Bratislavsko-brněnská operace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 31. 8. 2015, 07:19

Na prahu roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu - Viselsko-oderskou operaci, při níž Sověti postupovali závratným tempem k Odře. 18 ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město Maďarska 13. února dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu ve směru na Vídeň, přičemž na rakouské území vstoupila 30. března. Dne 4. dubna 1945 byla těmito jednotkami Rudé armády osvobozena i Bratislava. Sovětské a československé jednotky, které se probíjely Slovenskem, bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o Liptovský Mikuláš. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Malinovského se zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála Andreje Jeremenka osvobodit Ostravu a pokračovat k Olomouci, kde mělo dojít k uzavření kleští a obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti moravsko-slovenského pomezí.

Směr útoku - jižní Morava

Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích v květnu 1945

Rudá armáda ve Znojmě

Sovětští vojáci v Boskovicích

Útok na jižní Moravu, nazvaný jako Bratislavsko-brněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a likvidován odpor Němců severně i jižně od Dunaje. Na straně sovětské bylo zhruba 359 000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250 000 vojáků, 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna 1945. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22 dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře Těšany - Moutnice - Blučina - Hajany - Ořechov - Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jenž dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útok i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech Kyjov - Koryčany - Zdounky a Polešovice - Halenkovice - Otrokovice. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín. V hornatých oblastech, a to zejména v Beskydech, Hostýnských vrších, Vizovických vrších, Bílých Karpatech, Chřibech, Javorníkách a na Českomoravské a Drahanské vrchovině pomáhaly útočícím vojskům partyzánské oddíly, které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. Partyzáni se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu ARLZ, když zabránili zničení některých průmyslových podniků či šachet.

Situace v květnu

Na počátku května dále probíhaly tvrdé boje na území Moravy, přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část frontu pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ zabránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, do níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven. V období začátku května byl vydán další rozkaz, a tím byla priorita postupu na Plzeň, České Budějovice a Prahu, který se měl uskutečnit v rámci Pražské operace. Útok sovětských vojsk před Prostějovem byl téměř přerušen a dne 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu od Brna k jižní hranici republiky směrem na západ průlomem jedné vševojskové armády 2. ukrajinského frontu jižně od Brna. Tvrdé boje trvaly celý den a v 8. května začala Rudá armáda útočit na německá vojska ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. květen, kdy vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu, začal úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 tak prakticky došlo k pronásledování německých jednotek a osvobození zbývajícího území Moravy a Čech od německé okupace.

Literatura

Branislav Jamnický, Osvobození Moravy, 1964
Josef Mikš, Na vyškovském směru, 1986
Vojtěch Žampach, Směr Brno, 1975

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bratislavsko-brněnská operace

Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Białystoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Image:WWII Southern Central Europe 1944-1945.png|thumb|Mapa postupu východní fronty na území Československa  1944/1945]]
+[[Soubor:Bratislavsko-brněnská operace.gif|thumb|222px|Bratislavsko-brněnská operace]]
 Na prahu roku [[1945]] se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila [[Rudá armáda]] mohutnou ofenzívu  - [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderskou operaci]], při níž Sověti postupovali závratným tempem k Odře. 18 ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město [[Maďarsko|Maďarska]] 13. února dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu ve směru na [[Vídeň]], přičemž na rakouské území vstoupila 30. března. Dne 4. dubna 1945 byla těmito jednotkami Rudé armády osvobozena i [[Bratislava]]. Sovětské a československé jednotky, které se probíjely [[Slovensko|Slovenskem]], bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o [[Liptovský Mikuláš]]. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] se zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála [[Andrej Ivanovič Jeremenko|Andreje Jeremenka]] osvobodit [[Ostrava|Ostravu]] a pokračovat k Olomouci, kde mělo dojít k uzavření kleští a obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti moravsko-slovenského pomezí.
 ==Směr útoku - jižní Morava==
-[[Image:CossackWW2-03.jpg|thumb|Rychlých útoků na jihu Moravy se účastnily i kozácké jednotky]]
+[[Soubor:Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích.gif|thumb|222px|Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích v květnu 1945]]
-[[Image:RomanianGendarme(WWI).png|thumb|Bojů na jižní Moravě proti Němcům se účastnili i vojáci Rumunské armády]]
+[[Soubor:Znojmo 1945 redarmy.jpg|thumb|222px|Rudá armáda ve Znojmě]]
-Útok na jižní Moravu, nazvaný jako '''Bratislavsko-brněnská operace''', byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka [[Hron]] a likvidován odpor Němců severně i jižně od [[Dunaj]]e. Na straně sovětské bylo zhruba 359000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250000 vojáků, 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna [[1945]]. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku [[Morava (řeka)|Moravu]] jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22 dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře [[Těšany]] - [[Moutnice]] - [[Blučina]] - [[Hajany]] - [[Ořechov]] - [[Ivančice]].  Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí [[Šitbořice|Šitbořic]] a [[Ořechov]]a, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z [[Brno|Brna]] na [[Jihlava|Jihlavu]]. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek [[Wehrmacht]]u a [[Waffen-SS|Waffen SS]] i jednotky [[volkssturm]]u, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jenž dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město [[Brno]] bylo osvobozeno [[26. dubna]] [[1945]]. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útok i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a  4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí [[Veselí nad Moravou]] či [[Kyjov]]a, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech [[Kyjov]] - [[Koryčany]] - [[Zdounky]] a [[Polešovice]] - [[Halenkovice]] - [[Otrokovice]]. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]], severně [[Stupava|Stupavy]] a [[Koryčany|Koryčan]] a jižně [[Bučovice|Bučovic]]. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na [[Znojmo]], [[Rosice]], [[Tišnov]], [[Vyškov]], [[Prostějov]], [[Kroměříž]], [[Kojetín]] a [[Zlín]]. V hornatých oblastech, a to zejména v [[Beskydy|Beskydech]], [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]], [[Vizovické vrchy|Vizovických vrších]], [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]], [[Chřiby|Chřibech]], [[Javorníky|Javorníkách]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské]] a [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]] pomáhaly útočícím vojskům [[Československý protinacistický odboj|partyzánské oddíly]], které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. [[Partyzán]]i se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu [[ARLZ]], když zabránili zničení některých průmyslových podniků či šachet.
+[[Soubor:Sovětští vojáci v Boskovicích.gif|thumb|222px|Sovětští vojáci v Boskovicích]]
+Útok na jižní Moravu, nazvaný jako '''Bratislavsko-brněnská operace''', byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka [[Hron]] a likvidován odpor Němců severně i jižně od [[Dunaj]]e. Na straně sovětské bylo zhruba 359&nbsp;000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250&nbsp;000 vojáků, 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna [[1945]]. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku [[Morava (řeka)|Moravu]] jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22 dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře [[Těšany]] - [[Moutnice]] - [[Blučina]] - [[Hajany]] - [[Ořechov]] - [[Ivančice]].  Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí [[Šitbořice|Šitbořic]] a [[Ořechov]]a, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z [[Brno|Brna]] na [[Jihlava|Jihlavu]]. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek [[Wehrmacht]]u a [[Waffen-SS|Waffen SS]] i jednotky [[volkssturm]]u, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jenž dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město [[Brno]] bylo osvobozeno [[26. dubna]] [[1945]]. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útok i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a  4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí [[Veselí nad Moravou]] či [[Kyjov]]a, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech [[Kyjov]] - [[Koryčany]] - [[Zdounky]] a [[Polešovice]] - [[Halenkovice]] - [[Otrokovice]]. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]], severně [[Stupava|Stupavy]] a [[Koryčany|Koryčan]] a jižně [[Bučovice|Bučovic]]. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na [[Znojmo]], [[Rosice]], [[Tišnov]], [[Vyškov]], [[Prostějov]], [[Kroměříž]], [[Kojetín]] a [[Zlín]]. V hornatých oblastech, a to zejména v [[Beskydy|Beskydech]], [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]], [[Vizovické vrchy|Vizovických vrších]], [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]], [[Chřiby|Chřibech]], [[Javorníky|Javorníkách]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské]] a [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]] pomáhaly útočícím vojskům [[Československý protinacistický odboj|partyzánské oddíly]], které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. [[Partyzán]]i se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu [[ARLZ]], když zabránili zničení některých průmyslových podniků či šachet.
 ==Situace v květnu==
 Na počátku května dále probíhaly tvrdé boje na území Moravy, přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu  doplněná o jednotky [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]], které pokračovaly v [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavské operaci]]. Na střední část frontu pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od [[Žilina|Žiliny]] směrem na [[Vsetín]]. Útoky pokračovaly i v  oblasti [[Haná|Hané]] a [[Vyškovská brána|Vyškovské brány]], avšak k dalšímu postupu na západ zabránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili [[Němci]] za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|násilnému vystěhování 33 obcí]] a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, do níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven. V období začátku května byl vydán další rozkaz, a tím byla priorita postupu na [[Plzeň]], [[České Budějovice]] a [[Praha|Prahu]], který se měl uskutečnit v rámci [[Pražská ofenzíva|Pražské operace]]. Útok sovětských vojsk před Prostějovem byl téměř přerušen a dne 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu od Brna k jižní hranici republiky směrem na západ průlomem jedné vševojskové armády 2. ukrajinského frontu jižně od Brna. Tvrdé boje trvaly celý den a v  8. května začala [[Rudá armáda]] útočit na německá vojska ve směru [[Moravský Krumlov]], [[Třebíč]], [[Jihlava]], [[Znojmo]] a [[Dačice]]. V noci ze dne 8. na 9. květen, kdy vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace [[Německo|Německa]], dle jejichž podmínek se měla německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu, začal úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. [[9. května]] [[1945]] tak prakticky došlo k pronásledování německých jednotek a osvobození zbývajícího území [[Morava|Moravy]] a [[Čechy|Čech]] od německé okupace.
-==Související články==
 ==Literatura==