Maďarsko

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 10. 2013, 22:13 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 9. 11. 2014, 19:46 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (→Župy: Jiný znak) Porovnání s novější verzí →
Řádka 565:		Řádka 565:
	| [[Szolnok]]		| [[Szolnok]]
	|-		|-
-	| [[Soubor:Komárom-Esztergom departemento blazono.jpg|border|24px|Komárom-Esztergom]] [[Komárom-Esztergom]]	+	| [[Soubor:HUN Komárom-Esztergom megye COA.jpg|border|24px|Komárom-Esztergom]] [[Komárom-Esztergom]]
	| [[Tatabánya]]		| [[Tatabánya]]
	|-		|-

---

Verze z 9. 11. 2014, 19:46

Maďarsko
Maďarská republika
Magyar Köztársaság
Maďarská vlajka   Státní znak Maďarska
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Maďarská hymna – Himnusz
Historický: Regnum Maria Patronae Hungariae
Geografie
Hlavní město:	Budapešť
Rozloha:	93 030[1] (107. na světě) z toho 0,74 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Kékes (1 015[1] m n.m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 035 000 [2] (80. na světě)
Hustota zalidnění:	109 (93. na světě)
HDI:	0,877 (vysoký)
Jazyk:	maďarština, jazyky nepočetných menšin
Náboženství:	římsko- a řecko-katolické (50%), kalvínské (30%), luteránské (5%)[1]
Státní útvar
Státní zřízení:	parlamentní republika
Měna:	forint (=100 fillérů) (HUF)
HDP/obyvatel:	20 500[1] USD (2008)
Mezinárodní identifikace
MPZ:	H
Telefonní předvolba:	+36
Národní TLD:	.hu

Maďarsko (maďarsky Magyarország), oficiálně Maďarská republika (maďarsky Magyar Köztársaság) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO), členskou zemí Evropské unie, Visegrádské skupiny a mnoha dalších mezinárodních organizací.

Pro mnoho lidí je Maďarsko zemí lázní, vína a ostrých jídel.^[3][4] To vše je pravda. Maďarsko tak získalo svou tvář vlivem jižních kultur, ale i z poznatků z cesty do Evropy a původnímu domovu Maďarů na Uralu. Asi nejtypičtějším znakem jejich nemístního původu je jazyk. Maďarština, která je z Ugrofinské jazykové skupiny, je podobná několika jazykům, kterými se ještě dnes mluví zejména na severu Evropy. Nejpodobnější jazyky jsou v dnes ruském Chantymansijském autonomním okruhu. Maďaři, vedení Arpádem přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy.^[5] Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými i balkánskými dějinami.^[6][7][8]

Dnešní Maďarsko je pouze část historického Uherska. Velká část tzv. Maďarského království totiž byla po první světové válce kvůli smlouvě v Trianonu připojena k sousedním státům, většinou zcela nově vzniklých. Severní část byla připojena k Československu, východní Sedmihradsko k Rumunsku, jižní část ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Západní Burgenland byl připojen k Rakousku. Rozdělení bylo většinou podle administrativního dělení Uherska (případ Horních Uher) nebo podle národnostního složení (např. Burgenland).

Obsah 1 Dějiny 2 Geografie 2.1 Vodstvo 2.2 Klima 2.3 Města 3 Obyvatelstvo 3.1 Náboženství 4 Politika 4.1 Administrativní dělení 4.1.1 Župy 5 Ekonomika 5.1 Cestovní ruch 5.2 Doprava 6 Kultura 6.1 Literatura 6.2 Hudba 6.3 Gastronomie 6.4 Sport 6.5 Věda a školství 6.6 Související články 6.7 Literatura 7 Reference 8 Externí odkazy

Dějiny

Podrobnější informace naleznete na stránce: Dějiny Maďarska

Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili již před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů je hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i Keltové, Římané, ale také Ilyrové.^[9] Římané zde zřídili provincii Pannonia. Ve východní části Maďarska a severního Rumunska byla zřízena provincie Dacia. Provincie byly osídleny kolonisty z Itálie. V této době vznikla i pozdější maďarská města. Centrem Pannonie se stalo Aquincum (severozápadní část dnešní Budapešti), dále pak byly založena města Savaria (dnes Szombathely), Scarabantie (Sopron), Arrabona (Győr), Gorsium (Tác) a Sopianae (Pécs)^[10]. Po Římanech zdědili Maďaři například vinařství^[10], které je také nedílnou součástí maďarské kultury. Germánské kmeny vytlačily Římany koncem 5. století. I přes to, že germánské kmeny, nebyly křesťany, tak kostely, které zde zbyly po Římanech, stále zůstaly v provozu.^[11]

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena maďarskými (uherskými) kmeny, které se po bitvě na Lešském poli vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou Panonskou pánev.^[12] Zhruba v této době také přijali křesťanství.^[13] Ve středověku se na tomto území vytvořilo Uherské království, jehož vlády se načas zmocnil i český král. Historické Uhersko zahrnovalo Panonskou nížinu, dnešní Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu, Banát a Sedmihradsko.

Od 16. století bylo ohrožováno a načas i vyvráceno Osmanskou říší; turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující. V 17. století se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie, v jejímž rámci byla spíše zemědělskou zemí. Po tvrdě potlačené revoluci roku 1848 se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání (1867), čímž vzniklo vlastní Rakousko-Uhersko.^[14]

Po roce 1910 se celkově stupňovalo napětí v celé Evropě, 28. června 1914 spáchali srbští studenti v Bosně úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d’Este. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo Srbsku ultimátum^[15] a zajistilo si pro případnou válku podporu Německa. Srbsko požadavky rakouského ultimáta téměř zcela přijalo, ale jelikož nebyly přijaty zcela, přerušilo Rakousko-Uhersko jednání (23. července) a vyhlásilo částečnou mobilizaci a poté (28. července) i válku.^[15] Tímto vyhlášením začala I. světová válka, při které se dostala do konfliktu prakticky celá Evropa.^[15]

V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie. Po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916), nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat a 1. listopadu zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.

Po rozpadu Rakouska-Uherska (1918) nově vzniklé Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy, což v meziválečné době určovalo jeho vztahy k sousedním zemím s maďarskými menšinami a významně je ovlivňuje i dnes.

Za druhé světové války se Maďarské království pod vedením regenta Miklóse Horthyho orientovalo na stranu Německa. Maďaři měli oproti všem svým sousedům výhodu, že nejsou slovanský ani románský národ, proti kterému Hitler bojoval především. V Maďarsku ale žilo mnoho židů, kteří byli následně posíláni do koncentračních táborů. Romové měli osud stejný i když ne v takové velké míře. Němci, jakožto věrní spojenci připojili k Maďarsku jižní Slovensko. Následně Horthy s Hitlerem připojili k Maďarsku i Sedmihradsko. V polovině října 1944 se Miklós Horthy rozhodl dát na stranu spojenců. Pokus mu však nevyšel. Nacisté ho uvěznili a do čela vlády postavili nového vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho.^[16] V této době už byla před branami Budapešti Rudá armáda. Podle Adolfa Hitlera byla Budapešť poslední překážka jak Rudou armádu zastavit před příchodem do Vídně a do celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti symbolem prestiže a nárok na Maďary při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany se tedy do boje pustily nasazeně a neberouc ohled na počet padlých vojáků. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji bylo město plné trosek a mrtvol.

Po druhé světové válce se Maďarsko stalo jednou ze zemí komunistického bloku.

V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo povstáním na podzim roku 1956. Davy lidí se zvětšovaly a protesty byly čím dál větší. Po bitvě, která proběhla u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií se zdálo, že komunisté odstoupí, ale povolali na demonstrující Maďary vojska Sovětského svazu.^[17] Po neustupujících bojích se maďarští politici vyjednat odstup sovětských vojsk z území Maďarska a dát se na neutrální postoj po vzoru sousedního Rakouska.^[18] Boužel po dohodě SSSR a USA o Suezském průplavu, znamenala, že se Sověti průplavu vzdají, ale Západ nebude zasahovat do revoluce v Maďarsku.^[19] Mezinárodní neutralita Maďarské lidové republiky se samozřejmě nelíbila Sovětskému svazu a tak po několika dnech opět vstupila sovětská vojska na území Maďarska. Začali bombardovat Budapešť a v ulicích vypukly boje mezi obyvateli a sovětskou armádou. Vojáci stříleli po obyvatelích, dokonce rabovali i domy. Nakonec maďarská vláda v čele s Jánosem Kádárem opět vstoupila do sféry tzv. východního bloku. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se tedy rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku 1991, stejně jako v ČSSR po roce 1968.

Nepokoje neproběhly jen v Budapešti, ale v každém větším maďarském městě,^[18] ovšem nejbrutálnější bylo povstání právě v hlavním městě. Povstání si vyžádalo mnoho obětí hlavně z řad Budapešťanů. Symbolem tohoto povstání se stala maďarská vlajka s vyříznutým státním znakem, který byl uprostřed bílého pruhu. Tehdejší státní znak totiž obsahoval rudou hvězdu, symbol komunismu. Téma Maďarské povstání bylo tedy na 30 let tabu. Až po roce 1989 se začalo o tomto povstání opět mluvit.

Nový režim zejména od 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“) a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici.

Po pádu komunismu vzrostla inflace do velikých rozměrů. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO,^[20] po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU. Na podzim 2006 proběhlo po celém Maďarsku několik protivládních demonstrací za odstoupení premiéra Ference Gyurcsánye z MSZP, který, poté co to vyšlo najevo, veřejnosti přiznal, že v zájmu vítězství své strany, lhal před volbami o státním rozpočtu a skutečném stavu maďarské ekonomiky.^[21] V rámci reforem zavedl poplatky za školství a zdravotnictví, které byly později v referendu odmítnuty.^[22] Demonstrací se vedle opoziční strany Fidesz a demonstrujících Maďarů zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské (Arpádské) červeno-bílé vlajky.^[23] Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo dává na popularitě nacionalistické skupině tzv. "Maďarské gardě". Její členové volají po znovu získání území, které před smlouvou v Trianonu patřila k Maďarsku (Uhersku). Kromě demonstrací, proběhlo v letech 2006 až 2008 také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů MÁV).^[24][25] Těmto potížím přidala na síle také finanční krize, která na podzim roku 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku.^[26]

Geografie

Podrobnější informace naleznete na stránce: Geografie Maďarska

Maďarsko je převážně rovinatá země, hlavně díky jeho poloze na Panonské pánvi. Pouze na severu okolo města Miskolc se rozkládá menší pohoří, které je součástí Karpat. Největším vrcholem Maďarska je Kékes, který se nachází v pohoří Mátra, nedaleko města Eger. Na jihu Maďarska se rozkládá Velká uherská nížina (Alföld), která zasahuje až do sousedního Rumunska a do Srbska. Rovinatá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní maďarské středoevropské stepi, označované jako puszta. Tato krajina je ochraňována např. jako národní park Hortobágy. Ovšem na jihozápadě Maďarska najdeme několik menších pohoří, zvláště v okolí největšího jezera Maďarska, Balaton. Nejvýznamnějším pohořím z téhle oblasti je Bakoňský les, který je severně od Balatonu a nachází se v něm i město Veszprém. Asi 89% území nepřesahuje nadmořskou výšku do 200 m, nad 400 m n. m. leží asi jen asi 2%.^[27] Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část Budapešti (Budín) je poměrně členitá (Budínské vrchy), východní Pešť leží oproti tomu v rovině.^[28]

Vodstvo

Nejdůležitější řekou maďarského vodního systému je bezpochybně Dunaj (Duna), do které se vlévá většina řek pramenících na území Maďarska. Dunaj protéká severním Maďarskem a tvoří z části hranici se Slovenskem. U města Visegrád ovšem otáčí svůj směr k jihu a protéká středem Maďarska, přes Srbsko až do Rumunska. Na Dunaji leží město Budapešť, ale i několik dalších měst, například Esztergom, Komárom a Dunaújváros. Další důležitou řekou je Tisa (Tisza) protékajíce východním Maďarskem. Tisa se do Dunaje vlévá až na území Srbska severně od Bělehradu. Dalšími důležitými řekami jsou Dráva, Rába, Bodrog, Körös a další řeky.

Klima

Maďarské podnebí je kontinentální s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10 °C, v létě 27 až 35 °C, v zimě přibližně 0 až -15 °C. Ve výjimečných případech se vyskytují i extrémy o teplotě od 42 °C v létě do -29 °C v zimě. Průměrné roční množství srážek je asi 600 mm. Rozložení deště nad Maďarskem je většinou nepředvídatelné. Západní části Maďarska se obvykle dostává více srážek ročně než východní části, kde se často vyskytují velice suchá léta.^[29]

V osmdesátých letech 20. století se začaly do krajiny projevovat účinky znečišťujících látek. Zejména herbicidy používané v zemědělství a řada dalších průmyslových škodlivin. Nejvíce bylo znát znečištění vodních ploch, což ohrožovalo nejen vodní živočichy, ale i volně žijící zvěř. Přestože se o tomto problému v Maďarsku ví, nebyly zatím přijaty vládou potřebná opatření.^[30]

Města

Podrobnější informace naleznete na stránce: Seznam měst v Maďarsku

Hlavním městem Maďarska je Budapešť, který vznikl spojením Budína (západní část), Peště (východní část) a Starého Budína (maďarsky Óbuda), rozkládající se v severozápadní části dnešního hlavního města. Druhým největším městem je v současnosti Debrecín. Nachází se na východě země nedaleko hranic s Rumunskem. Dále následuje Miskolc (někdy česky nazýván Miškovec). Jedná se o severomaďarské město, které je spíše průmyslovým centrem. Za socialistické éry zde vyrůstala sídliště a průmyslové podniky.

	Maďarský název	Český překlad	Počet obyvatel	Budapešť – Országház Debrecín Szeged
1	Budapest	Budapešť	1 697 343
2	Debrecen	Debrecín	204 297
3	Miskolc	Miškolc / Miškovec	175 701
4	Szeged	Segedín	162 889
5	Pécs	Pětikostelí	156 567
6	Győr	Ráb	127 594
7	Nyíregyháza	Níreďháza	116 336
8	Kecskemét	Kečkemít	108 286
9	Székesfehérvár	Stoličný Bělehrad	101 465
10	Szombathely	Kamenec	80 154
11	Szolnok	Solnok	76 331
12	Tatabánya	Tatabáňa	71 154
13	Kaposvár	Kapošvár	67 954
14	Békéscsaba	Békešská Čaba	65 691
15	Zalaegerszeg	-	62 029
16	Veszprém	Vesprém	61 131
17	Érd	-	60 546
18	Sopron	Šoproň	56 394
19	Eger	Jager	56 317
20	Dunaújváros	Dunajské nové město Nové město na Dunaji	51 378

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete na stránce: Obyvatelstvo Maďarska

Maďaři přišli na území dnešního Maďarska koncem 9. století. Bylo jich kolem 250 000 - 500 000. Před jejich příchodem byla země obývána Slovany. Zejména Bílými Chorvaty. Vyskytovali se zde i keltské a ilyrské kmeny, později sem přišli Římané. Během 300 let už žilo v v Panonské pánvi a Sedmihradsku kolem 2 miliónů Maďarů. V roce 1910 mělo Uhersko 18 240 000 obyvatel z toho 54% Maďarů. Rozpadem Uherska po první světové válce se národnostní pestrost uskromnila. V roce 1920 žilo již v Maďarsku pouze 7,5 miliónu obyvatel z čehož 90% Maďarů. Početná židovská komunita z Maďarska odešla během druhé světové války a těsně po ní.

Dodnes žije velká maďarská komunita hlavně v Sedmihradsku (kolem 1,5 miliónu), na jižním Slovensku (500 tisíc Maďarů)^[31], ale i ve Vojvodině, v Zámuří (dnešní Slovinsko) nebo na Podkarpatské Rusi. Maďarská komunita je zejména v Rumunsku a na Slovensku velice kontroverzní politické téma. ^[32] Avšak i přesto je v parlamentu těchto zemí obsažena i strana zaměřující se na maďarské obyvatelstvo (rumunská UDMR^[33] a slovenská Strana maďarskej koalície^[34]). Proti nim jsou většinou tamější nacionálně zaměřené strany (v Rumunsku Strana velkého Rumunska nebo na Slovensku Slovenská národná strana známá hlavně svým předsedou Jánem Slotou).

Oficiálním jazykem Maďarské republiky je maďarština. Jedná se o jazyk ugrofinské větve. Je tedy příbuzný například s finštinou nebo estonštinou. Maďarštinu považuje za svůj mateřský jazyk přibližně 95% obyvatel republiky. Zbylé procento jsou například Němci. Jedná se většinou o potomky tzv. Švábských Němců, kteří přišli do Uher koncem 18. století. Dále v Maďarsku žijí Romové, zejména na severovýchodě země nedaleko slovenských hranic. Reálné číslo Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce 2001 při sčítání lidu jen 190 000 lidí se hlásilo k Romům, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5-10 procent veškerého obyvatelstva). Od druhé světové války množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce 2050, 15-20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. Rumunská menšina žije převážně na východě země. Dále pak Slováci, Chorvati a Srbové. Právě Srbové tvořili v 17. až 18. století velkou část obyvatelstva a to nejen na území pozdějšího Srbska, ale i v Budapešti. Počet Srbů v centrálním Uhersku se zvýšil zejména po dlouhých bojích Rakouska-Uherska s osmanskými nájezdníky, kdy Srbové odcházeli do relativně bezpečnějšího vnitrozemí.

Náboženství

Podrobnější informace naleznete na stránce: Náboženství v Maďarsku

Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem Maďarů. Později pak bylo přijato západní křesťanství a začala christianizace, především za vlády Svatého Štěpána v 10. století. I přesto, že Štěpánova matka Sarolt byla pokřtěna východním rituálem. Obyvatelstvo Uherska bylo křesťanské až do 16. století. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády, začali se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v Pécsi. V 16. století proběhla reformace církve a v důsledku nových změn se v Maďarsku stalo luteránství, později kalvínství dominujícím náboženstvím. V druhé polovině 16. století pak jezuité založili vzdělávací centra, včetně nejstarších univerzit v Uhersku a obyvatelé se opět obrátili ke katolickému vyznání. V Maďarsku je nejvíce katolíků - především římských (kolem poloviny populace), částečně řeckých; kalvinisté tvoří asi 16 %, luteráni pak 3 %. Židé tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen islám. 25 % populace jsou ateisté. Na jihu a východě země žije početná komunita obyvatel pravoslavného vyznání. Jde zejména o Rumuny, Rusíny a Srby.

Politika

Podrobnější informace naleznete na stránce: Politický systém Maďarska

Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující obdob, i přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní. Ministerský předseda vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jediným zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament - Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky. Parlament je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou.

V současné době má Maďarsko úřednickou vládu pod vedením nestraníka Gordona Bajnaie, od níž se očekává, že povede zemi až do termínu řádných voleb na jaře 2010. Tato vláda je výsledkem špatné hospodářské situace země a odvratu voličů od levicové politiky. Na jaře 2006 zvítězila v parlamentních volbách, kterou doprovázela masivní kampaň, levicová MSZP. Ta sestavila vládu spolu se středově liberální stranou SZDSZ. Ovšem po podzimních událostech téhož roku začala popularita MSZP a premiéra Ference Gyurcsánye velmi klesat. V březnu 2008, došlo k rozchodu MSZP a SZDSZ, kvůli odvolání ministryně zdravotnictví Ágnes Horváth.^[35][36] Socialisté poté sami vedli menšinovou vládu, která měla u občanů velkou nedůvěru kvůli špatné hospodářské situaci země. Ta se ještě zhoršila s dopadem hospodářské krize.^[37] Tehdejší premiér a předseda MSZP Ferenc Gyurcsány pod tímto tlakem umožnil, pomocí takzvaného konstruktivního hlasování o důvěře vládě, své odvolání dne 21. března 2009 a zvolení nestranného nástupce 14. dubna 2009 bez nutnosti konat předčasné volby, což vyvolalo značnou nevoli opozice. Vypsání předčasných voleb opakovaně požadoval lídr nejsilnější opoziční strany Fidesz Viktor Orbán a prezident republiky László Sólyom.^[38] Růst popularity Fideszu a Viktora Orbána se projevil již během voleb do Evropského parlamentu, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 16 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik se 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.^[39][40]

Administrativní dělení

Podrobnější informace naleznete na stránce: Administrativní dělení Maďarska

Maďarsko je rozděleno na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky kistérségek, doslovný překlad znamená malooblast; viz Seznam maďarských okresů), kterých je celkem 168. Významné postavení také mají tzv. Města s župním právem, kterých je 23. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.

Podle NUTS:HU se Maďarsko dělí ve třech stupních na statistické regiony. První stupeň zemi dělí na tři tzv. části státu (Országrész). Ve druhém stupni na sedm regionů (Régió) a ve třetím na devatenáct žup a hlavní město (Megyék és a főváros).

Župy

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarské župy

Župa	Župní sídlo
Bács-Kiskun	Kecskemét
Baranya	Pécs
Békés	Békéscsaba
Borsod-Abaúj-Zemplén	Miskolc
Csongrád	Szeged
Fejér Fejér	Székesfehérvár
Győr-Moson-Sopron Győr-Moson-Sopron	Győr
Hajdú-Bihar Hajdú-Bihar	Debrecín
Heves	Eger
Jász-Nagykun-Szolnok	Szolnok
Komárom-Esztergom	Tatabánya
Nógrád	Salgótarján
Pest	Budapešť
Somogy	Kaposvár
Szabolcs-Szatmár-Bereg	Nyíregyháza
Tolna	Szekszárd
Vas	Szombathely
Veszprém	Veszprém
Zala	Zalaegerszeg

Ekonomika

Podrobnější informace naleznete na stránce: Ekonomika Maďarska

Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácnotí překročilo hranici 350,- mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 30 procent.“.^[41]

Privatizace a modernizace hospodářství po pádu komunismu proběhly bez větších problémů na rozdíl od jiných zemí východního bloku. Ekonomická situace Maďarska se v 90. letech razantně zlepšila. Tento úspěch je způsobený řadou faktorů. Jedním z nich je reformované hospodářství Maďarska již od 60. let, které se již soustředilo zejména na export. Existoval zde i soukromý sektor, což pomohlo k hladkému přechodu na současný ekonomický systém. V první dekádě 21. století vykazovalo Maďarsko silný růst a ekonomika země byla v průměru Evropské unie. Tento růst se v roce 2006 zastavil. Jednak politickou krizí, způsobenou přiznáním premiéra Ference Gyurcsánye ke lži o ekonomické situaci Maďarska. V roce 2008 dolehla na Maďarsko světová finanční krize. Následky patřily k nejhorším v Evropě, hned po Lotyšsku a Islandu.^[42] Nezaměstnanost po silném poklesu opět rostla. Hospodářský růst se zastavil a státní kasa utrpěla velký otřes. Problémy Maďarska odvrátili zahraniční investory zde investovat.^[43] Místní vláda problém začala řešit příliš pozdě, což situaci také neprospělo. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než 23 miliard dolarů od roku 1989. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházející do střední Evropy. Maďarskou měnou je forint. Vláda uvažuje kvůli finanční krizi o rychlém vstupu do eurozóny, od které si slibují zastavení ekonomického propadu a stabilní měnu.^[44][45]

Cestovní ruch

Maďarsko bylo v roce 1998 se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa.^[46] Turisté mají z velké části zamířeno k Balatonu a do hlavního města Budapeště. Mezi nejznámější památky hlavního města patři budova parlamentu (Országház), Budínský hrad a Rybářská bašta. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byl Budapešť centrem kulturního dění Uherska. Už v polovině 19. století zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem 20. století pak zábavní park Vidám park s horskou dráhou. Budapešť je považován za jedno z největších lázeňských měst na světě. Lázeňství má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním geologickým složením Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra. Lázeňství přinesli do tehdejší Pannonie Římané. Maďarskými prameny se léčil i Marcus Aurelius či Traján. Místní termální prameny objevili už pravěký člověk. Počátkem 4. století př. n. l. se Keltové usadili v blízkosti termálních pramenů na území dnešního Budapeště a založili opevněné město (oppidum) s názvem Akvinkum (v doslovném překladu "Hojná voda").^[47] I Římané se později na území hlavního města usadili a založili centrum Pannonie s názvem Aquincum. I zde archeologové nalezli pozůstatky bývalých lázní. Lázeňství se rozvíjelo nejvíce za turecké okupace v 16. a 17. století. Proto má mnoho lázeňských domů orientální nádech.^[48]

Doprava

Podrobnější informace naleznete na stránce: Doprava v Maďarsku

Silniční doprava, jako v ostatních postkomunistických zemích zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obcvhatem M0, který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce 2015. Nejstarší z dálnic je M7 vedoucí z Budapeště, kolem Balatonu až k chorvatským hranicím. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce 1964 a dokončena až v roce 2008. V Chorvatsku se napojuje na dálnici A4, vedoucí do Záhřebu. Dálnice M1 vede směrem Budapešť-Vídeň. U obce Levél je odbočka na M15 vedoucí do Bratislavy. Dále pak dálnice M5 z Budapešti k srbským hranicím přes Szeged a Kecskemét, dálnice M3, M30 a M35 do Debrecína a Miskolce a dálnice M6, která v budoucnu povede do Pécse. Dnes končí u města Dunaújváros.

Téměř každá obec a město je spojeno autobusovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy vetší pokrytí a proto jí denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je Volán.

Kultura

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarská kultura

Maďarská kultura je velice rozmanitá, ale zároveň v mnoha věcech i stejná. Maďarsko (Uhersko) bylo v minulých staletích jakousi kulturní velmocí pro celou jihovýchodní Evropu. Ovlivnila zejména kulturu rumunskou, ale i slovenskou či srbskou. Centrem maďarského kulturního dění je v současnosti Budapešť. Ne vždy tomu bylo tak. Například 10. a 12. století byla Ostřihom jednoznačně nejdůležitější město celého Uherska. Mezi kulturní centra patří i města Debrecín, které hraje velkou roli v maďarském náboženství nebo město Pécs.

Maďarskou kulturu můžeme rozdělit do několika skupin. První skupinu tvoří oblast severního Maďarska. Zejména župa Borsod-Abaúj-Zemplén nebo Heves. Zde je tradiční pěstování vína, jako je například známý Tokaj. Druhou skupinu tvoří jihovýchodní Maďarsko v oblasti tzv. puszty. Do dnes zde převažuje zemědělství a chov dobytka. K místní kultuře patří jídla jako jsou pravý maďarský guláš nebo debrecínka. Další skupinou by mohli být Maďaři, žijící v Sedmihradsku. Národ Sikulů (Székely), tvořící převážnou část obyvatelstva v jihovýchodním Sedmihradsku, nebo Csángó, což jsou Maďaři žijící v oblasti historické Moldávie ve východním Rumunsku a v Moldavsku. Csángové mluví jazykem, který se dá srovnat se středověkou maďarštinou. Dalším kulturním okruhem může být oblast Západního Zadunají či okolí Balatonu.

Literatura

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarská literatura

Maďarská literatura, stejně jako řada dalších středoevropských literatur, je v celé své historii ovlivňována západní kulturou, zejména na rakouskou a německou. Po přijetí křesťanství v karpatské kotlině byla snaha místní obyvatele pořímštit. Úředním jazykem se stala latina. Královský dvůr zval do Uher umělce a architekty z Francie, Německa a dalších západoevropských zemí. Kulturní rozmach Uher byl veliký, avšak maďarská národní kultura tím trpěla. Většina textů byla psána latinsky, popřípadě německy. Rozmach maďarské literatury začal paradoxně největší zkázou pro všechny obyvatele Uherska a to vpádem Turků v 16. století. Osmanská říše byla nakloněna proti celé Habsburské monarchii a proti křesťanství. Situace tak využili maďarští spisovatelé, kteří konečně mohli psát v rodném jazyce. První maďarská díla jsou epická vyprávění o národních hrdinech a také velký rozmach kronikářství. Otcem maďarské lyriky a erotické poezie se stal Bálint Balassi.^[49] Pozdější autoři epických básní jsou například Sebestyén Lantos Tinódi nebo Péter Selymes Ilosvai. Později se maďarština dostávala i do odborné literatury. Na přelomu 16. a 17. století se do maďarštiny začaly překládat i sakrální knihy. V tomto období byla sepsána i první maďarská encyklopedie.

Další léta byla ve znamení národního hnutí a protihabsburskému cítění. Cílem národního hnutí byla snaha o vytvoření nezávislého Uherska a osvobození od německé kulturní a jazykové nadvlády. Povstání bylo podporované i některými státy. Největší podporu měli Maďaři od Francie. Vůdcem hnutí se stal Ferenc Rákóczi. V počátku úspěch neměli. Oficiálním jazykem byla i nadále latina a němčina. Zastánci maďarského národního hnutí se proto scházeli na neveřejných místech. Později se jejich centrem staly Košice (maďarsky Kassa). Zde založili první maďarské divadlo. Mezi nejdůležitější autory knih v maďarštině na konci 18. století patří József Kármán nebo György Bessenyei, jehož díla jsou začátkem novodobě maďarské literatury. Později se k umělecké próze přidávají i dramatická díla. Mezi nejslavnější autory maďarských tragédií patří József Katona a Károly Kisfaludy. Začátek 19. století ovládli romány.

V roce 1848, kdy nastala dlouho očekávaná revoluce a boje za nezávislost na Habsburské monarchii. Tato doba je právem označována jako vrchol maďarské literatury. Největším autorem národních básní, podporujících národní hnutí je Sándor Petőfi. Po úspěšném převratu nastal velký zlom ve vývoji maďarské literatury a kultury celkově. Mezi největší Petőfiho nástupce patří básník Endre Ady, autor maďarského modernismu. Začátek 20. století přinesl spoustu nových velice úspěšných autorů, například Zsigmond Móricz. Po světových válkách maďarská literatura slaví velké úspěchy. Největším bylo ocenění spisovatele Imre Kertésze Nobelovou cenou za literaturu.

Hudba

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarská hudba

Maďarská lidová hudba tvoří nedílnou součást národní identity a hraje významnou roli i v maďarské moderní hudbě. Maďarská hudba je oproti ostatním v Evropě velice výjimečná, stejně jako maďarský jazyk. V historii byla často zaměňována s hudbou cikánskou, která velice maďarskou národní hudbu ovlivnila. V průběhu staletí byla hudba, stejně jako literatura, ovlivňována západní kulturou. Až v 19. století se začal hledat typický maďarský hudební styl. Mezi největší skladatele, kteří hledali národní identitu patří Zoltán Kodály a Béla Bartók, který se inspiroval nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i slovenskou či rumunskou. K významným maďarským skladatelům patří i Ferenc Liszt. Po druhé světové válce, kdy bylo Maďarsko součástí komunistického bloku, se hudební písně s nevhodnou tématikou (písně které byly zpívány anglicky nebo měli protikomunistický charakter) zakazovaly. Koncem 50. let se však situace uvolnila a maďarský hudební průmysl zažil velikou slávu i ve světě. Mezi nejslavnější maďarské rockové skupiny všech dob patří Illes, Metró a Omega, které jsou do dnes velice populární nejen v Maďarsku, ale i v Německu či Polsku. Jejich písně byly překládány různými světovými interprety včetně českých.

Gastronomie

Neopomenutelnou součástí maďarské kultury je také maďarská kuchyně. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je paprika, která se ale rozšířila až v 17. století. Bez ní by byla nepředstavitelná gulášová polévka, perkelty, paprikáš, tokáň, rybářská polévka "halászlé", nebo čabajka. Stejně tak důležité prvky jsou i cibule a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i ryby. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a halušky. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninová příloha se nejčastěji používají okurky. Z polévek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen moučníky. Nejznámější jsou štrůdly s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, langoše a hlavně palačinky. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně tokajské. ^[50]

Sport

Podrobnější informace naleznete na stránce: Sport v Maďarsku

Jeden z nejznámějších maďarských sportovců je fotbalista Ferenc Puskás. Dal celkem 83 gólů v maďarském národním týmu^[51] a 512 gólů v 528 zápasech v maďarské a později španělské lize.^[52] Jeho nejznámějším zápasem je z roku 1954, kdy hrál finále mistrovství světa proti NSR. V roce 1958, po maďarské revoluci emigroval do Španělska, kde hrál v legendárním Real Madrid.^[53] Maďaři jsou také velice zdatní ve vodních sportech, hlavně v plavání nebo ve vodním pólu. V roce 1956, kdy probíhala v Maďarsku revoluce porazili v legendárním zápase Sovětský svaz na olympijských hrách v Melbourne. Tyto olympijské hry však Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko bojkotovali, právě kvůli sovětské okupaci Maďarska.^[54] K vodním sportům mají sportovci díky průtoku velkých řek Maďarskem a hlavně díky Balatonu skvělé přírodní podmínky.

Věda a školství

Do roku 2007 získalo Nobelovu cenu celkem 13 maďarských vědců^[55] a 8 Maďarů žijících v zahraničí. Maďarsko je slavné svým institutem matematiky. Mezi nejvýznamnější maďarské matematiky patří János Bolyai, zakladatel neeukleidovské geometrie; Paul Erdős, objevy v oborech teorie grafů, kombinatorika, teorie množin a teorie pravděpodobnosti nebo John von Neumann, průkopník digitálních počítačů. Mnoho maďarských židovských vědců, včetně Paula Erdőse, Leó Szilárda (první urychlovač částic) či Edwarda Tellera emigrovali před rostoucím anti-semitismem před druhou světovou válkou do Spojených států.

Mezi další maďarské vynálezy patří elektrický generátor (Ányos Jedlik), telefonní ústředna (Tivadar Puskás), či průkopník průmyslové masové výroby József Galamb z firmy Ford. Ottó Bláthy, Miksa Déri a Károly Zipernowsky vynalezli v roce 1885 transformátor.^[56] Ottó Bláthy pak ještě turbogenerátor a wattmetr. I otec nadzvukového letu Theodore Kármán je původem z Maďarska. Dále pak Dénes Gábor (objevitel holografie), László Bíró (kuličkové pero), Edward Teller (teorie vodíkové bomby) a John George Kemeny (Kemény János György) ve spolupráci s Američanem Thomas Eugene Kurtzem objevili programovací jazyk BASIC.

Související články

Maďaři Maďarština Maďarský parlament Prezident Maďarska Politický systém Maďarska Státní symboly Maďarska Státní hranice Maďarska Třetí Maďarská republika

Administrativní dělení Maďarska Maďarské župy Města s župním právem Seznam měst v Maďarsku Seznam maďarských okresů Římskokatolická církev v Maďarsku Židé v Maďarsku Islám v Maďarsku

Dějiny Maďarska Uhersko Rakousko-Uhersko Trianonská smlouva Sedmihradsko Podkarpatská Rus Vojvodina Maďarská lidová republika

Literatura

• FALLON, Steve; BEDFORD, Neal. Maďarsko. Praha : Svojtka & Co., 2007. ISBN 978-80-7352-475-3.
• IRMANOVÁ, Eva. Maďarsko v éře sovětizace: mezinárodní a politické aspekty. Ústí nad Labem : Albis international, 2008. ISBN 978-80-86971-99-5.
• IVANKA, Milan. Čo nám Maďari ukradli: Slováci a Maďari. Bratislava : Eko-konzult, 2006. ISBN 80-8079-056-6. (slovensky)
• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
• PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha : Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6.
• PRAŽÁK, Richard. Maďarsko. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4.
• TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka: boje o Slovensko 1918-1920. Praha : Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6.

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3} The World Factbook – Hungary [online]. Central Inteligent Agency (CIA), [cit. 2009-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
2. ↑ Központi Statisztikai Hivatal 2008
3. ↑ Extradovolená: Maďarsko
4. ↑ Hungary Tourism.sk: Všeobecné informácie
5. ↑ Hungary and the Council of Europe
6. ↑ Pravda.sk – Politológ Kiszelly: Fico a extrémista Slota hrajú hru pre voličov
7. ↑ Oficiální stránky politické strany zastupující maďarskou menšinu v Rumunsku
8. ↑ Oficiální stránky Visegrádské skupiny
9. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 18. (česky) 
10. ↑ ^{10,0 10,1} KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 20 - 21. (česky) 
11. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 22. (česky) 
12. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení, s. 38. (česky) 
13. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení, s. 38 - 54. (česky) 
14. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola "Šťastné mírové časy" aneb přelud velikosti, s. 254. (česky) 
15. ↑ ^{15,0 15,1 15,2} KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Uhry za první světové války, s. 295-296. (česky) 
16. ↑ SME.sk – Obliehanie Budapešti (slovensky)
17. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 391. (česky) 
18. ↑ ^{18,0 18,1} KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 292. (česky) 
19. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956, s. 293. (česky) 
20. ↑ Informační centrum o NATO – Základní informace o Alianci
21. ↑ Novinky.cz – Gyurcsány: poslední dva roky jsme lhali
22. ↑ Aktuálně.cz – Maďaři si v referendu vymohli zrušení poplatků u lékaře
23. ↑ Novinky.cz – Násilnosti v Budapešti pokračovaly dlouho do noci
24. ↑ ČT24 – Maďarsko stále ochromují stávky železničářů a letištního personálu
25. ↑ iDNES.cz – Tisíce Maďarů demonstrovaly proti úsporným opatřením vlády
26. ↑ ČT24 – Maďarsko zažehnalo dnešní stávku, odborářské moře je ale pořád rozbouřené
27. ↑ http://www.123madarsko.cz/
28. ↑ Hunguest Hotels – Budapešť - město lázní
29. ↑ Monthly Averages for Budapest, Hungary [online]. The Weather Channel, [cit. 2008-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
30. ↑ GERGELY, Andras. INTERVIEW - Central Hungary Region Turning Into Desert - Expert. Planet ARK [online]. 16. 5. 2006. Dostupné online.  
31. ↑ Hungarians in Slovakia (anglicky) PDF soubor
32. ↑ Aktuálně.cz – Většina slovenských Maďarů nechce vlastní autonomii
33. ↑ Maghiarii din România reprezintă una dintre cele mai numeroase minorităţi etnice din Europa.. Alegeri.tv [online]. 2008. Dostupné online.  
34. ↑ Volební program 2006-2010. Oficiální stránka SMK [online]. 17. 6. 2006. Dostupné online.  
35. ↑ SME.sk – Maďarsko: SZDSZ rozhodlo o stiahnutí svojich ministrov z vlády
36. ↑ VILČEK, Ivan. V Maďarsku propukla vládní krize. Novinky.cz [online]. 31. 3. 2008. Dostupné online.  
37. ↑ Gyurcsány: Oživím ekonomiku, nebo podám demisi. Aktuálně.cz [online]. 27. 8. 2008. Dostupné online.  
38. ↑ Maďarský parlament zvolil premiérem Gordona Bajnaie. iDnes.cz [online]. 24. 4. 2009. Dostupné online.  
39. ↑ 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 
40. ↑ AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 
41. ↑ Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu
42. ↑ TOMAN, Karel. Východní Evropa je nad propastí, státům hrozí bankroty. aktuálně.cz [online]. 23. 3. 2009. Dostupné online.  
43. ↑ MIHALCO, Zdeněk. Maďaři končí s tolerancí. Drtí je finanční krize. aktuálně.cz [online]. 16. 10. 2009. Dostupné online.  
44. ↑ Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura. aktuálně.cz [online]. 2. 3. 2009. Dostupné online.  
45. ↑ Maďaři mohou zavést euro rychleji. Díky krizi. aktuálně.cz [online]. 13. 11. 2008. Dostupné online.  
46. ↑ http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm
47. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny s.r.o., 2001. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci, s. 19. (česky) 
48. ↑ http://www.madarsko.cz/zeme-lazni%2C-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane/
49. ↑ http://new.kskls.sk/domain/b5/files/eletronicke_dok/balassa.pdf
50. ↑ BALLA, Jozef. Maďarština-konverzace. Dubicko : INFOA, 2003. Kapitola Maďarská kuchyně.  
51. ↑ http://www.ifhof.com/hof/puskas.asp
52. ↑ Ferenc Puskás – střelec, jenž dal gól téměř v každém utkání
53. ↑ HUGHES, Rob. Ferenc Puskas, soccer star of the 1950s and '60s, dies. International Herald Tribune [online]. 17. 11. 2006. Dostupné online.  
54. ↑ ROSENBERG, Jennifer. The 1956 Olympic Games in Melbourne, Australia. about.com [online]. . Dostupné online.  
55. ↑ http://www.eupedia.com/hungary/trivia.shtml
56. ↑ http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144

Externí odkazy

• (maďarsky, anglicky, německy) Oficiální stránky státní správy
• Česká stránka zaměřená na turistiku v Maďarsku
• (maďarsky, anglicky) Velvyslanectví České republiky v Budapešti
• (maďarsky, anglicky) Velvyslanectví Maďarska v Praze
• (maďarsky) Maďarské kulturní středisko v Praze
• Zprávy z ekonomického dění v Maďarsku
• Turistický průvodce Maďarskem
• (maďarsky, anglicky) Odkazy na maďarské firmy a instituce podle reginu

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Maďarsko

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Maďarsko

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii