Vinohrady (Praha)

Z Multimediaexpo.cz

Vinohrady jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území Prahy, nacházejí se východně od Nového Města.

Pod názvem Viničné Hory byly od roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849) samostatnou obcí, od roku 1867 přejmenovanou na Královské Vinohrady. Do roku 1875 zahrnovaly i území Žižkova. V letech 1879–1922 byly městem, před jejich připojením do tzv. Velké Prahy v roce 1922 byly (po Praze a Brně) třetím největším městem na území dnešního Česka a čtvrtým největším městem Československa.^[1][2][3] Do roku 1949 byly samostatným městským obvodem Praha XII, v roce 1949 byly rozděleny mezi dva a od roku 1960 dokonce mezi pět obvodů, zároveň se jejich západní část stala centrem nového obvodu Praha 2. Od roku 1968 se jmenují pouze Vinohrady.

Obsah 1 Historie Vinohrad 2 Doprava 3 Území Vinohrad, významné budovy a prostranství 4 Fotogalerie 5 Reference 6 Literatura 7 Externí odkazy

Historie Vinohrad

Pod názvem Viničné Hory byly od roku 1788 samostatným územním celkem, od zavedení obecních samospráv v roce 1849 obcí. V roce 1867 byly přejmenovány na Královské Vinohrady (německy König. Weinberge). Vinohrady jsou pojmenovány podle středověkých vinic, které byly na jejich jihozápadních svazích za branami města nad Koňským trhem, dnešním Václavským náměstím. Jménem „Královské Vinohrady“ měla být zvěčněna zásluha českého krále Karla IV. o vznik zdejšího vinohradnictví. V roce 1875 byla tato obec rozdělena na dvě části s názvy Královské Vinohrady I. (pozdější Žižkov) a Královské Vinohrady II., které po roce 1877, kdy byl pro Královské Vinohrady I. přijat název Žižkov, dostaly původní název Královské Vinohrady a v r. 1879 byly povýšeny na královské město. V 19. století, až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, se centralistická habsburská Vídeň bránila konkurenci rostoucí Prahy zakládáním samostatných královských měst místo jejich spojení s ní – tak bylo založeno i Královské město Vinohrady. Od poloviny 19. století se zde směrem od Národního muzea rozvíjela bytová výstavba vzmáhajících se středních a horních vrstev. Vinohrady rostly zejména od 80. let předminulého do 20. let minulého století, od kdy výstavba pokračovala dále na východ, na Ohradu a Malešice. Královské Vinohrady se staly třetím největším městem v zemi, roce 1905 měly 66 550 obyvatel (z toho 4769 Němců), v roce 1913 měly přes 84 000 obyvatel, do roku 1922 k 90 000 obyvatel. V roce 1922 byly přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k rozsáhlému přejmenování ulic, dříve pojmenovaných po významných českých osobnostech (např. Palackého, Brandlova, Komenského, Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech (Anglická, Americká, Jugoslávská, Bělehradská, Římská, Londýnská aj.). V r. 1949 byla západní část Královských Vinohrad zahrnuta do obvodu Praha 2, velmi podobného dnešnímu obvodu a městské části Praha 2. Východní část Královských Vinohrad tvořila samostatný správní obvod Praha 12. V r. 1960 zůstala část Královských Vinohrad západně od vodárny v obvodě Praha 2 (s Vyšehradem, částí Nuslí a Nového Města), východní část byla rozdělena mezi Prahu 3 (tvořenou Žižkovem a částí Strašnic) a Prahu 10 (jejímž centrem jsou Vršovice). Hranicí mezi Prahou 3 a Prahou 10 se stala Korunní a Šrobárova ulice. Drobné části území připadly i do obvodů Praha 1 (pruh mezi směry magistrály u horního konce Václavského náměstí, budovy Federálního shromáždění a Smetanova divadla, nyní Státní opery) a Praha 4 (okolí severní části Závišovy ulice, v trojúhelníku železničních tratí).

Rozdělením mezi pět obvodů (a později i mezi pět stejnojmenných městských částí) drží Vinohrady absolutní rekord mezi pražskými čtvrtěmi. Žádná jiná není rozdělena mezi pět a dokonce ani mezi čtyři správní jednotky (pouze pět pražských katastrálních území je rozděleno vždy mezi tři městské části). Snaha oprostit se od dobově ideologicky nežádoucích asociací vyústila v r. 1968 ke zrušení přívlastku Královské, k velké nelibosti vinohradských rodáků i ostatních obyvatel této čtvrti. Původní název zůstal dodnes zachován například v názvu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. O obnovení původního názvu čtvrti dnes usiluje místní společnost strany Koruna Česká.^[4]

Doprava

V roce 1897 byla na Vinohradech zavedena tramvajová trať mezi Muzeem a Florou. V letech 1978 a 1980 byly Vinohrady napojeny na síť metra (trasa A). V roce 1992 byl těsně u hranice Vinohrad vybudován Žižkovský vysílač. Vinohrady jsou dopravně obslouženy linkami metra A a C, dále pak tramvajovou dopravou (linky 4, 6, 10, 11, 16, 22). Autobusová doprava je omezena, s výjimkou linek 134 a 135.

Území Vinohrad, významné budovy a prostranství

Centrum Vinohrad tvoří Náměstí Míru, Vinohradská třída a park Riegrovy sady.

divadla: Smetanovo divadlo (1886–1887, Nové německé divadlo) Divadlo na Vinohradech (1905–1909, "Vinohradské divadlo") doprava, infrastruktura, veřejné budovy: Budova Českého rozhlasu (1929–1931, Československého rozhlasu) Hlavní nádraží (1901–1909, císaře Františka Josefa I., Wilsonovo, Hlavní nádraží, Wilsonovo) Národní dům na Vinohradech (1893–1894, dříve ÚKDŽ, později KDŽ) Vinohradská sokolovna v Riegrových sadech Vinohradská tržnice (1902), jedna z pražských tržnic vodárenská věž (1891) nemocnice: Vinohradská nemocnice (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) hřbitovy, krematoria: Krematorium Prahy (1929–1932) Vinohradský hřbitov (1885) kaple, kostely: Kaple sv. rodiny (1755) Husův sbor (1932–1935) Kostel svaté Ludmily (1888–1893) Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (1928–1932)

školy, vzdělávací zařízení: Arcibiskupské gymnázium v Praze Výtvarná škola Václava Hollara parky, zahrady: Riegrovy sady (1904–1908) Havlíčkovy sady soukromé domy, vily: Dvojdům bratří Čapků (1928–1929) ve vilové kolonii Spolku žurnalistů (1923–1929) Gröbeho vila (1871–1888, Villa Gröbe, „Grébovka“), s Dolní Landhauskou a parkem Kotěrova vila (1908–1909) Laichterův dům (1908–1909) Schnirchův dům (1875) Šalounova vila (1908–1909) Vila Osvěta, rodný dům Jana Masaryka

Fotogalerie

Náměstí Míru (2010)	Náměstí Míru (2010)	Korunní ulice s vinohradskou vodárnou
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad	Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad	Divadlo na Vinohradech

Reference

1. ↑ Ottova encyklopedie Vinohrady, 1. Vinohrady Královské, město v Čechách
2. ↑ http://reflex.cz/Clanek29209.html
3. ↑ Ottova encyklopedie nové doby Bratislava - podle sčítání z r. 1921 měla 93189 ob. (37038 Čechoslováků, 25837 Němců, 20731 Maďarů, 9583 jiných, v procentech: 39,75 Čsl., 27,72 Něm., 22,24 Maď., 10,29 jin.), Košice (Ottova encyklopedie nové doby) měly roku 1921 pouze 52.898 obyv., z nich nár. čsl. 31.572, maď. 11.206, něm. 2135, žid. 5275, zbytek jiní.
4. ↑ http://www.kc-plzen.cz/4-II-2009.pdf

Literatura

• JANEČEK, Julius. Město Královské Vinohrady : s vyobrazeními a plánem : seznam domů a ulic. Vinohrady : vl.n., 1895. Dostupné online.
• JANEČEK, Julius. Adresář města Král. Vinohradů. Král. Vinohrady : Malíř, 1912. Dostupné online.
• Památník města Královských Vinohradů. Praha : Koníček, 1929. Dostupné online.

Externí odkazy

• Vinohrady.cz - neoficiální stránky o Vinohradech (opět aktualizované)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Vinohrady (Praha)

Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1
Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje), Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)
Praha 6
Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)
Praha 7
Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)
Praha 9
Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč), Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)
Katastrální území a části Prahy (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii