Phobos (měsíc)
Z Multimediaexpo.cz
| Marsovy měsíce: Phobos | |
| |
| Phobos na snímku sondy Mars Reconnaissance Orbiter z 23. března 2008 | |
| Objev | |
|---|---|
| Objevitel | Asaph Hall |
| Datum objevu | 17. srpna 1877 |
| Předběžné označení | žádné |
| Definitivní označení | Mars I |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 9 380 km 0,000 063 AU |
| Excentricita | 0,0151 |
| Pericentrum | 9 522 km |
| Apocentrum | 9 238 km |
| Perioda (oběžná doba) | 0,319 dne |
| Sklon dráhy k rovníku | 1,093° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rozměry | 27,0×21,6×19,8 (22,2 ± 0,30) km |
| Gravitační parametr | 0,000 713 8 ± 0,000 001 9 km3/s2 |
| Hmotnost | (1.070 ± 0,085) ×1016 kg |
| Průměrná hustota | 1,867 ± 0,076 g/cm3 |
| Gravitační zrychlení | 0,0019 až 0,0084 m/s2 ( 0,0004g) |
| Úniková rychlost | 0,011 km/s |
| Perioda rotace | 7,66 h (vázaná rotace) |
| Sklon rotační osy | ~ 0° |
| Albedo | 0,071 ± 0,012 |
| Povrchová teplota - min - průměr - max | — ~ -40 °C, tj. ~ 233 K — |
| Charakteristiky atmosféry | |
| Atmosférický tlak | neměřitelný |
| Složení atmosféry | |
| Vodní pára ? | stopy |
Phobos, též psáno Fobos (z řeckého Φόβος, česky Strach), je vnitřním a větším ze dvou známých měsíců planety Marsu.
Obsah |
Objev
Phobos objevil 17. srpna 1877 Asaph Hall, pouhých šest dní po objevu prvního měsíce Marsu, Deimosu. Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Je zajímavé, že existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.
Popis měsíce
Phobos protáhlého fazolovitého tvaru, blížícího se trojosému elipsoidu, je s největší pravděpodobností zachycenou planetkou, pocházející z oblasti hlavního pásu planetek. Zachycena byla zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch působených Jupiterem a samotným Marsem. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál.
Na základě spektroskopických měření se podobá planetkám typu C, jejichž složení se blíží uhlíkatým chondritům. Dá se tedy očekávat, že bude obsahovat značné množství uhlíku a uhlíkatých (organických) látek. Mimořádně nízká hustota tohoto měsíce však poukazuje na to, že s vysokou pravděpodobností obsahuje také značný podíl zmrzlé vody, případně i jiných těkavých látek. Jeho složení se tedy zřetelně liší od složení Deimosu, z čehož lze usuzovat, že tyto měsíce nemají společný původ. Současně to snižuje pravděpodobnost impaktního původu těchto měsíců. Phobos nemá žádnou měřitelnou atmosféru. Přesto sovětská kosmická sonda Fobos 2 zjistila, že z povrchu měsíce unikají plyny, ale jejich přesné složení nestačila zjistit. Předpokládá se, že jde převážně o vodní páru.
Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti. Je pokryt regolitem, avšak v menší míře, než je tomu u druhého měsíce, Deimosu a zřejmě jemnějším, podobným prachu. Přítomnost asi metrové vrstvy prachu na jeho povrchu odhalila sonda Mars Global Surveyor. Proto jsou krátery mnohem zřetelnější naž na Deimosu. Největší z nich jsou Stickney (průměr 10 km) a Hall (6 km). Při impaktu, který se vytvořil Stickney, téměř došlo k rozlomení tohoto měsíce; při jeho vzniku se také vytvořila řada lineárních rýh, dlouhých až 10 km a až 100 m hlubokých a až 800 m širokých. Dalšími pojmenovanými objekty na povrchu Phobosu jsou krátery D'Arrest, Roche, Sharpless, Todd a Wendell a hřeben Kepler Dorsum
Na základě rozhodnutí IAU byly útvary na Phobosu pojmenovány po osobách spojených s objevem měsíců Marsu (největší z kráterů podle rodného příjmení manželky objevitele, druhý v pořadí podle objevitele samotného). Rotace měsíce je vázaná, to znamená, že k planetě přivrací stále jednu tvář. Je přitom orientován tak, že nejdelší osa jeho tělesa směřuje do středu Marsu.
Gravitační přitažlivost na povrchu Phobosu je vzhledem k jeho značně protáhlému tvaru značně proměnná a to až o 210 %. Kromě toho na obou protáhlých koncích je efektivní přitažlivost ještě zmenšována vlivem slapových sil.
Vývoj oběžné dráhy
Působením slapových sil se stále zkracuje doba oběhu Phobosu kolem Marsu a snižuje se její průměrná výška (velikost velké poloosy oběžné dráhy) a to rychlostí 1,8 metru za století. V důsledku toho se buď zhruba za 50 milionů let zřítí na povrch Marsu[1], nebo mnohem pravděpodobněji po poklesu velké poloosy pod přibližně 8 400 km (pod tzv. Rocheovu mez) bude slapovými silami roztrhán a vytvoří kolem planety prstenec, podobný Saturnovu. Koncem 50. let 20. století ruský astrofyzik Josif Samuilovič Škloviskij vyšel z nepřesných údajů o velikosti Phobosu, o zrychlování oběhu měsíce kolem planety a z předpokladů o hustotě marsovské atmosféry. Dospěl k závěru o mimořádně nízké průměrné hustotě tohoto tělesa, která se dala vysvětlit tím, že měsíc je dutý. Předpokládal, že při průměru asi 16 km by tloušťka ocelové stěny činila asi 6 cm. Podobné teorie a umělém původu Phobosu vyslovili i poradce prezidenta D. D: Eisenhowera Siegfried F. Singer (v roce 1960) a později též matematik Raymond H. Wilson, Jr. z NASA (v roce 1963). Dnes je jednoznačně prokázáno, že se jedná o přirozené těleso.
Pozorování na místě
Při pohledu z Phobosu by Mars vyhlížel 6400krát větší a 2500krát jasnější než úplněk pozemského Měsíce při pozorování ze Země a zabíral by téměř čtvrtinu oblohy měsíce.
Naopak Phobos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 70,4º) má zdánlivý průměr přibližně třetiny průměru pozemského Měsíce (pozorováno na Zemi); protože obíhá kolem planety v průměrné výši pouhých 5982 km, jeho zdánlivý průměr se značně mění se vzdáleností od pozorovatele. Např. při jeho východu nad obzor má zdánlivý průměr 0,14° pro pozorovatele na rovníku, při dosažení zenitu se zvětší až na 0,20°. Vzhledem k tomu, že obíhá kolem planety rychleji než je její rotace, vychází přibližně dvakrát za marsovský den a to na západě a zapadá na východě. Doba setrvání na obloze je nejvýše 4,25 hodiny. Jeden oběh Phobosu vůči pozorovateli na povrchu Marsu trvá 11,1 hodiny.
Kosmický průzkum
.jpg)
První snímky tohoto měsíce z blízka pořídily v roce 1971 sonda Mariner 9 a v roce 1977 Viking 1. K jeho detailnímu průzkumu byly určeny sovětské kosmické sondy Fobos 1 a Fobos 2, které měly vysadit na jeho povrchu malé přistávací moduly. S první z nich bylo ztraceno spojení ještě během přeletu od Země k Marsu. Fobos 2 se přiblížil k měsíci 25. března 1989 na vzdálenost jen 191 km. Během přibližování byla pořízena řada snímků Phobosu a uskutečnil se i jeho spektroskopický výzkum, ale poté bylo spojení se sondou ztraceno. Později snímkovaly tento měsíc další sondy: americký Mars Global Surveyor v létech 1998 a 2003, evropský Mars Express v roce 2004 a poté opět americký Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2009. Na rok 2009 Rusko ve spolupráci s organizací ESA plánuje vyslání sondy Fobos Grunt, která by měla odebrat vzorky půdy z povrchu Phobosu a dopravit je k analýze na Zemi.
Původ jména
Phobos byl pojmenován podle Foba, jednoho ze synů boha války Área (Marta) a Afrodity (Venuše). On a jeho bratr Deimos společně stále doprovázeli svého otce boha války. Jména obou měsíců navrhl Henry Madan (1838–1901) z Etonu, podle citátu z XV. knihy eposu Ilias, kde bůh války povolává Strach (Fobos) a Hrůzu (Deimos). Podle jiných mytologických pověstí byli Deimos a Fobos koně, zapřažení do Áreova válečného vozu.
Phobos v literatuře
Anglický spisovatel Jonathan Swift ve svých Guliverových cestách popisuje objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa. Swiftův satirický román vyšel poprvé v roce 1726, tedy půldruhého století před skutečným objevem Phobosu a Deimosu a žádný tehdejší hvězdářský dalekohled nebyl dostatečně výkonný, aby mohl skutečné měsíce odhalit.[2] Český spisovatel sci-fi J. M. Troska v prvním dílu trilogie Zápas s nebem (první vydání 1940) popisuje let svých hrdinů k průzkumu Phobosu.
Měsíc Phobos se vyskytuje též ve sci-fi trilogii o Marsu spisovatele Kima Stanley Robinsona (první angl. vydání v r. 1993), kde je vzbouřenci naveden na povrch planety.
Související články
- Deimos, druhý měsíc planety Mars
- Mars (planeta)
- Měsíce Marsu
- Kategorie:Měsíce
- Kategorie:Mars
Použitá literatura
- Čeman, Róbert a Pittich, Eduard, Vesmír - 1 Sluneční soustava, Mapa Slovakia Bratislava 2002, ISBN 80-8067-072-2
- Vesmír, Grygar Jiří, Horský Zdeněk, Mayer Pavel, Mladá Fronta 1983 Praha.
Reference
- ↑ http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Mar_Phobos
- ↑ http://www.astro.pef.zcu.cz/slunecni_soustava/mars/index.html
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |