Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Republika Karélie
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| vlajka = Flag of Karelia.png | | vlajka = Flag of Karelia.png | ||
| znak = Coat of Arms of Republic of Karelia.png | | znak = Coat of Arms of Republic of Karelia.png | ||
| - | | mapa umístění = | + | | mapa umístění = |
| Součást státu = {{vlajka a název|Rusko}} | | Součást státu = {{vlajka a název|Rusko}} | ||
| Forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|Republika Ruské federace]] | | Forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|Republika Ruské federace]] | ||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
| předvolba = | | předvolba = | ||
| čas = +3 | | čas = +3 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Map of Russia - Karelia.png|thumb|300px|Republika Karélie na mapě Ruska]] |
| - | '''Republika Karélie''' ([[karelština|karelsky]] ''Karjalan Tazavalla'', {{vjazyce2|ru|Республика Карелия}}) je [[subjekty Ruské federace|republika]] na severozápadě [[Rusko|Ruska]]. Byla vyhlášena [[25. červenec|25. července]] [[1923]] v rámci [[RSFSR]]. Má rozlohu 172 400 | + | '''Republika Karélie''' ([[karelština|karelsky]] ''Karjalan Tazavalla'', {{vjazyce2|ru|Республика Карелия}}) je [[subjekty Ruské federace|republika]] na severozápadě [[Rusko|Ruska]]. Byla vyhlášena [[25. červenec|25. července]] [[1923]] v rámci [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. |
| + | * Má rozlohu 172 400 [[Kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]]. Celkem má 627 083 obyvatel ([[2017]]). | ||
| + | * Hlavním městem je [[Petrozavodsk]]. | ||
| + | V současné době zahrnuje většinu historického území [[Karelie]] (zbytek náleží [[Finsko|Finsku]] a [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]]). Na jejím území se nenacházejí téměř žádné [[Pohoří|hory]], ale zato mnoho [[jezero|jezer]]. | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
=== Poloha === | === Poloha === | ||
| Řádka 33: | Řádka 36: | ||
=== Nerosty === | === Nerosty === | ||
V republice se nacházejí naleziště různých stavebních materiálů ([[žula]], [[diabas]], [[křemenec]], [[dolomit (hornina)|dolomity]], [[mramor]]), dále [[pegmatit]], [[železná ruda]], [[železitý křemenec|železité křemence]] ([[Kostomukšskogo]]) a [[titanomagnetit]]y ([[Pudožgorskogo]]) a [[slída|slídy]]. | V republice se nacházejí naleziště různých stavebních materiálů ([[žula]], [[diabas]], [[křemenec]], [[dolomit (hornina)|dolomity]], [[mramor]]), dále [[pegmatit]], [[železná ruda]], [[železitý křemenec|železité křemence]] ([[Kostomukšskogo]]) a [[titanomagnetit]]y ([[Pudožgorskogo]]) a [[slída|slídy]]. | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:KareliaForest2.jpg|thumb|224px|Karelský les]] |
=== Vodní zdroje === | === Vodní zdroje === | ||
Karélie je kraj [[jezero|jezer]], [[řeka|řek]] a [[bažina|bažin]]. Řeky patří k [[úmoří]] [[Bílé moře|Bílého]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Nejsou dlouhé, ale mají velké [[průtok (hydrologie)|průtoky]] a jsou na nich [[peřej]]e a [[vodopád]]y. Největší jsou [[Kem (řeka)|Kem]], [[Vyg]], [[Kereť]] ústící do Bílého moře a [[Vodla]], [[Suna]] a [[Šuja (přítok Oněžského jezera)|Šuja]] ústící do [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]]. Řeky se využívají jako zdroje [[hydroenergie]] a pro [[splavování dřeva]]. Splavné jsou pouze dolní toky největších řek. [[jezero|Jezera]] tvoří 18 % území republiky. Nejvíce jich je na severu. Největší jsou [[Ladožské jezero|Ladožské]] a [[Oněžské jezero|Oněžské]] a dále pak [[Vygozero]], [[Topozero]], [[Pjaozero]] a [[Segozero]]. Jezera jsou často spojená [[průtok (kanál)|průtoky]]. | Karélie je kraj [[jezero|jezer]], [[řeka|řek]] a [[bažina|bažin]]. Řeky patří k [[úmoří]] [[Bílé moře|Bílého]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Nejsou dlouhé, ale mají velké [[průtok (hydrologie)|průtoky]] a jsou na nich [[peřej]]e a [[vodopád]]y. Největší jsou [[Kem (řeka)|Kem]], [[Vyg]], [[Kereť]] ústící do Bílého moře a [[Vodla]], [[Suna]] a [[Šuja (přítok Oněžského jezera)|Šuja]] ústící do [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]]. Řeky se využívají jako zdroje [[hydroenergie]] a pro [[splavování dřeva]]. Splavné jsou pouze dolní toky největších řek. [[jezero|Jezera]] tvoří 18 % území republiky. Nejvíce jich je na severu. Největší jsou [[Ladožské jezero|Ladožské]] a [[Oněžské jezero|Oněžské]] a dále pak [[Vygozero]], [[Topozero]], [[Pjaozero]] a [[Segozero]]. Jezera jsou často spojená [[průtok (kanál)|průtoky]]. | ||
=== Půdy a flóra === | === Půdy a flóra === | ||
| - | Základní typy [[Půda (pedologie)|půd]] jsou [[podzolová půda|podzolové]], [[bažinato-podzolová půda|bažinato-podzolové]] a [[bažinatá půda|bažinaté]]. Karélie je bohatá na [[les]]y ([[borovice]], [[smrk]]y, [[karelská bříza|karelské břízy]], [[olše (strom)|olše]], [[osika|osiky]]). Zabírají polovinu rozlohy republiky. [[bažina|Bažiny]] zabírají 18 % území. | + | Základní typy [[Půda (pedologie)|půd]] jsou [[podzolová půda|podzolové]], [[bažinato-podzolová půda|bažinato-podzolové]] a [[bažinatá půda|bažinaté]]. Karélie je bohatá na [[les]]y ([[borovice]], [[smrk]]y, [[karelská bříza|karelské břízy]], [[olše (strom)|olše]], [[osika|osiky]]). Zabírají polovinu rozlohy republiky. [[bažina|Bažiny]] zabírají 18 % území. |
=== Fauna === | === Fauna === | ||
Zastoupení živočichů je rozmanité. Žijí zde [[zajíc sněžný|sněžní zajíci]], [[bobr evropský|bobři]], [[ondatra pižmová|ondatry]] (aklimatizované), [[medvěd hnědý|hnědí medvědi]], [[sob]]i a [[Los evropský|los]]i. Velký průmyslový význam mají mořské i sladkovodní [[ryby]] ([[navaga evropská|navagy]], [[sleď obecný|sledi]], [[treska obecná|tresky]], [[platýs šedohnědý|platýsi]], [[losos obecný|lososi]], [[pstruh obecný|pstruzi]]) a [[tuleň grónský|tuleni]]. Na území republiky se nachází [[rezervace Kivač]]. | Zastoupení živočichů je rozmanité. Žijí zde [[zajíc sněžný|sněžní zajíci]], [[bobr evropský|bobři]], [[ondatra pižmová|ondatry]] (aklimatizované), [[medvěd hnědý|hnědí medvědi]], [[sob]]i a [[Los evropský|los]]i. Velký průmyslový význam mají mořské i sladkovodní [[ryby]] ([[navaga evropská|navagy]], [[sleď obecný|sledi]], [[treska obecná|tresky]], [[platýs šedohnědý|platýsi]], [[losos obecný|lososi]], [[pstruh obecný|pstruzi]]) a [[tuleň grónský|tuleni]]. Na území republiky se nachází [[rezervace Kivač]]. | ||
| Řádka 44: | Řádka 47: | ||
Karélie byla osídlena již v dobách okolo 1. tisíciletí. Ve 12. století oblast obsadila [[Novgorod]]ská republika, nakonec se dostala pod vliv [[Moskva|Moskvy]] v polovině 15. století. V 17. století se stala častým terčem útoků [[Švédové|Švédů]], kteří ukusovali z jejího území, to se však po čase zase ustálilo do původního stavu – Karélie se vrátila Rusku. V posledních dobách carského Ruska se v zemi rozvíjela výroba dřeva a železa. Po říjnové revoluci vznikla ''Karelská pracovní komuna'' ([[8. červen|8. června]] [[1920]]) a ta byla přeměněna na [[Karelskou ASSR]] ([[25. červenec|25. července]] [[1923]]), ale po [[zimní válka|zimní válce]], v níž k ní byla přičleněna část [[Finská Karélie|Finské Karélie]], byla reorganizována jako samostatná, šestnáctá [[sovětská svazová republika|sovětská republika]] ([[31. březen|31. března]] [[1940]]) pod názvem [[Karelofinská SSR]]. Roku [[1956]] ([[16. červenec|16. července]]) byl statut země opět změněn na ASSR. Současného postavení používá oblast od roku [[1991]], kdy se rozpadl Sovětský svaz. | Karélie byla osídlena již v dobách okolo 1. tisíciletí. Ve 12. století oblast obsadila [[Novgorod]]ská republika, nakonec se dostala pod vliv [[Moskva|Moskvy]] v polovině 15. století. V 17. století se stala častým terčem útoků [[Švédové|Švédů]], kteří ukusovali z jejího území, to se však po čase zase ustálilo do původního stavu – Karélie se vrátila Rusku. V posledních dobách carského Ruska se v zemi rozvíjela výroba dřeva a železa. Po říjnové revoluci vznikla ''Karelská pracovní komuna'' ([[8. červen|8. června]] [[1920]]) a ta byla přeměněna na [[Karelskou ASSR]] ([[25. červenec|25. července]] [[1923]]), ale po [[zimní válka|zimní válce]], v níž k ní byla přičleněna část [[Finská Karélie|Finské Karélie]], byla reorganizována jako samostatná, šestnáctá [[sovětská svazová republika|sovětská republika]] ([[31. březen|31. března]] [[1940]]) pod názvem [[Karelofinská SSR]]. Roku [[1956]] ([[16. červenec|16. července]]) byl statut země opět změněn na ASSR. Současného postavení používá oblast od roku [[1991]], kdy se rozpadl Sovětský svaz. | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Вид на железнодорожный вокзал и площадь Гагарина в Петрозаводске.jpg|thumb|224px|Petrozavodsk]] |
Většina současných obyvatel Karélie jsou [[Rusové]] (76,6 %, [[2002]]); původní obyvatelé, [[Karelové]], tvoří 9,2 % (ještě okolo roku 1900 to bylo 40 %). Následují [[Bělorusové]] (5,3 %), [[Ukrajinci]] (2,7 %), [[Finové]] (2%) a [[Vepsové]] (0,7 %). Většina obyvatel vyznává [[pravoslaví|ortodoxní křesťanství]]. Karélie je proslulá dřevěnými kostely s cibulovitými báněmi. | Většina současných obyvatel Karélie jsou [[Rusové]] (76,6 %, [[2002]]); původní obyvatelé, [[Karelové]], tvoří 9,2 % (ještě okolo roku 1900 to bylo 40 %). Následují [[Bělorusové]] (5,3 %), [[Ukrajinci]] (2,7 %), [[Finové]] (2%) a [[Vepsové]] (0,7 %). Většina obyvatel vyznává [[pravoslaví|ortodoxní křesťanství]]. Karélie je proslulá dřevěnými kostely s cibulovitými báněmi. | ||
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
| - | Výroba je založena na těžbě dřeva a surovin, [[zemědělství]] není kvůli severní poloze oblasti vůbec možné. V Karélii, a hlavně v | + | Výroba je založena na těžbě dřeva a surovin, [[zemědělství]] není kvůli severní poloze oblasti vůbec možné. V Karélii, a hlavně v [[Petrozavodsk]]u je zastoupeno velké množství dřevozpracujících podniků a také [[papír]]en. |
== Města == | == Města == | ||
{| class="toccolours" style="margin: 0 2em 0 2em" | {| class="toccolours" style="margin: 0 2em 0 2em" | ||
| Řádka 111: | Řádka 114: | ||
</table> | </table> | ||
|} | |} | ||
| - | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||
{{VSE|Карелия}} | {{VSE|Карелия}} | ||
Aktuální verze z 6. 5. 2017, 12:44
Republika Karélie (karelsky Karjalan Tazavalla, rusky Республика Карелия) je republika na severozápadě Ruska. Byla vyhlášena 25. července 1923 v rámci RSFSR.
- Má rozlohu 172 400 km2. Celkem má 627 083 obyvatel (2017).
- Hlavním městem je Petrozavodsk.
V současné době zahrnuje většinu historického území Karelie (zbytek náleží Finsku a Leningradské oblasti). Na jejím území se nenacházejí téměř žádné hory, ale zato mnoho jezer.
Obsah |
Geografie
Poloha
Karélie je severská země, její severní hranicí probíhá severní polární kruh. Republika hraničí se čtyřmi oblastmi Ruska (Murmanskou oblastí na severu, Archangelskou oblastí na východě, Vologdskou oblastí na jihovýchodě a Leningradskou oblastí na jihu) a na západě se čtyřmi kraji Finska (od jihu k severu postupně Jižním Finskem, Východním Finskem, Oulu a Laponskem). Její břehy omývá na severovýchodě Bílé moře, na jihovýchodě Oněžské jezero a na jihu Ladožské jezero.
Klima
Klima se vyznačuje rysy klimatu kontinentálního i přímořského. Zima je relativně mírná ale dlouhá a léto je chladné. Relativní vlhkost vzduchu je vysoká a změny teplot nejsou velké. Průměrná teplota v červenci 14 až 16 °С a v lednu -9 až -13 °С. Průměrné množství srážek za rok je 600 mm na jihozápadě a 400 až 500 mm na severu. Většina jich spadne v létě.
Reliéf
Republika se nachází ve východní části Baltského štítu. Její území představuje kopcovitou rovinu s jasně vyjádřenými stopami vlivu ledovce (morénové valy, charakteristické kruhové (kamy) a podlouhlé (ozy) kopce a jezerní kotliny). Nejvyšší místa jsou na západě a severozápadě hřbetu Mansalkja (nadmořská výška do 578 m) a Západokarelská vysočina (do 417 m). Nejvýznamnější nížiny jsou u moře a jezer (Přibělomorská, Oloněcká, Vodlinská). Pobřeží Bílého moře (Pomorský a Karelský břeh) se vyznačuje velkým množstvím zálivů a zátok.
Nerosty
V republice se nacházejí naleziště různých stavebních materiálů (žula, diabas, křemenec, dolomity, mramor), dále pegmatit, železná ruda, železité křemence (Kostomukšskogo) a titanomagnetity (Pudožgorskogo) a slídy.
Vodní zdroje
Karélie je kraj jezer, řek a bažin. Řeky patří k úmoří Bílého a Baltského moře. Nejsou dlouhé, ale mají velké průtoky a jsou na nich peřeje a vodopády. Největší jsou Kem, Vyg, Kereť ústící do Bílého moře a Vodla, Suna a Šuja ústící do Oněžského jezera. Řeky se využívají jako zdroje hydroenergie a pro splavování dřeva. Splavné jsou pouze dolní toky největších řek. Jezera tvoří 18 % území republiky. Nejvíce jich je na severu. Největší jsou Ladožské a Oněžské a dále pak Vygozero, Topozero, Pjaozero a Segozero. Jezera jsou často spojená průtoky.
Půdy a flóra
Základní typy půd jsou podzolové, bažinato-podzolové a bažinaté. Karélie je bohatá na lesy (borovice, smrky, karelské břízy, olše, osiky). Zabírají polovinu rozlohy republiky. Bažiny zabírají 18 % území.
Fauna
Zastoupení živočichů je rozmanité. Žijí zde sněžní zajíci, bobři, ondatry (aklimatizované), hnědí medvědi, sobi a losi. Velký průmyslový význam mají mořské i sladkovodní ryby (navagy, sledi, tresky, platýsi, lososi, pstruzi) a tuleni. Na území republiky se nachází rezervace Kivač.
Historie
Karélie byla osídlena již v dobách okolo 1. tisíciletí. Ve 12. století oblast obsadila Novgorodská republika, nakonec se dostala pod vliv Moskvy v polovině 15. století. V 17. století se stala častým terčem útoků Švédů, kteří ukusovali z jejího území, to se však po čase zase ustálilo do původního stavu – Karélie se vrátila Rusku. V posledních dobách carského Ruska se v zemi rozvíjela výroba dřeva a železa. Po říjnové revoluci vznikla Karelská pracovní komuna (8. června 1920) a ta byla přeměněna na Karelskou ASSR (25. července 1923), ale po zimní válce, v níž k ní byla přičleněna část Finské Karélie, byla reorganizována jako samostatná, šestnáctá sovětská republika (31. března 1940) pod názvem Karelofinská SSR. Roku 1956 (16. července) byl statut země opět změněn na ASSR. Současného postavení používá oblast od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.
Obyvatelstvo
Většina současných obyvatel Karélie jsou Rusové (76,6 %, 2002); původní obyvatelé, Karelové, tvoří 9,2 % (ještě okolo roku 1900 to bylo 40 %). Následují Bělorusové (5,3 %), Ukrajinci (2,7 %), Finové (2%) a Vepsové (0,7 %). Většina obyvatel vyznává ortodoxní křesťanství. Karélie je proslulá dřevěnými kostely s cibulovitými báněmi.
Ekonomika
Výroba je založena na těžbě dřeva a surovin, zemědělství není kvůli severní poloze oblasti vůbec možné. V Karélii, a hlavně v Petrozavodsku je zastoupeno velké množství dřevozpracujících podniků a také papíren.
Města
| Sídla s počtem obyvatel nad 5000 Odhad k 1. lednu 2007 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Карелия“.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |