Veliký Novgorod

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ FLICKR)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox sídla světa
{{Infobox sídla světa
  | jméno = Velikij Novgorod
  | jméno = Velikij Novgorod
Řádka 24: Řádka 23:
  | starosta = Jurij Bobryšev
  | starosta = Jurij Bobryšev
  | web = www.adm.nov.ru
  | web = www.adm.nov.ru
-
}}
+
}}[[Soubor:Millenium Monument (Novgorod).jpg|thumb|240px|Památník Tisíciletí Rusi]]
-
'''Novgorod''' ([[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|ru|Нóвгород}}; název znamená ''„nové město“''), od roku [[1999]] oficiálně '''Velký Novgorod''' ({{cizojazyčně|ru|Великий Новгород}}) je starobylé město v západním [[Rusko|Rusku]], zhruba 160 km jihozápadně od [[Petrohrad]]u. Je centrem [[Novgorodská oblast|Novgorodské oblasti]], žije zde 217 000 obyvatel ([[2007]]).
+
'''Novgorod''' ([[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|ru|Нóвгород}}; název znamená ''„nové město“''), od roku [[1999]] oficiálně '''Velký Novgorod''' ({{cizojazyčně|ru|Великий Новгород}}) je starobylé město v západním [[Rusko|Rusku]].
 +
 
 +
Leží zhruba 160 km jihozápadně od [[Petrohrad]]u a je centrem [[Novgorodská oblast|Novgorodské oblasti]]. V roce 2018 zde žilo asi 222 868 obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
První zmínka o existenci Novgorodu pochází z roku 862 v douvislosti s příchodem varjažského náčelníka [[Rurik]]a. Město však vzniklo až v dalším století, archeologicky doložitelné je osídlení v polovině 10. století. Knížecí dvůr v polovině jedenáctého století přenesl [[Jaroslav Moudrý]] dolů po proudu řeky [[Volchov]] tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero [[Ilmeň]]. Ve 40. letech 11. století vzniká dřevěná pevnost a kamenný [[chrám Svaté Sofie (Novgorod)|chrám Svaté Sofie]] - historické jádro současného Novgorodu.  
+
První zmínka o existenci Novgorodu pochází z roku 862 v douvislosti s příchodem varjažského náčelníka Rurika. Město však vzniklo až v dalším století, archeologicky doložitelné je osídlení v polovině 10. století. Knížecí dvůr v polovině jedenáctého století přenesl Jaroslav Moudrý dolů po proudu řeky [[Volchov]] tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero [[Ilmeň]]. Ve 40. letech 11. století vzniká dřevěná pevnost a kamenný [[chrám Svaté Sofie (Novgorod)|chrám Svaté Sofie]] - historické jádro současného Novgorodu.  
V letech 1015-1019 během války Novgorodců s [[Kyjev]]em získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním [[bojar]]ů v roce 1136 a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku 1478, kdy byl Novgorod podřízen Moskvě.
V letech 1015-1019 během války Novgorodců s [[Kyjev]]em získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním [[bojar]]ů v roce 1136 a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku 1478, kdy byl Novgorod podřízen Moskvě.
Roku 1570 utrpělo město těžkou ránu: [[opričnina|opričníci]] v čele s [[Ivan Hrozný|Ivanem Hrozným]] brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech 1611–1617 bylo vyčerpáno švédskou okupací. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stalo sídlo [[gubernie]] (1727); zastíněno slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavilo provinčního rázu. Od roku [[1944]] zde sídlí [[Novgorodská oblast]].
Roku 1570 utrpělo město těžkou ránu: [[opričnina|opričníci]] v čele s [[Ivan Hrozný|Ivanem Hrozným]] brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech 1611–1617 bylo vyčerpáno švédskou okupací. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stalo sídlo [[gubernie]] (1727); zastíněno slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavilo provinčního rázu. Od roku [[1944]] zde sídlí [[Novgorodská oblast]].
Město bylo těžce poničeno během [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]]. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt [[Alexej Ščusev]]. Roku [[1992]] bylo historické jádro Novgorodu zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].
Město bylo těžce poničeno během [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]]. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt [[Alexej Ščusev]]. Roku [[1992]] bylo historické jádro Novgorodu zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].
-
[[Soubor:Millenium Monument (Novgorod).jpg|thumb|left|Památník Tisíciletí Rusi]]
+
 
== Současnost ==
== Současnost ==
Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center turistického ruchu v Rusku.  Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita [[Jaroslav Moudrý|Jaroslava Moudrého]]. Ve městě sídlí chemický kombinát ''Akron'', metalurgické a strojírenské závody.
Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center turistického ruchu v Rusku.  Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita [[Jaroslav Moudrý|Jaroslava Moudrého]]. Ve městě sídlí chemický kombinát ''Akron'', metalurgické a strojírenské závody.
Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s [[Moskva|Moskvou]] (530 km) a především s [[Petrohrad]]em (180 km) tedy zajišťuje zejména [[federální dálnice M10]]. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do [[Minsk]]u a [[Murmansk]]u, místní pak do [[Luga|Lugy]], [[Pskov]]a, [[Čudovo|Čudova]] a [[Malaja Višera|Malé Višery]]. V roce [[1995]] byla v Novgorodě zprovozněna síť [[trolejbusová doprava|trolejbusové dopravy]] (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu.
Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s [[Moskva|Moskvou]] (530 km) a především s [[Petrohrad]]em (180 km) tedy zajišťuje zejména [[federální dálnice M10]]. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do [[Minsk]]u a [[Murmansk]]u, místní pak do [[Luga|Lugy]], [[Pskov]]a, [[Čudovo|Čudova]] a [[Malaja Višera|Malé Višery]]. V roce [[1995]] byla v Novgorodě zprovozněna síť [[trolejbusová doprava|trolejbusové dopravy]] (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu.
-
== Partnerská města ==  
+
 
-
* [[Bielefeld]], [[Německo]]  
+
== Partnerská města ==
-
* [[C’bo]], [[Čína]]
+
* {{flagicon|Germany}} [[Bielefeld]], [[Německo]]
-
* [[Cleveland Heights, Ohio|Cleveland Heights]], [[USA]]
+
* {{flagicon|China}} [[C’-po]], [[Čína]]
-
* [[Ivano-Frankivsk]], [[Ukrajina]]
+
* {{flagicon|United States}} [[Cleveland Heights, Ohio|Cleveland Heights]], [[Spojené státy americké|USA]]
-
* [[Moss]], [[Norsko]]
+
* {{flagicon|Ukraine}} [[Ivano-Frankivsk]], [[Ukrajina]]
-
* [[Nanterre]], [[Francie]]  
+
* {{flagicon|Norway}} [[Moss (město)|Moss]], [[Norsko]]
-
* [[Rochester (New York)|Rochester]], [[USA]]
+
* {{flagicon|Francie}} [[Nanterre]], [[Francie]]
-
* [[Štrasburk]], [[Francie]]  
+
* {{flagicon|United States}} [[Rochester (New York)|Rochester]], [[Spojené státy americké|USA]]
-
* [[Uusikaupunki]], [[Finsko]]
+
* {{flagicon|Francie}} [[Štrasburk]], [[Francie]]
-
* [[Valga]], [[Estonsko]]
+
* {{flagicon|Finland}} [[Uusikaupunki]], [[Finsko]]
-
* [[Watford]], [[Spojené království]]
+
* {{flagicon|Estonia}} [[Valga]], [[Estonsko]]
 +
* {{flagicon|United Kingdom}} [[Watford]], [[Spojené království]]
 +
 
== Literatura ==
== Literatura ==
{{Citace monografie | příjmení = Janin | jméno = Valentin Lavrenťjevič | odkaz na autora = | titul = Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře | vydavatel = Pavel Mervart | místo = Červený Kostelec | rok = 2007 | počet stran = 384 | isbn = 978-80-86818-47-4}}
{{Citace monografie | příjmení = Janin | jméno = Valentin Lavrenťjevič | odkaz na autora = | titul = Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře | vydavatel = Pavel Mervart | místo = Červený Kostelec | rok = 2007 | počet stran = 384 | isbn = 978-80-86818-47-4}}
Řádka 55: Řádka 58:
-
{{Commonscat|Velikiy Novgorod}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Velikiy+Novgorod}}{{Commonscat|Velikiy Novgorod}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Novgorodská oblast]]
[[Kategorie:Novgorodská oblast]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]

Aktuální verze z 16. 6. 2021, 10:44

Památník Tisíciletí Rusi

Novgorod (rusky Нóвгород; název znamená „nové město“), od roku 1999 oficiálně Velký Novgorod (Великий Новгород) je starobylé město v západním Rusku.

Leží zhruba 160 km jihozápadně od Petrohradu a je centrem Novgorodské oblasti. V roce 2018 zde žilo asi 222 868 obyvatel.

Obsah

Historie

První zmínka o existenci Novgorodu pochází z roku 862 v douvislosti s příchodem varjažského náčelníka Rurika. Město však vzniklo až v dalším století, archeologicky doložitelné je osídlení v polovině 10. století. Knížecí dvůr v polovině jedenáctého století přenesl Jaroslav Moudrý dolů po proudu řeky Volchov tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero Ilmeň. Ve 40. letech 11. století vzniká dřevěná pevnost a kamenný chrám Svaté Sofie - historické jádro současného Novgorodu. V letech 1015-1019 během války Novgorodců s Kyjevem získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním bojarů v roce 1136 a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku 1478, kdy byl Novgorod podřízen Moskvě. Roku 1570 utrpělo město těžkou ránu: opričníci v čele s Ivanem Hrozným brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech 1611–1617 bylo vyčerpáno švédskou okupací. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stalo sídlo gubernie (1727); zastíněno slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavilo provinčního rázu. Od roku 1944 zde sídlí Novgorodská oblast. Město bylo těžce poničeno během Velké vlastenecké války. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt Alexej Ščusev. Roku 1992 bylo historické jádro Novgorodu zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Současnost

Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center turistického ruchu v Rusku. Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita Jaroslava Moudrého. Ve městě sídlí chemický kombinát Akron, metalurgické a strojírenské závody. Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s Moskvou (530 km) a především s Petrohradem (180 km) tedy zajišťuje zejména federální dálnice M10. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do Minsku a Murmansku, místní pak do Lugy, Pskova, Čudova a Malé Višery. V roce 1995 byla v Novgorodě zprovozněna síť trolejbusové dopravy (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu.

Partnerská města

Literatura

JANIN, Valentin Lavrenťjevič. Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2007. 384 s. ISBN 978-80-86818-47-4.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Veliký Novgorod
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Veliký Novgorod
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Velik%C3%BD_Novgorod“