Mika Häkkinen
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 20. 11. 2011, 17:54
Mika Pauli Häkkinen (* 28. září 1968, Vantaa) je finský automobilový závodník a pilot Formule 1, přezdívaný Létající Fin.
Ve Formuli 1 závodil v sezónách 1991-2001, přičemž v sezóně 1998 a 1999 se stal mistrem světa.
Celkem startoval ve 165 velkých cenách ve kterých 20× zvítězil, 51× stál na stupních vítězů a 26× startoval z pole position.
Obsah |
Létajíci Fin
Mika zůstane v paměti příznivců formule 1 a McLarenu jako ohromně rychlý závodník s takřka abnormálně chladným vystupováním. Jako by ho nic nedokázalo vzrušit. Tedy dokud v roce 1998 nezískal titul mistra světa, který si svým uměním zasloužil. Tenkrát dal citům volný průchod. Jeden z nejrychlejších jezdců v historii formule 1 se konečně dočkal odměny.
Po získání titulu mistra Finska v motokárách si koupil vůz formule Ford od krajana J.J.Lehta a cestou za skandinávským titulem za rok 1987 překonal většinu jeho rekordních kol. Potom vyhrál v roce 1988 Evroseriál GM a postoupil do britské formule 3. Po problematické sezoně ve stáji , která byla v dané kategorii nová, nastoupil roku 1990 do zavedené stáje West Surrey Racing a v boji o titul porazi krajana Miku Sala.
Mezitím ještě stihl jako host vyhrávat závody mistrovství Německa a Itálie. Na té úrovni se pasoval do role nejlepšího závodníka. Málem vyhrál i velkou cenu v Macau, jenže mu nevyšel manévr, jimž chtěl v posledním kole předjet Michaela Schumachera. Sťukli se a Mika byl za závodu vyřezen. Bylo to zbetečné, protože se do konečného výsledku započítávaly dvě jízdy a Mika tu druhou vyhrát nemusel. To ale zdaleka nebylo jejich poslední klání...
Häkkinen už se na cestě do královské disciplíny automobilového sportu prokazatelně neměl co učit, a tak do ní skočil rovnou. První stanicí byla stáj Lotus. V debutu ve Phoenixu, kde měl za soupeře samé slavné jezdce, ho zradil stroj. V roce 1992 dosáhl nejvýš na čtvrté místo v Maďarsku. Na vkus jeho manažera Kekeho Rosberga byly mechanické závady moc časté, a proto jej na sezonu 1993 umístil do McLarenu. Spoléhal totiž na to, že Ayrton Senna závodění zanechá. Potíž byla v tom, že se Brazilec rozhodl závodit dál, a na Miku zbylo jen místo zkušebního jezdce. Přece jen si ještě do konce roku zazávodil, jelikož se Michael Andretti vracel do Indy Cars. Mika vyvrátil názor všech odborníků , když se na první pokus v Estorilu kvalifikoval před Ayrtonem Sennou. Tím si získal práci na další rok. V Belgii skončil druhý, k tomu přidal pět třetích míst.
V první fázi ročníku 1995 se McLaren MP4/10 choval mizerně. Až když byl k dispozici MP4/10B, Mika dojel dvakrát druhý. V Austrálii utrpěl poranění hlavy, ale v letech 1996 a 1997 zajel dobře pokaždé, když na to McLaren měl. Po zklamání v Silverstone a na Nürburgringu se v Jerezu dočkal prvního vítězství.
V sezoně 1998, kterou zahajíl vítězstvím v Austrálii, to šlo výborně-vyhrál ještě sedmkrát, v posladním závodě porazi Michaela Schumachera a zajistil si titul. Rok nato jej obhájil. V roce 2000 bylo Ferrari silné, Mika vyhrál za McLaren pouze čtyři závody a celkově skončil druhý za Schumacherem.
Na začátku sezony 2001 ho vyváděly z míry mechanické poruchy a zdálo se že je deprimovaný. Do konce roku stačil ještě dvakrát vyhrát. Potom si vzal rok volna a nakonec z toho bylo ukončení závodní činnosti.
V datech
- 1968
- narodil se 29.září v Helsinkách ve Finsku
- 1986
- mistr Finska, Skandinávie a Švédska v motokárách
- 1987
- mistr Finska, Skandinávie a Švédska ve formuli Ford
- 1988
- mistr evropského seriálu formule Opel a druhý v britském seriálu
- 1990
- britský šampion ve formuli 3 před Mikou Salem; devět vítězství
- 1991
- naskočil do formule 1 za Lotus; ve třetím závodě v málo uznávaném autě dojel pátý
- 1992
- za Lotus se dvakrát umístil čtvrtý a celkově skončil osmý
- 1993
- dal se k McLarenu, neboť spoléhal na Sennův odchod; tan však zůstal a Mika se dočkal, až když dostal padáka Michael Andretti; hned v první kvalifikaci byl rychlajší než Senna
- 1994
- celkově klasifikován čtvrtý; šestkrát na stupních vítězů, i když ani jednou jako vítěz
- 1995
- motory Mercedes znamenaly naději, né však vítězství; v závěrěčné VC Austrálie utrpěl poranění hlavy
- 1997
- opět celkově pátý, ale konečně dosáhl vítězství - v posledním závodě v Jerezu
- 1998
- vyhrál osm závodů, v posledním porazil v boji o titul Michaela Schumachera
- 1999
- znovu mistram světa, tentokrát jen po pěti vítězstvích; v posladním závodě porazil Eddieho Irvina ve Ferrari
- 2000
- 2001
- celkově pátý, dvě vítězství; ztratil elán, vzal si rok volna
- 2002
- oznámil ukončení kariéry automobilového závodníka
Kariéra ve formuli 1
- Žlutě - vítězství
- Modře - 2. místa
- Červeně - 3. místa
- Zeleně - bodoval
- Tučně - pole position
Vozy
- 1991 - Lotus
- 1992 - Lotus
- 1993 - McLaren
- 1994 - McLaren
- 1995 - McLaren
- 1996 - McLaren
- 1997 - McLaren
- 1998 - McLaren
- 1999 - McLaren
- 2000 - McLaren
- 2001 - McLaren
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |