V encyklopedii Allmultimedia.cz byl aktivován špičkový grafický skin Foreground.
Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 !

Doněck

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 10. 2025, 14:08; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Hotel Donbass Palace (2014)

Doněck (ukrajinsky Донецьк, Donec'k, rusky Доне́цк , Doněck) je průmyslové město na východní Ukrajině. Leží ve zvlněné krajině na řece Kalmius, asi 50 km západně od hranic sRuskem, 100 km severně od Azovského moře.

Je centrem samosprávné Doněcké oblasti a celého průmyslového regionu zvaného Donbas. Ve městě dnes žije zhruba 1 milion obyvatel; jejich počet však po rozpadu SSSR klesá.

Obsah

Dějiny

Těžký průmysl v Doněcku
Budova doněcké opery

Roku 1869 vybudoval welšský průmyslník John Hughes na místě dnešního Doněcku metalurgický závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada Hughesovka, rus. Юзовка, Juzovka. Na počátku 20. století měla již okolo 50 000 obyvatel; roku 1917 byla povýšena na město a roku 1922 přejmenována dostala název Stalino (na počest Josefa Stalina). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v Chruščovově éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku 1961 – je odvozen od řeky Donec (pravého přítoku Donu), která však městem neprotéká. Od roku 1932 je Doněck oblastním centrem. Po 2. světové válce, kdy bylo město silně poničeno, nastoupil opět rychlý růst: stavěly se další doly, závody, sídliště. Roku 1978 dosáhl počet obyvatel 1 miliónu. Po rozpadu Sovětského svazu nastal kolaps řízené ekonomiky a útlum výroby; krize se projevila úbytkem počtu obyvatel pod 1 milión a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky doněckého metra. Doněck je považován za baštu opozice proti ukrajinské politice po Oranžové revoluci a Janukovyčova Strana regionů zde zpravidla získává drtivou většinu hlasů.

Obyvatelstvo

Podle sčítání v roce 2001 měl Doněck 1 016 000 obyvatel, údaje z roku 2006 uvádějí 993 000. Národnostně těsně převažují Rusové (48,15 %) nad Ukrajinci (46,65 %). Převládajícím jazykem je ruština, a to i u rodilých Ukrajinců. Dalšími menšinami s alespoň čtvrtprocentním podílem jsou Bělorusové, Řekové, Židé a Arméni.

Vývoj počtu obyvatel
1897 1911 1920 1926 1936 1939 1959 1970 1979 1989 2001 2005
28 100 48 000 31 000 105 700 239 000 462 400 699 200 879 000 1 020 799 1 109 102 1 016 094 999 975

Administrativní dělení

Doněck je rozdělen na 9 rajónů, které podléhají Doněcké městské radě (viz mapku).

Hospodářství a doprava

Doněck je jedním z největších těžebním a průmyslovým centrem Ukrajiny. I po ekonomické krizi 90. let je zde 17 uhelných dolů, 5 velkých slévárenských komplexů, desítky strojírenských a potravinářských závodů. Kromě hlavního nádraží má Doněck 3 další železniční stanice. Hlavní tratě, většinou dvoukolejné a elektrifikované, míří na Slov'jansk (-Charkov), Luhansk, Rostov-na-Donu, Mariupol; dokončuje se rekonstrukce z hlediska osobní dopravy nejvytíženější trati na Dněpropetrovsk a Kyjev. Doněck je sídlem Doněcké dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[1] Ve městě funguje také letiště a 2 autobusová nádraží. MHD zajišťují maršrutky, autobusy, trolejbusy a rozsáhlá tramvajová síť. Buduje se první linka metra.

Zajímavost

V roce 2001 byla podle rozhodnutí moskevské vlády ve strojírenském podniku v ruském městě Iževsk odlita kopie největšího historického děla Cara-pušky, umístěného v moskevském Kremlu, a darována městu Doněck, kde stojí před radnicí.

YouTube – 10 let čistého ukrajinského fašismu !

9 years of bombings – Ukraine continue to shell Donetsk
A number of people killed in Donetsk
after shells hit cultural centre and trolleybus


19 Civilians Injured by Rockets & Cluster Bombs
In Frontline City Of Donetsk
Raw: Aftermath, Artillery Shells Hit Donetsk


Reference

  1. uz.gov.ua – Донецька залізниця

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Doněck
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Doněck
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)