Fr. Peřina | + | * P. Fr. Peřina – Zemřel [[14. březen|14.3.]] 1873 |
- | * František Matěj Hilmar | + | * František Matěj Hilmar – Učitel a hudebník: nar. [[23. září]] 1803 v [[Nová Paka|Nové Pace]], zemřel [[1. říjen|1. října]] 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české [[polka|polky]], nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky [[Esmeralda (polka)|Esmeralda]], [[Prachovská polka|Prachovská]], [[Anenská polka|Anenská]], dále různé chrámové skladby.<ref>[http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc/hilmar.htm František Matěj Hilmar]</ref> |
- | * František Jan Goebl (Kopidlanský) | + | * František Jan Goebl (Kopidlanský) – Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: narozen 1826 v Kopidlně |
- | * | + | * Václav Antonín Crha (* 1836) – Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: narozen [[27. září]] 1836 v Kopidlně |
- | * Béda Křídlo | + | * Béda Křídlo – Klavírní virtuos a hudební skladatel: narozen [[11. září]] 1876 v Kopidlně, zemřel [[11. srpen|11.8.]] [[1902]] |
- | * P.J. Šádek | + | * P.J. Šádek – zemřel [[30. březen|30.3.]] [[1908]] |
- | * J. Křídlo | + | * J. Křídlo – Řídící učitel, otec hudebního skladatele [[Béda Křídlo|Bédy Křídla]] a zeť [[František Matěj Hilmar|Fr. Hilmara]]: zemřel v Kopidlně [[13. září]] [[1909]] |
- | * Metoděj Bejr | + | * Metoděj Bejr – První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel [[25. červen|25.6.]] [[1919]] |
- | * [[Jan Štercer Želetavský]] | + | * [[Jan Štercer Želetavský]] – Spisovatel, [[Českobratrská církev evangelická|českobratrský]] [[farář]] |
- | * | + | * MUDr. Anna Honzáková – První lékařka v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]: narozena [[16. říjen|16.10.]] 1875 v Kopidlně, zemřela [[13. říjen|13.10.]] [[1940]] Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem. |
- | * Dr. [[Karel Kadavý]] | + | * Dr. [[Karel Kadavý]] – Ředitel [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] v Praze: narozen [[1908]] v osadě [[Ledkov]] |
- | * Ing. [[Vilém Kafka]] | + | * Ing. [[Vilém Kafka]] – Akademický malíř, narozen v Kopidlně |
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
Řádka 78: | Řádka 81: | ||
* [http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc%5Crodaci.htm Význační Kopidlenští občané a rodáci] | * [http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc%5Crodaci.htm Význační Kopidlenští občané a rodáci] | ||
* [http://www.axis4.info/Detail.aspx?firma=157860 Cukrovar Kopidlno a.s.] | * [http://www.axis4.info/Detail.aspx?firma=157860 Cukrovar Kopidlno a.s.] | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | {{ | + | {{Flickr|Kopidlno}}{{Commonscat|Kopidlno}}{{Město Kopidlno}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
[[Kategorie:Okres Jičín]] | [[Kategorie:Okres Jičín]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Jičín]] | [[Kategorie:Obce v okrese Jičín]] |
Aktuální verze z 26. 2. 2019, 09:56
Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel[1]. Městem protéká říčka Mrlina.
Obsah |
Historie a pamětihodnosti
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.
Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století.
V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.[2] Vedle zámku je také hřbitov.
Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. Někteří pamětníci zmiňují sovětské tanky projíždějící roku 1968 městem směrem na Prahu.
Vybavenost města
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí[3], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[4] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva[5] nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[6] Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních. Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[7] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.
Rodáci a osobnosti
- Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
- Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) 3.10. 1506
- Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z Češova: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů.
- Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4.6. 1728 v Kopidlně.
- Jos. Štefany (Štefan) – Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
- V. Ržebka (Řepka) – Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20.6. 1828 v Kopidlně
- J. Urban – Řídící učitel: nar. 20.3. 1830 v Kopidlně
- P.F. Alois Vacek – Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12.5. 1780 v Jablonném, zemřel 4.2. 1854 v Kopidlně
- J. N. Filcík – Vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
- P. Fr. Peřina – Zemřel 14.3. 1873
- František Matěj Hilmar – Učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[8]
- František Jan Goebl (Kopidlanský) – Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: narozen 1826 v Kopidlně
- Václav Antonín Crha (* 1836) – Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: narozen 27. září 1836 v Kopidlně
- Béda Křídlo – Klavírní virtuos a hudební skladatel: narozen 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11.8. 1902
- P.J. Šádek – zemřel 30.3. 1908
- J. Křídlo – Řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara: zemřel v Kopidlně 13. září 1909
- Metoděj Bejr – První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel 25.6. 1919
- Jan Štercer Želetavský – Spisovatel, českobratrský farář
- MUDr. Anna Honzáková – První lékařka v tehdejším Rakousku: narozena 16.10. 1875 v Kopidlně, zemřela 13.10. 1940 Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
- Dr. Karel Kadavý – Ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze: narozen 1908 v osadě Ledkov
- Ing. Vilém Kafka – Akademický malíř, narozen v Kopidlně
Reference
- ↑ mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
- ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
- ↑ demolice cukrovaru
- ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
- ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
- ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
- ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
- ↑ František Matěj Hilmar
Externí odkazy
- kopidlno.cz, oficiální stránky města
- mesta.obce.cz, Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
- zahradnicka-skola-kopidlno.cz, střední zahradnická škola Kopidlno
- zámek Kopidlno
- http://www.marianskazahrada.cz/obce/kopidlno/kopidlno.htm, osobnosti
- Význační Kopidlenští občané a rodáci
- Cukrovar Kopidlno a.s.
|
|
Město Kopidlno |
---|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |