České dráhy

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 08:48

Sídlo Českých drah v Praze, na Těšnově

České dráhy, a. s., (VKM: ČD), jsou významným železničním podnikem v Česku. Jsou dominantním dopravcem (provozovatelem drážní dopravy) v osobní dopravě. Do konce června 2008 byly podnikem, který v České republice zaměstnává nejvíce lidí. V roce 2009 dosáhly tržby za vlastní výkony v domácí osobní přepravě 4,6 miliard korun, což však nestačilo na pokrytí nákladů. Stát tak musel doplatit 12,4 miliardy korun.^[1] Původně byly i významným dopravcem v nákladní dopravě, nákladní doprava je však od 1. prosince 2007 vyčleněna do nové dceřiné společnosti ČD Cargo. Byly také provozovatelem (nikoliv však vlastníkem) všech celostátních a většiny regionálních drah, ale tato činnost je od 1. července 2008 vyčleněna do státní organizace Správa železniční dopravní cesty, samotné řízení dopravy však zůstalo v rukou ČD.^[2][3] Současná akciová společnost ČD vznikla 1. ledna 2003, kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.^[4].

Organizační struktura

Řídicí orgány a generální ředitelé

Řídícími orgány Českých drah a. s. jsou řídící výbor (součást státní správy) a orgány Českých drah představenstvo, dozorčí rada, a valná hromada. Předsedou představenstva a generálním ředitelem je od 1. února 2008 Ing. Petr Žaluda^[5]. Dalšími členy představenstva jsou jeho čtyři náměstci. Do ledna 2008 existovaly funkce náměstků pro ekonomiku, pro nákladní dopravu, pro osobní dopravu a pro dopravní cestu. Organizování a bezpečnost drážní dopravy patřily pod náměstka pro nákladní dopravu, správa všech kolejových vozidel pod náměstka pro osobní dopravu. Od reogranizace v únoru 2008 existují funkce náměstků pro osobní dopravu, pro provoz, pro ekonomiku a pro správu majetku; členem představenstva Českých drah a. s. je i generální ředitel dceřiné společnosti ČD Cargo a. s. Generální ředitelé Českých drah, státní organizace:

• Emanuel Šíp, od 1993, do obchodního rejstříku zapsáno 3. ledna 1994, odvolán 13. června 1995,^[6]
• Josef Bazala, v obchodním rejstříku byl zapsán jako generální ředitel 30. června 1995 až 28. září 1995, údajně byl pouze pověřeným generálním ředitelem.^[7].
• Rudolf Mládek, od 1. září 1995, rezignoval 5. března 1997, za jeho působení došlo 4. února až 8. února 1997 ke stávce železničářů.^{[6] [8]} V roce 1995 uzavřel smlouvu na nákup vozů Pendolino, která později byla napadána jako nevýhodná, jak ji později označil přímo mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.^[7]
• Vladimír Sosna, od 10. března 1997, odvolán 4. srpna 1998 pro špatnou filosofii řízení podniku.^{[6] [9]}
• Dalibor Zelený, šestý ředitel,^[6], od 6 září 1998, odvolán 1. března 2003,^[10] považován za blízkého sociální demokracii.^[9]. Zastánce jednotného podniku (odpůrce oddělení SŽDC).^[6]

Předsedové představenstva Českých drah a. s.:

• Dalibor Zelený, 2. ledna 2003 až 28. února 2003
• Petr Kousal, 28. února 2003 až 9. března 2005
• Josef Bazala, od 9. května 2005 až 31. ledna 2008
• Petr Žaluda, od 1. února 2008

Generální ředitelé Českých drah, a. s.

• Dalibor Zelený, odvolán 1. března 2003,^[10].
• Petr Kousal, od 3. března 2003 ^[10] do 10. května 2005,^[7] kdy rezignoval pro spory s kraji o úhradě ztráty i pro spory s odbory ^[11]. Spjatý s KDU-ČSL.^[7]
• Josef Bazala, 11. května 2005 do 31. ledna 2008, přešel do dceřiné společnosti ČD Cargo
• Petr Žaluda, od 1. února 2008 ^[12]

Organizační složky

Organizačními složkami jsou:^[13]

• generální ředitelství
  • podútvary se nazývají odbor nebo kancelář, spadají buď do úseků některého ze čtyř náměstků nebo přímo pod generálního ředitele. Odbory jsou číslovány (například „O 17“, ostatní útvary mají zkratky z několika písmen)
• odštěpné závody
  • Železniční zdravotnictví.
• organizační jednotky
  • Regionální oddělení ekonomiky (ROE)
  • Regionální správa majetku (RSM)
  • Krajské centrum osobní dopravy (KCOD)
  • Zásobovací centrum Praha, Česká Třebová, Přerov
  • Odúčtovna přepravních tržeb Olomouc
  • Regionální centrum provozu (RCP)
• výkonné jednotky
  • Provozní obvody Regionálních center provozu (PO RCP), bývalé Uzlové železniční stanice (Benešov u Prahy, Beroun, Bohumín, Brno hlavní nádraží, Brno-Maloměřice, Břeclav, Česká Lípa, Česká Třebová, České Budějovice, Český Těšín, Děčín, Hanušovice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jihlava, Karlovy Vary, Kladno, Klatovy, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Letohrad, Liberec, Louny, Lovosice, Mělník, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nymburk, Olomouc, Opava, Ostrava hlavní nádraží, Ostrava-Svinov, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Praha hlavní nádraží, Praha-Libeň, Praha-Smíchov, Přerov, Rumburk, Strakonice, Tábor, Trutnov, Ústí nad Labem, Valašské Meziříčí, Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Moravou, Zábřeh na Moravě, Znojmo a Žatec)
  • Depo kolejových vozidel (DKV) (DKV Brno, DKV Česká Třebová, DKV Olomouc, DKV Plzeň, DKV Praha)^[14]
  • Správa dopravní cesty (SDC) - přešlo pod SŽDC

Dceřiné společnosti

Dceřinými společnostmi Českých drah a. s. jsou:

• RailReal a. s. (Praha)
• RAILREKLAM spol. s r. o. (Praha)
• ČD Reality a. s. (Praha)
• ČD-Telematika a. s. (Praha)
• Smíchov Station Development a. s. (Praha)
• Výzkumný Ústav Železniční a. s. (VUZ, Praha)
• ČD Travel s. r. o. (Praha)
• Dopravní vzdělávací institut, a. s. (Praha)
• DPOV, a. s. („dílny pro opravy vozidel“, Přerov). Patří pod ni provozní střediska oprav (PSO) Přerov, Nymburk a Veselí nad Moravou a provozní pracoviště oprav (PPO) Olomouc a Valašské Meziříčí.
• ČD Cargo, a. s. (od 1. prosince 2007)

Někdejší dceřiné společnosti:

• Traťová strojní společnost a. s. (do roku 2010)^[15]

Historie

České dráhy navazují na stošedesátiletou tradici železniční dopravy na území Čech, Moravy a Slezska a až do konce června 2008 byly největším zaměstnavatelem v zemi, měly více než 65 000 zaměstnanců (stav k roku 2005)^[16]. V devadesátých letech 20. století se potýkaly s velkým odlivem cestujících i nákladů, způsobeným kromě jiných faktorů špatným stavem tratí i špatným stavem vlaků. 1. ledna 1993 vznikl na základě zákona nový státní podnik České dráhy, 25. března 1993 byly České dráhy zapsány do obchodního rejstříku, , . ^[17] Státní organizace České dráhy vznikla 1. ledna 1993 rozdělením Československých státních drah s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a Železnice Slovenskej republiky podle zákona č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy. Do obchodního rejstříku byly České dráhy zapsány 25. března 1993, 30. června 1993 byl zápis opraven na České dráhy, státní organizace, 1. července 1993 vzniklo generální ředitelství ČD.^[6][18] V dubnu 1994 Klausova vláda neschválila ani návrh zásad transformace předložený Českými dráhami, ani alternativní návrh ministerstva dopravy. ^[6] 1. ledna 1995 vstoupil v účinnost nový Zákon o dráhách, 266/1994 Sb., který zrušil monopolní postavení Českých drah. 4. dubna 1995 ekonomičtí ministři schválili privatizaci 127 tratí regionálního významu. Odbory vyslovily nesouhlas a privatizace nebyla realizována. V období 7. června až 10. října 1995 byla odbory vyhlášena stávková pohotovost. 13. června 1995 byl odvolán generální ředitel Emanuel Šíp.^[6] 19. října 1995 ekonomičtí ministři zamítli transformační projekt předložený ministerstvem dopravy a rozhodli o odložení privatizace.^[6] 20. prosince 1995 vláda v souladu s novým Zákonem o drahách s účinností od 1. července 1996 vyčlenila 128 regionálních drah z jednotné celostátní dráhy.^{[19] [6]} Regionální dráhy na rozdíl od celostátní mohou být privatizovány nebo převedeny na jiný subjekt než stát (např. na obce). 19. března 1996 ekonomičtí ministři schválili s připomínkami a vrátili k dopracování projekt ministerstva dopravy (ministr Vladimír Budínský) na konsolidaci a transformaci Českých drah.^[6] 4. února až 8. února 1997 proběhla stávka železničářů.^[6] 19. května 1997 ekonomičtí ministři projednali teze reformy železnice a Českých drah, v nichž se počítalo s restrukturalizací, privatizací a částečným rušením tratí. 27. srpna 1997 vláda vyslovila s principem souhlas. Návrh počítal s privatizací 37 % tratí a snížením poctu zaměstnanců do roku 2000 o 17 tisíc.^[6]

8. prosince 1997 správní rada ČD schválila pronájem tří regionálních tratí v oblasti Jizerských hor sdružení obcí Jizerská dráha.^[6] 16. června 1999 vláda schválila návrh zákona o transformaci drah spočívající v rozdělení na akciovou společnost a zbytkový podnik. Poslanci včetně poslanců vládních zákon neschválili.^[6] 8. března 2000 proběhla 15minutová stávka Odborového sdružení železničářů pod vedením Jaromíra Duška.^[20] 1. ledna 2003 zanikl podnik České dráhy, s. o., a vznikly nástupnické podniky České dráhy a. s. a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).^{[18] [21]} 1. prosince 2007 vznikla dceřiná společnost Českých drah a. s. s názvem ČD Cargo a. s., do které byla převedena nákladní doprava Českých drah a. s.^[22] 4. prosince 2007 vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z ČD na SŽDC.^[23] 19. března 2008 poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh zákona, který vláda podpořila a jímž je tento převod s účinností od 1. června 2008 stanoven.^[24] 9. ledna 2008 vláda schválila záměr založit dceřinou společnost Českých drah a. s. pro osobní dopravu.^[25] 1. července 2008 přešla činnost provozování dráhy na celostátních a regionálních drahách z ČD na SŽDC.^[2][3] Zároveň přechází k SŽDC asi 10 000 zaměstnanců a movitý i nemovitý majetek v hodnotě 12 miliard Kč. Vyplacení náhrady Českým drahám za odebraný majetek vzbudilo nevoli některých konkurenčních dopravců.^[26]

Činnost

Modernizace tratí

Od poloviny 90. let začaly být hlavní tahy modernizovány v rámci plánu železničních koridorů. Na nich mohou jezdit některé vlaky rychlostí až 160 km/h. Tato činnost přešla na SŽDC.

Provozování železničních drah

Do 30. června 2008 byly ČD provozovatelem (vlastníkem však byla SŽDC) všech celostátních drah.^[27][3] Dále byly provozovatelem všech regionálních drah SŽDC s výjimkou tratí č. 045 a 145 (které provozuje Viamont), trati 313 (OKD, Doprava), trati 901 (Klub přátel lokálky).^[27] Provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách a. s. od 1. června 2005, po jejich transformaci, připadlo pod náměstka pro nákladní dopravu. Sdružení železničních společností, které sdružuje převážně ostatní dopravce, chtělo, aby provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách bylo zcela odděleno od ostatních složek tohoto podniku, přičemž ve všech okolních státech včetně Slovenska je tento problém již vyřešen. Řízení provozu bylo podle něj neefektivní a příliš drahé a České dráhy organizovaly provoz své konkurence, čímž ji mohou znevýhodňovat. Tehdejší stav, kdy dominantní dopravce zároveň provozuje většinu drah, byl podle SŽS i v rozporu s evropskými předpisy. Čl. 6 odst. 3 evropské směrnice č. 91/440/EHS, ve znění pozdějších předpisů, stanoví: „členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby funkce určující pro rovný a nediskriminační přístup k infrastruktuře byly svěřeny orgánům nebo firmám, které samy neposkytují žádné železniční dopravní služby. Musí být prokázáno, že tohoto cíle bylo dosaženo, bez ohledu na organizační struktury.“ ^[28] V souvislosti s vytvořením společnosti ČD Cargo byl ve sdělovacích prostředcích zmiňován uvažovaný záměr, že provozování dráhy, nebo přinejmenším jejich údržba, by měly přejít přímo do SŽDC, která tuto činnosti zatím u Českých drah objednává. 4. prosince 2007 vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z Českých drah a. s. na SŽDC^[29] (stalo se tak však až 1. července 2008 - viz dále). 12. prosince 2007 podal poslanec Oldřich Vojíř, předseda hospodářského výboru sněmovny, návrh zákona, jimž by měla být od 1. června 2008 změna předmětu činnosti obou organizací účinná s tím, že přechodné ustanovení počítá s pozdějším datem faktického převodu role provozovatele dráhy. 18. ledna 2008 vyjádřila vláda s návrhem zákona souhlas. Podle některých poslanců jde de facto o ministerský návrh, jímž ministerstvo obchází běžný legislativní proces v zájmu urychlení. Pozměňovací návrhy hospodářského výboru umožnily ČD a. s. i SŽDC podnikání nad rámec povinné základní činnosti, například provozování vleček atd., avšak České dráhy jsou povinny vést pro různé činnosti oddělené účetnictví a to podléhá povinnému auditu. 19. března 2008 poslanecká sněmovna návrh zákona schválila (poslanci KSČM se zdrželi hlasování, poslanci ostatních stran byli z velké většiny pro návrh).^[24] Usnesení hospodářského výboru PSP č. 157 z 27. února 2008 směřuje k převedení majetku tvořícího „živou dopravní cestu“ (výpravní budovy, telekomunikační zařízení, pozemky pod dopravní cestou) na SŽDC do 30. června 2009 a k oddělení osobní dopravy ČD do jedné nebo více dceřiných společností do 31. prosince 2009 a k témuž datu převedení veškerého zbylého majetku a zaměstnanců ČD do SŽDC. Žádné z těchto usnesení nebylo sněmovnou schváleno. Bylo však přijato usnesení, že vláda, resp. ministerstvo dopravy má do 31. prosince 2008 předložit koncepci dokončení transformace české železnice.^[24]

Osobní železniční doprava

Na tratích, které provozují, zpravidla České dráhy provozují také přinejmenším větší podíl osobní dopravy, mnohde veškerou pravidelnou osobní dopravu. Na některých tratích, kde dříve provozovaly drážní dopravu ČD, nyní jezdí vlaky soukromých železničních firem. 9. ledna 2008 vláda schválila záměr založit dceřinou společnost Českých drah a. s. pro osobní dopravu.^[30] V parlamentní diskusi se ministr Aleš Řebíček 31. ledna 2008 vyjádřil, že jsou ještě zvažovány různé varianty, zda bude vytvořena jen jedna dceřiná společnost pro osobní dopravu, nebo dvě (jedna pro rychlíkovou a druhá pro regionální dopravu) nebo zda dceřiné společnosti pro provozování regionální dopravy budou založeny pro každý kraj zvlášť.^[31] V únoru 2008 se Petr Moravec, dosavadní generální ředitel Veolia Transport Česká republika a. s. od roku 2004, stal náměstkem pro osobní dopravu u společnosti České dráhy a. s. Do té doby vystupoval jako kritik Českých drah i ministerstva dopravy, které neumožnilo firmě Connex získání zakázky na rychlíkovou dopravu. Moravec se má podílet na vzniku dceřiné společnosti Českých drah pro osobní dopravu.^[32] V březnu 2009 byl Moravec pověřen zřízením autobusové divize ČD a na postu náměstka pro osobní dopravu jej nahradil dosavadní ředitel dceřiné společnosti Výzkumný Ústav Železniční Antonín Blažek.^[33]

Vozový park

Pendolino

V rámci modernizace vozového parku České dráhy zakoupily sedm italských vlakových souprav Pendolino, které by výhledově mohly dosáhnout rychlostí až 230 km/h. Od roku 2004 byl jeden rychlovlak Pendolino ve zkušebním provozu trati Praha – Děčín. Pravidelný provoz na více trasách začal 11. prosince 2005. Vlaky jsou vedeny v kategorii SuperCity SC 500–511 mezi stanicemi Praha-Holešovice a Ostrava hl. n. V úseku Praha – Břeclav pak jsou vedeny na některých EC vlacích a od prosince roku 2006 jezdí Pendolino i mezi Prahou a Vídní a Prahou a Bratislavou. Trasy spojů vedených Pendolinem se z roku na rok poněkud mění. Na začátku roku 2006 měla Pendolina různé problémy a proto musela být na několik týdnů stažena z provozu. V současné době už jsou zpátky a fungují bez problémů. České dráhy od roku 1997 kupují vozy s maximální rychlostí 200 km/h pro zařazení do vlaků vyšších kategorií. Od roku 2007 mají takových vozů 83 včetně 12 ubytovacích.^[34] Na rychlost 160 km/h mají České dráhy asi 460 vozů, ne všechny se ale do vlaků vyšší kategorie hodí.^[34]

Modernizace probíhá i na regionálních tratích – starší motorové vozy řady 810 a přívěsné vozy řady 010 mají být postupně zmodernizovány do soupravy řady 814/914 Regionova, což by mělo zvýšit komfort cestování a plynulost jízdy. Pro příměstský provoz České dráhy uzavřely mj. smlouvy na tři série o celkem 75 dvoupatrových elektrických jednotek řady 471 známých pod názvem CityElefant, k dodání postupně do roku 2011.^[35] Podrobnější informace jsou v článcích o jednotlivých depech kolejových vozidel a v Seznamu českých a slovenských lokomotiv. Průměrné stáří vozového parku ČD bylo v roce 2009 uváděno 26 let, což řadí Českou republiku na jedno z posledních míst v Evropě.^[36] K obnově vozového parku mělo být určeno 12 miliard Kč, které ČD získaly v roce 2008 prodejem části svého majetku SŽDC, avšak většina z této částky byla ještě v témže roce použita na pokrytí provozních nákladů.

Nákladní železniční doprava

Nákladní doprava se zaměřovala hlavně na suroviny, polotovary a kontejnery. České dráhy patřily z hlediska přepravených tun zboží mezi pět největších nákladních železničních přepravců v EU. Zisky z nákladní dopravy činily ročně přes 600 miliónů korun.^[12] Od prosince 2007 proběhlo vyčlenění nákladní dopravy do dceřiné společnosti ČD Cargo. Její základní kapitál je 8,8 miliardy korun, od Českých drah a. s. má být celkem převedena třetina všech lokomotiv Českých drah, všech 32 000 nákladních vagonů a 13 000 z původních asi 55 000 zaměstnanců.^[12] Proběhla jednání mezi českou a slovenskou vládou o propojení ČD Carga se slovenským dopravcem Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, který vznikl v lednu 2005. K dohodě však nedošlu z důvodu rozdílného pohledu obou stran na majetkové podíly a případnou privatizaci takto vzniklé společnosti.

Josef Bazala, dosavadní ředitel Českých drah a. s., byl do června 2010 předsedou představenstva a generálním ředitelem ČD Cargo.^[12]

Lanové dráhy

V minulosti ČSD a ČD nejméně do roku 1995 provozovaly lanovky (Janské Lázně – Černá Hora (903), Pec pod Sněžkou – Sněžka (904), Bohosudov – Kněžiště (901), Horní Hanychov – Ještěd (902), Oldřichovice – Javorový vrch u Třince (905). V následujících letech však byla většina českých lanovek zprivatizována. V současné době České dráhy provozují již pouze visutou kabinovou lanovou dráhu na Ještěd (nyní pod číslem 900).^[37]

Autobusová doprava

17. března 2009 se objevila v médiích zpráva, že České dráhy hodlají vybudovat divizi pro autobusovou dopravu. Koncepci má vytvořit dosavadní náměstek pro osobní dopravu Petr Moravec.^[33] Od 9. srpna 2009 se České dráhy spoluúčastní provozování autobusové linky DB-Expressbus / SuperCity Bus na trase Praha–Norimberk. Šest párů spojů budou autobusy SETRA s dvěma cestovními třídami provádět německé dráhy DB. Linka je integrována do tarifních nabídek DB i Českých drah, přičemž České dráhy linku řadí do sítě spojů SuperCity. České dráhy přitom potvrdily, že rozvoj autobusové dopravy doplňující páteřní železniční dopravu patří k jejich strategickým záměrům do budoucna a že spoluúčast na této lince je jednou z prvních vlaštovek realizace.^[38] Původně se uvažovalo o tom, že by autobusy Českých drah nahrazovaly nerentabilní regionální železniční dopravu, ale protože stát prozatím pro rok 2010 garantoval, že ji bude dotovat, rozvojová koncepce se soustředila na návaznou dopravu k nádražím. V listopadu 2009 tým vedený Petrem Moravcem informoval, že prověřil dopravní situaci tří tisíc českých měst a došel k závěru, že ve dvaceti z nich je nedořešená doprava k nádraží a z nich 7 je pro ČD zajímavých.^[39] 8. dubna 2010 České dráhy informovaly o svých záměrech provozovat regionální autobusovou dopravu dotovanou kraji. Služba mám nést název ČD Line a má se zaměřit na malokapacitní autobusy (minibusy a midibusy s obsaditelností do 25 osob) navazující na železnici. Podrobně zpracovány byly návrhy 7 linek o délce 2 až 38 kilometrů a návrhy dalších 18 linek se připravují,^[40][41] trasy ani oblasti, jichž se návrhy týkají, ani předpokládaný termín zavedení zatím ČD nezveřejnily, zmínily však vstřícnou reakci zastupitelů západočeského města Chodov nebo Bělé pod Bezdězem a trasu Olbramovice – Votice.^[41] Rovněž byla zmíněna možnost okružní linky z obytných čtvrtí v Českém Brodě.^[39] V autobusech ČD Line by měl platit tarif ČD i jejich systém slev.^[41] Vozidla by si České dráhy údajně měly pronajímat od jiných dopravců.^[41]

Taxislužba

České dráhy po vzoru pražského letiště uvažují od druhé poloviny roku 2010 zavést nádražní taxislužbu pod značkou ČD Taxi v Praze, Brně a Ostravě.^[41] V listopadu 2009 bylo zahájení této služby plánováno na červenec 2010.^[39] Službu má ve všech třech městech provozovat na vlastní koncesi a s pětiletou smlouvou jediný subdodavatel, který má vzejít z výběrového řízení vyhlášeného Českými dráhami, tržby a zisk by se měly dělit mezi ČD a provozovatele.^[39] ČD preferují modrou barvu těchto vozidel, ale počítají s tím, že v Praze by se musely přizpůsobit žluté barvě.^[39] Logo ČD by pravděpodobně bylo pouze magnetické a vozy by nebyly vyhrazeny jen pro službu ČD Taxi, ale byly by využívány i pro standardní taxislužbu mimo rámec ČD.^[39] Tarif taxislužby má být pásmový.^[39]

Hospodaření

Hospodaření Českých drah bylo dlouhodobě ztrátové. V trvalé ztrátě byla osobní doprava, naopak nákladní byla dlouhodobě v zisku.^[42] Stát jako stoprocentní vlastník (jediný akcionář) pokrývá veškerou ztrátu společnosti, především prostřednictvím dotací^[43] a formou smlouvy o závazku veřejné služby. Výroční zpráva Českých drah za rok 2004 uvádí celkem dotace do osobní dopravy 7,178 mld. Kč a investiční dotace ve výši 1,1496 mld. Kč,^[44] ale jiný zdroj uvádí přímé i nepřímé dotace do Českých drah 34,216 mld. Kč.^[45] V poslední době však začínají ČD vykazovat účetní zisky. Za první pololetí roku 2007 to bylo 31,34 mil. Kč.^[46]. ČD zvyšují efektivitu práce a dostávají se do zisku i v roce 2009 a s růstem zisku lze počítat i v roce 2010.^[47][48] Na regionální železniční dopravu byly v roce 2008 uváděny tržby 2,7 miliardy Kč, dotace od krajů 4,7 miliardy Kč a ztráta 3,2 miliardy Kč, kterou přislíbilo uhradit ministerstvo dopravy.^[36] K obnově vozového parku mělo být určeno 8 miliard Kč, které ČD získaly prodejem části svého majetku SŽDC, avšak z této částky začátkem roku 2009 zbývalo již jen 3,6 miliard Kč.^[36] Zhruba 2 milardy Kč byly použity k pokrytí ztráty z regionální osobní dopravy za rok 2008, což konkurenční železniční dopravci kritizovali jako nedovolenou státní podporu.^[36] Jako nedovolená státní podpora byl rovněž kritizován fakt, že 2 miliardy Kč, které vláda v roce 2008 schválila na podporu dopravní obslužnosti, měly být použity pouze na sanaci ztrátového hospodaření jednoho z dopravců, Českých drah.^[36] Martin Špryňar, generální tajemník ČESMAD Bohemia, v souvislosti s penězi získanými ČD za majetek prodaný SŽDC hovořil o Českých drahách jako o „černé díře našich železnic“, kritizoval například nevýhodný systém pronájmu lokomotiv a vyjádřil obavy, že ČD využijí státní peníze k nerovné konkurenci s ostatními autobusovými dopravci.^[36] Investice Českých drah do železničních vozidel v letech 2003 - 2010:^[49]

• 2003: 1,081 mld. Kč
• 2004: 2,488 mld. Kč
• 2005: 3,174 mld. Kč
• 2006: 3,199 mld. Kč
• 2007: 3,283 mld. Kč
• 2008: 4,223 mld. Kč
• 2009: 4,196 mld. Kč
• 2010: 5,6 mld. Kč (odhad ČD, a.s.)

Časopis

Společnost České dráhy vydává od roku 1995 časopis s názvem ČD pro Vás, s podtitulem Reklamní magazín Českých drah. Je bezplatný, barevný, k dostání ve stojanech na vlakových nádražích i jinde a dostupný on-line. Redakce časopisu je v sídle Generálního ředitelství ČD v Praze 1, šéfredaktorkou je Sandra Gosmanová.

Související články

• Seznam českých a slovenských lokomotiv
• Železniční doprava v Česku
• Seznam českých železničních dopravců
• Konkurence železničních dopravců v Česku
• Seznam držitelů železničních vozidel registrovaných v Česku
• Seznam železničních tratí v Česku
• Seznam železničních stanic v Česku

Reference

1. ↑ Výroční zpráva skupiny České dráhy za rok 2009, str. 99 (tržby za vlastní výkony a služby) a 101 (ostatní provozní výnosy)
2. ↑ ^{2,0 2,1} Novela zákona přesouvá některé drážní činnosti z ČD na SŽDC [online]. Praha : SŽDC, 2008-06-30, [cit. 2008-07-16]. Dostupné online. (česky) 
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2} Zákon č. 179/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty atd.
4. ↑ Zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (2MB PDF)
5. ↑ Ing. Petr Žaluda Generální ředitel Českých drah, a. s. Předseda představenstva, tisková zpráva ČD, 2008
6. ↑ ^{6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14} Tomáš Skřivánek: Skončí Železnice ve starém železe? : České dráhy., Týden, 22. 5. 2000, str. 64
7. ↑ ^{7,0 7,1 7,2 7,3} Štěpán Kotrba: České dráhy: Psycholog Matoušek a psychologie Pendolina, Britské listy, 7. 3. 2006
8. ↑ R. Mládek bude žalován za pomluvy, týdeník Železničář, 2006
9. ↑ ^{9,0 9,1} Vysílání ČRo do zahraničí, 5. 9. 1998
10. ↑ ^{10,0 10,1 10,2} Nový šéf drah chce zeštíhlit vedení, idnes, ČTK, 3. března 2003
11. ↑ Petr Kousal – Ředitel Českých drah končí, Kuba Turek, horydoly.cz, 5. 5. 2005
12. ↑ ^{12,0 12,1 12,2 12,3} Generálním ředitelem Českých drah bude Petr Žaluda, novinky.cz, ČTK, 9. 12. 2007
13. ↑ České dráhy a. s., organizační struktura k 1. 4. 2007
    České dráhy a. s., organizační struktura k 1. 5. 2006
14. ↑ Výkonné jednotky ČD http://www.ceskedrahy.cz/assets/skupina-cd/organizacni-slozky/vykonne-jednotky/vykonne_jednoky12112008.pdf
15. ↑ ČTK. České dráhy schválily prodej dcery za 600 milionů. HospodářskéNoviny.cz [online]. 2010-06-11, rev. 2010-06-11 [cit. 2010-12-29]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
16. ↑ http://www.ceskedrahy.cz/wps/wcm/connect/cd-cz/cd/skupina_cd/fakta_a_cisla/
17. ↑ Obchodní rejstřík, České dráhy, státní organizace, IČ 481 18 664
18. ↑ ^{18,0 18,1} Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-11, [cit. 2011-01-11]. Kapitola IČ 48118664. Dostupné online.  
19. ↑ Usnesení Vlády České republiky ze dne 20. prosince 1995 č. 766, o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní, účinnost od 1. 7. 1996
20. ↑ Stávka odorářů ČD. In: Stránky přátel železnic.
21. ↑ Rozdělení státní organizace ČD. In: Stránky přátel železnic
22. ↑ http://www.ceskedrahy.cz/wps/wcm/connect/CD-cz/cd/skupina_cd/organizacni_struktura/predstavenstvo/clk_ing_josef_bazala
23. ↑ Usnesení vlády ČR č. 1352 z 4. 12. 2007, k převodu funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodu výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, (což představuje také převod části majetku a asi 13 000 zaměstnanců) ze společnosti České dráhy, a. s., na organizaci Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
24. ↑ ^{24,0 24,1 24,2} Novela zákona o akciové společnosti České dráhy, sněmovní tisk 380, návrh poslance Oldřicha Vojíře z 12. 12. 2007
25. ↑ Usnesení vlády ČR č. 9 z 9. 1. 2008, k záměru založení dceřiné společnosti Českých drah, a. s., pro osobní dopravu
26. ↑ Zbyněk Zlinský: SŽDC provozovatelem dráhy, vlaky.net, 1. 7. 2008
27. ↑ ^{27,0 27,1} Prohlášení o dráze celostátní a regionální pro období platnosti jízdního řádu 2008/2009 [online]. Praha : Správa železniční dopravní cesty s.o., 2007-11-30, [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. (česky) 
28. ↑ K nové organizaci Českých drah, Sdružení železničních společností, 17. 6. 2005
29. ↑ Usnesení vlády ČR č. 1352 z 4. 12. 2007, k převodu funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodu výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, (což představuje také převod části majetku a asi 13 000 zaměstnanců) ze společnosti České dráhy, a. s., na organizaci Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
30. ↑ Usnesení vlády ČR č. 9 z 9. 1. 2008, k záměru založení dceřiné společnosti Českých drah, a. s., pro osobní dopravu
31. ↑ http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/027schuz/s027099.htm#r2 Vyjádření ministra dopravy v rámci rozpravy k návrhu poslance Oldřicha Vojíře na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb.
32. ↑ České dráhy zlákaly šéfa Veolie Transport, Hospodářské noviny, 6. 2. 2008
33. ↑ ^{33,0 33,1} České dráhy začnou budovat autobusovou divizi, idnes.cz, 17. 3. 2009, autor vern (Veronika Němcová)
34. ↑ ^{34,0 34,1} ČD Osobní vozy
35. ↑ http://www.skoda.cz/cs/o-spolecnosti/novinky/ceske-drahy-ziskaji-dalsich-15-jednotek-city-elefant/
36. ↑ ^{36,0 36,1 36,2 36,3 36,4 36,5} ČESMAD BOHEMIA: ČD chtějí podnikat na silnici za peníze daňových poplatníků, BUSportál.cz, 23. 3. 2009, tisková zpráva ČESMAD Bohemia
37. ↑ Jízdní řád 2007/2008. Úřední vydání Českých drah a.s., str. 738
38. ↑ České dráhy budou provozovat autobusy, Naše peníze, 2. 7. 2009
39. ↑ ^{39,0 39,1 39,2 39,3 39,4 39,5 39,6} Roman Šitner: Dráhy od července plánují jízdenky na taxi, iHNed.cz, 23. 11. 2009
40. ↑ České dráhy chtějí provozovat dotované autobusy, Finanční noviny.cz, 8. 4. 2010
41. ↑ ^{41,0 41,1 41,2 41,3 41,4} České dráhy chtějí jezdit i autobusy. Dotovat je mají kraje, iHNed.cz, 8. 4. 2010 (mil)
42. ↑ Výroční zprávy Českých drah
43. ↑ Ukazatele kapitoly státního rozpočtu pro Ministerstvo dopravy
44. ↑ http://www.ceskedrahy.cz/assets/skupina-cd/fakta-a-cisla/vyrocni-zpravy/vz2004.pdf
45. ↑ Masarykova univerzita - Etapová zpráva grantu Masarykovy univerzity: Ekonomické aspekty železniční dopravy
46. ↑ České dráhy vykázaly v prvním pololetí zisk 31,34 milionu NašePeníze.cz 2007-07-24
47. ↑ http://www.finance.cz/zpravy/finance/289941-ceske-drahy-chteji-pristi-rok-hospodarit-se-ziskem-320-milionu-kc/
48. ↑ http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/po-lonskem-propadu-jsou-nyni-ceske-drahy-v-zisku-48-milionu
49. ↑ http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/ceske-drahy-chteji-letos-zvysit-investice-do-vlaku-na-7-1-mld-kc/578939

Externí odkazy

• www.cd.cz – Oficiální web Českých drah, a.s.
• www.scpendolino.cz – Oficiální web SC Pendolino
• Výroční zprávy Českých drah