Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kopidlno
Z Multimediaexpo.cz
Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel[1]. Městem protéká říčka Mrlina.
Obsah |
Historie a pamětihodnosti
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století. V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.[2] Vedle zámku je také hřbitov. Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. Někteří pamětníci zmiňují sovětské tanky projíždějící roku 1968 městem směrem na Prahu.
Vybavenost města
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí[3], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[4] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva[5] nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[6] Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních. Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[7] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.
Rodáci a osobnosti
- Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
- Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) 3.10. 1506
- Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z Češova: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů.
- Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4.6. 1728 v Kopidlně.
- Jos. Štefany (Štefan) - Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
- V. Ržebka (Řepka) - Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20.6. 1828 v Kopidlně
- J. Urban -Řídící učitel: nar. 20.3. 1830 v Kopidlně
- P.F. Alois Vacek - Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12.5. 1780 v Jablonném, zemřel 4.2. 1854 v Kopidlně
- J. N. Filcík - Vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
- P. Fr. Peřina - Zemřel 14.3. 1873
- František Matěj Hilmar - Učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[8]
- František Jan Goebl (Kopidlanský) - Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
- Václav Antonín Crha (*1836) Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: nar. 27.9. 1836 v Kopidlně
- Béda Křídlo - Klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11.9. 1876 v Kopidlně, zemřel 11.8. 1902
- P.J. Šádek -Zemřel 30.3. 1908
- J. Křídlo] - Řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara: zemřel v Kopidlně 13.9. 1909
- Metoděj Bejr - První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel 25.6. 1919
- Jan Štercer Želetavský - Spisovatel, českobratrský farář
- MUDr. Anna Honzáková - První lékařka v tehdejším Rakousku: nar. 16.10. 1875 v Kopidlně, zemřela 13.10. 1940 Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
- Dr. Karel Kadavý - Ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze: nar. 1908 v osadě Ledkov
- Ing. Vilém Kafka - Akademický malíř, narozen v Kopidlně
Reference
- ↑ mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
- ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
- ↑ demolice cukrovaru
- ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
- ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
- ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
- ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
- ↑ František Matěj Hilmar
Externí odkazy
- kopidlno.cz, oficiální stránky města
- mesta.obce.cz, Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
- zahradnicka-skola-kopidlno.cz, střední zahradnická škola Kopidlno
- zámek Kopidlno
- http://www.marianskazahrada.cz/obce/kopidlno/kopidlno.htm, osobnosti
- Význační Kopidlenští občané a rodáci
- Cukrovar Kopidlno a.s.
Drahoraz |
Kopidlno |
Ledkov |
Mlýnec |
Pševes
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |