Mladotice (okres Plzeň-sever)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 25. 5. 2018, 11:44

Kaple Panny Marie (2012)

Mladotice (něm.: Mlatz) jsou vesnicí v severní části okresu Plzeň-sever, 9 km západně od Kralovic. Ve vsi žije okolo 430 obyvatel, její katastrální území zaujímá 986,96 ha a PSČ všech adres je 331 41. V celé obci Mladotice, která zahrnuje také Černou Hať, Chrášťovice a Strážiště, žije okolo 550 obyvatel a její 4 katastrální území zaujímají plochu 2264,79 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko. Ves leží v údolí Mladotického potoka.

Historie

Ves je poprvé připomínána roku 1115 jako dar knížete Vladislava I. jím založenému benediktinskému klášteru v Kladrubech. Její jméno je pravděpodobně odvozeno od starého rodu Mladotova z kmene Čechů. Mladotice v té době existovaly dvoje: Horní a Dolní. Obě nakonec získal cisterciácký klášter v Plasích: roku 1193 dostali plaští řeholníci Dolní Mladotice darem od Kuny z Potvorova a v roce 1205 koupili Horní Mladotice od kladrubských benediktinů. V potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je nicméně uváděna jen grangie Mladotice. Při výstavbě Mladotického rybníka (pravděpodobně ve 14. století) jižně od dnešní vsi nechali cisterciáci část původních Dolních Mladotic zatopit. Na počátku 14. století byla v Mladoticích dědičná svobodná rychta, ke které patřily dva lány polí, dvůr a kaple sv. Hedviky. V roce 1405 ji cisterciáci dali svému poddanému Martinovi, synu Přibíka z Černé Hati, náhradou za dlužných 80 kop grošů a učinili jej svobodným. K rychtě v té době navíc patřila třetina pokut a svobodná krčma s právem vařit pivo. Rychtář Martin měl kapli ochraňovat a starat se o ni jako předchozí rychtář.

Roku 1420 zastavil král Zikmund několik vsí z klášterního panství třem šlechticům, kromě jiných i Mladotice. Za husitských válek byla pravděpodobně poškozena kaple, cisterciáci ji později obnovili a zasvětili ji sv. Kateřině. V roce 1475 panošové z Vařin vrátili Mladotice zpět klášteru, k roku 1556 byly jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V 16. století se mladotičtí přiklonili k protestanství a katolická kaple ztratila jejich úctu – kaple fungovala jako stodola a kurník. Opat Adam Wild se proto rozhodl zpochybnit výsady z roku 1405 a dědičnou rychtu rychtáři Brožovi roku 1595 odebral. Za stavovského povstání roku 1618 ves vyloupilo vojsko generála Mansfelda, 4 statky byly spáleny. Téhož roku se plaský opat Jiří Vašmucius podílel na obraně Plzně, vojsko Mansfelda však prorazilo hradby Plzně a opat byl zajat a odsouzen ke ztrátě hrdla. Jiří Vašmucius se vyplatil penězi vypůjčenými od Jana Tillingera ze Strádáně, kterému opat v roce 1628 na oplátku zastavil mimo další dva pusté selské dvory v Mladoticích.

Za třicetileté války byla kaple sv. Kateřiny pravděpodobně poškozena, ale opět ji cisterciáci opravili. K roku 1651 bylo v Mladoticích 9 statků: Soprovský, Hůlkův, Vávry Nového, Kučerovský, Volfovský, Pekařovský, Bejčkovský, Šaškovský, Jana Pavuzy a Tillingerovský dvůr. Po smrti Jana Tillingera i jeho ženy se zastavený dvůr roku 1653 vrátil do majetku kláštera, který k němu připojil další pozemky a vznikl tzv. panský dvůr. Patřilo k němu 419 strychů polí a luk na 49 vozů sena. V roce 1698 koupil opat Ondřej Trojer Benešův statek, někdejší rychtu, se zchátralou kaplí sv. Kateřiny a připojil jej k panskému dvoru. V roce 1707 nechal opat Evžen Tyttl pobořenou kapli sv. Kateřiny strhnout a v následující dvou letech postavit barokní kapli Jména Panny Marie podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichela. Mladotice zůstaly v majetku kláštera až do jeho zrušení Josefem II. v roce 1785, kdy přešly do správy náboženského fondu. Roku 1826 koupil v dražbě celé plaské panství kancléř Metternich, který jej držel až do zrušení patrimoniální správy. Mladotice se staly samostatnou obcí v politickém a soudním okrese kralovickém. Jejich pozdější rozvoj byl podmíněn výstavbou železniční dráhy z Plzně do Žatce (otevřené 8. 8. 1873) a pozdější lokální dráhou do Rakovníka, otevřenou 9. 7. 1899 (v úseku Mladotice-Kralovice je doprava od 1. 1. 1997 zastavena a nahrazena autobusy). Zchátralý starý panský dvůr shořel 24. července 1922, hasilo jej 15 hasičských sborů z okolí. V dubnu 1945 byla ves poškozena při bombardování nádraží americkým letectvem.

Památky

kaple Jména Panny Marie postavené dle projektu J. B. Santini-Aichela v letech 1708–1710
sousoší Panny Marie a sv. Anny z roku 1761
kaple čs. církve husitské z roku 1937

Rodáci

Bohumír Janský – fyzický geograf

Okolí

Mladotice sousedí s Chrášťovicemi na severu, s Řemešínem na severovýchodě, s Trojany na východě, s Horním Hradištěm na jihu, s Křečovem na jihozápadě a Strážištěm na západě. Západně od vsi začíná přírodní park Horní Střela, který se rozkládá okolo údolí řeky Střely a dolního toku Manětínského potoka.

Reference

Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
Karel Rom: Představujeme obce regionu: Mladotice; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 9, s. 2.

Obec Mladotice
Černá Hať • Chrášťovice • Mladotice • Strážiště

Města a obce okresu Plzeň-sever
Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 | NUTS3 = CZ032
 | nad.výš = 365
-}}
+}}[[Soubor:Mladotice 2012-04-28 Kaple Jména Panny Marie.jpg|thumb|240px|Kaple Panny Marie (2012)]]
-[[Soubor:Mladotice.jpg|thumb|Mladotice od severovýchodu]]
 '''Mladotice''' ([[němčina|něm.]]: {{cizojazyčně|de|''Mlatz''}}) jsou [[vesnice|vesnicí]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], 9&nbsp;km západně od [[Kralovice|Kralovic]]. Ve vsi žije okolo 430 obyvatel, její [[katastrální území]] zaujímá 986,96&nbsp;ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331&nbsp;41.
 V celé [[obec|obci]] Mladotice, která zahrnuje také [[Černá Hať|Černou Hať]], [[Chrášťovice (Mladotice)|Chrášťovice]] a [[Strážiště (Mladotice)|Strážiště]], žije okolo 550 obyvatel a její 4 katastrální území zaujímají plochu 2264,79&nbsp;ha. Obec je součástí [[Mikroregion Kralovicko|Mikroregionu Kralovicko]].
 Ves leží v údolí [[Mladotický potok (přítok Střely)|Mladotického potoka]].
 == Historie ==
-Ves je poprvé připomínána roku 1115 jako dar knížete [[Vladislav I.|Vladislava I.]] jím založenému [[Klášter Kladruby|benediktinskému klášteru v Kladrubech]]. Její jméno je pravděpodobně odvozeno od starého rodu Mladotova z kmene Čechů. Mladotice v té době existovaly dvoje: Horní a Dolní. Obě nakonec získal [[Klášter Plasy|cisterciácký klášter v Plasích]]: roku 1193 dostali plaští řeholníci Dolní Mladotice darem od Kuny z Potvorova a v roce 1205 koupili Horní Mladotice od kladrubských benediktinů. V potvrzení majetku plaského kláštera papežem [[Inocenc IV.|Inocencem IV.]] z roku 1250 je nicméně uváděna jen [[grangie]] Mladotice. Při výstavbě [[Mladotický rybník|Mladotického rybníka]] (pravděpodobně ve 14. století) jižně od dnešní vsi nechali cisterciáci část původních Dolních Mladotic zatopit.
+Ves je poprvé připomínána roku 1115 jako dar knížete Vladislava&nbsp;I. jím založenému [[Klášter Kladruby|benediktinskému klášteru v Kladrubech]]. Její jméno je pravděpodobně odvozeno od starého rodu Mladotova z kmene Čechů. Mladotice v té době existovaly dvoje: Horní a Dolní. Obě nakonec získal [[Klášter Plasy|cisterciácký klášter v Plasích]]: roku 1193 dostali plaští řeholníci Dolní Mladotice darem od Kuny z Potvorova a v roce 1205 koupili Horní Mladotice od kladrubských benediktinů. V potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem&nbsp;IV. z roku 1250 je nicméně uváděna jen [[grangie]] Mladotice. Při výstavbě [[Mladotický rybník|Mladotického rybníka]] (pravděpodobně ve 14. století) jižně od dnešní vsi nechali cisterciáci část původních Dolních Mladotic zatopit.
 Na počátku 14. století byla v Mladoticích dědičná svobodná [[rychta]], ke které patřily dva lány polí, dvůr a [[Kaple Jména Panny Marie (Mladotice)|kaple sv. Hedviky]]. V roce 1405 ji cisterciáci dali svému poddanému Martinovi, synu Přibíka z [[Velká Černá Hať|Černé Hati]], náhradou za dlužných 80 kop grošů a učinili jej svobodným. K rychtě v té době navíc patřila třetina pokut a svobodná krčma s právem vařit pivo. Rychtář Martin měl kapli ochraňovat a starat se o ni jako předchozí rychtář.
 Roku 1420 zastavil král Zikmund několik vsí z klášterního panství třem šlechticům, kromě jiných i Mladotice. Za husitských válek byla pravděpodobně poškozena kaple, cisterciáci ji později obnovili a zasvětili ji sv. Kateřině. V roce 1475 panošové z Vařin vrátili Mladotice zpět klášteru, k roku 1556 byly jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V 16. století se mladotičtí přiklonili k [[Protestantství|protestanství]] a katolická kaple ztratila jejich úctu – kaple fungovala jako stodola a kurník. Opat [[Adam Wild]] se proto rozhodl zpochybnit výsady z roku 1405 a dědičnou rychtu rychtáři Brožovi roku 1595 odebral.
 Za stavovského povstání roku 1618 ves vyloupilo vojsko [[Petr Arnošt II. Mansfeld|generála Mansfelda]], 4 statky byly spáleny. Téhož roku se plaský opat [[Jiří Vašmucius]] podílel na [[Obléhání Plzně|obraně Plzně]], vojsko Mansfelda však prorazilo hradby [[Plzeň|Plzně]] a opat byl zajat a odsouzen ke ztrátě hrdla. Jiří Vašmucius se vyplatil penězi vypůjčenými od [[Jan Tillinger ze Strádáně|Jana Tillingera ze Strádáně]], kterému opat v roce 1628 na oplátku zastavil mimo další dva pusté selské dvory v Mladoticích.
 Za třicetileté války byla kaple sv. Kateřiny pravděpodobně poškozena, ale opět ji cisterciáci opravili. K roku 1651 bylo v Mladoticích 9 statků: Soprovský, Hůlkův, Vávry Nového, Kučerovský, Volfovský, Pekařovský, Bejčkovský, Šaškovský, Jana Pavuzy a Tillingerovský dvůr. Po smrti Jana Tillingera i jeho ženy se zastavený dvůr roku 1653 vrátil do majetku kláštera, který k němu připojil další pozemky a vznikl tzv. panský dvůr. Patřilo k němu 419 [[strych]]ů polí a luk na 49 vozů sena.
-V roce 1698 koupil opat Ondřej Trojer Benešův statek, někdejší rychtu, se zchátralou kaplí sv. Kateřiny a připojil jej k panskému dvoru. V roce 1707 nechal opat [[Evžen Tyttl]] pobořenou kapli sv. Kateřiny strhnout a v následující dvou letech postavit [[baroko|barokní]] kapli Jména Panny Marie podle návrhu [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santiniho-Aichela]].
+V roce 1698 koupil opat Ondřej Trojer Benešův statek, někdejší rychtu, se zchátralou kaplí sv. Kateřiny a připojil jej k panskému dvoru. V roce 1707 nechal opat Evžen Tyttl pobořenou kapli sv. Kateřiny strhnout a v následující dvou letech postavit [[baroko|barokní]] kapli Jména Panny Marie podle návrhu Jana&nbsp;Blažeje&nbsp;Santiniho&nbsp;Aichela.
 Mladotice zůstaly v majetku kláštera až do jeho zrušení Josefem II. v roce 1785, kdy přešly do správy náboženského fondu. Roku 1826 koupil v dražbě celé plaské panství kancléř [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternich]], který jej držel až do zrušení patrimoniální správy. Mladotice se staly samostatnou obcí v politickém a soudním okrese kralovickém. Jejich pozdější rozvoj byl podmíněn výstavbou železniční dráhy z Plzně do [[Žatec|Žatce]] (otevřené 8.&nbsp;8. 1873) a pozdější lokální dráhou do [[Rakovník]]a, otevřenou 9.&nbsp;7. 1899 (v úseku Mladotice-[[Kralovice]] je doprava od 1.&nbsp;1. [[1997]] zastavena a nahrazena autobusy).
 Zchátralý starý panský dvůr shořel 24. července [[1922]], hasilo jej 15 hasičských sborů z okolí. V dubnu [[1945]] byla ves poškozena při [[bombardování]] nádraží americkým letectvem.
 == Památky ==
-* [[Kaple Jména Panny Marie (Mladotice)|kaple Jména Panny Marie]] postavené dle projektu [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santini-Aichela]] v letech 1708–[[1710|10]]
+* [[Kaple Jména Panny Marie (Mladotice)|kaple Jména Panny Marie]] postavené dle projektu J. B. Santini-Aichela v letech 1708–1710
 * sousoší Panny Marie a sv. Anny z roku 1761
 * kaple [[Církev československá husitská|čs. církve husitské]] z roku [[1937]]
@@ Řádka 58: / Řádka 59: @@
-{{Obec Mladotice (okres Plzeň-sever)}}{{Dvory plaského kláštera}}{{Okres Plzeň-sever}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Obec Mladotice (okres Plzeň-sever)}}{{Okres Plzeň-sever}}{{Článek z Wikipedie}}{{Dvory plaského kláštera}}
 [[Kategorie:Vesnice okresu Plzeň-sever]]